Rusko odmítá jakékoliv nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Libyi, NATO by prý pozemní jednotky bylo ochotné vyslat

Rusko oznámilo, že nebude podporovat žádnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by mohla konflikt eskalovat a prohlubovat občanskou válku. Rusko se při poslední rezoluci zdrželo hlasování, nyní se ale po vyjádřeních ministra zahraničí Sergeje Lavrova dá očekávat, že by mohlo využít svého práva veto v Radě bezpečnsoti. Rusům se totiž nelíbí, že zpočátku vedoucí představitelé NATO vyloučili vyslání pozemních jednotek do Libye, nyní ale šéfka evropské zahraniční politiky Catherine Ashton prohlásila, že členové NATO by takový krok učinily v případě, kdyby o něj byly požádáni OSN.

Italská společnost Saras bude dovážet ropu od libyjské vlády – díky mezeře v sankcích OSN

Italská rafinérie Saras převzala ropu v tuniském přístavu, kterou sem dopravil tanker z území kontrolovaného Muammarem Kaddafim. Společnost Saras oznámila, že zásilka je zcela legální, protože loď, která dopravila ropu z Libye patří společnosti National Maritime Transport Company, která není na seznamu OSN – USA, Organizace spojených národů a Evropská unie uvalila totiž sankce na libyjskou vládu a vybrané libyjské společnosti. Podle kritiků je ale společnost National Maritime Transport Company ovládána synem Muammara Kaddafiho Hannibalem Kaddafim, který na černé listině je. Společnost Saras se brání tím, že bez prokázání tohoto tvrzení se jím nelze relevantně zabývat.

Rusko předloží na summitu G8 návrhy týkající se jaderné bezpečnosti

Na květnovém summitu skupiny nejvyspělejších zemí světa G8 chce ruský prezident Dmitrij Medvěděv předložit konkrétní návrhy ke zpřísnění bezpečnosti v jaderných elektrárnách. Jak uvedl prezident v oficiálním prohlášení k 25. výročí černobylské havárie, návrhy se budou týkat zvýšení zodpovědnosti zemí využívajících jadernou energii, včasných a dostatečných opatření při vzniku havarijní situace a rozšíření bezpečnostních požadavků při stavbě a využívání objektů jaderné energetiky. Bezpečnostní požadavky mají podle prezidenta být ukotveny v mezinárodní smlouvě, aby byly povinné pro všechny státy, kontrola jejich dodržování pak má být zabezpečena zmocněnými mezinárodními organizacemi, a to zejména MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii).

OSN volá po okamžitém míru mezi Thajskem a Kambodžou

Generální tajemník organizace Ban Ki-moon tvrdí, že konflikt ohledně sporné hranice mezi oběma zeměmi nemůže být vyřešen vojenskou cestou. Ozbrojené střety vypukly západně od chrámu Preah Vihear, kde docházelo k bojům před dvěma měsíci. Třídenní boje si zatím vyžádaly deset lidských životů.

OSN bude rozvíjet spolupráci s CSTO

Během oficiální návštěvy v Moskvě generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že OSN hodlá rozvíjet širokou spolupráci s Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB/CSTO – Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán), a to zejména v oblasti nastolení míru a boje proti obchodu s drogami, nadnárodní trestné činnosti a terorismu.

Africká unie zrušila sankce uvalené na Pobřeží slonoviny

Zrušením těchto sankcí se tak Pobřeží slonoviny po více než 4 měsících zbavilo mezinárodní diplomatické izolace. Africká unie ovšem upozorňuje na fakt, že v Pobřeží slonoviny se stále na některých místech bojuje a žádá prezidenta Alassane Ouattaru k urychlenému řešení této situace.

Portugalsko začalo rozhovory ohledně mezinárodního záchranného balíčku

Tamní vláda jedná o půjčce 80 miliard euro s představiteli EU a MMF. Konkrétní podmínky případného splácení a nastavení státního rozpočtu budou známé na konci jednání. Řecku, které potřebovalo mezinárodní finanční pomoc minulý rok, nyní nejspíše hrozí reforma státních dluhů.

Prezident Světové banky: „Svět je na pokraji rozsáhlé krize“

Prezident Světové banky Robert Zoellick ve svém prohlášení po summitu ministrů financí skupiny zemí G20 ve Washingtonu varoval, že se svět důsledkem rostoucích cen ropy, nezaměstnanosti a nestabilní situace na Blízkém východě nachází na pokraji rozsáhlé ekonomické krize. Účastníci summitu se shodli na tom, že v souvislosti s pokračujícím růstem cen potravin se mnoho lidí může ocitnout pod hranicí chudoby. Představitelé G20 se mimo jiné zavázali poskytnout novým vládám na Blízkém východě a v Severní Africe finanční pomoc ve výši 35 miliard dolarů.

OBSE chválí Tunisko za „dobrý začátek“

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ústy svého současného předsedy, litevského ministra zahraničí Audronia Azubalise, prohlásila, že Tunisko je zatím na dobré cestě k demokracii, ačkoliv je před ním ještě dlouhá cesta k úspěchu. Dále předseda OBSE prohlásil, že by OBSE mohla pomoci s volební podporou, rozvojem nezávislých médií, přípravou legislativy, reformou policie, správou hranic a mnoho dalších oblastech.

Slovensko zvažuje zrušení vojenského letectva

Slovensko se před vstupem do NATO zavázalo k ročním výdajům na obranu ve výši 2% HDP. Současné výdaje jsou však poloviční, za což si Slováci vysloužili ostrou kritiku Severoatlantické aliance. Ministerstvo obrany hodlá razantně šetřit, jednou z variant je i zrušení finančně náročného provozu vojenského letectva. Konkrétní úsporné návrhy předloží ministr obrany vládě do léta.

NATO a Rusko se dohodly na vytvoření fondu, zisk z něj může mít i Česká republika

Z fondu, na jehož vytvoření se dohodli ministři zahraničí v pátek během jednání Rady NATO – Rusko v Berlíně, budou financovány úpravy ruských transportních vrtulníků Mi-17 a bitevníků Mi-35 pro afghánské vzdušné síly, ale také například výcvik mechaniků a nákup náhradních dílů. Příležitost získat příjem z fondu ve výši 8 milionů dolarů (130 milionů Kč) má i Česká republika, která má s modernizací strojů pro nasazení v Afghánistánu zkušenosti. V České republice rovněž již v květnu začne unikátní projekt, během nějž budou čeští specialisté učit afghánské a americké piloty létat s transportními vrtulníky ruské výroby Mi-17.

Američtí senátoři nechtějí dopustit spolupráci s Ruskem na protiraketové obraně

Skupina složena z 39 senátorů – republikánů vyzvala v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Rusku nedával právo rozhodovat o globálním systému protiraketové obrany a neposkytoval Moskvě informace o tajných technologiích. Jakékoliv ústupky ze strany USA podle jejich slov mohou ohrozit bezpečnost Spojených států a jejich spojenců. Senátoři tímto reagovali na nedávné prohlášení ruského vicepremiéra Sergeje Ivanova, který „rovnou účast“ Ruska v evropské či globální protiraketové obraně definoval jako kontrolu Moskvy nad „červeným tlačítkem“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po dnešním zasedání Rady NATO-Rusko v Berlíně ujistil, že Rusko nežádá a nemůže očekávat právo veta. Obavy senátorů označil za neopodstatněné a samotný dopis za snahu o vlastní propagaci.

Skupina G24 se brání novým pravidlům, které chce zavést Mezinárodní měnový fond a Světová banka

Rozvojové státy seskupené ve skupině G24, které je členem např. Brazílie a Indie, vydaly komuniké pro Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světovou banku, v němž žádají otevřený a nestranný přístup při řízení kapitálových toků a přezkoumání hlavních finančních center světa kvůli tzv. „horkým penězům“ („hot money“), které jsou získány ze zneužívání rozvojových ekonomik. Ministři zastoupených zemí také odmítl nový návrh MMF na zostření podmínek pro dotace z MMF a pro větší kontroly rozvojových ekonomik s tvrzením, že tzv. „bohaté státy“ by mnohdy takovými kontrolami neprošly.

Cílem NATO v Libyi je odstranění pluk.Kaddáfího

Na setkání v Berlíně se zástupci členských zemí NATO shodli na tom, že je nepřípustné, aby Muammar Kaddáfí, který se evidentně pokusil o masakr vlastního obyvatelstva, nadále stál v čele Libye. Primárním záměrem celé operace však zůstává ochrana civilního obyvatelstva. USA, Francie a Velká Británie stále prosazují vojenské řešení patové situace v Libyi, podporu dalších států pro letecké útoky se jim však získat nepodařilo.

Prezident ČR dnes jednal s generálním tajemníkem OSN

Za účelem jednání o současných světových krizích s českými politiky do ČR přiletěl generální tajemník Organizace spojených národů Ban Ki-moon. Na dnešní schůzi s prezidentem ČR Václavem Klausem projednávali hlavní témata poslední doby – například situace v Tunisku, Egyptě či Libyi.

Ministři zahraničí NATO jednají o dalším postupu v Libyi

Od berlínského summitu se neočekává vzájemná dohoda zúčastněných zemí, německá ministr Guido Westerwelle stále trvá na politickém řešení konfliktu. Naopak Francie, Británie i Spojené státy jsou pro plné využité všech vojenských prostředků a chtějí pro svou strategii získat i další země. Schůzka bude pokračovat v pátek za účasti Ruska, Ukrajiny a Gruzie.

Francie chce větší vojenskou podporu USA v Libyi

Francouzský ministr obrany Gerard Longuet prohlásil, že by v prolomení libyjského patu výrazně pomohla větší angažovanost armády USA. Spojené státy se však velmi zdráhají ve větší angažovanosti. Analytici přesto tvrdí, že pravděpodobně již probíhá skrytý výcvik a vyzbrojování povstalců, ale je prý třeba konat tak ve větším rozsahu a kombinovat výcvik s dalšími leteckými údery Spojených států, aby se tak zabránilo dlouhodobé patové situaci, která by byla vnímána jako selhání mise NATO.

OSN: situace v JE Fukušima Daiichi je spíše statická než stabilní

Podle hlavních představitelů výboru OSN pro jadernou bezpečnost se již dlouho nedaří úspěšně zvládnout základní cíle při řešení podobného problému, kterými jsou chlazení a unikání radiace. Zároveň byla zveřejněna čísla hovořící o mnohonásobně větším úniku radiace v průběhu prvních dnů, než o jakém byla veřejnost informována.