Návštěva, která se bude konat v průběhu příštího týdne, znamená průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ty jsou od roku 2009 negativně poznamenány sporem ohledně návštěvy a přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy dánskými státními představitely. Jedním z klíčových témat jednání budou zejména ekonomické vztahy obou zemí. Z Dánska zamíří Hu Jintao na summit G20, kteý se bude konat v mexickém městě Los Cabos.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Šéf mírových operací OSN označil situaci v Sýrii za občanskou válku
Podle Herve Ladsouse, šéfa peacekeepingových operací OSN, splňují boje v Sýrii kritéria občanské války. Podle Červeného kříže není možné realizovat v zemi kvůli probíhajícím bojům humanitární pomoc v potřebné míře. Práce pozorovací mise OSN, která má za úkol dohlížet na dodržování míru v zemi, je obtížná kvůli jejímu nebojovému statusu. Příslušníci mise se dokonce stali v minulých dnech objekty syrské palby. Nikdo z OSN nebyl zraněn. Ke statusu občanské války vede eskalace násilí, zvyšování počtu obětí a pokračující vojenské akce proti nepřátelským pozicím.
Nepokoje v Barmě rostou, OSN evakuovala část zaměstnanců
V oblasti státu Rakhine, který se nachází na západě země, je od nedělní noci vyhlášen stav pohotovosti. Nepokoje vypukly po zveřejnění informací o vraždě buddhistické ženy a po útoku na autobus, který převážel skupinu muslimů. Přesný počet obětí není prozatím známý, zahynulo však minimálně sedm osob. Barmský prezident Thein Sein uvedl, že vlna násilí představuje hrozbu pro demokratické směřování země. Bangladéš, která má s Barmou společnou hranici, zintenzivnila kvůli obavám z přílivu uprchlíků kontrolu hraničních přechodů. Údajně bylo již zadrženo 50 až 300 utečenců.
Summit Africké unie se přesouvá do Etiopie
Poté, co Malawi zablokovalo vstup súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, se summit Africké unie (AU) přesouvá do hlavního města Etiopie Addis Abeba. Důvodem odmítnutí účasti súdánského prezidenta je zatykač, který na al-Bashira vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Malawi žádá o obnovení mezinárodní finanční pomoci, která tvoří 40 %, a prezidentka Joyce Banda se obávala, že by přítomnost súdánského prezidenta mohla jednání o finanční pomoci zastavit.
ECOWAS žádá OSN o mandát k vojenskému zásahu v Mali
Podle nigerského prezidenta Mahamadou Issoufou usiluje Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) o rezoluci Rady bezpečnosti OSN k získání mandátu pro vojenský zásah v Mali, kde se podle ECOWAS „zvyšuje islamistický radikalismus a země se může stát bezpečnostní hrozbou pro celý region“. Kapitola 7 v Chartě OSN umožňuje vojenský zásah, jestliže veškerá jednání selhala a krize se v zemi stupňuje. Mali bylo považováno za příklad africké demokracie, v březnu armáda ale provedla vojenský převrat a Tuaregové na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad.
KLDR v současné době neplánuje uskutečnit třetí jadernou zkoušku – uvedla severokorejská zpravodajská agentura
Možnost dalšího jaderného testovaní zůstává aktuální i poté, co Rada bezpečnosti OSN v dubnu zpřísnila sankce uvalené na Severní Koreu v souvislosti s nepovedeným raketovým startem. Předchozí dva jaderné testy, které se konaly v roce 2006 a 2009, proběhly vždy v návaznosti na rozhodnutí OSN o uvalení sankcí.
Americká ministryně zahraničí se setkala se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se setkala ve Washingtonu se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem. Hlavním tématem rozhovoru bylo hledání cesty, jak ukončit 15 měsíců trvající krveprolití v Sýrii. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon po masakru ve městě Hama prohlásil, že šestibodový plán Kofiho Annana pro mír v Sýrii selhal. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že USA hledají způsob jak donutit syrskou vládu přijmout podmínky příměří.
Spojené státy americké vyjádřily zklamání nad jednáním mezi MAAE a Íránem
Podle vyjádření vyslance Spojených států amerických při MAAE Roberta Wooda jsou Spojené státy zklamané výsledky jednání mezi šesti světovými velmocemi a Íránem. Írán podle jeho slov stále nedodržuje požadavky MAAE. Spojené státy americké se nadále obávají, že Írán obohacuje uran pro vojenské účely a pracuje na jaderné bombě. Írán poukazuje na své právo vyvíjet jaderný program pro mírové účely. V tom jej podporuje Hnutí nezúčastněných.
Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu
Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.
Malawi nebude hostit summit Africké unie
Kvůli neshodám nebude Malawi pořadatelskou zemí červencového summitu Africké unie (AU). Malawi žádalo, aby se summitu neúčastnil súdánský prezident Omar al-Bashir, na něhož Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru. AU požadavek odmítla. Ve čtvrtek Súdán požádal AU, zdali by summit nemohl být přesunut do hlavního města Etiopie Addis Abeba, aby se súdánský prezident setkání mohl zúčastnit. ICC žádá mezinárodní společenství o pomoc při zatčení prezidenta al-Bashira.
Příslušníci mise OSN se v Sýrii ocitli pod palbou
Příslušníci mise pozorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se během pobytu v oblasti kolem města Hama ocitli pod palbou. Ban Ki-moon oznámil, že příslušníci mise byli krátce ostřelováni během snahy dostat se do oblasti Mazraat al-Qubeir. Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood řekl, že jeho jednotky byly zastaveny příslušníky syrské armády a donuceny k odchodu. Velitel mise také oznámil, že v Sýrii narůstá násilí mezi náboženskými skupinami, především mezi menšinovými Alevity, které reprezentuje prezident Bashar Al-Assad a většinovými Sunnity.
OSN potvrdila 78 obětí masakru v Sýrii
Příslušníci mise OSN potvrdili, že v syrském městě Hama bylo zabito 78 civilních obyvatel. OSN se přiklonila k názoru, že za masakrem stojí vládní jednotky prezidenta Bashara Al-Assada. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon označil tento čin za „nevýslovné barbarství“. Oznámil také, že mírový plán zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana selhal.
Kastovní systém Severní Korey porušuje lidská práva obyvatel – ukazuje americká studie
Kastovní systém Sonbug, umožňuje podle výsledků studie rozsáhlou a systematickou diskriminaci občanů Severní Korey v celonárodní úrovni. Rozřazuje občany do tří základních skupin podle politické minulosti rodinných příslušníků. Jednotlivým skupinám přísluší specifické výsady či tresty, které ovlivňují jejich společensko-politické postavení a porušují lidská práva. Kastovní rozdělení ovlivňuje například přístupnost a možnost výběru potravin, zdravotní péče, vzdělání či zaměstnání. Do skupiny, která je označena jako vůči režimu nepřátelská, dle studie spadá mezi 27 až 40% obyvatel. Autorem studie zprostředkované agenturou Reuters je Robert Collins, bývalý pracovník Ministerstva obrany USA. Studie také uvedla, že OSN, zahraniční vlády a nevládní organizace by se měly podílet na odstranění primárního útlaku, který je vytvářen na občany Severní Korey. Země dlouhodobě reaguje na požadavky projednávání otázky lidských práv negativně.
OSN se snaží verifikovat masakr ve městě Hama v Sýrii
Příslušníci monitorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se pokouší dostat do města Hama. Zde podle povstalců a místních obyvatel došlo k masakru 78 civilních obyvatel ze strany vládních vojenských jednotek. Cesta k místu je znesnadňována probíhajícími boji mezi povstalci a syrskou armádou. OSN se pokouší masakr nestranně vyšetřit. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton obvinila z masakru syrského prezidenta Bashara Al-Assada a vyzvala jej k rezignaci. Syrská vláda odmítá zprávy o masakru jako nepodložené a důrazně odmítá svoji účast na těchto činech.
Pokračuje násilí v Afghánistánu, kde byla sestřelena americká helikoptéra
Ve středu byl sestřelen nad afghánským územím americký vrtulník, který plnil operace Severoatlantické aliance v misi ISAF. Helikoptéra byla pravděpodobně sestřelena raketou. Americká armáda incident vyšetřuje. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Jeho mluvčí Zabiullah Mujahid. oznámil, že Taliban použil k sestřelení raketu. Pokračující násilí v Afghánistánu komplikuje snahu NATO stáhnout své jednotky ze země v roce 2014.
Světové ceny potravin začaly po rekordní výši klesat
Světové ceny potravin podle Organizace OSN pro světovou výživu a zemědělství (FAO) již druhý měsíc klesají, v květnu jde dokonce o vyšší pokles něž v dubnu 2012. Pokles se týká zejména mléčných výrobků, cukru ale i dalších komodit, přičemž podle analytiků lze očekávat další klesání. Ceny potravin se staly vážným tématem po únoru 2011, kdy v souvislosti s propuknutím tzv. arabského jara začaly stoupat do rekordních výšin. Toto téma se tak stalo i jedním z hlavních problémů řešených na summitu G8 minulý měsíc. Index světových cen potravin FAO spadl z 213 bodů na 204 bodů.
Mezinárodní trestní soud žádá OSN o spolupráci v zatýkání súdánského prezidenta
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira za válečné zločiny v Darfúru už v roce 2009. Nyní ICC žádá Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila možnost určitého nátlaku na africké země a regionální společenství k zatčení prezidenta al-Bashira. Je nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti OSN s návrhem ICC souhlasila, především kvůli čínské podpoře Súdánu.
Senegal žádá Světovou banku o úvěr na zlepšení energetického sektoru
Podle viceprezidenta Světové banky (SB) pro Afriku Makhtara Diopa může Senegal získat půjčku ve výši 140 milionů USD, z nichž 85 milionů USD má jít na zlepšení energetiky země a 55 milionů USD na rozpočtovou podporu. O půjčce by měla rada banky podle viceprezidenta Diopa jednat v nadcházejících týdnech. Senegalský energetický sektor po letech špatného řízení patří k nejhorším na světě. Většina energie pochází z benzínových generátorů. Minulý rok zemi postihly masivní výpadky energie, některé trvaly až 30 hodin.
Nový Zéland navázal partnerský vztah s organizací NATO
Smlouvu podepsal v pondělí 4. června v Bruselu novozélandský premiér John Key a generální tajemník NATO Fogh Rasmussen. Podepsána byla za účelem posílení spolupráce v oblasti vojenského výcviku, terorismu nebo pomoci při katastrofách. K posilování vztahů mezi NATO a Novým Zélandem docházelo během posledních deseti let zejména z důvodu účasti novozélandských vojáků na misi ISAF (International Security Assistance Force) v Afghánistánu. V současné době je nasazeno v Afghánistánu asi 130.000 vojáků z 50 států, z toho téměř 200 vojáků z Nového Zélandu.
Hnutí nezúčastněných států podpořilo íránský jaderný program a vyjádřilo znepokojení nad postupem MAAE vůči Íránu
Zástupci členských států Hnutí nezúčastněných států (NAM), které sdružuje 118 zemí, zasedající v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sídle OSN ve Vídni vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili znepokojení nad tím, že MAAE nebyla schopna Íránu předat dokumenty obviňující Írán z údajných prací na vojenském jaderném programu. Státy NAM také podpořily íránské právo na mírový jaderný program a zdůraznily, že jde o základní právo každé země, která podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Poradce nejvyššího íránského vůdce vyzývá mocnosti k uznání práva Íránu na mírový jaderný program
Poradce íránského ajatolláha Ali Akbar Velayati vyzval světové mocnosti, aby formálně uznali íránské právo na mírový jaderný program v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), které je Írán členem. Západní státy dlouhodobě odmítají uznat íránské právo na obohacování uranu kvůli údajnému porušování smlouvy již dříve, ze kterého západní země Írán viní. Írán naopak tvrdí, že v rámci členství v NPT má nárok na provozování kompletního cyklu výroby jaderného paliva pro mírové účely, tedy včetně provozovaní jaderných centrifug na obohacování uranu.
Na 35 000 uprchlíků uteklo do Jižního Súdánu
Tři desítky tisíc uprchlíků, kteří utekli před boji mezi armádou a povstalci, se přidali k 70 000 uprchlíkům žijícím v už tak přeplněných táborech. Vojenský střet vypukl v súdánském státu Jižní Kordofán v červnu 2011 a v září se rozšířil i do Modrého Nilu. Rada bezpečnosti OSN minulý týden vyjádřila znepokojení nad špatným přístupem humanitárních organizací do oblastí. Súdán obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů v Jižním Kordofánu a Modrém Nilu, Jižní Súdán to odmítá.
Ruský premiér chce do konce týdne předložit Státní dumě k projednání protokol o vstupu Ruska do WTO
Ruská vláda se bude na zasedání 7. června zabývat protokolem o přistoupení Ruska k WTO, podepsaným v Ženevě 16. prosince 2011. Následně jej musí ratifikovat Státní duma, a to do konce června tohoto roku. Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes během jednání s vicepremiéry zdůraznil, že by se s ratifikací dokumentu nemělo otálet.