Ruský prezident: „Při vstupu do WTO bude Rusko chránit slabá odvětví“

Po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) přijme Rusko na přechodnou dobu některá opatření k minimalizaci rizik pro jednotlivé hospodářské sektory, zejména pro zemědělství, zemědělské strojírenství, automobilový průmysl a některá další odvětví. Oznámil o tom ruský prezident Vladimír Putin na tiskové konferenci po summitu Rusko – EU. V přechodném období bude postupně snižována úroveň celní ochrany, která bude i po vstupu mnohem vyšší než v jiných zemích, například na Ukrajině, s níž má Rusko velký objem obchodu. Prezident Putin potvrdil, že se Rusko bude řídit již sjednanými dohodami s WTO a dodržovat je, a zdůraznil, že nespatřuje žádný rozpor mezi vstupem Ruska do WTO a účastí v Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jejíž systém je dle jeho slov zcela v souladu s principy WTO.

Mezinárodní finanční pomoc Mosambiku se snížila

Mosambik obdržel od mezinárodního společenství 606 milionů USD pro příští rok jako rozvojovou pomoc.  Oproti letošnímu roku jde o více než 10% pokles. Pro rok 2012 získal Mosambik pomoc ve výši 688 milionů USD, přičemž 378 milionů USD je vyčleněno na podporu rozpočtu. Mezi hlavní donátory patří Německo, Velká Británie a Světová banka. Ekonomický růst Mosambiku byl v roce 2011 7,1 %, v letošním roce se očekává 7,5 %.

Rebelové v Darfúru zaútočili na súdánské vojáky

Členové Spravedlnost a hnutí rovnosti (JEM), kteří chtějí svrhnout centrální vládu, napadli armádní tábor ve Wad Ganja na severovýchodě Darfúru. Boje v Darfúru propukly v roce 2003, OSN a Africká unie (AU) do oblasti poslaly mírové mise. Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashir a ministra obrany Abdel Husseina pro válečné zločiny v regionu.

Pobřeží slonoviny chce zrušit embargo na vývoz diamantů

Na schůzce příští týden bude Pobřeží slonoviny lobbovat za zrušení zákazu vývozu diamantů, který na zemi uvalilo OSN, s odůvodněním, že „diamanty déle nejsou hrozbou pro stabilitu země a že občanská válka je u konce“. Pobřeží Slonoviny je jedinou zemí, na jejíž export diamantů v současnosti OSN drží embargo. Tzv. krvavé neboli konfliktní diamanty financovaly občanské války v regionu.

Severoatlantické alianci se podařilo vysvobodit své zaměstnance z rukou povstalců v Afghánistánu

Velitel jednotek mise Severoatlantické aliance ISAF v Afghánistánu generál John R. Allen oznámil, že se speciálním jednotkám NATO podařilo osvobodit dva své zaměstnance. Oba pracovníci NATO s jejich dvěma afghánksými kolegy byli uneseni a zadržováni povstaleckými ozbrojenými jednotkami. Osvobozovací akci provedly speciální jednotky NATO ve spolupráci s afghánským ministerstvem vnitra. Podobné operace mají probíhat v zemi i po roce 2014, kdy mají odejít koaliční jednotky ze země.

Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada

Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.

Libérie zvyšuje výdajovou stránku návrhu rozpočtu

Liberijský návrh rozpočtu pro rok 2012/2013 počítá s 26% nárůstem výdajů ve výši 649 milionů USD. Výdaje by podle ministerstva financí měly vykompenzovat vyšší příjmy z daní. Ekonomický růst by podle vládní predikce měl být 7,2 %, Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá s 5,1% ekonomickým růstem v roce příštím.

Světová banka: Somálsko zneužívá finančních prostředků od mezinárodního společenství

Podle zprávy Světové banky (SB) velká část peněz od zahraničních donátorů, která do Somálska proudí, není adekvátně využívána. Rozpor SB objevila u 130 milionů USD za poslední dva roky. Obvinění ze špatného přerozdělování finančních prostředků přichází v době, kdy se somálští politici snaží v Istanbulu přesvědčit zástupce 50 zemí světa o další finanční pomoci. Přechodné somálské vládě vyprší mandát letos v srpnu.

V thajském Bangkoku se koná 21. Světové ekonomické fórum o východní Asii

Mezi hlavní témata letošního fóra patří vzájemná spolupráce a posílení schopnosti čelit rizikům vývoje světové ekonomiky. Mezi více než 600 hosty je také celkem 5 státníků a další hosté z oblasti obchodu, akademického prostředí a politiky. Účast potvrdila také barmská disidentka Aung San Suu Kyi, která během posledního dne konference bude na plenárním zasedání hovořit o postavení žen v asijské společnosti.

Podle mluvčí mise OSN se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti

Podle mluvčí peacekeepingových misí OSN Josephine Guerrero se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti Abyei. Stažení jednotek Súdánu nařídila OSN. Rada bezpečnosti varovala obě znepřátelené země, že na ně uvalí sankce, pokud se nezřeknou násilí a nebudou jednat o míru. Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer prohlásil, že je ke zprávě o stažení súdánských vojsk skeptický.

Haagský tribunál odsoudil Charlese Taylora k 50 letům vězení

Speciální soud pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsoudil bývalého liberijského prezidenta k 50 rokům vězení. Státní žalobci žádali trest ve výši 80 let vězení. Bývalý prezident, zvaný „řezník z Monrovie“, se může proti rozsudku odvolat. 64letý Charles Taylor byl shledán vinným v 11 případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone mezi léty 1991-2002. Svou vinu Taylor i nadále odmítá.

Jednotky Africké unie zabezpečují somálský koridor pro humanitární pomoc

Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) deklarují bezpečnost koridoru pro humanitární pomoc mezi hlavní městem Somálska Mogadišu a nově dobytým městem Afgoye. Strategické město Afgoye bylo do minulého týdne v držení islamistické militantní skupiny Al-Shabaab, která dosud kontroluje významnou část jihu země.

Generální tajemník OSN nařídil pozorovací misi vyšetřit incident ve vesnici Houla.

Syrský velvyslanec v OSN Bashar al-Jaafari ujistil mezinárodní společenství, že syrská vláda je zděšena útokem ve vesnici Houla, kde bylo zabito 108 civilistů, a nařídila vyšetřování. Podle představitelů OSN ovšem syrská vyšetřovací komise není důvěryhodná. Generální tajemník OSN Ban Ki Moon nařídil veliteli pozorovací mise OSN Robertu Moodovi, aby zahájil vyšetřování tohoto incidentu.

OSN odsoudila zabití 108 civilistů ve vesnici Houla v Sýrii

Rada bezpečnosti OSN odsoudila zabití 108 (původní odhad byl 116) civilistů, včetně 49 dětí ve vesnici Houla v Sýrii. Svůj odsudek připojili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon a zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Rada bezpečnosti se ovšem neshodla v interpretaci těchto útoků. Generální tajemník OSN vyzval všechny strany konfliktu v Sýrii, aby složily zbraně.

NATO zakázalo pořizování fotografií v místech bojů

NATO zakázalo nahrávání videa či pořizování fotografií v místech, kde dochází k bojům, kterých se účastní vojenské jednotky Severoatlantické aliance. Zákaz se vztahuje na 36 000 vojáků NATO v Afghánistánu. Tento krok je reakcí na skandál, který vyvolalo zveřejnění fotografií na kterých pózují američtí vojáci s těly mrtvých povstalců. Tento incident poškodil vztahy NATO a Afghánistánu. Vojáci NATO budou nyní smět pořizovat snímky jen na vojenských základnách ve svém volném čase.

Rusko provedlo úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety

Rusko minulý týden provedlo první úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM), která je schopna proniknout do obranného systému vyvíjeného v současnosti Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Interfax s odkazem na slova mluvčího Strategických jaderných sil Ruské federace Vadima Kovala. K úspěšnému vypuštění fiktivní hlavice došlo jen několik dní poté, co NATO oficiálně aktivovalo první etapu evropského protiraketového štítu, proti jehož nasazení se Moskva ostře staví z obavy, že může být zaměřen proti jadernému arzenálu Ruska (podle předpokladů Severoatlantické aliance dojde k plnému zprovoznění systému evropské protiraketové obrany v roce 2018). Jednalo se o druhý test nové rakety, první proběhl loni v září a dopadl neúspěšně. Nová raketa zatím nemá oficiální jméno, nejsou známy ani její parametry kromě údajné vylepšené manévrovací schopnosti, kterou disponuje díky využití nového typu paliva, a obtížnější možnosti detekce.

Čína plně zpřístupní bankovní sektor soukromému kapitálu

Jedná se o součást programu na podporu soukromého sektoru v Číně, který byl vytvořen v souvislosti s obavami ze zpomalení ekonomického růstu země a je jedním z nejrozsáhlejších souborů opatření tohoto druhu od vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001. Čínská komise pro regulaci cenných papírů oznámila plán na podporu podílu soukromého kapitálu na akciových trzích a vláda přislíbila podporu soukromým investorům v oborech železniční dopravy, energetiky a telekomunikací.

Hodnota thajského exportu meziročně poklesla

V dubnu zaznamenal vývoz meziroční pokles 3,7% a to i přes původní odhady analytiků, které předpokládaly 3% růst. Navzdory poklesu objemu exportu vykázala thajská ekonomika mezičtvrtletí růst přes 11%. Ke zveřejnění této informace došlo jen několik dní poté, co Světová banka varovala před hrozbou negativních dopadů dluhové krize eurozóny na vývozní ekonomiky. Export se podílí na více než 50% tvorby thajského HDP a jeho pokles je přičítán zejména poklesu poptávky na světových trzích a důsledkům loňských povodní, které ochromily výrobu.

Austrálie zpřísní pravidla pro balení tabákových výrobků

Australská ministryně zdravotnictví Jane Halton to potvrdila na shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Zároveň také vyzvala ostatní členy Světové obchodní organizace (WTO) k přijetí těchto opatření. Austrálie se chystá od 1. října letošního roku zavést přísné předpisy pro nové balení cigaret, které bude výrobce nutit k výrobě jednotvárných balení bez barevného zdobení. Jedná se o další krok vedoucí k omezení prodeje tabákových výrobků v zemi.

Rada bezpečnosti OSN jednala o otázce Sýrie po incidentu ve vesnici Houla

Rada bezpečnosti OSN se sešla, aby projednala situaci v Sýrii. Velitel pozorovatelské mise OSN v Sýrii generál Robert Mood oznámil OSN, že při nedávném incidentu ve vesnici Houla zahynulo 116 civilistů, včetně mnoha dětí. Členové Rady bezpečnosti se ovšem v názorech na tuto událost liší. Podle vyslance Ruské federace při OSN Alexandra Pankina nešlo o vládní útok, protože většina obětí byla zabita jednoduchými zbraněmi. S tímto závěrem nesouhlasil britský velvyslanec Mark Lyall Grant, podle kterého byly vraždy spáchány pomocí těžkého bombardování a dělostřelecké palby, kterou v oblasti disponuje pouze syrská vláda. Rusko odmítlo návrh Velké Británie a Francie na odsouzení tohoto útoku ze strany OSN.

Podle amerického ministra obrany čekají vojáky NATO v Afghánistánu další boje

Americký ministr obrany Leon Panetta upozornil, že vojáky NATO čekají další boje, předtím než dojde k jejich stažení v roce 2014, jak bylo dohodnuto na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu. Hnutí Taliban, které dlouhodobě bojuje proti silám NATO v Afghánistánu, zatím nepřistoupilo na další mírové rozhovory a podle ministra Panetty je stále aktivní. Vědomí brzkého odchodu vojsk Severoatlantické aliance může dle Panetty aktivitu Talibanu ještě zvýšit. Taliban operuje z prostor v Pákistánu, kde je pro vojáky NATO obtížné zasáhnout, především kvůli špatným vztahům Pákistánu a USA.

Americký bezpilotní letoun zaútočil na pákistánskou oblast Severního Waziristánu, útok si vyžádal čtyři oběti

Jedná se již o třetí útok během posledních tří dnů. Podle vyjádření americké strany se oběťmi útoku stali příslušníci Talibanu, tato informace nicméně není ověřená. Vzájemné vztahy mezi USA a Pákistánem se zhoršily po incidentu v listopadu roku 2011, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán v reakci na tuto událost uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu, jejichž znovuotevření bylo nyní projednáváno na summitu NATO v Chicagu. Během něho ovšem nedošlo k dohodě mezi zeměmi. Pákistán znovuotevření zásobovacích cest podmínil zvýšením tranzitních poplatků na dvacetinásobek ceny platné před jejich uzavřením. USA tento návrh  zamítly. Znovuotevření pákistánské trasy, která zprostředkovávala 50% zásobování,  je klíčové z hlediska plánovaného stažení vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014. Vztahy mezi zeměmi se zhoršily také po uvěznění pákistánského lékaře, který pomohl americké CIA při dopadení Usámy bin Ládina. USA oznámily, že omezí finanční pomoc poskytovanou Pákistánu.

Afghánský parlament schválil bezpečnostní smlouvu mezi USA a Afghánistánem

Afghánští zákonodárci schválili bezpečnostní dohodu mezi USA a Afghánistánem. Podle této smlouvy mohou američtí vojáci zůstat na afghánské půdě ještě alespoň 10 let po odchodu vojsk NATO v roce 2014. Zůstanou především voejnští instruktoři a speciální jednotky. Dohoda vznikla v dubnu tohoto roku a 2. května ji podepsal americký prezident Barack Obama. Schválení dohody afghánským parlamentem ohrožovaly neshody mezi Spojenými státy a vedením NATO na jedné straně a afghánskými představiteli na druhé.