Pro prodloužení funkčního období soudců hlasovalo 14 zemí, Rusko se zdrželo hlasování. Jejich mandát, který měl vypršet 31. prosince, by měl být prodloužen do 1. června 2013, anebo do ukončení otevřených případů. Soudní proces tribunálu by měl být ukončen 31. prosince 2014, do té doby je potřeba vypracovat dokončovací strategii úřadu a připravit ho na přechod na Mezinárodní reziduální mechanismus trestního tribunálu (IRMCT). Od svého založení v roce 1993 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil 161 osob, mezi nejvýraznější z nich patří Radovan Karadžić, Slobodan Milošević, Ratko Mladić a další.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad
Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.
Boj proti malárii ohrožuje nedostatek financí
Výroční zpráva Světová malárie 2012, kterou vytvořila Světová zdravotní organizace (WHO), poukazuje na snížení globálního financování kampaní proti malárii. Jen v roce 2010 se Malárií podle WHO nakazilo 219 miliónů lidí po celém světě a z toho zemřelo na 660 000 lidí, převážně děti do 5 let. Pokud se nepodaří vyřešit nedostatek financí, reálně hrozí podle velvyslance OSN Ray Chamberse humanitární krize.
OSN chce v roce 2013 přerozdělit 8,5 miliard USD na rozvojovou pomoc
Pomoc budu směrována k 51 miliónům lidí z 16 zemí světa na zajištění potravin, vody, přístřešků a základních zdravotních potřeb. Finanční pomoc má být poskytována prostřednictvím 520 agentur OSN v zemích, například jako je Palestina, Afganistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mali, Mauretánie, Niger, Filipíny, Somálsko, Jižní Súdán, Jemen, Zimbabwe. O humanitární pomoci v Sýrii se bude jednat samostatně 19. prosince, podle předběžných odhadů bude země podle komisařky OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amos vyžadovat minimálně 348 miliónů USD na humanitární pomoc.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
Čína předložila OSN žádost o uznání sporných území ve Východočínském moři
Neobydlené ostrovy, které jsou v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Tiao-ju, jsou již dlouhou dobu předmětem sporů. Souostroví ve Východočínském moři leží v blízkosti důležitých námořních tras a v oblasti se zřejmě nachází ložiska ropy a zásoby zemního plynu. Čína nárok obhajuje, že určité geologické rysy prokazují odlišnost od japonských ostrovů a zastává názor, že jsou přírodním prodloužením kontinentálního šelfu Číny. Předloženým detailním návrhem se bude zabývat Komise geologických odborníků OSN. Na ostrovy si nárokuje právo i Tchaj-wan.
OSN zvažuje vyslání mírových jednotek do Sýrie
V pátek se sešli zástupci zemí, které mají v humanitárních misích po celém světě své členy, aby projednali možnost vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie. Počet vojáků by mohl dosahovat až k deseti tisícům, OSN je dokonce kvůli vyslání mise do občanské války ochotná stáhnout mírové jednotky z jiných zemí. Syrská opozice vstup mezinárodních mírových jednotek do země odmítá, pád režimu prezidenta Assada by to podle ní jen prodloužilo.
Západní země odmítly dohled nad internetem
Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.
OSN ocenila klidný průběh ghanských voleb
Generální tajemník OSN Ban Ki-mon ocenil dodržení tzv. Kumasi deklarace, jíž se ghanští politici zavázali k tomu, že prezidentské volby proběhnou bez násilí. Prezidentem se stal John Dramani Mahana se ziskem 50,7% odevzdaných hlasovacích lístků. Po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse v červenci letošního roku zaujal post právě prezident Mahana.
OSN vyzdvihla Saudskou Arábii za boj proti hladu
Světový potravinový program OSN (WFP) ocenil Saudskou Arábii za finanční prostředky, které poskytuje na boj proti hladu. Od roku 1960 WFP obdržel od Saudské Arábie 1 miliardu USD a země každým rokem poskytuje na 4000 tun datlí pro tento program. „Partnerství se Saudskou Arábií pomohlo zachránit životy několika miliónů lidí, kteří se potýkají s nedostatkem potravy,“ uvedla během návštěvy země výkonná ředitelka WFP Ertharin Cousin.
Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali
Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.
OSN oznámila novou iniciativu v boji proti choleře
OSN se především zaměří na Haiti a Dominikánskou republiku, kde počty nakažených neustále rostou. Pomoc OSN bude směřovat do investic na prevenci, léčbu a vzdělání obyvatel v těchto zemích. Hlavní důraz bude podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona kladen na zlepšení přístupu k pitné vodě a hygienickým potřbám. Vzhledem k nedostatečnému množství vakcín se OSN zaměří na rizikové oblasti výskytu cholery, tj. na hustě obydlené městské části a venkovské oblasti vzdálené zdravotnickým službám. Jen na Haiti si cholera vyžádala na 7750 životů, nakažených je avšak více než 620 000.
OSN odsoudilo popravu mladistvé v Jemenu
Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) vyjádřil znepokojení nad popravou jemenské ženy, která v době zadržení nebyla plnoletá. Podle OSN tento akt porušil článek 3 a 6 Úmluvy o právech dítěte, který zaručuje právo každého dítěte na život, resp. zakazuje uplatnit doživotní trest nebo trest smrti na nezletilé. Jemen v roce 2005 ujistil CRC, že podobné nakládání s osobami mladšími 18 let bylo v zemi zakázáno. OSN pro vyzývá Jemen, aby přestal s popravami mladistvých obžalovaných. V současnosti na trest smrti čeká podle BBC 21 nezletilých, dalším 186 nezletilým obviněným trest smrti hrozí.
Severní Korea uskutečnila odpálení rakety
Po odpálení rakety dlouhého doletu Severní Koreou se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a ještě na dnešní den je svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN. Start rakety byl nečekaný, snímky z posledních dní naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt bude muset být odložen. Jako první o vyslání rakety informovala jihokorejská média. Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systém start rakety zaznamenal. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon důrazně odsoudil odpálení rakety a obává se, že odpálení rakety může mít negativní dopad na mír a bezpečnost v regionu.
Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN
Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.
V New Yorku se konala každoroční konference Humanitárního fondu OSN
Humanitární fond OSN (CERF) patří k největším světovým donorům humanitární pomoci. Na středeční konferenci se donátoři CEFR dohodli na přerozdělení 384 milionů USD pro příští rok, letos poskytl CERF 465 milionů USD na pomoc lidem ze 49 zemí světa, včetně Sýrie, Jižního Súdánu, Haiti či Pákistánu. Finance putují na pomoc do oblastí postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty či dalšími pohromami.
Írák představil první národní vzdělávací strategii
Cílem strategie je podle OSN poskytnout zdarma vzdělání pro děti a mladistvé od předškolního do vysokoškolského věku z 33 milionového národu. Strategie byla vytvořena výborem odborníků a poradců při ministerstvech školství a vysokoškolského vzdělávání v Baghdadu a Erbil, poradenství poskytly Dětský fond OSN (UNICEF), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a Světová banka (SB). „Jsme velmi potěšeni vládním závazkem zajistit všem dětem právo na kvalitní vzdělání“, řekl zástupce UNICEF Marzio Babille. Strategie si dále klade za cíl posílit sociální začlenění, které by mělo pomoci předcházet sociálnímu vyloučení z irácké společnosti. Finanční prostředky projektu budou využity na psychologickou, pedagogickou a sociální podporu nejvíce vyloučeným jedincům.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů
V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Vojáci Jižního Súdánu zabili 10 demonstrantů
Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.