V Římě se řešila problematika humanitární pomoci v Sahelu

V pátek se v Římě uskutečnilo setkání zvláštního vyslance OSN působícího v Sahelu Romano Prodi spolu s generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josého Graziano da Silva. Potravinová krize v této části Afriky podle obou představitelů úzce souvisí s konflikty a s nedostatečnou stabilitou v zemích. Řešením má být navýšení podpory a zároveň více kombinovat krátkodobé humanitární cíle s dlouhodobými rozvojovými opatřeními. Obživa a pěstování potravin by měla být dlouhodobějším cílem pomoci. „Je nezbytné na humanitární pomoc nahlížet komplexně a snažit se zajistit důslednou pomoc napříč všemi regiony v této oblasti,“ řekl ředitel Romano Prodi.

Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá

Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.

Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin

Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.

OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy

Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.

Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země

Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.

Mobilní technologie budou pomáhat zlepšovat hygienická opatření v rozvojových zemích

Víc než tisíc programátorů a odborníků z oblasti informačních technologií se podílelo na vývoji softwaru a aplikací pro Světovou banku (SB), které mohou pomoci zlepšit přístup k bezpečnějším hygienickým podmínkám pro 2,5 miliardy lidí. Podle SB má špatná hygiena dopad i na hospodářský růst země, který následkem jí může být snížen až o 7 % HDP, což odpovídá ztrátě miliard USD. Zatímco přístup k bezpečnému hygienickému prostředí nemá na 2 miliardy lidí po celém světě, až 6 miliard lidí disponuje mobilním telefonem. Právě mobilní aplikace mají lepší hygienu v rozvojových zemích pomoci zajistit.

OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali

Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.

Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem

Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.

Světová banka poskytla půjčku pro lepší vysokoškolské vzdělání v Peru

Světová banka (SB) včera v rámci svého projektu PROCALIDAD, který má za cíl zvyšovat kvalitu vysokoškolského vzdělání, schválila půjčku ve výši 25 miliónů USD. Finance pomohou více než 250 institucím zlepšit akreditační proces, v zemi studuje na 1 milion Peruánců. Projekt by zároveň měl přispívat ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v zemi.

Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović

Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.

Situaci v Somálsku má zlepšit nová tříletá strategie humanitární pomoci

Organizace spojených národů (OSN) dnes zahájila tříletý program zaměřený na humanitární pomoc Somálsku, v jehož rámci bude poskytnuto na 1,3 miliard USD na humanitární projekty, které mají zajistit okamžitou pomoc somálskému lidu. Somálsko je po 2 dekády sužováno konflikty, což má za důsledek nedostatečný přísun potravin pro tamní obyvatelstvo. Situaci v zemi zhoršují období sucha, která následně střídají období záplav. Pomoc má být rozdělena do 369 projektů, jež bude realizovat na 177 národních a mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN působící v Somálsku. Nová humanitární strategie se zaměří na okamžitou pomoc obyvatelům v nouzi.

V rozvojových zemích chybí kvalifikovaní lékaři, pomoc se zaměřuje na výstavbu nemocnic

Světová banka (SB) v rámci své studie, která se zaměřila především na indický venkov, upozornila na problém týkající se systému poskytování zdravotní péče v rozvojových zemích. Zatímco je kladen velký důraz na výstavbu nemocnic, obstarávání dobrovolníků či přísun co největšího množství léků, nicméně je opomíjena dostatečná kvalifikace lékařů a zdravotního personálu. Podle ekonoma SB a autora studie Jishnu Dase je „situace neudržitelná“, proto je nutné v rámci výstavby zdravotnické infrastruktury zkvalitnit i péči o pacienty.

Nezávislé rádio Okapi končí v Demokratické republice Kongo, na východě země došlo k dílčí dohodě

Vysílání rádia Okapi, které poskytovalo nezávislé informace prostřednictvím čtyř světových jazyků, bude ukončeno. Přerušení vysílání kritizuje vedoucí stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) Roger Meece, především kvůli napjaté situaci na východě země. Podle OSN až jedna třetina obyvatelstva země rádio Okapi poslouchala. Rebelské hnutí M23, které obsadilo před několika dny hlavní město provincie Severní Kivu Goma, se stáhlo poté, co bylo dosaženo regionální dohody, vláda se zavázala s M23 jednat. Jestliže vláda nesplní do 48 hodin požadavky rebelů, mezi něž patří i propuštění politických vězňů, znovu obsadí město.

NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici

Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.

OSN vyzývá k zastavení násilí v tuniském městě Siliana

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyzvala politické strany k dialogu, aby zabránily dalším nepokojům v tuniském městě Siliana, které propukly v polovině minulého týdne. Na 220 demonstrantů mělo být zraněno, OSN popsala zásah policie jako „nepřiměřený“. Podle komisařky Pillay jsou práva na svobodu slova a pokojného shromažďování základními lidskými právy, která musí být chráněna.

V Dubaji se koná mezinárodní konference o regulaci internetu

Delegáti ze 193 států se sešli v Dubaji na konferenci o telekomunikačních technologiích. Podle ředitele Mezinárodní telekomunikační unie OSN (ITU) Hamadouna Toure, která konferenci pořádá, je cílem zpřístupnit internet větší části populace prostřednictvím nových investic do infrastruktury. Některé velké společnosti označily konferenci za hrozbu otevřenému internetu, například společnost Google již zahájila internetovou petici Take Action s argumentem, že na jednání jsou zastoupeny pouze státy a nikoli firmy, uživatelé a vývojáři. ITU reagovala prohlášením, že společnosti budou mít možnost prezentovat svá stanoviska.

Světová banka zřídila v Džibutsku svůj úřad

Výkonná ředitelka Světové banky (SB) Inger Andersen zastupující Blízký východ a severní Afriku ustanovila v Džibutsku první trvalou instituci SB v zemi. Na zasedání s představiteli východoafrického státu zdůraznila příslib SB posílit koordinaci pomoci a tím dosáhnout ještě lepších výsledků v rámci rozvojového programu Djibuti vision 2035, který má za cíl snížit chudobu a zároveň poskytnout svým obyvatelům více blahobytu.

Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad

Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.

Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN

Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.

Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři

Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.

Severní Korea vypustí rakety dlouhého doletu, USA rozhodnutí kritizuje

Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.

Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit

Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku.  Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.