To je způsobeno zavedením reformního zákoníku práce, který přináší značnou úsporu pracovní síly za účelem větší ekonomičnosti chodu státní správy. Toto opatření je jednou z podmínek pro přijetí 8 miliard eur z již dříve schválené finanční pomoci v celkové výši 110 miliard euro. Následkem implementace této reformy přišlo o práci okolo 16 tisíc státních úředníků. Dalších zhruba 15 tisíc pracovních pozic má být zrušeno na počátku příštího roku. Na vině bude ale především uzavření nebo sloučení mnoha státních společností.
Archiv rubriky: Evropa
Snížení ekonomického ratingu Maďarska plánuje i Standard & Poors
Stejný krok učinila již dříve agentura Moody´s. Maďarské ministerstvo hospodářství ve svém oficiálním prohlášení uvedlo, že tento postup je snahou o finanční diskreditaci Maďarska. Ještě před snížením ratingu země agenturou Moody´s zažádala maďarská vláda Mezinárodní měnový fond o finanční podporu.
Francouzský exministr obrany Hervé Morin potvrdil kandidaturu na prezidenta
Tuto zprávu oznámil v neděli deník Le Monde. Hervé Morin stojí v čele francouzské středopravé strany Nový střed (Le Nouveau Centre), založené v roce 2007. Další, kdo oznámil minulý týden svou kandidaturu na prezidentské křeslo, je šéf Demokratického hnutí Francois Bayrou. O obhájení pozice v dubnových volbách se pokusí i stávající hlava státu, Nicolas Sarkozy.
MMF popírá jednání s Itálií o krizové půjčce poslední instance
Podle zprávy, kterou poprvé uveřejnil italský deník La Stampa, mělo vedení MMF připravovat půjčku 600 miliard euro pro případ, že by Itálie sama nezvládla současnou situaci a krize v zemi se prohloubila. Reakcí na tuto zprávu byl nepatrně pozitivnější vývoj na evropských trzích. Agentura Moddy´s však varuje, že by dosavadní průběh eurokrize mohl mít další negativní dopad na ekonomické ratingy členských zemí eurozóny.
OECD varuje před recesí v Evropě
Organizace pro hospodářskou spolupráci a vývoj snížila předpovědi pro růst evropských ekonomik. Ekonomiky eurozóny by měly v tomto čtvrtletí zaznamenat růst pouze o 1%, zatímco v prvním kvartálu příštího roku by mělo dojít k celkovému propadu až na -0,4%. Globální ekonomický růst by tento rok měl činit 3,8%, přičemž příští rok by se měl o 0,4% snížit. Propad zaznamenají i vedoucí ekonomiky EU jako Velká Británie a Německo. Poslední průzkumy dále ukazují i výrazný pokles německého exportu.
Kosovo představí v rámci zasedání SEETO svůj plán na dopravní observatoře jihovýchodní Evropy
Kosovský ministr pro infrastrukturu, Fehmi Mujota, bude na výročním setkání ministrů dopravy v belgickém město Antverpy předkládat plán na komplexní pozorovací síť pro dopravu v jihovýchodní Evropě, která má být v budoucnu realizována v souladu s komplexní dopravní sítí TEN-T. Členy SEETO, která byla založena v roce 2004, jsou všechny země východní Evropy spolupracující na projektu dopravních observatoří, jihovýchodní Evropa se připojila před 7 lety. Cílem je rozvoj a porozumění zakládním regionálním dopravním sítím, jak stojí v memorandu SEETO, které podepsala i Evropská komise.
Výzva k vyhlášení nezávislé republiky Vojvodina na území Srbska
Dragan Vesellinov, bývalý ministr srbské vlády, představil svůj plán na vytvoření nezávislé republiky Vojvodina, přičemž představil své důkazy, proč by se tato autonomní provincie na severu Srbska měla stát nezávislou. V rámci fóra občanské společnosti Vesellionov prohlásil, že 50% Srbů a většina menšin ve Vojvodině bude referendum, které by rád uspořádal, o republice Vojvodina podporovat. Srbské elity se prozatím ke snahám ve Vojvodině nevyjadřují, ovšem ve Vojvodině se již připravuje Strana referenda, kterou by Vesellinov rád založil, neboť podle něj jsou doby autonomie jsou pryč a Srbové dnes napadají již i vlajku a znak Vojvodiny. Mluvčí provinční rady Demokratické strany Srbska (DSS), Milinko Jovanov, tak v říjnu varoval srbskou vládu před tendencemi ve Vojvodině oprávněně.
Turecko ratifikovalo dohodu o zákonných opatřeních proti domácímu násilí
Jejím navrhovatelem byla Evropská komise a Turecko je první zemí, která tuto dohodu oficiálně přijala. Země se tak zavázala k implementaci efektivních opatření, která by měla snížit počet případů domácího násilí a zároveň zaručit bezplatnou pomoc jeho obětem. Turecko oznámilo přijetí této dohody již v dubnu tohoto roku. Jedná se o první případ, kdy bude v zákoně ustanoveno, že násilí proti ženám je zároveň porušením lidských práv a diskriminačním činem.
Ústavní soud v Bulharsku bude projednávat legitimitu nedávných prezidentských voleb
Stížnost iniciovala bulharská Socialistická strana, ke které se později připojila i strana Svobodná Ataka s odůvodňujícím dokumentem. Důvodem bylo podle podatelů stížnosti například porušování práva občanů na tajnou volbu, existence údajného seznamu voličů pro jednoho z kandidátů nebo také přítomnost ministra vnitra přímo při průběhu hlasování. Říjnové prezidentské volby v Bulharsku vyhrál Rosen Plevniev.
Ruský prezident Medvěděv navštíví Českou republiku
Informaci oficiálně potvrdily stránky českého prezidenta Václava Klause. Hlava ruského státu by se měla mezi jinými setkat s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Agentura Mediafax informovala, že schůzka by mohla souviset s ruským zájmem o dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Francouzští a němečtí aktivisté protestují proti přepravě jaderného odpadu
Vlak s jaderným odpadem znovu opustil Francii na cestě k úložišti v severním Německu. Železniční přeprava z továrny Areva v La Hague byla opožděna díky demonstrantům ve Francii. Očekávají se také nové protesty v Německu, kde již bylo nasazeno 20 000 policistů. Továrna Areva popírá, že by přeprava jaderného odpadů představovala riziko pro životní prostředí. Vlak byl posledním z 12 takových zásilek, z důvodu toho, že Německo se odklání od jaderné energie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy odmítl výzvy k uzavření francouzského jaderného průmyslu, který je pro Francii stěžejním.
Íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií
Íránský parlament dnes odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií v reakci na rozhodnutí Londýna zmrazit všechny ekonomické vztahy s Íránem. Proti Velké Británii se vyjádřilo 87% a mluvčí parlamentu, Ali Larijani, prohlásil, že jde teprve o začátek íránské odpovědi. Rozhodnutí íránského parlamentu nyní musí ještě schválit íránská Nejvyšší rada, která tak pravděpodobně učiní. Írán také nejspíše požádá o zrušení britské mise v Teheránu a vyhostí britského velvyslance.
Kosovští Srbové odmítají dohody Srbska s Kosovem a hodlají žalovat šéfa srbských vyjednavačů
Zástupci shromáždění Unie srbských obcí v severním Kosovu vyzývají k zastavení dosažených dohod Srbska s Kosove, protože jsou dle jejich slov proti srbskému státu a národním zájmům. Požadavek byl určen srbskému prezidentovi Borisu Tadići a místopředsedovi vlády Ivicu Dacici stejně jako vedoucímu srbských vyjednavačů s Kosovem, Borislavu Stefanovici. Jeden ze zástupců kosovských Srbů, Radovan Nicic, oznámil, že všechny dohody podepsané Stefanovicem nebudou akceptovány, a dále, že byl vytvořen třicetičlenný tým právníků, kteří mají zahájit trestní řízení proti hlavnímu srbskému vyjednavači, který podle jejich názoru poškodil zájmy Srbska a porušil tak ústavu.
MMF připravuje krizovou půjčku pro Itálii, v případě že by nezvládala, sám na to ale nemá prostředky
Mezinárodní měnový fond (MMF) připravil záchranný plán v hodnotě až 600 miliard eur, pro případ, že by se italská dluhová krize zhoršila, informaci přinesly italské noviny La Stampa. Úvěr 400 – 600 miliard Euro by pak Itálii měl poskytnout mezi 12 až 18 měsíci času na zavedení zásadních rozpočtových škrtů. MMF by mimo jiné zaručil úrokovou sazbu 4% nebo 5%, což je podstatně výhodnější sazba, než za kterou si Itálie půjčuje na komerčních trzích, kde se sazba za dvouleté a pětileté dluhopisy vyšplhala nad 7%. Ovšem MMF sám přiznává, že nemá dostatek prostředků k poskytnutí tak velkého úvěru, v takové případě by pak spolupracoval s Evropskou centrální bankou (ECB), u které by se za Itálii zaručil.
Vladimir Putin oficiálně kandiduje na post prezidenta ve volbách 2012
Vladimir Putin se stal oficiálním kandidátem vládnoucí strany Jednotné Rusko na post prezidenta Ruské federace. Nominace proběhla dnes na sjezdu strany, kde se svým projevem vystoupil i současný prezident Dmitrij Medveděv. Ten se v dalším volebním období bude ucházet o pozici premiéra. Prezidentské volby jsou naplánovány na 4. března příštího roku. Voliči budou v nadcházejících volbách volit prezidenta poprvé na šestileté období – v listopadu 2008 byla z iniciativy D. Medveděva ruská ústava pozměněna tak, že funkční období prezidenta bylo prodlouženo ze 4 na 6 let a funkční období dolní komory parlamentu ze 4 na 5 let.
Svoboda médií v Makedonii se nebezpečně zhoršuje
To poznamenal viceprezident americké nevládní neziskové organizace Freedom House, která se zabývá hájením a studiem demokracií v zemích po celém světě. Paola Schrajfer řekl, že makedonská vláda potřebuje zavést nové reformy ve zpravodajském zákoně, a zároveň podpořit implementaci dosavadních zákonných opatření. Dle organizace Freedom House v zemi chybí pluralita v sektoru médií, stejně jako transparentnost a zodpovědnost ve vlastnických strukturách jednotlivých zpravodajských společností. Tamní vláda podle slov Paola Schrajfera potřebuje zavést politicky nestranné a transparentní zpravodajské médium.
Makedonie očekává investice ze strany Německa
Na jednáních v německém Dusseldorfu bylo 30 zástupců největších německých firem seznámeno s podmínkami pro investování a expanzi do Makedonie. Mezi přítomnými společnostmi nechyběli ani giganti jako Siemens a BMW. Makedonští vládní představitelé očekávají vstup německých firem především do sektoru IT technologií, farmaceutického a energetického průmyslu, stavitelství a infrastruktury. Makedonská vláda je podle slov premiéra Gruevskiho připravena podpořit realizaci investic ze strany německých společností a vyjít maximálně vstříc spolupráci s dosavadními makedonskými firmami.
Francie: „Bývalý panamský diktátor Manuel Noriega může být vydán do své vlasti“
O vydání bývalého hlavního představitele země, přitom Panama zažádala již dříve v tomto roce. Noriega by zde měl čelit obviněním z 27 let staré vraždy svého politického rivala Huga Spadafora. Bývalý diktátor si již odseděl dvacet let v USA za pašování drog a další těžké zločiny. Následně byl předán francouzským soudům, které jej odsoudily k sedmi letům vězení za praní špinavých peněz a velké peněžní pokutě. Sám Noriega popřel všechna obvinění popírá. Francouzský premiér Francois Fillon nyní podepsal příkaz k vydání, čímž uvedl celou situaci znovu do pohybu.
Jednání v Belgii dospěla k závěru- během následujících dní by mohla mít země stálou vládu
Představitelé prozatímní Belgické vlády se dnes dohodli na podobě rozpočtů země pro následující tři roky. Zároveň také dospěli k dohodám o strukturálních, pracovních a penzijních reformách, jak uvedl mluvčí budoucího premiéra Elia di Rupa. Belgie je pod vedením prozatímní vlády od 13. června 2010.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
Automobilka Daimler končí s výrobou vozů Maybach
Německá automobilka Daimler ukončí výrobu luxusních vozů Maybach, díky slabé poptávce po této značce. Generální ředitel Daimleru Dieter Zetsche oznámil, že koncern bude v budoucnosti stavět hlavně na značce Mercedes-Benz. Výroba jedněch z nejluxusnějších vozů světa bude ukončena v následujících dvou letech.
Rada Evropy vyšetřovala Vatikán kvůli nepřehledným finančním transakcím
Představitelé tzv. Moneyvalu, výboru expertů Rady Evropy, kteří hodnotí opatření proti praní špinavých peněz v jednotlivých zemích, navštívili Vatikán poté, co italské úřady v roce 2010 odhalily podivné praktiky vatikánské banky L’Istituto per le Opere Religiose, na které papež Benedikt XVI. reagoval založením nového finančního úřadu. Zpráva o závěru vyšetřování bude zveřejněná v polovině roku 2012.
Dluh Itálie zvyšuje tlak na novou vládu
Italské dlouhodobé finanční náklady se vyšplhaly nad úroveň považovanou za udržitelnou veřejným financováním, čímž se zvýšil tlak na novou nouzovou vládu v Římě. Hlavním představitelům Německa, Francie a Itálie se přitom ve Štrasburku nepodařilo dosáhnout pokroku v opatřeních řešících krizi eurozóny. I když Itálie dokázala získat celou plánovanou částku 10 miliard eur, slábnoucí poptávka a nejvyšší náklady na půjčku od jejího vstupu do eurozóny vystrašily investory, následkem čehož se propadly italské akcie a výnosy dluhopisů vyšplhaly do rekordních výšin.