Parlament Islandu hlasoval ve prospěch uznání palestinského státu, informovalo o tom zpravodajství Associated Press. Islandští zákonodárci odhlasovali uznání Palestiny za nezávislý a suverénní stát s hranicemi před Šestidenní válkou z roku 1967. Rezoluce islandského parlamentu dále uznává Organizaci pro osvobození Palestiny za právní orgán státu a vyzývá Izrael i Palestinu k dosažení mírové dohody.
Archiv rubriky: Evropa
Norsko uzavřelo svou ambasádu v Íránu
Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.
Velká Británie evakuovala veškerý svůj personál z Íránu
Poté, co byla včera napadena a vypleněna britská ambasáda v Teheránu íránskými demonstranty, kteří odsuzují sankce uvalené Velkou Británií, byli z Íránu evakuováni všichni britští zaměstnanci velvyslanectví. Obě dvě budovy jsou poškozeny a většina majetku včetně osobních věcí personálu byla vyrabována a zabavena. Velká Británie oznámila, že je útokem zcela šokována, a varovala Írán před vážnými důsledky. Zároveň byla také vypovězena íránská diplomatická mise z Londýna.
Ve Velké Británii se vypukla stávka veřejného sektoru
Asi 2 miliony pracovníku veřejného sektoru započnou stávku z noci na středu. Situace se dotkne hlavně důležitých míst – škol, nemocnic, letiště, přístavů a vládních budov. Ministr George Osborne vyzval k vyjednávání, naznačil, že stávka ničemu nepomůže. Naopak se obává, že ohrozí britskou ekonomiku a může způsobit ztrátu řady pracovních míst. Stávka byla svolána jako odpověď na vládní plány snížit pracovníkům veřejného sektoru plánované důchody a prodloužit jejich pracovní dobu. Britská vláda se domnívá, že stávající náklady na udržení vládního sektoru jsou neudržitelné, protože lidé žiji déle.
Budoucí španělský premiér Mariano Rajoy dnes představí novou reformu práce
Představitelům odborů a zaměstnavatelům by dnes budoucí premiér měl představit model nové reformy, která by zajišťovala usnadnění vytváření smluv a činila vyjednávání více flexibilním. Již před jeho zvolením do úřadu se Rajoy zavázal, že reformou práce usnadní vytváření nových pracovních míst. To bylo také jedním ze závazků, které přijal v telefonních rozhovorech s evropskými vůdci. Rajoy nastoupí do úřadu španělského premiéra 20.12.2011, kdy vystřídá Josého Zapateru.
Cíl plánu na rozšíření záchranného fondu EU nebyl dosažen
Jednat se přitom mělo o 1 bilion eur. Ministři financí eurozony hovořili na jednáních v Brusselu v úterý večer o způsobech, jak zajistit eurozoně finanční stabilitu. Šéf skupiny Jean-Claude Juncker však řekl, že bylo nepravděpodobné dohodnout se na tomto finančním obnosu, kvůli změně situace v zemích eurozony. Konečné číslo tak bude menší, přesto stále významné. Ministři se také dohodli na nejnovějším uvolnění dalších 8 miliard eur na pomoc Řecku.
Polsko apeluje na Německo: Zachraňte eurozonu
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski ve svém proslovu v Berlíně prohlásil, že nikdo jiný než Německo není schopen uchránit eurozonu od katastrofy. I přes historické neshody obou zemí ministr dodal, že více než ekonomické moci svého západního souseda se bojí jeho nečinnosti. Krize eurozony představuje největší hrozbu pro polskou stabilitu a prosperitu. Ačkoliv řešení problému ministr nespecifikoval, Polsko již v minulosti podpořilo návrh euro dlouhopisů (eurobondů), které by byly kryté státy eurozony.
Ratingová agentura Standart&Poor’s může snížit rating Francie
Francie by tak klesla z nejvyšší pozice ratingu. Hospodářský deník La Tribune oznámil, že S&P chtěla tento krok učinit společně s pátečním snížením ratingu Belgie z AA+ na AA. Z neznámých důvodů tak však nakonec neučinila. Samotná agentura se k informaci nechce vyjádřit, přesto je však možné, že díky pomalému růstu francouzské ekonomiky a velkým nákladům na řešení krize eurozony, k tomu dojde v příštích deseti dnech.
Firmy plánují finanční strategie v případě pádu eura
Například dánská firma Novo Nordisk, největší světový výrobce inzulínů obchodující s eurozónou přemýšlí, jak by určovala cenu výrobku v případě pádu eura. Dle ankety agentury Reuters přitom 14 z 20 ekonomů předpokládá, že euro nemůže přežít ve své nynější formě. Firmy se tak začínají připravovat na nejhorší možný scénář.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
V Íránu dav napadl britskou ambasádu – byla spálena vlajka Velké Británie
Íránští demonstranti, protestující proti sankcím ze strany Velké Británie, vnikli do budovy britského velvyslanectví v Teheránu, kde odstranili britskou vlajku a spálili ji, zatímco nad budovou vyvěsili vlajku Íránu.oken britského velvyslanectví. Íránský parlament mezitím již odhlasoval omezení diplomatických vztahů s Brity.
Černá Hora se nebojí krize eurozóny
Premiér Černé Hory, Igor Luksic, oznámil, že Černá Hora v žádném případě neopustí měnu Euro, a to i přes obavy, že by krize eurozóny mohla malé ekonomiky Balkánu, jako je Kosovo a Černá Hora, vážně poškodit. Černohorský premiér dále řekl, že nevěří v pád Eura a ani v ekonomickou krizi v Černé Hoře. Černá Hora přijala Euro již v roce 2002 v rámci autonomie v Srbsku.
Hlava Strany pro obnovu Srbska vyzvala Srby k opuštění barikád – varuje před válkou
Šéf Strany obnovy Srbska, Vuk Draškovič, vyzval kosovské Srby, aby urychleně opustili barikády ještě dříve, než nastane nějaký katastrofický scénář. Podle Draskoviče Srbsko již nemá v Kosovu žádnou vliv a jedinou cestou pro Srbsko je členství v EU. Vuk Draškovič dále prohlásil, že srbská ústava (ve které se Kosovo považuje za autonomní oblast Srbska) je již mimo realitu a Srbové nyní mají dvě možnosti – harmonizovat se s realitou v Kosovu a nebo do Kosova vyslat armádu, což povede k válce s Albánci, a v takovém případě bude nevinou obětí konfliktu celá populace Kosova bez ohledu na národnost. Podle Draskoviče musí nyní být nutně zahájeno jednání dle Ahtisariho plánu a vyřešen statut severu Srbska – Vojvodiny, kde se nyní začínají ozývat hlasy po nezávislosti.
Udělení statutu kandidáta na vstup do EU pro Srbsko asi bude kvůli poslednímu incidentu odloženo
Poslední vývoj na severu Kosova, při kterém byli zraněni další vojáci KFOR, výrazně snížil šance Srbska na získání statutu kandidátské země EU 9. prosince. Podle srbského deníku Novosti je tak nejpravděpodobnější, že srbský statut bude odložen na březen nebo duben. Německo se zatím již kategoricky postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbům tento rok. Srbský vicepremiér Bozdar Gjelic se k tomu vyjádřil tak, že Srbsko podporuje velký počet zemí EU, ale jsou zde i takové, které stanovily jako podmínku dosažení konkrétního pokroku v jednání s Kosovem a implementaci dosažených dohod.
James Murdoch opětovně zvolen předsedou správní rady společnosti BSkyB
Proti tomuto kroku se však postavila zhruba pětina významných akcionářů společnosti, kteří by v jejím čele nejraději viděli nezávislého předsedu, a ne jednoho z vrcholných manažerů společnosti News Corp. News Corp. patřící otci Jamese Murdocha Rupertu Murdochovi vlastní 39% firmy BSkyB. Rupert Murdoch musel nedávno zrušit činnost bulvárního média News of the World, kvůli skandálu s telefonními odposlechy.
Makedonii čeká prověrka MMF
Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) v čele s Wesem Mecgrewem bude zkoumat, zda Makedonie splňuje podmínky pro získání půjčky od MMF a stejně tak bude analyzovat a vyhodnocovat finanční a ekonomickou situaci této země. Kontrola makedonské ekonomiky bude probíhat od 30. listopadu do 13. prosince 2011, kdy se vyhodnotí získané údaje. Představitelé MMF se v Makedonii setkají se zástupci státu, jako s makedonským premiérem Nikolou Gruevski, prezidentem Gjorgem Ivanovem či se zástupci opozice a ekonomickými experty.
Evropský soudní dvůr rozhodl – od nynějška mohou banky po celé EU pronásledovat své dlužníky
Každá banka na území EU bude moci „pronásledovat“ své dlužníky i mimo zemi, kde byl úvěr čerpán. Rozhodl tak Evropský soudní dvůr, když řešil případ německého občana, který čerpal úvěr od banky v České republice a poté zemi opustil. Finanční instituce tak nyní budou moci sledovat své dlužníky po celém území EU. Předseda Asociace bank v Bulharsku (ABB), Levon Hampartzoumian, který je zároveň generálním ředitelem UniCredit Bulbank, řekl, že je to pro všechny banky skvělá zpráva – podle jeho slov jsou banky často považovány za špatné, když sledují své dlužníky, ale podle jeho slov toto opatření uvítají i poctiví pravidelní plátci, neboť rozhodnutí soudu v Lucemburku, bude mít disciplinární účinek.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda
Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole
Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.
Šest nejsilnějších členů eurozóny vydá své zvláštní dluhopisy
Šest nejsilnějších zemí eurozóny – Německo, Francie, Finsko, Nizozemí, Lucembursko a Rakousko – vydá společné dluhopisy, které mají podpořit jejich ekonomickou stabilitu a dodat důvěru finančním trhům. Informaci s odvoláním na diplomaty EU jednající o krizi přinesl Die Welt.