Agentura Reuters oznámila, že prezident Obama se v pondělí sejde s předsedou Evropské rady Hermanem von Rumpuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosou. Řešena bude především evropská reakce na již dva roky trvající krizi státních rozpočtů. Todd Salamone, viceprezident výzkumu ve Investment Research Schaeffer, situaci komentoval slovy:„Jediné, k čemu dojde, budou spekulace.“. Mimo jiné, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve čtvrtek představí v Evropském parlamentu výroční zprávu o hospodaření instituce.
Archiv rubriky: Evropa
Francouzský prezident Nikolas Sarkozy odmítl nařčení z politické sabotáže
Prezident Sarkozy odmítl obvinění z politického spiknutí s cílem zdiskreditovat bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahna. Novinář Edward Jay Epstein vznesl otázku, zda-li telefon patřící Strauss-Kahnovi nebyl využit jeho politickými odpůrci v době jeho zatčení v květnu na základě obvinění ze sexuálního útoku na hotelovou služku. V té době byl Strauss-Kahn, bývalý ministr financí, hlavním favoritem na výhru ve francouzských prezidentských volbách v příštím roce. Skandál jej však dohnal k rezignaci na svůj post v MMF a ukončil jeho prezidentské vyhlídky.
Bělorusko bude odebírat ruský plyn o 60% levněji než zbytek Evropy
Výměnou za to převezme Gazprom, společnost kontrolovaná ruskou vládou, plnou kontrolu nad běloruským ropovodem od firmy Beltranshaz. Tuto dohodu na konci týdne podepsal ruský premiér Vladimir Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukashenkem. Přes Bělorusko jde dnes 20% ruského zemního plynu prodávaného do Evropy.
Srbský prezident věří v trvalé řešení dialogu mezi Kosovem a Srbskem
Srbský prezident Boris Tadić v Bruselu prohlásil, že Bělehrad je v dialogu s Prištinou připraven najít trvalé řešení citlivých otázek, ovšem práva Srbů v Kosovu musí být za takového předpokladu respektována. Prezident Tadić dále řekl, že nemůže nyní říci, zda Srbsko získá 9. prosince status kandidáta EU, ale bude o něj bojovat. Srbský prezident je přesvědčen, že trvalé řešení srbsko-kosovských vztahů se podaří najít, a že nyní jde jen o ochranu práv a bezpečnosti kosovských Srbů, kteří musejí mít šanci najít svou busoucnost v Evropě. Hlava Srbska nakonec prohlásila, že veškeré srbské úsilí směřuje k jednomu cíli, a to je mír a stabilita v Evropě, stejně jako členství v EU nejen pro Srby, ale i ostatní balkánské země. Srbský prezident je přesvědčen, že všichni srbští sousedé (jmenoval Chorvatsko, Černou Horu, Makedonii „a další“) jsou propojeni v cestě za prosperitou a společnou budoucností v EU.
Nouriel Roubini: „Pravděpodobnost rozpadu eurozóny je nyní 50%“
Podle tohoto amerického ekonoma nemá MMF dostatek zdrojů na to, aby eurozónu zachránil. Navíc je prý již zřejmé, že krize neprobíhá pouze na periferiích eurozóny, ale i v jejím srdci. Za nepravděpodobnější adepty pro opuštění měnové unie považuje Nouriel Roubini Řecko a Portugalsko. Bez těchto zemí by se však podle jeho slov eurozóna dokázala obejít. Rozpad by s určitostí nastal při výpadku jedné z hlavních ekonomik tohoto celku. Problémem jsou také dluhopisové závazky Itálie a Španělska pohybující se okol 3 bilionů eur. Samotné peníze ovšem podle Roubiniho situaci nezachrání, kvůli probíhající recesi v celé eurozóně.
Agentura Moody´s snížila rating Maďarsku
Agentura Moody’s Investors Service snížila rating Maďarska na úroveň Ba1, která již spadá do tzv. junk ratingových hodnocení. Ani do budoucna však Maďarsko nemá podle Moody´s nijak dobré vyhlídky. Za zhoršením ratingu země stojí především nejasná strategie tamní vlády, jak snížit rozpočtový deficit. Maďarské desetileté dluhopisy se díky ekonomické situaci v eurozóně prodávají s výnosem 9,56%.
Agentura Standard & Poor’s snížila rating Belgie
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating Belgie o jeden stupeň z „AA +“ na „AA“, ratingový výhled je „negativní“. „Schopnost orgánů reagovat na potenciální ekonomický tlak jak zevnitř, tak zvenku, […] je podle našeho názoru omezena opakovanými neúspěšnými pokusy o sestavení nové vlády,“ uvedla agentura ve svém prohlášení.
5. prosince Mezinárodní soudní dvůr rozhodne o žalobě Makedonie proti Řecku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Itálie bude muset zaplatit rekordní úroky po aukci půlročních a dvouletých dluhopisů
V této aukci se prodaly italské státní dluhopisy za celkem deset miliard eur, přičemž úročení šestiměsíčního dluhopisu sahalo k 6,5% a úročení dvouletých dluhopisů se vyšplhalo přes 7,8%. Poptávka po italských dluhopisech byla dle mluvčího italské centrální o 50% větší než jakou byla jejich poslední aukce schopná uspokojit.
Eurobondy staví Německo proti celé eurozóně
Německá kancléřka Angela Merkel po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy opět razantně odmítla společných evropských dluhopisů. Je přesvědčena o tom, že v takovém případě ponese Německo zodpovědnost za dluh celé eurozóny. Německo ale nesouhlasí ani s druhou variantou, která připadá v úvahu – pokud totiž nebudou vydány společné dluhopisy, Evropská centrální banka (ECB) bude nucena zahájit tištění nových peněz.
Kosovští Srbové zranili 21 mužů sil KFOR při bránění zátarasů
Mluvčí mise EULEX v Kosovu, Uwe Nowitzki, konečně potvrdil, že došlo ke zranění 21 vojáků. Jeden z mužů byl těžce zraněn nákladním vozem, 5 utrpělo lehká zranění a zbylých 15 mužů má pouze povrchová zranění. Vojáci byli zraněni při odstraňování zátaras na cestě jižně od Rudare, kde se jim na odpor postavili místní Srbové. Síly KFOR byly dokonce zatlačeny kamiony se štěrkem. KFOR pak podle svého prohlášení bylo nuceno použít i varovných výstřelů a slzného plynu spolu s obušky v zájmu vlastní ochrany nasazených mužů. Operace nakonec byla v zájmu předejití vážnému incidentu a zranění na obou stranách zrušena bez výsledku.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Francie hodlá apelovat na Německo v souvislosti s neúspěchem aukce německých dluhopisů
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že bude vyvíjet tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby zachránil eurozonu před prohlubující se krizí, která ve středu zasáhla i Německo. To zažilo neúspěšnou aukci vlastních dluhopisů. Německo přitom stále trvá na zákazu Evropské centrální bance (ECB) být věřitelem poslední instance k nákupu dluhopisů eurozony („eurobondů“). Německý dluh ve středu nenašel kupce pro polovinu desetiletého dluhopisu v hodnotě 6 miliard euro, nabízeného za rekordně nízké úrokové procento. Situace byla dnes projednávána zástupci Francie, Německa a Itálie ve Štrasburku.
Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum
Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.
Makedonií povede plynovod South Stream
Makedonie se připojí k projektu plynovodu South Stream, informuje o tom makedonský deník Vecer. Podrobný projekt o potrubí v Makedonii bude místní vládě předán do konce tohoto roku. Hlavním smyslem dohody o přistoupení Makedonie k projektu je zabezpečení makedonských energetických potřeb a realizace ostatních energetických projektů v zemi.
Albánie díky plynovodu TAP získá miliardu Euro
V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.
Nizozemí zřejmě bude blokovat přístupová jednání Černé Hory k EU
Výbor pro evropské záležitosti holandského parlamentu došel k závěru, že Černá Hora by ještě neměla získat konkrétní datum pro zahájení přístupových jednání do EU. Holandský parlamentní výbor odůvodňuje svůj závěr nedostatkem „odpovídajících výsledků“ Černé Hory v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Ačkoliv Černá Hora dosud oficiálně očekává, že se datum pro zahájení přístupových jednání dozví na zasedání Evropské rady 9. prosince, již nyní jsou místní média skeptická a počítají s nizozemským blokováním. Holanský poslanec Harry van Bommel přesto deníku Vijesti řekl, že závěru jsou předběžné pouze kvůli nedostatku odpovídajících výsledků týkajících se kapitol 23 a 24 podmínek, které říkají že Černá Hora musí před zahájením jednání naplňovat kritéria tzv. právního státu.
MMF hodlá pomoci zemím, které jsou ovlivněny krizí v eurozóně
Mezinárodní měnový fond poskytne možnost krátkodobé likvidity těm zemím, které nyní čelí rizikům vlivem krize eurozóny. Finance budou dostupné po dobu šesti měsíců. Posílení úvěrových nástrojů má sloužit jako preventivní opatření před problémy, které může současná situace přinést zemím v okolí EU. MMF nicméně neupřesnil, kterých zemí by se tato pomoc mohla týkat.
Německo nepodporuje eurobondy, krizi prý nevyřeší
Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že změna smluv o EU pomůže vyřešit krizi spíše než mnohými státy podporované eurobondy. Podle Angely Merkelové by se měly plánované eurobondy projednávat na konci krize, ne uprostřed. Kancléřka dále prohlásila, že pokud bude řešení změn smluv příliš náročné na celounijní úrovni, omezí se pouze na 17 států eurozóny. Velká Británie prý podpoří německé návrhy výměnou za dohodu o pracovní době v Evropské Unii.
Lord Krebs: „Jaderná energetika Velké Británie postrádá důvěryhodnost“
Podle tvrzení předsedy britské komise pro vědu a technologii nevěnuje britská vláda dostatečné prostředky pro vývoj a výzkum v oblasti jaderné energetiky. To by mělo v budoucnu způsobit velké potíže při zajišťování bezpečného a spolehlivého zásobování elektrickou energií z jaderných elektráren. Jaderná energetika má přitom i nadále hrát významnou roli v britském energetickém plánování.
Evropská komise je pro zavedení evropských dluhopisů
Evropská komise podpořila myšlenku zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. eurobondů. Záměr byl představen v rámci plánu na další zpřísnění dohledu nad rozpočty států eurozóny. Podle Komise by správně nastavené eurobondy mohly pomoci zmírnit současnou dluhovou krizi – už samotný plán na jejich zavedení by totiž měl vliv na trhy. Do budoucna by existence dluhopisů posílila a stabilizovala finanční systém a měnovou politiku eurozóny. Proti eurobondům se ostře staví například Německo.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
Zambie upozorňuje Českou republiku na zhoršení diplomatických vztahů kvůli zadrženým Čechům
V říjnu byli v Zambii zadrženi 3 Češi kvůli obvinění, že prováděli vojenskou špionáž místní vojenské základny, podle zambijské policie fotografovali celý komplex. Česká strana se hájí tvrzením, že šlo pouze o turisty a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se již několikrát pokoušel sejít se svým zambijským protějškem, Chishimbou Kambwili, který ale schůzku odmítá s tím, že situaci řeší soud a on ji nehodlá politizovat. Naopak se podle Zambia Daily Mail ohradil proti výhrůžkám Čechů, že EU uvalí na Zambii sankce, což Zambie podle slov svého ministra považuje „za nešťastné“. Český velvyslanec v Zambii, Luděk Zahradníček, ale toto popírá, jako zcela nepravdivé. Zambie se odvolává na vystoupení českých europoslanců, kteří se se vyjádřili pro rozšíření problému na celou EU.