Archiv rubriky: Evropa

Evropské zprávy

Finsko je proti udělení statusu kandidátské země Srbsku

Publikováno | Autor:

Ačkoliv předseda Evropského parlamentu (EP) Jerzy Buzek souhlasí s tím, že Evropská unie by měla schválit kandidaturu Srbska do EU na prosincovém zasedání, finský ministr pro záležitosti EU, Alexander Stubb, na tiskové konferenci tuto myšlenku odmítl s tím, že EU by se měla rozšiřovat pouze v případě, že jsou splněna všechna kritéria. Podle finského ministra existuje mnoho nevyřešených otázek, přičemž významnou roli hraje i otázka Kosova. Předseda EP je naopak přesvědčen, že Srbsko by od EU mělo prosincovým hlasováním dostat jasně najevo, že má evropskou podporu. Mezitím se očekává, že Evropská rada bude 9. prosince řešit otázku rozšíření EU a může Srbsku dát svůj souhlas se získáním kandidátského statusu.

 

Turecko podepsalo smlouvu o průzkumech ložisek ropy a zemního plynu se společností Shell, zatímco Kypr zkoumá své zásoby s pomocí Američanů

Publikováno | Autor:

Turecká státní ropná společnost Petroleum Corporation (TPAO) podepsala smlouvu s Anglo-holandským energetickým gigantem Shell o průzkumech zásob ropy a zemního plynu v oblasti Středomoří a jihovýchodní Anatolie. Tento krok Turecko podniklo poté, co vláda Kypru, kterou Turecko neuznává, podepsala stejnou dohodu s americkou energetickou společností Noble v oblasti jižního pobřeží Kypru.

Plán s evropskými dluhopisy staví Evropskou komisi proti Německu

Publikováno | Autor:

Evropská komise čelí tuhému odporu ze strany Německa kvůli plánům na boj se spirálou krizí státních dluhů pomocí společných dluhopisů států eurozóny. Zatímco předseda Evropské komise, José Manuel Barroso, silně argumentuje pro stabilizační dluhopisy, známé jako „eurobonds“, v pozadí  na pozadí stále více rostou náklady na půjčky. Evropská komise bude muset své plány předložit francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozy a německá kancléřce Angele Merkel, která již dala jasně najevo, že v tzv. eurobonds nespatřuje v této fázi řešení krize.

EU nemá dostatek válečných plavidel pro boj proti pirátům

Publikováno | Autor:

Předseda Vojenského výboru EU, švédský generál Hakan Syren, oznámil, že síly EU NAVFOR (síly EU pro boj proti pirátství)  nemají dostatek sil pro misi EU Atalanta, která má zabraňovat pirátství v Somálsku. Podle generála Syrena mise potřebuje minimálně 4-6 válečných lodí v závislosti na ročním období, což doposud nebylo splněno a ani nebude minimálně do března 2012. Podle dostupných informací globální ekonomiku pirátství ročně přijde na 7 až 12 miliard dolarů a podle šéfa Vojenského výboru EU jde o vážný problém.

Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova

Publikováno | Autor:

Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii  PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.

Rusko považuje nové sankce ze strany USA proti Íránu za nepřijatelné

Publikováno | Autor:

Rusko oznámilo, že jednostranný krok ze strany USA proti Íránu, ke kterému se později připojila Kanada, Velká Británie a Francie, je nepřijatelným porušením mezinárodního práva.V návaznosti na rozhodnutí americké vlády zavést nové sankce na ropný a bankovní sektor Íránu to oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Maria Zakharova.

Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení

Publikováno | Autor:

Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.

Britská vláda poprvé přiznala dluhové problémy

Publikováno | Autor:

Britský premiér David Cameron a jeho ministři poprvé přiznali, že se nemusí podařit vyřešit britské půjčky včas. Podle britského premiéra se nemusí podařit snížit schodek ve státním rozpočtu do roku 2014 – 15 tak, jak bylo předpokládáno. Tím premiér nepřímo vyloučil jakékoliv daňové škrty před příštími volbami, což zároveň v Anglii vyvolává otázky o základním smyslu vládní koalice. Odchýlení se od vládního plánu by nyní mohlo vést k navyšování úroků, za které si Velká Británie půjčuje, což v době globálního strachu z velké recese, nepřidává důvěru na finančních trzích.

Makedonie vyzývá EU k činům a odblokování jednání o vstupu

Publikováno | Autor:

Makedonský premiér Nikola Gruevski při svém setkání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem prohlásil, že blokáda makedonského členství v EU je unijním precedentem. Makedonský premiér dále řekl, že je nyní čas, aby představitelé EU přehodnotili svá dosavadní rozhodnutí a našli způsob, jak zahájit jednání o přistoupení Makedonie k EU. Makedonská diplomacie v posledních dnech rozjíždí velkou kampaň v EU, která má přilákat investory do Makedonie a zároveň vyřešit politické problémy způsobené sporem s Řeckem.

Arménie otevřela ambasádu v České republice

Publikováno | Autor:

Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.

Maďarsko žádá Mezinárodní měnový fond o podporu

Publikováno | Autor:

Maďarské ministerstvo financí hájí tento krok tím, že by se mělo jednat o podporu, která by zajistila ekonomický růst a naopak nezatížila stávající dluh země. Jednat by se přitom mělo o druh pojistných smluv, který by zvýšil bezpečnost maďarských investorů v době krize. Mluvčí MMF oznámil, že výše pomoci zatím nebyla ustanovena bude projednávána v závislosti na požadavcích maďarské vlády. Maďarsku se již dostalo pomoci od EU ​​a MMF v roce 2008. Středopravá vláda Viktora Orbána přerušila jednání s MMF v roce 2010, což vedlo k ochlazení vztahů mezi vládou a fondem.

Potravinářský gigant Nestlé rozšiřuje nabídku mikroúvěrů pro své dodavatele

Publikováno | Autor:

Toto oznámil generální ředitel Nestlé Paul Bulcke. Uvedený krok prý napomáhá menším firmám přečkat krizi, v případě, že by nedostaly standardní úvěr od banky. Bulcke oznámil, že Nestlé investovalo již více jak $ 40 milionů na pomoc zemědělským farmám, dle strategie firmy je toto chování přínosné jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu zisku firmy.

USA, Velká Británie a Kanada budou koordinovat svou novou vlnu sankcí vůči Íránu

Publikováno | Autor:

USA, Velká Británie a Kanada se dohodly na uložení koordinovaných finančních a energetických sankcí proti Íránu. Sankce se mají týkat především elitních íránských vojenských složek, Revolučních gard, a dále íránského petrochemického průmyslu.

Velká Británie a Německo se přiblížily společné dohodě o změně smluv o EU

Publikováno | Autor:

Německá kancléřka, Angela Merkel,  odsouhlasila „konstruktivní“ návrhy ze strany britského premiéra David Camerona z minulého týdne. Návrhy se týkají likvidace některých zákonů EU včetně zrušení vybraných pracovních zákonů, vše je součástí úmluvy o změně smluv EU. Evropská směrnice o pracovní době, která stanovuje maximální počty odpracovaných hodin, je chápána jako jedna z možných oblastí budoucího kompromisu. Velká Británie je kromě toho dlouhodobě proti zásahům EU do pracovněprávních předpisů Britů. Výměnou za tento „německý souhlas“ slíbil britský premiér podporu německých návrhů na změny smlouvy o EU, která by měla vést k posílení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny.

Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory

Publikováno | Autor:

Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.

Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce

Publikováno | Autor:

Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.

Obchodu mezi Ruskem a Makedonií se daří stále více

Publikováno | Autor:

Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.

Kazachstán chce po Rusku vstoupit do WTO do konce roku 2012

Publikováno | Autor:

Kazachstán plánuje vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) do konce roku 2012, oznámil to kazašský prezident Nursultan Nazarbajev agenturám Interfax a RIA Novosti, podle kterého již Kazachstán dokončil všechna jednání s členskými zeměmi WTO. Kazašský premiér také zdůraznil, že je důležité, aby do WTO vstoupilo jako první Rusko, které je pro Kazachstán strategickým obchodním partnerem a skrze které do Evropy vedou všechny kazašské dopravní koridory.

Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“

Publikováno | Autor:

Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.

Japonský export se propadl poprvé po třech měsících

Publikováno | Autor:

Důvodem propadu o 3,7% za měsíc říjen je podle japonského ministerstva financí stále silný jen a také ekonomická krize v zemích EU a USA, které jsou pro Japonsko stěžejními odbytišti. Navíc Japonsku vlivem vysokých cen paliv výrazně podražil import, což způsobilo deficit v celkové bilanci obchodování země.