Kontroverzní středopravicová Lidová strana vyhrála volby se 44% hlasů. Podle expertů dosavadní socialistické vládě srazily vaz ekonomické problémy země. Vzhledem k naprosté většině získaných volebních hlasů se očekává, že nová vláda pod vedením Mariana Rajoye bude moci vést zemi pevně a stabilně. Hlavním úkolem nové vlády bude vypořádat se s téměř 22% nezaměstnaností v zemi.
Archiv rubriky: Evropa
Španělé jdou k parlamentním volbám
Podle průzkumů veřejného mínění by v nich měla zvítězit středopravicová Lidová strana vedená Marianem Rajoyem nad doposud vládnoucí Socialistickou stranou. Premiér Jose Luis Rodriguez Zapatero, který je v čele vlády od roku 2004, se již nebude ucházet o znovuzvolení. Podle jeho slov byly předčasné volby svolány kvůli obavám o ekonomickou situaci země.
Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe
Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.
Albánský premiér razantně odmítl daně pro bohaté
Albánii nečekají „daně pro bohaté“, prohlásil to albánský premiér Sali Berisha a odmítl tak velmi razantně myšlenku, se kterou přišla albánská opozice. Premiér dále v Porto Romano ujistil v souvislosti s aférou o dodávkách evropského odpadu, že vláda udělá vše pro šetrné zacházení s životním prostředím a nikdy nepřijme daně, které by připomínaly doby dávno minulé.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Rozpočet EU pro rok 2012 bude navýšen o 2%
Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise původně sice usilovali o 5% navýšení, avšak podle vlád mnoha členských zemí je tento požadavek nereálný. Proti návrhu se nejostřeji postavila Velká Británie, která označila výsledek mnohahodinového jednání za velký úspěch. Rozpočet Evropské unie pro rok 2012 tak bude činit 129 miliard eur. Pozornost představitelů EU se nyní bude ubírat směrem k dlouhodobému rozpočtu pro roky 2014-2020. Největším příjemcem financí z rozpočtu EU je zemědělský sektor.
V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy
Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.
Polská vláda získala důvěru v parlamentu
Polský vládní kabinet tvoří Občanská platforma a lidovci, kteří mají v dolní komoře parlamentu většinu.
OECD: „Česká republika je v reformách na dobré cestě, ale je zde ještě hodně práce“
Vláda České republiky zveřejnila doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Evropě (OECD), ve kterém se kritizují nadbytečné nemocniční kapacity České republiky a přílišné výdaje za léky. Stejně tak OECD chce co nejrychlejší změnu zákona o veřejných zakázkách, které by měly být transparentnější, a spolu s centralizací státního nakupování doporučuje zavedení protikorupční strategie, která povede k vyšším úsporám. Generální tajemník OECD Angel Gurria při své návštěvě v Praze prohlásil, že současná česká vláda se vydala správným směrem v reformách, ale že před vládou premiéra Petra Nečase stojí ještě mnoho práce.
Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.
Britský premiér volá po společné obraně eurozóny
Britský premiér David Cameron vyzval po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkel všechny instituce eurozóny, aby se spojily na obranu společné měny. „Přesně tak, jak jsme se již dohodly na jednání skupiny G20 – všechny instituce musí udělat vše nezbytné a co je v jejich silách – to se teď musí stát,“ řekl britský premiér médiím.
Rusko nabízí kosovským Srbům, aby odešli na Sibiř
Zástupce Ruska při NATO, Dimitrij Rogozin, nabídl více než 20 000 Srbů, kteří požádali již dříve o ruské občanství, aby se přesunuli na Sibiř.
Kosovská prezidentka: „celý Balkán si teď klade za cíl vstoupit do EU a NATO“
Na konferenci Germi Hill v Kosovu, kterou pořádá kosovské ministerstvo zahraničí a Evropská rada pro zahraniční záležitosti, kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila, že všechny země regionu si nyní kladou za hlavní cíl vstoupit do NATO a EU. Stejně tak prezidentka Kosova prohlásila, že její země si přeje posílit a rozvíjet strategické partnerství s USA a udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi regionu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupců jednotlivých států včetně ministrů zahraničí a zástupců armády.
EU varuje před daňovými úniky Řeků – ve Švýcarsku mají uloženo více než 286 miliard Euro
Skupina evropských odborníků v čele s Němcem Horstem Reinchenbachem plánuje pomoci Řecku s problémem obrovského množství daňových úniků. Odborníci chtějí Athénám pomoci dohodnout daňové smlouvy se Švýcarskem v souladu s normami EU. Zpráva z Bruselu totiž říká, že Řekové mají uloženy závratné částky ve švýcarských bankách – zhruba je to přes 350 miliard švýcarských franků – tedy 286 miliard Euro.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Francie podporuje Turecko ve tvrdém přístupu k Sýrii
Francouzský ministr zahraničí, Alain Juppé, v Turecku prohlásil, že je nyní příliš pozdě pro současnou syrskou vládu na to, aby zůstala u moci. Francie je podle slov svého ministra přesvědčena o tom, že Sýrie není ochotna realizovat reformní program. Francouzský ministr to řekl při setkání s hlavou tureckého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, Volkanem Bozkirem. Zároveň Francie podpořila turecký přístup k syrské otázce a navrhal, aby Turecko na své 910 km dlouhé hranici se Sýrií vytvořilo nárazníkové zóny na ochranu civilistů a syrské opozice s tím, že by takové opatření Francie podporovala před mezinárodním společenstvím. Francie mimo jiné ve středu odvolala svou diplomatickou misi z Damašku.
Albánii čeká reforma volebního zákona a ústavy ohledně schvalování zákonů
Albánská vláda a opozice se ve čtvrtek po dlouhém sporu o volební reformu dohodly na kompromisu ve snaze vstoupit do EU, neboť kvůli údajnému podvodu se chystané procesy ke vstoupení do EU zastavily. Opoziční Socialistická strana obviňuje premiéra Sali Berishu a jeho Demokratickou stranu z manipulování hlasů. Po silném tlaku ze strany EU a USA byla ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) připravena volební reforma, která obsahuje přes 50 doporučení OBSE. Současně bude upraveno schvalování zákonů, doposud byl v Albánii třeba konsensus napříč celým parlamentem, nyní by měla stačit pouze třípětinová většina.
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
Hnutí Occupy Wall Street slíbilo USA „ukázat svou sílu“
Aktivisté z hnutí Occupy Wall Street prohlásili, že se pomstí za své vystěhování ze Zuccotti Park. Jen dnes se pokusili narušit chod New York Stock Exchange (Newyorská burza) a poté provedli několik demonstrací na hlavních mostech a v metru. Na webových stránkách „occupywalls.org“ byl ohlášen „globální den akcí“, který má kombinovat protesty po celých USA a dalších státech jako je Španělsko, Německo, Polsko či Belgie.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát mise EUFOR pro Bosnu a Hercegovinu
Rada bezpečnosti OSN ve středu oficiálně prodloužila mandát Evropské unie (mise EUFOR) v Bosně a Hercegovině o další rok. Rezoluce o prodloužení mandátu EU byla jednomyslně přijata všemi 15 členy Rady bezpečnosti, ačkoliv Rusko mělo dříve jisté výhrady ke zprávě vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentina Inzko. Rezoluce jasně deklaruje, že primární odpovědnost za úspěšnou implementaci mírových dohod nesou orgány Bosny a Hercegoviny. Síly EU převzaly mandát od sil NATO v roce 2004 s úkolem zajištění dodržování Daytonských mírových dohod.
Rusko již potřetí slíbilo pomoc eurozóně
Rusko je připraveno pomoci Evropě boji proti finančním potížím pomocí mechanismů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Prohlásil to ruský premiér Vladimir Putin. Informaci přinesla agentura ITAR-TASS. Rusko již takovou pomoc přislíbilo potřetí – poprvé na summitu G20 a podruhé spolu se zeměmi skupiny BRIC. Ruský premiér dále prohlásil, že i když je Rusko finanční krizí taktéž zasaženo, ekonomická situace je stabilní.
Nový řecký vládní kabinet prošel úspěšně hlasováním o důvěře
Hlasování v parlamentu byla zajištěno pohodlnou většinou a podporou iniciativního premiéra Papadema. Novou vládu čeká zahájení dlouhodobých reforem k zajištění a podpoře řecké bilance zahraničního obchodu stejně jako sanace bank a záchrana věřitelů. Nového řeckého premiéra nyní čeká jednání s Mezinárodním finančním institutem – globální bankovní organizace, která jedná o dobrovolném snižování řeckého dluhu.
Německo přiznalo, že EU stále nezná cestu z krize
Německá kancléřka Angela Merkel ve středu po jednání s irským premiérem Enda Kennym připustila, že eurozóna stále nenašla cestu ke zotavení se z dluhové krize. Zároveň na tiskové konferenci Angela Merkel označila Irsko za „skvělý příklad“, jak se vymanit z dluhové krize díky pomoci z EU. Německá kancléřka zároveň opět prohlásila, že věří, že změna smluv EU, která by posílila pravomoci EU, by pomohla obnovit důvěru. Nová smlouva by podle Německa měla zajistit „rozpočtovou kázeň“ společnou kontrolou a sankcemi, které by měl v pravomoci například Evropský soudní dvůr. Naopak irský premiér Kenny se vyjádřil spíše pro vyčerpání všech možností současných smluv kvůli obavám z procesu schvalování jakýchkoliv nových smluv, i kvůli zkušenosti s irským referendem.