Dle řady analytiků by daň z finančních transakcí, kterou chce zavést francouzský prezident Nicolas Sarkozy, mohla být neefektivní. Zavádění této daně by mohlo být ne hospodářským, ale především politickým krokem předvolební kampaně. Švédsko přijalo transakční daň v roce 1980, brzy od ní však muselo upustit, neboť kapitál se přesunul do zahraničí, především do Londýna. Výnosy tak byly mnohem nižší, než se původně předpokládalo. „Do danění by navíc neměla být zahrnutá řada zahraničních společností, které ve Francii působí, což se nezdá příliš fér.“ uvedl Gilles Moec, hlavní ekonom Deutsche Bank. Dle Daniela Lebeguea, bývalého francouzského ministra financí je naopak představa, že by kvůli dani kapitál opouštěl zemi „směšná“.
Archiv rubriky: EU
Tisíce Řeků protestují před budovou parlamentu, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem
Řecká policie v neděli použila slzný plyn proti tisícům demonstrantů protestujících před budovou řeckého parlamentu, kde zákonodárci jednají o nových úsporných opatřeních dohodnutých s EU a MMF. Informovala o tom agentura AFP. Podle údajů policie se před budovou parlamentu v době začátku jednání parlamentu shromáždilo na 25 tisíc demonstrantů.
Pokrok v jednáních o volném obchodu mezi EU a Indii
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil po setkání představitelů Evropské unie (EU) a Indie, že byl učiněn „významný pokrok“ v dohodě o volném obchodu. Indický premiér Manmohan Singh uvedl, že dohoda by „mohla být vypracována co nejdříve. EU je největším obchodním partnerem Indie, čítá 14% celkového zahraničního obchodu země. Obě strany se účastnily sumitu v Delhi, aby prohloubily vzájemné obchodní vazby. Obě strany chtějí zdvojnásobit obchod ze 107 miliard dolarů v letošním roce na 200 miliard v roce 2013. Jednání o možné dohodě probíhají již od roku 2008. Dalšími tématy sumitu byla energetická spolupráce a bezpečnost.
Commonwealth vyšle misi na Maledivy, aby prošetřila zdejší krizi
Britské Společenství národů v neděli oznámilo, že vyšle misi na Maledivy za účelem prošetření skutečností kolem rezignace bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda. Rozhodnutí bylo přijato na mimořádném jednání Ministerské akční skupiny Commonwealthu, která zdůraznila, že „cestu vpřed si musí Maledivané stanovit sami, a to prostřednictvím politického dialogu v atmosféře nenásilí a stability.“
Kypr pravděpodobně od EU nezíská peníze na likvidaci škod po výbuchu uskladněných íránských zbraní
Kypr možná nezíská žádnou finanční pomoc od EU na odstranění škod způsobených na největší kyperské elektrárně ve Vassilikos po výbuchu skladu zbraní určených do Íránu, které zde byly uskladněny poté, co byly zabaveny. Kypr žádal o finanční pomoc z Fondu solidarity EU pro vyřešení nepřímých i přímých následků výbuchu, který zabil 13 lidí a způsobil výpadek dodávek téměř 50% veškerých dodávek elektrické energie na Kypru. Podle tisku Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku nedoporučilo, aby byly prostředky z Fondu solidarity uvolněny, neboť prý nedošlo k naplnění všech kritérií – „Fond solidarity je určen pro řešení velkých přírodních katastrof s vážnými následky na základní životní podmínky, prostředí nebo na hospodářství některého z členskýchs tátů EU“. Kvůli výbuchu čelí mimo jiné obvinění z odpovědnosti za smrt lidí kvůli zanedbání svých povinností apod. bývalý ministr zahraničí, ministr obrany a 6 hasičských důstojníků, přičemž nezávislé vyšetřování došlo k závěru, že za skutečnosti, které vedly k výbuchu nesou „vážnou odpovědnost“ vládní úředníci na všech úrovních včetně kyperského prezidenta Christofiase Demetrise.
Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení hájí reformy trhu práce
„Jedná se o reformy, které zvýší flexibilitu a díky kterým se podniky potýkající se s obtížemi budou moci lépe přizpůsobit ekonomické realitě. Propouštění je až krajním opatřením,“ uvedla španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez v rozhovoru pro ABC. Práva zaměstnanců zůstanou podle jejích slov nedotčeny. Ministryně doufá, že nové reformy zachrání „krvácející“ španělský trh práce. Rozhovor byl zveřejněn den poté, co španělské odbory vyzvaly k celostátním protestům proti reformám, které podle nich připraví lidi o jejich pracovní místa.
Řecký parlament jedná o dalších úsporných opatřeních dohodnutých s EU, Německo stupňuje tlak na Atény
Schválení návrhu zákona o dalších úsporných opatřeních je nutné, pokud chce Řecko získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur. V opačném případě hrozí zemi bankrot, který bude mít podle řeckého premiéra Lucase Papademose za následek prudký pokles životní úrovně Řeků. V rámci dohody s EU musí Atény stanovit strukturu zkrácení rozpočtových výdajů o dalších 325 milionů eur. Německo již Řecko vyzvalo k tomu, aby radikálně změnilo svůj přístup k řešení dluhové krize, pokud chce zůstat v eurozóně.
V evropských městech proběhly další demonstrace proti smlouvě ACTA, zúčastnilo se 200 tisíc lidí
Až 200 tisíc lidí v mnoha velkých evropských městech se dnes zúčastnilo demonstrací proti mezinárodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Protestujícím vadí zejména části dohody zabývající se internetem a digitálním prostředím, které se podle nich nejen výrazně dotýkají svobody šíření informací, ale zasahují i do lidských a občanských práv. Ratifikaci smlouvy pozastavila Česká republika, Polsko, Slovensko a nově i Lotyšsko a Německo.
V Portugalsku probíhají tisícové demonstrace proti tvrdým úsporným opatřením
V Lisabonu se dnes shromáždily tisíce lidí na protest proti úsporným opatřením přijatým vládou za účelem snížení státního dluhu, za něž má Portugalsko na oplátku získat pomoc od mezinárodních věřitelů. Podle slov generálního tajemníka portugalské Všeobecná konfederace pracujících se jedná o jednu z největších demonstrací v letošním roce. V roce 2011 získala portugalská ekonomika finanční pomoc ve výši 12,6 miliard eur od MMF a 25,2 miliardy eur od Evropské unie poté, co Portugalsko v květnu loňského roku souhlasilo restrukturalizovat svůj rozpočet v souladu s plánem věřitelů z ECB, MMF a Evropské komise.
Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami
To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.
Španělské odbory vyzvaly k masovým protestům 19. února
Dva největší španělské odborové svazy svolaly na neděli 19. února celostátní protesty proti reformám práce, které podle jejich názoru způsobí rušení pracovních míst.
„Dne 19. února se chceme v ulicích Španělska hlasitě ohradit proti reformám práce,“ řekl vedoucí odborů CCOO Ignacio Fernandez Toxo na společné tiskové konferenci s šéfem svazu UGT Candidem Mendezem.
EU zvažuje pozastavení bezvízového styku s Bosnou a Hercegovinou
EU zvažuje dočasné pozastavení bezvízového režimu s Bosnou a Hercegovinou kvůli velkému nárůstu žadatelů o azyl, a to především ve Švédsku. Zpravodajka EU pro vízovou liberalizaci Tanja Fajon uvedla, že počet žadatelů o azyl za poslední 3 týdny vzrostl o 97%, přičemž upozornila na to, že některé členské státy EU to považují za alarmující stav. Hlava monitorovací mise bezvízového styku Bakir Dautbašić ale uvádí, že počet žadatelů vzrostl pouze ve Švédsku a i tak nepřekročil 1000 lidí. Dále Bakir Dautbašić řekl, že Bosna a Hercegovina se tento problém snaží řešit, a poukázal na to, že podobný problém v mnohem větším rozsahu měly dříve Makedonie či Srbsko. Diplomatické kruhy ale nepovažují hrizbu zrušení bezvízového styku za reálnou.
Protesty v řeckých městech po dohodě na škrtech
Tisíce lidí dnes protestovaly v Soluni (4 tisíce) a Athénách (7 tisíc) proti schválení rozpočtových škrtů, za které by Řecko mělo dostat mezinárodní pomoc ve výši 130 miliard EUR. Protesty se odehrávají pod silným policejním dohledem.
Předsedové největších řeckých stran vyzvali poslance svých stran k podpoření úsporných opatření v parlamentu
Jorgos Papandreu (Panhelénské socialistické hnutí) a Antonis Samaras (Nová demokracie) vyzvali své poslance k jednotnému postupu k rozpočtovým škrtům. Samaras pohrozil svým rebelujícím poslancům vyškrtnutím z kandidátních listin v případě, že by hlasovali proti. „Odmítnutí v parlamentu by bylo katastrofické,“ uvedl v prohlášení Papandreu. Podle něj je třeba říci „ne“ chybám, která země učinila a řecké slabosti. „Skutečným nepřítelem je náš vlastní systém,“ prohlásil. Nová demokracie chce po schválení škrtů a uzavření dohody se soukromými věřiteli o umazání dluhu požádat parlament, aby se sám rozpustil a umožnil tak předčasné volby, jejichž je jeho strana favoritem.
Argentina tvrdí, že Velká Británie poslala jadernou ponorku k Falklandám
To oznámila agentura Associated Press. Podle její prohlášení argentinský ministr zahraničí Hector Timerman řekl, že Argentina má informace o vyslání nukleární ponorky HMS Vanguard, jakožto o součásti nasazení svých sil v okolí Falkland. Argentina se dále zeptala Velké Británie na přítomnost jaderných zbraní v jižní části Atlantického oceánu. Ambasador Velké Británie oznámil, že jeho země nebude komentovat prezenci nukleárních zbraní nebo ponorek na území jižního Atlantiku.
Inflace v Německu zpomaluje
Míra inflace v Německu se blíží požadavkům Evropské centrální banky (ECB). V lednu se zde maloobchodní ceny zvýšily o 2,1%, přičemž normu v eurozóně stanovenou ECB tvoří 2%. Skutečná průměrná inflace v tomto regionu však dosahuje 2,7%. Za celý rok 2011 se ceny spotřebitelských produktů v největší evropské ekonomice zvýšily o 2,3%. Motorem růstu jsou potraviny a palivo, které v prvním měsíci nového roku v zemi zdražily o 7,2%.
Španělsko reformuje trh práce
Španělská vláda i přes nesouhlas levice schválila radikální reformu trhu práce, kterou od ní požadovala Evropská unie. Cílem této reformy je učinit zákoník práce pružnějším, snížit sociální zátěž na státní rozpočet, usnadnit zaměstnavatelům postup najímání a propouštění zaměstnanců a snížit počet dočasných a málo placených pracovních míst ve prospěch smluv na dobu neurčitou. Ve prospěch naléhavé potřeby reformy hovoří statistiky, v loňském roce oficiální míra nezaměstnanosti ve Španělsku dosáhla 23% a letos by by podle odhadů mohla dosáhnout 24,4%. Přitom míra nezaměstnanosti u mladých Španělů dosahuje podle různých zdrojů 48 až 53%. Podobné reformy byly přijaty před 10 lety v Německu, jehož pracovní trh je na tom v dnešní době lépe než v ostatních evropských státech.
Francie vyzývá k „bezodkladnému zahájení dialogu“ mezi vládou Mali a rebely z MNLA, do bojů bylo nasazeno již i letectvo
Do bojů o město Kidal na severu Mali nasadila centrální vláda v Bamako bojové vrtulníky, které zahájily letecké útoky na pozice rebelů z MNLA, kteří bojují za nezávislý stát Tuarégů. Vzhledem k rostoucímu počtu obětí a desítkám tisíc uprchlíků v posledních 3 týdnech povstalecké ofenzivy Francie, bývalá koloniální mocnost v Mali, která podporuje centrální vládu, vyzvala k bezodkladnému uzavření příměří a zahájení dialogu. Stejně tak kvůli posledním událostem v Mali USA odložily chystanou výroční konferenci pro své spojenecké saharské státy o boji proti terorismu.
Slováci vyšli potřetí do ulic kvůli kauze Gorila, Anonymous zablokovali stránky Penty a ministerstva spravedlnosti
Na bratislavském Náměstí SNP se dnes opět sešly stovky demonstrantů, aby protestovaly proti korupci ve slovenské politice a nepřehlednému volebnímu systému. Demonstrace proběhla poklidně a zúčastnilo se jí okolo tří tisíc lidí, tedy mnohem méně než minulý pátek. S oficiálním začátkem demonstrace přestaly fungovat webové stránky společnosti Penta a ministerstva spravedlnosti, které na protest proti ovlivňování justice finančními skupinami zablokovala skupina Anonymous.
Slovinsko má novou vládu
Slovinský parlament schválil novou středo-pravou koaliční vládu, kterou vede premiér Janez Jansa. Dvanáctičlenný kabinet složený ze zástupců 5 koaličních stran bude mít podle premiéra Jansa za cíl konsolidaci veřejných financí, stimulovat hospodářský růst a vytvářet nová pracovní místa. Odstupující středo-levá vláda premiéra Boruta Pahora totiž nezískala důvěru v parlamentu v září 2011 poté, co byla v referendu odmítnuta její penzijní reforma.
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení na rozvoj nalezišť zemního plynu na Kypru
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení další průzkumy a rozvoj uhlovodíkových zásob v kyperské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámil to viceprezient ruské Komory obchodu a průmyslu Georgij Petrov. Podle jeho slov komora ví, že Gazprom má zájem o účast ve výběrovém řízení, které bude zahájeno 13. února. Kyperský prezident Demetris Christofias již dříve během rusko-kyperského investičního fóra prohlásil, že Kypr očekává zájem ruských energetických společností o rozvoj nových nalezišť.
Řeckou vládu opustila strana Lidové ortodoxní výzvy (LAOS)
Čtyři ministři delegovaní touto stranou podali demisi na protest proti úsporným opatřením. Předseda strany Jorgos Karatzaferis prohlásil, že reformní program strana nepodpoří a řekl, že šéf mise MMF v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. Vláda tak přišla o podporu 15 poslanců v třísetčleném parlamentu, kde jí zůstala i tak pohodlná většina 250 poslanců.
Gazprom vede jednání o korekci smluv s některými evropskými společnostmi
Zástupci ruské plynárenské společnosti Gazprom dnes potvrdili, že společnost pokračuje v jednání o revizi smluv s několika evropskými spotřebiteli včetně RWE Transgas, Shell Energy Europe, E.ON Ruhrgas nebo Eni. Řada evropských společností se na Gazprom již v roce 2011 obrátila s žádostí o revizi smluvních cen v rámci dlouhodobých smluv, kterou odůvodnily změnami na globálním trhu s plynem, nadbytečným objemem dodávek plynu a významnými rozdíly mezi aktuálními cenami a cenami v dlouhodobých smlouvách. K těmto společnostem letos přibyly italský dodavatel plynu EGL, holandský GasTerra a dánský Dong.