Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny

Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní.  Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.

Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco

Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.

Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem

Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.

Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.

Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů

Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.

Představitelé Evropské unie znovu vyzvali k ratifikaci smlouvy ACTA

Dle některých představitelů Evropské unie (EU), kteří reagovali na masové protesty proti smlouvě ACTA, nová mezinárodní smlouva proti padělání nezmění vůbec nic pro občany EU a blok jí musí ratifikovat, aby šel příkladem pro ostatní země. „Co je legální dnes, bude legální i v den, kdy ACTA vstoupí v platnost“ uvedl představitel unie pod podmínkou anonymity. Názory na smlouvu ACTA jsou však i v rámci EU dost rozporuplné. 

Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU

Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.

Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu

Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.

Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice

Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a  dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.

Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“

Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.

Polsko odložilo stavbu 1. jaderné elektrárny o 5 let

Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022. 

Německé ministerstvo financí oznámilo, že dohoda o pomoci Řecku nebude ujednána do začátku března

Mluvčí ministerstva financí Německa sdělila, že konečné schválení nové finanční výpomoci Řecku o objemu 130 miliard eur se neuskuteční do začátku března. To znamená, že eurozóna bude muset oddělit konečné rozhodnutí o schválení finanční výpomoci od příbuzné dohody o seškrtání části dluhu, která musí být dokončena před splacením dluhopisů 20. března. Bez ní se ocitne Řecko v platební neschopnosti. Ostatní státy eurozóny se dle mluvčí chtějí přesvědčit, kolik soukromých věřitelů se bude podílet na odpisu, který by měl snížit dluh země o 100 miliard eur. Německý parlament bude hlasovat o finanční pomoci Řecku 27. února.

Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie

Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“

EU neupustí od danění emisních povolenek, globální aerolinky žádají OSN o zprostředkování dohody

Tento krok byl v minulosti ostře kritizován USA, Indii a Čínou. Poslední zmíněná země již zakázala svým aerolinkám platit tuto daň a pohrozila zavedením odvetných opatření. Evropská unie (EU) sdělila, že od tohoto zákonu neustoupí, ale je ochotná být flexibilní při hledání řešení sporu, který hrozí přerůst v plnohodnotnou obchodní válku. Obavy již projevili i výrobci letadel, kterým hrozí snížení poptávky po zboží, pokud by konflikt eskaloval. Dle analytiků se čas pro možné navržení globálního schématu krátí, zatímco obavy rostou. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) v neděli požádalo OSN, aby zprostředkovala globální dohodu, s úmyslem vyhnout se možnému sporu. V úterý budou zástupci EU a Číny jednat na sumitu v Pekingu, kde EU bude usilovat o pomoc Číny při zmírnění evropské dluhové krize Postoj Číny ohledně emisních povolenek by zde mohl být překážkou.

Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi

„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.

Španělská vláda vyjednáva s odbory před ohlášenou stávkou

Poté co španělská vláda schválila radikální reformu trhu práce, odbory vyzvaly k celostátní stávce v neděli 19. února. Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez, která reformu hájí, se dnes setkala s odbory. Dle její názoru zůstanou práva zaměstnanců beze změny, odbory se obávají masivního propouštění.

Hlavní ekonom Unicredit Bulbank kritizoval stávající pravidla fiskální dohody pro Bulharsko

Hlavní ekonom u UniCredit Bulbank Christofor Pavlov komentoval účast země na fiskální dohodě, která byla navržená v prosinci minulého roku Francii a Německem. Dle jeho názoru dodržování všech pravidel bude vyžadovat velký rozpočtový přebytek, který by mohl být použit během krize. V době, kdy by Bulharsko vstoupilo do eurozóny, by země musela následovat fiskální politiku v souladu s pravidly pozorovaných členů eurozóny, ale bez využití měnové politiky vedené Evropskou centrální bankou (ECB). Pan Pavlov poznamenal, že pro zemi by bylo lepší, kdyby do bloku jednotné měny vstoupila za jiných podmínek a  země by dle něj měla bránit právo udržovat větší strukturální schodek ve výši 4% nebo 5% HDP až do jejího členství v eurozóně.

Řečtí poslanci schválili úsporná opatření v době masových demonstrací

Řečtí zákonodárci schválili nové kolo drastických úsporných opatření pozdě v neděli, po dlouhém dni pouličních bojů mezi policií a demonstranty. Byly zraněny desítky protestujících a řada aténských budov se ocitla v plamenech. „Ze 278 přítomných poslanců, 199 hlasovalo pro a 74 proti,“ uvedl mluvčí Parlamentu Philippos Petsalnikos po napjatém hlasování. Rebelující poslanci z většinové socialistické strany Pasok a pravicové Nové demokracie, kteří hlasovali proti zákonu, byli okamžitě vyloučeni ze svých stran. Ministři financí eurozóny se po tomto hlasování rozhodli uspořádat jednání ve středu v Bruselu.

Bývalý řecký premiér: „Finanční výpomoc zemi je naší jedinou nadějí.“

Bývalý řecký premiér George Papandreou v neděli vyzval zákonodárce, aby schválili úsporný plán, který požadují zahraniční věřitelé. „Země musí zvládnout tuto bitvu, teď je čas pro zodpovědnost,“ řekl politik a vůdce politické strany Pasok. Řecký parlament jednal o velmi nepopulárním úsporném balíčku, který před hlasováním v pozdních nočních hodinách již schválila vláda. Mezitím v Aténach pokračovaly další demonstrace,při kterých bylo zraněno asi 60 lidí. 

Předseda Evropského parlamentu kritizoval smlouvu ACTA

Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz kritizoval kontroverzní mezinárodní smlouvu ACTA. Pan Schulz tvrdí, že dohoda je nevyvážená a musí být přepracována. ACTA navrhuje radikální zpřísnění autorských práv, které mají bojovat proti stále narůstajícím formám internetového pirátství. 22 zemí EU podepsalo smlouvu, ale žádná jí prozatím neratifikovala. Kvůli smlouvě již proběhla řada demonstrací v celé Evropě. Pan Schulz uvedl, že ACTA chrání až příliš zájmy obchodních společností na úkor práv uživatelů internetu. Opačné stanovisko přijal například místopředseda Evropské komise (EK). 

Francie považuje vazby libanonské vlády na Hizballah za vnitřní záležitost Libanonu

V sobotu se libanonský premiér Najieb Meqati při své návštěvě Francie sešel s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy v Elisejském paláci, kde prezident Francie vyjádřil plnou důvěru a podporu libanonské vládě a ocenil současný postoj Libanonu k situaci v Sýrii, stejně jako ocenil strategii premiéra ve vnitřní politice. Prezident Sarkozy také prohlásil, že vazby libanonské vlády na libanonské islamistické hnutí Hizballah považuje za vnitřní záležitost státu Libanon a že Francie to plně respektuje. Libanonský premiér a francouzský prezident se ale vyhnuli diskusi o libanonsko-syrské hranici a otázce  syrských uprchlíků.

Zisky společnosti De Beers stouply za minulý rok o 62%

Nad firmou De Beers, která se zabývá těžbou diamantů a jiných vzácných nerostů, získala nedávno kontrolu těžební společnost Anglo American. Důvodem takového vzestupu profitu De Beers je 29% nárůst ceny surových diamantů za poslední rok. Čistý zisk De Beers za rok 2011 tak činil 698 milionů USD. Vedení De Beers ale tvrdí, že v posledním pololetí minulého roku došlo ke znatelnému zpomalení trhu a tento trend by měl údajně pokračovat i celý rok 2012.

Bulharský ministr financí: „Připravujeme legislativní změny v úrokových sazbách bank.“

Bulharské ministerstvo financí připravuje legislativní změny ve vztahu k úrokovým sazbám bank. Asociace bank v Bulharsku (ABB) by měla hledat opatření na podporu finančním institucím a podnikům. Ministr financí Simeon Dyankov řekl na začátku roku 2012, že je čas, aby úrokové sazby z úvěrů byly sníženy. Předseda ABB Levon Hampartzoumian odmítl možnost, že by stát mohl prosadit snižování úrokových sazeb. Ministr financí uvedl, že často po vydání úvěrů měnily banky úrokové sazby za velmi nejasných podmínek. K dnešnímu dni by již mělo být připraveno několik návrhů těchto legislativních změn.