Italské noviny Il Fatto Quotidiano zveřejnily informaci o spiknutí proti papeži, Vatikán to zcela popírá

Italské noviny Il Fatto Quotidiano na své titulní stránce dnes zveřejnily informace, které údajně pochází od kolumbijského kardinála Castrillóna. Ten podle novin Il Fatto Quotidiano předložil dokument, jehož autorem má být palermský arcibiskup, kardinál Romeo, v němž se píše o tom, že by měl být do 12-ti měsíců zavražděn současný papež Benedikt XVI. a že příští papež by měl být italského původu. Ředitel tiskového oddělení svatého stolce, kněz, Federico Lombardi již informaci zcela popřel s tím, že jde o „absolutní nesmysl“.

Argentina dnes oficiálně oznámí OSN militarizaci Falkland

Oznámení předá argentinský ministr zahraničí Hector Timerman ambasadorovi Toga při OSN Kodjo Menanovi, který nyní zastává funkci prezidenta Rady bezpečnosti. Ministr zároveň navštíví prezidenta Valného shromáždění OSN generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona. Oznámení se týká údajné militarizace Falkland Spojeným královstvím a nasazením jaderných zbraní. Prezidentka Fernández již dříve informovala o podání stížnosti. 

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond učiní konečné rozhodnutí o Řecku ve středu

Mezinárodní věřitelé ve čtvrtek odmítli definitivně potvrdit druhý záchranný balíček pro Řecko s tím, že požadují další záruky. Ministři financí eurozóny se v Bruselu setkali jen několik hodin poté, co řecký premiér Lucas Papademos oznámil, že na poslední chvíli dosáhl vnitropolitické dohody na úsporných opatřeních. „I přes významný pokrok dosažený v posledních dnech zatím nemáme na stole všechny prvky, abychom přijali rozhodnutí dnes,“ řekl šéf takzvané euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. V Aténách nakonec tři straničtí vůdci podpořili řeckou vládu a dohodli se na náročných opatřeních, včetně snížení minimální mzdy, zmražení platů ve veřejném sektoru, propouštění, daňových reformách pracovního trhu i privatizaci.

Handelsblatt: Po Řecku je na řadě Portugalsko

Dle německého ekonomického deníku by po rozhodnutí o novém záchranném balíčku pro Řecko měla EU by zřejmě začít zvažovat o poskytnutí finanční pomoci pro Portugalsko.
Po nočním zasedání Euroskupiny oslovil německý ministr financí Wolfgang Schaeuble jeho portugalský protějšek Vitora Gaspara s tím, že po absolvování konečného rozhodnutí o Řecku by bylo nutné vypracovat záchranný program i pro Portugalsko.
„Už jsme na to připraveni,“ poznamenal Schaeuble.
Německý ministr byl prvním evropským politikem, který naznačil, že Portugalsko může potřebovat více času a peněz na oživení ekonomiky než byla původní očekávání.

Německá inflace se v lednu držela na 2,1 %

Inflace v největší evropské ekonomice se držela na této úrovni z důvodu rostoucích nákladů na energii. Národní statistický úřad Německa v pátek 10. února ve svém prohlášení uvedl, že index spotřebitelských cen vzrostl o 2,1 procenta. To představuje nepatrnou revizi předběžných údajů zveřejněných na konci minulého měsíce, podle nichž dosáhla lednová inflace 2,0 procenta, což je nejnižší úroveň za minulý rok. Měsíční životní náklady v Německu klesly oproti prosinci o 0,4 procenta.

Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou

Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.

Eurozóna prozatím neschválila druhý záchranný balíček, Řecko vyhlásilo další generální stávku

V reakci na dodatečně schválená opatření řecké vlády začala v Řecku další, tentokrát dvoudenní generální stávka. Přijetí těchto opatření, zahrnujících mimo jiné propuštění 15 tisíc státních zaměstnanců nebo pokles minimální mzdy, je základním předpokladem pro získání druhé mezinárodní pomoci ve výši 130 miliard eur. Dohoda představitelů hlavních řeckých politických stran počítá také s výrazným omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. Navzdory shodě řeckých politiků na reformách i dohodě Atén se soukromými věřiteli ale ministři financí eurozóny druhý balík prozatím neschválili. Oznámil to po včerejším jednání šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, podle nějž musí Řecko splnit ještě tři podmínky – potvrdit na zasedání parlamentu 12. února akční plán sjednaný s eurozónou, jasně definovat strukturu snížení výdajů o 325 milionů eur a předložit seriózní záruky vůdců politických stran za dodržování přijatých opatření.

Makedonie hodnotí zprostředkovatelské plány OSN pozitivně, ale nepřikládá jim valný význam

Makedonský premiér Nikola Gruevski hodnotí pozitivně plány prostředníka OSN pro spor mezi Makedonií a Řeckem Matthew Nimetze, přesto ale považuje za důležitější budoucí jednání s představiteli Řecka v Athénách. Podle slov makedonského premiéra není ani jisté, s kým se setká, natož zda bude dosaženo nějaké shody.

Česká republika uspěla v mezinárodní arbitráži o více něž 204 milionů euro

Česká republika vyhrála mezinárodní arbitráž ve Frankfurtu o 204 milionů euro, které po ní požadovala švýcarská společnost Konsortium Oeconomicus kvůli bankrotu jako slíbenou garanci, kterou udělil český Státní fond životního prostředí na výstavbu spalovny odpadů ve městě Mladá Boleslav. Arážní tribunál vyhověl našemu návrhu a ukončil celé řízení, stejně jako nám přiznal plnou náhradu nákladů spojených s řízením, uvedl český ministr financí Miroslav Kalousek.

Italský premiér: „Itálie nyní nepotřebuje finanční pomoc veřejných věřitelů.“

Italský premiér Mario Monti dnes uvedl, že dle jeho názoru jeho země nepotřebuje záchranný balíček, jako již byl poskytnut Řecku, Portugalsku či Irsku. Premiér tak zodpovídal na dotaz, zda-li bude země požadovat finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Premiér uvedl, že MMF hraje významnou roli v pomoci řešení krize eurozóny a nyní je na vládách členských států, aby postavily dostatečně silnou ochranu tohoto bloku a upevnily pozici eura.

EU požádá Indii o pomoc v nátlaku proti Íránu ohledně jeho jaderného programu

Předseda Evropské rady Herman von Rompuy uvedl v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, že Evropská unie (EU) požádá Indii o pomoc v nátlaku, aby Írán zastavil svůj jaderný program a vrátil se k vyjednávání. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží k mírovým účelům. EU a USA již proti zemi zavedly sankce a nyní vyvíjejí nátlak, aby Indie hledala alternativní zdroje dodávek. Ta však prozatím těmto výzvám vzdoruje. 12% dovozu ropy do Indie je právě z Íránu. Indie vyšle tento měsíc do země delegaci, která má prozkoumat možnosti zvýšení exportu indického zboží a provádění plateb za dovoz íránské ropy indickou rupií.

Italský premiér nařídil politikům nepřijímat dary přesahující hodnotu 150 eur

Italský premiér Mario Monti vydal směrnici, která zakazuje ministrům a státním zaměstnancům přijímání darů v hodnotě více než 150 eur. Dražší dárky mají být předány do státní pokladny. Předseda vlády také vyzval k úsporám všech možných nákladů, především pak těch týkajících se reprezentace a poradenství. Kromě toho vybídl pan Monti k upuštění od organizací konferencí, obřadů, slavnostních otevření a dalších akcí, na které padnou veřejné finance. Ve své směrnici tak zdůraznil „přísné dodržování etického kodexu“ ve vládě. Odkazoval na pravidla platná na italském ministerstvu financí, která komentoval jako vzor pro všechny státní úředníky.

Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum

Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.

Ministři financí eurozóny: „Dohoda o 2. záchranném balíčku pro Řecko dnes nepadne“

Při příjezdu ministrů financí na setkání v Bruselu, kde probíhá jednání o dohodě na 2. záchranném balíčku pro Řecko, které souhlasilo s požadavky EU na zavedení dalších úsporných opatření, dnes řada z evropských představitelů uvedla, že k dohodě během večera nedojde. Závazek řecké koalice musí projít hlasováním v parlamentu, k tomu by mělo dojít již v pátek. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde však označila zprávy o dokončení jednání řecké koalice za povzbudivé. 

Španělský Nejvyšší soud zakázal soudci Baltasarovi Garzónonovi výkon soudní praxe po dobu 11 let

Soudce, jenž se proslavil například procesy s bývalým chilským prezidentem Augustem Pinochetem, stanul před Nejvyšším soudem kvůli překročení pravomoci v korupční kauze. Kromě zákazu vykonávání soudní praxe navíc bude muset zaplatit pokutu ve výší 2 500 eur. Soudce Garzón byl obviněn z toho, že v minulosti povolil policejní odposlechy telefonátů mezi obhájci při vyšetřování korupční kauzy, do které byla zapletena pravicová Lidová strana, čímž porušil jejich právo na svobodnou obhajobu. Kromě již zmíněného čelí soudce dalším dvěma obviněním.

USA zvyšuje tlak na Bulharsko ohledně diverzifikace dodávek plynu

V uběhlém týdnu k tomuto kroku vyzvala již americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Tento týden navštívil Bulharsko zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky, jenž znovu vyzval Bulharsko k diverzifikaci a větší transparentnosti v oblasti energetiky. Bulharsko je nyní téměř zcela závislé na ruských dodávkách zemního plynu a ropy.

MMF: „Další finanční pomoc Řecku je možná“

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek uvedl, že nový záchranný program pro Řecko je možný, Atény však musí udělat více, pokud jde o restrukturalizaci. Vyjádřil se tak mluvčí fondu Gerry Rice jen několik hodin poté, co se řečtí představitelé dohodli novém úsporném programu, jehož cílem je získat finanční podporu z Evropské unie. „Politická podpora pro program je velice důležitá, což je důvod proč MMF s Evropskou unii (EU) jedná v Řecku se zdejšími vládními představiteli.

Nokia bude rušit na 4 000 pracovních míst

Finská Nokia oznámila zrušení až 4 000 pracovních míst ve svých továrnách v Mexiku, Maďarsku a Finsku. Mělo by se tak stát do konce roku. Společnost dále uvedla, že továrny samotné zrušeny nebudou, začnou se specializovat na přizpůsobování telefonů. Montáž bude naopak přesunuta do Jižní Korei a Číny. Jako důvod stěhování společnost uvedla menší vzdálenost mezi továrnami a dodavateli, kteří jsou taktéž z Asie. Tato zpráva přichází 2 týdny po té, co společnost oznámila ztráty, které jsou spojeny s poklesem prodejů telefonů.

OSN se zabývá stížností ohledně Falkland

Stalo se tak po té, co prezidentka Argentiny Cristina Fernández oficiálně oznámila podání stížnosti na Velkou Británii ohledně údajné militarizace Falkland. Problémem se zabývají latinskoamerické kruhy OSN. Rada bezpečnosti a Valné shromáždění OSN by měly obdržet oficiální stížnost během příštích dní. Mluvčí britského ministerstva zahraničí oznámila, že Velká Británie nebude o této záležitosti vyjednávat s žádnou zemí Latinské Ameriky i přes to, že to zemi bylo doporučováno několika dokumenty OSN.

Německo znovu uvede do provozu jaderné reaktory kvůli narůstající poptávce po elektrické energii

Německo má znovu začít používat několik jaderných reaktorů jako „preventivní opatření“ proti chladnému počasí v Evropě. Země již dříve rozhodla vyřadit jadernou energii do roku 2022 v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku loni v březnu. Nárůst poptávky po elektrické energii však nyní přinutil německé provozovatelé sítí k restartování rezervních jaderných elektráren, napsal německý list Handelsblatt. 5 ze 17 reaktorů slouží jako záložní generátory.

Místopředseda Evropské komise: „Smlouva ACTA nebyla lidem řádně vysvětlena“

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes sdělil v prohlášení k zástupcům parlamentních výborů, že mezinárodní smlouva ACTA, proti které proběhly demonstrace a hackerské útoky v řadě evropských zemí, nebyla občanům řádně vysvětlena. Dle jeho názoru „mnoho lidí chápe dohodu za přímou kontrolu internetu. Ale ztráty pro firmy kvůli nedodržování práv duševního vlastnictví dosahují 8 milionů eur. Smlouva ACTA není zaměřená na osobní uživatelé a padělání, pirátství a porušování autorských práv, ale to nebylo lidem vysvětleno.“ Evropský parlament (EP) by měl pravděpodobně brzy přijít s jasným prohlášením o klíčových bodech této smlouvy.

Nová rumunská vláda získala důvěru parlamentu

Rumunská nová středopravá vláda ve čtvrtek získala důvěru v parlamentu. Mezi její cíle patří usilovat o vstup do eurozóny v roce 2015 a bojovat proti korupci. „Doufám, že vás nikdy nezklamu, i když vím, že mám těžký úkol,“ řekl zákonodárcům nový premiér Ungureanu. Rumunsko se v roce 2011 dostalo z dvouleté ekonomické recese a očekává se, že by zdejší ekonomika mohla letos růst mezi 1,5 a 2,0%.