Bahrajnské bezpečnostní složky potlačily demonstrace, které propukly v pátek v hlavním městě Manama. Podle svědků demonstranti skandovali hesla proti vládnoucí královské dynastii Al Khalifah a policie zahájila do davu palbu slzných granátů. Protestující, jejichž počet byl odhadován na několik tisíc a kteří se sešli již v pátek v čele se šíitskými duchovními, si připomněli události z 16. března 2011, kdy došlo k potlačení protestů saúdskoarabskými intervenčními silami.
Archiv rubriky: Blízký východ
Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem
Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.
Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.
Sýrie je připravena spolupracovat s OSN
Syrský ministr zahraničí Walid Muallem oznámil, že Sýrie je připravena spolupracovat s vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem ve snaze najít mírové řešení krize v zemi a „ochrany svých občanů před ozbrojenými teroristy“, kteří v Sýrii podle vlády působí. OSN odpověď s „konkrétními návrhy na řešení“ již od syrského prezidenta obdržela.
Americký senátor McCain zdůraznil svůj požadavek americké vojenské intervence v Sýrii
Americký senátor John McCain prohlásil, že situace v Sýrii došla do momentu, že existuje reálná možnost setrvání syrského prezidenta Bashara Al-Assada u moci. Zdůraznil, že prezident Assad je diplomatický spojenec Íránu a sponzoruje teroristické organizace v Iráku. John McCain požaduje zahájení americké pomoci syrským povstalcům ve vojenské i humanitární podobě.
Kurdistán odmítl vydat iráckého viceprezidenta Bagdádu
Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Massoud Barzani oznámil při projevu na zasedání Kurdské demokratické strany (KDP), že Kurdistán nevydá iráckého viceprezidenta Tareqa al-Hashemi irácké vládě v Bagdádu z „etických důvodů“. Kvůli obviněním, kterým v Bagdádu čelí irácký viceprezident, spolu hovořili i turecký premiér a ředitel americké CIA.
Írán zasílá do Sýrie humanitární pomoc
Írán zaslal do Sýrie již druhou 40 tun humanitární pomoci s potravinami a zdravotnickými potřebami, jako jsou léky, přikrývky, stany, lékařské nástroje a zařízení pro dialýzu, jak uvedla agentura IRNA. Íránský velvyslanec v Sýrii Mohammad Reza Raouf Sheiban pak uvedl, že Írán plánuje do Sýrie poslat ještě další tři dodávky humanitární pomoci.
Afghánský prezident vyzval NATO ke stažení na své vojenské základny, Taliban pozastavil mírové rozhovory s USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzval síly NATO, aby opustily afghánský venkov a menší vesnice a soustředily se již pouze do velkých základen v reakci na zastřelení 16 civilistů americkým vojákem. Současně s tím také hnutí Taliban informovalo o pozastavení vznikajících mírových rozhovorů s USA v Kataru.
Telekomunikační bankovní síť SWIFT ukončila spolupráci s íránskými bankami
Generální ředitel společnosti SWIFT Lazaro Campos oznámil, že společnost se rozhodla ukončit nabídkou svých služeb, na které se vztahují finanční sankce Evropské unie, íránským bankám.
Republikánští i demokratičtí zákonodárci požadují zachování termínu stažení amerických vojsk z Afghánistánu
Zákonodárci z obou velkých amerických politických stran se shodují na požadavku zachovat plán, který počítá se stažením amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2014. Podle nich není vliv událostí z poslední doby natolik významný, aby kvůli nim musely Spojené státy měnit svoji koncepci. Plán předpokládá stažení 23 000 vojáků v září tohoto roku a kompletní stažení amerických vojsk v roce 2014.
Katar a Bulharsko jednají o nové investiční dohodě
Bulharští a katarští představitelé zahájili práci na nové rámcové bilaterální dohodě navržené katarským premiérem, jejímž účelem je vytvořit příležitosti pro vstup katarských investic do Bulharska. Oznámil o tom bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov. Investiční dohoda má podle jeho slov být zpočátku zaměřena na oblast cestovního ruchu, zemědělství a infrastruktury, její podpis se očekává v květnu letošního roku. Ministr zahraničí se nyní nachází na oficiální návštěvě v Kataru jako člen bulharské vládní delegace v čele s bulharským premiérem Bojko Borisovem.
Ministr obrany USA na návštěvě Afghánistánu
Návštěva ministra Leona Panetty nebyla předem nijak avizována a podle mluvčího amerického ministerstva obrany byla naplánována ještě před nedávným incidentem, který stál život 16 afghánských civilistů. Leon Panetta se při své návštěvě setká s vůdčími představiteli jednotlivých afghánských provincií, prezidentem Hamidem Karzaim i tamními americkými jednotkami. Mezi americkými jednotkami přítomnými v Afghánistánu nyní panují obavy z „odvetných“ útoků z řad hnutí Taliban.
Turecký premiér prohlásil, že Izrael páchá „státní terorismus“ a označil dění v Izraeli za „pomalou a systematickou genocidu“
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu odsoudil izraelskou vládu za „spáchání masakru smrtícími nálety“ na Pásmo Gazy, informují o tom izraelské noviny Jerusalem Post. Turecký premiér dále prohlásil, že „Tel Aviv má opět své nálety na Palestince poté, co se mu nepodařilo Gazu zničit zadržováním potravin, léků a paliva“. Turecký premiér dále prohlásil, že „v Palestině je pomalu a systematicky páchána genocida“ od počátku 20. století,“ a označil Pásmo Gazy za „největší vězení světa“. Závěrem své řeči turecký premiér vyjádřil podporu palestinským bojovníkům za svobodu a vyzval izraelské občany, aby se postavili proti „státnímu terorismu své vlády“.
Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany
Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Syrská armáda obsadila město Idlib
Syrská armáda získala podle agentury PressTV plnou kontrolu nad městem Idlib na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic po 4 dnech bojů s rebely. Podle syrských úřadů došlo k zabití nejméně 50 „teroristů“. Těžké boje jsou nadále hlášeny v oblasti města Deraa na jihu Sýrie.
OSN obdrželo odpověď syrského prezidenta, v Sýrii zatím začaly další boje u města Deraa
Syrská armáda zahájila postup na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem ve městě Deraa, kde nyní podle různých zdrojů dochází k těžkým střetům s povstalci. Organizace Human Rights Watch zatím uvedla, že syrské síly pokládají nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem, údajně ve snaze zabránit exodu syrského obyvatelstva a pohybu rebelů, kteří mají v Turecku pravděpodobně své základny. Poslední oficiální zpráva OSN uvádí, že v Sýrii již zahynulo více než 8000 lidí a Agentura OSN pro uprchlíky hovoří o 230 000 uprchlících, přičemž 30 000 z nich již uteklo i za hranice Sýrie. Podle OSN pak dnes vyslanec OSN a Ligy arabských států do Sýrie Kofi Annan obdržel odpověď syrského prezidenta na svůj požadavek „konkrétních návrhů řečení“, kterou nyní studuje.
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Íránský prezident poprvé v historii islámské republiky stanul před íránským parlamentem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad stanul dnes v rámci interpelací s několika členy své vlády v íránském parlamentu, který si íránského prezidenta předvolal poprvé v historii země od nastolení islámské republiky v roce 1979. Podle agentury IRNA prezident Ahmadinejad čelil v parlamentu obviňování z plýtvání veřejnými prostředky při různých vládních výpomocích či ze zavinění „nekontrolovatelné inflace“ způsobené podle parlamentu dotacemi pohonných hmot a potravin. Íránský prezident dle svého prohlášení nepovažuje své předvolání za významnou událost, neboť se jedná o pouhé „naplnění práva parlamentu“.
Jihoafrická republika zvažuje snížit dovoz íránské ropy
Jihoafrická ministryně pro energetiku Elizabeth Dipuo Peters uvedla, že země chce do konce května představit plán na diverzifikaci dovozu ropy. Írán je předním dodavatelem ropy do Jihoafrické republiky. a íránská ropa tvoří 29 % veškeré dovážené ropy do země. Ministryně pro energetiku přiznala, že jde o reakci na tlak Spojených států amerických, které sankcionují Írán pro údajný jaderný program.
Egyptské lidové shromáždění označilo Izrael za „nepřítele č.1“
Podle agentury PressTV dolní komora egyptského parlamentu schválila prohlášení, ve kterém je Izrael označen za „nepřátelský stát č.1“ a vyzývá se k vyhoštění izraelského velvyslance a zastavení exportu zemního plynu do Izraele. Prohlášení bylo poslancům předloženo Výborem lidového shromáždění pro arabské záležitosti a dále v něm Lidové shromáždění vyzývá egyptskou vládu k prověření všech vzájemných vztahů a smluv s Izraelem.
V Egyptě bylo zprostředkováno příměří mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Egyptu se podařilo zprostředkovat příměří mezi Izraelem a militantními skupinami v Pásmu Gazy po 4 dnech izraelských náletů a odpálení asi 200 raket z Pásma Gazy na Izrael. Násilí stálo život 25 Palestinců a v Izraeli nemají raketové útoky žádnou oběť. Příměří již uvítaly USA, OSN, EU, Francie a Liga arabských států.
Americký voják, který zastřelil 16 civilních obyvatel v Afghánistánu, možná dostane trest smrti
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že americký voják, 38 let starý seržant, který ve vesnici Alokozai zabil 16 civilistů, může dostat trest smrti. Prezident Hamid Karzai označil incident za neodpustitelný a afghánský parlament se nakonec usnesl na požadavku veřejného soudního procesu v Afghánistánu. Podle dohody mezi Afghánistánem a USA patří ovšem američtí vojáci, kteří spáchali trestné činy, pod judikaturu amerického vojenského tribunálu a jsou souzeni podle amerického vojenského práva.