Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Archiv rubriky: Blízký východ
Americký voják, který střílel do civiliních obyvatel v Afghánistánu, bude pravděpodobně obviněn z vraždy
Robert Bales, seržant americké armády, který ve vesnici Alokozai střílel do afghánských civilistů, bude pravděpodobně obviněn ze spáchání vraždy. Právní analytici ovšem upozorňují na složitost případu a na spoustu dalších faktorů, které hrají roli, jako například posttraumatická stresová porucha. Výsledek procesu s Robertem Balesem bude hrát roli v diplomatických vztazích Spojených států amerických a Afghánistánu.
Došlo ke střetu turecké policie s Kurdy
15 lidí bylo zraněno během 10 tisícové demonstrace u příležitosti kurdských oslav Navroz (Nového roku), které se odehrávaly v úterý. Policie proti demonstrantům zasáhla vodními děly a slzným plynem, demonstranti odpovídali kameny. Poslední střet mezi tureckou policii a Kurdy se tak odehrál 2 dny po silvestrovských oslavách v Istanbulu, během kterých bylo zraněno nejméně 9 osob. Již dříve Kurdové požadovali, aby mohli uspořádat silvestrovské oslavy v neděli, což je tradičně v turecké kultuře den klidu. Úřady tento požadavek zamítly a povolily jako jediný den oslav středu, což následně vyvolalo vlnu demonstrací.
Nepokoje v Bahrajnu pokračují
Boje začaly poté, co bezpečnostní složky zahájily rozhánění protestního shromáždění v poslední den pohřebních průvodů konaných pro oběti předchozích demonstrací. K několika incidentům podle PressTV došlo i mimo hlavní město Manama. Demonstranti nadále požadují „pád vlády“ dynastie Al Khalifa. Další násilí přichází jen den poté, co bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa prohlásil, že „dveře k dialogu byly a jsou otevřené“ a že vláda učinila „významný pokrok při provádění reforem v oblasti bezpečnosti, soudnictví, sociální politiky a médií od února 2011“.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
Generální tajemník OSN varuje před možnými „masivními a extrémně nebezpečnými následky“ syrské krize
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil, že krize v Sýrii se stává „extrémně nebezpečnou“ a mohla by mít „masivní dopad“ na svět, zvláště pak na blízkovýchodní region. Generální tajemník OSN vystoupil s tímto prohlášením v hlavním městě Indonésie, Jakartě, kde uvedl, že má nyní celý svět odpovědnost na vyřešení syrské krize a varoval před jejími následky.
Jižní Korea povede další kolo jednání s USA o snižování dovozu ropy z Íránu
Jižní Korea a USA budou mít další kolo oficiálních rozhovorů o jihokorejském snížení dovozu íránské ropy. V prvním kole jednání Jižní Korea s USA jednala o možném rozsahu snížení dovozu ropy z Íránu.
Írán pokračuje v nákupu americké pšenice
120 000 tun pšenice již směřuje z USA do Íránu a byl schválen nákup dalších 60 000 tun. Írán se připravuje na ekonomické dopady uvalených sankcí a nakupuje obilí ve velkém množství. Obchodní analytici předpokládají, že Írán nakoupí až 400 000 tun pšenice. Důvodem nákupu není pouze obava z ekonomických sankcí, ale také předpokládaná sucha, která sníží objem zemědělského výnosu. Írán také nakupuje tisíce tun rýže z Pákistánu.
Velitel americké mise v Afghánistánu generál John R. Allen: USA by se měly držet plánu
Generál John R. Allen, který je velitelem amerických sil v Afghánistánu (USFOR-A) prohlásil, že USA by měly dodržet plán, který počítá se stažením 23 000 vojáků v září tohoto roku a s kompletním odchodem z Afghánistánu v roce 2014. Věří, že tento plán nenaruší nedávné incidenty, ani požadavky afghánského prezidenta Hamida Karzai, který požádal o odchod amerických vojáků z afghánských vesnic a o kompletní stažení vojenských jednotek z Afghánistánu již v roce 2013. John R. Allen se obává, že v případě dřívějšího opuštění Afghánistánu se země může opět stát centrem terorismu.
Íránský ropný export v lednu 2012 nejvyšší od prosince 2008
Údaje vydané organizací Joint Organization Data Initiative (JODI) ukázaly, že íránský vývoz ropy v lednu vzrostl a vykázal nejvyšší měsíční export od prosince 2008, a to i přes nové sankce USA v podobě zastavení importu íránské ropy a zakázání platebních transakcí s íránskou centrální bankou platící od začátku roku 2012 a sankce EU, která naplánovala zastavení importu íránské ropy a zmrazila majetky íránské centrální banky v EU.
Írán se chystá navyšovat svou skladovací kapacitu ropy v tomto roce o 70%
Národní íránská ropná společnost (NIOC) informovala o stavbě nových zařízení pro skladování ropy v Perském zálivu. Generální ředitel Íránské společnosti pro ropné terminály (IOTC) Seyyed Pirouz Mousavi pak uvedl, že účelem je snížení dopadu sankcí EU na ropný sektor bude dále zprovozněn nový sklad u ropného terminálu Kharg Island schopný přechovávat až 1 milion barelů ropy., který může obsahovat tolik, jak milionů barelů ropy.)Uvedl, že výstavba bude provedena výhradně domácími dodavateli. Írán podle ředitele IOTC nyní vděčí navyšování své skladovací kapacity až o 70% během tohoto roku poptávce domácích výrobců.
Boje v hlavním městě Sýrie pokračují
Boje v hlavním městě Sýrie jsou podle svědků vůbec nejhorší od počátku vzpoury proti syrské vládě v čele se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k mezinárodní společenství a Radu bezpečnosti OSN k jednotě s prohlášením v Indonésii, že „situace je nyní nesnesitelná a nepřijatelná“. Francie zatím učinila v Radě bezpečnosti OSN prohlášení o odsouzení zmatku a plně podpořila mírové úsilí vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annana. Britský velvyslanec při OSN pak uvedl, že Velká Británie doufá v přijetí prohlášení Rady bezpečnosti ještě dnes.
Série bombových útoků po celém Iráku
Ve městech po celém Iráku došlo k sérii bombových útoků ve městech Baiji, Samara, Tuz Khurmato, Daquq a Dhuluiya severně od Bagdádu a dále ve městech Hilla a Latifiya na jihu. Nejsmrtelnější útoky pak proběhly ve jižním svatém šíitském městě Kerbala, kde dvojitá exploze zabila nejméně 13 lidí a zranila 48 a dále ve městě Kirkuk na severu, kde bomba v autě explodovala přímo u policejní stanice a zabila 7 lidí a dalších 30 zranila. V Bagdádu sebevražedný atentátník přímo v centru zabil 3 lidi a 21 jich zranil. Za necelý týden se v Bagdádu má konat summit Ligy arabských států od 27. do 29. března.
Cena za život v Afghánistánu začíná na 210 amerických dolarech
Podle zjištění nevládní organizace CIVIC jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly ve vyplácení odškodného za smrt civilních obyvatel Afghánistánu. Zatímco německé ozbrojené síly vyplatily i částku 25 000 dolarů, britská armáda se dostala až na 210 dolarů. Tento problém je jednou z největších třecích ploch mezi západem a afghánskou vládou. Výzkum organizace CIVIC uvádí, že neexistují žádné standardní mechanizmy, podle kterých by mohli Afghánci ohlašovat civilní oběti a žádat odškodnění. Velmi často jsou negramotní vesničané nuceni cestovat stovky kilometrů, aby mohli incidenty ohlásit. Většina z nich není přitom schopna rozeznat ani označit útočící zahraniční vojáky podle národnosti ani příslušnosti k jednotce, což znemožňuje jejich identifikaci. Jen za minulý rok bylo v Afghánistánu zaznamenáno přes 3 tisíce civilních obětí.
Izrael souhlasí se Spojenými státy americkými v otázce íránského jaderného programu
Izraelští představitelé vyjádřili souhlas s tezí Spojených států amerických, že Írán se stále ještě nerozhodl zhotovit jadernou bombu. Přesto zdůrazňují, že pokud je Írán schopen kdykoli tuto bombu vyrobit, tak je pro Izrael stále nebezpečný. Ačkoli se představitelé Izraele a izraelských tajných služeb přiklání k americké verzi, že Írán se stále ještě nerozhodl pro výrobu nukleární zbraně, tak přetrvávají pochyby ohledně otázky, proč Írán svá jaderná střediska pečlivě tají. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu prohlásil, že íránský režim podporuje terorismus a násilí a vyzývá ke zničení Izraele, a proto nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Írán přiznal, že vlastní 100 kilogramů obohaceného uranu na 20%, což by stačilo na 4 jaderné hlavice, pokud by pokračoval v obohacování. Pro vojenské účely je nezbytný uran obohacený na 90%.
V hlavním městě Sýrie propukly nové boje mezi rebely a armádou
Ve čtvrti al-Mezze se rozhořely těžké boje mezi povstalci ze Svobodné syrské armády (FSA) a syrskou armádou loajální syrské vládě. Podle svědků byla čtvrť odříznuta od dodávek elektřiny.
Při bezpečnostních testech byly objeveny praskliny na křídlech téměř u všech letadel Airbus
Minulý měsíc byla proto evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu nařízena kontrola pro všechny letouny typu A380. Výkonný vice-prezident společnosti Tom Williams očekává, že se firma bude řešením problému zabývat minimálně několik dalších let. Do konce tohoto roku Airbus plánuje instalaci nových dílů do poškozených letadel. Největším světovým provozovatelem letounů A380 je v současnosti společnost Emirate Airlines, která oznámila úmysl vymáhat kompenzaci v souvislosti s touto kauzou.
Afghánský velvyslanec ujistil Spojené státy americké, že důvěřuje americkému vyšetřování případu zabitých civilistů
Afghánský velvyslanec ve Spojených státech amerických Eklil Hakimi ujistil vládu USA, že Afghánistán důvěřuje americkému vyšetřování kauzy zabití 16 afghánských civilistů americkým vojákem Robertem Balesem. Zdůraznil, že navzdory tomu, že afghánský prezident Hamid Karzai hovoří o zhoršení vzájemných vztahů, Afghánistán považuje vazbu na Spojené státy za důležitou a USA stále důvěřuje.
25 tisíc německých alevitů protestovalo proti tureckému premiérovi
Až 25 tisíc lidí se shromáždilo v Bochumi v západním Německu na protest proti plánovanému udělení ceny za toleranci tureckému premiérovi Recep Erdogan Tayippovi. Demonstraci pořádala komunita alevitů žijících v Německu. Jeden z demonstrantů se vyjádřil slovy: „Tady v Německu jsme cizinci, jsme cizinci v naší vlastní zemi. Nevíme, kam jít jako Kurdové a alevité“.
Britský ministr zahraničí komentoval blokování britské webové stránky v Íránu
Britský stínový ministr zahraničních věcí William Hague vyjádřil obavy ohledně cenzury v Íránu, neboť britská internetová stránka Velká Británie pro Íránce („UK for Iranians“) je nyní blokována. Stránka byla spuštěna se záměrem oslovit Íránce, vysvětlovat, diskutovat a jednat s nimi o politice ve Velké Británii. Dle ministra však íránská vláda cenzuruje i přístup k e-mailovým službám, mezinárodním televizním kanálům a jiným zdrojům informací.
Bombové útoky v hlavním městě Sýrie u sídla letecké rozvědky a ředitelství policie
V hlavním městě Damašku došlo k dvěma bombovým útokům na sídlo syrské letecké rozvědky a na policejní ředitelství, při kterých na místě zahynulo 27 lidí. Syrská státní televize uvedla, že za útokem stojí „teroristé“, kteří bojují proti syrské vládě.
Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah
Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Írán má svůj vlastní bezpilotní letoun
Írán podle agentury PressTV dokončil vývoj svého nového bezpilotního letounu Shaparak (Motýl), který má dle leteckého inženýra odpovědného za projekt Reza Danandeh Hakamabada vysoké schopnosti a univerzální funkce pro splnění různých cílů. Letoun Shaparak má letový rádius o poloměru 50 km a maximální letovou výšku 4,5 km, přičemž je schopen provést až 3,5 hodiny dlouhý let s nosností 8 kg. Letoun je poháněn dvouválcovým motorem a je vybaven třemi digitálními kamerami s vysokým rozlišením.