Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.
Archiv rubriky: Blízký východ
CIA má v úmyslu použít v Jemenu bezpilotní letouny
Šéf CIA generál David Petraeus požádal o povolení použít bezpilotních letounů proti cílům Al-Kaidy v Jemenu. USA používají bezpilotní letadla například v Pákistánu. CIA tento návrh předala Radě pro národní bezpečnost. Podle amerických představitelů má Al-Kaida silné pozice na jihu Jemenu, i navzdory snaze jemenské vlády.
USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují
Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.
Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu
Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.
OSN varuje před zhoršující se humanitární situací v Jemenu
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN poukázal na zhoršující se humanitární situaci milionů lidí v Jemenu. Podle odhadů expertů je pro zvládnutí humanitární krize v zemi potřeba 447 milionů USD. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat jen 20% této částky. Situace se neustále zhoršuje kvůli probíhajícímu konfliktu mezi jemenskou vládou a organizací Al-Kaida.
Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.
V Afghánistánu bylo otráveno 150 dívek
150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.
Manželky vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie
Manželky britských a francouzských vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie Asmě al-Assad. Vyzývají ji, aby přestala přihlížet dění v zemi a aktivně prosazovala zastavení bojů v Sýrii a ukončení násilí. Asma al-Assad se narodila v Londýně a vystudovala King’s College, předtím než se vdala za současného syrského prezidenta.
Austrálie stáhne svoje vojáky z Afghánistánu dříve, než bylo původně v plánu
A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.
Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.
V Bahrajnu probíhají demonstrace a zatýkání
V Bahrajnu bezpečnostní síly provádějí od minulého čtvrtka sérii zatýkání v oblastech Bani Jamra, Sitra, Ghuraifa, Diraz, Ma’amir a Sehla, jak uvádí hnutí Bahrain Youth Society for Human Rights. V zemi v posledním týdnu propukají nenásilné demonstrace, které jsou podle opozice potlačovány. Protestujícím se mimo jiné nelíbí, že i přes situaci, která nyní v Bahrajnu panuje, se zde má uskutečnit závod Formule 1. Několik dní již také probíhají protestní akce na severovýchodě země na severu ostrova Muharraq ve městě Deir, kde demonstranti protestují proti zákrokům bezpečnostních sil. Organizace Amnesty International mezitím uvedla, že obdržela informace o mučení opozičních aktivistů v bahrajnských věznicích.
Bývalý šéf izraelských tajných služeb: „Izrael je na hraně“
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mosad Meir Dagan v rozhovoru pro Jerusalem Post prohlásil, že „izraelský systém dosáhl bodu, kdy reálně hrozí, že přestane být schopen další existence“. Podle bývalého šéfa Mosadu nejsou prognózy do budoucnosti příliš dobré. Meir Degan patří ke kritikům vlády izraelského premiéra Benjamina Netanyahu a je silným odpůrcem možného vojenského útoku na Írán.
Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska
Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.
Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky
Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.
Generální tajemník NATO se setkal s jordánským králem
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se dnes sešel s jordánským králem Abdullahem II. Hovořili o společných zájmech NATO a Jordánska v oblasti Blízkého východu. Jordánsko spolupracuje s NATO v mnoha oblastech bezpečnosti. Generální tajemník hovořil s králem o čerpání Jordánska z fondu NATO pro posílení technické kapacity jordánské armády. Hovořili také o prohloubení „Individuálního programu spolupráce“, který slouží k vojenské kooperaci Jordánska a Severoatlantické aliance.
Spojené státy připravují rozsáhlou ofenzívu na území Afghánistánu
V neděli hnutí Taliban provedlo koordinovaný útok na několik území Afghánistánu, včetně hlavního města Kábulu. Americký ministr obrany Leon Panetta zdůraznil, že se jednalo o útoky se symbolickou hodnotou pro Taliban, které nevedly k obsazení žádného území. Americká armáda přesto oznámila plánování jarní ofenzívy proti hnutí Taliban, kterou povedou jednotky NATO v čele s USA. Cílem ofenzívy má být zajištění hlavních cest do Kábulu z jihu a východu země a vyhnání talibánských ozbrojenců z provincie Ghazni.
Íránský ministr pro ropný průmysl se vyjádřil k situaci na ropném trhu a k politice Saúdské Arábie
Íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi prohlásil v rozhovoru pro agenturu PressTV, že i když Saúdská Arábie na posledním zasedání OPEC uvedla, že neusiluje o íránský podíl na ropném trhu, její politika tomuto tvrzení neodpovídá v souvislosti s prohlášením Saúdské Arábie o připravenosti kompenzovat nedostatek íránské ropy na trhu. Íránský ministr ropného průmyslu dále uvedl, že Saúdská Arábie nyní produkuje ropu na hranici svých maximálních kapacit, přičemž dle jeho tvrzení takováto produkce není dlouhodobě udržitelná. Stejně tak ministr Rostam Qasemi upozornil, že i přes sankce a embargo EU a USA, Írán nebyl nucen snížit svou produkci ropy stejně jako se mu podařilo udržet ropný export.
Afghánský prezident označil ofenzivu hnutí Taliban v Kábulu za selhání zpravodajských služeb
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai prohlásil, že nové boje v rámci jarní ofenzivy hnutí Taliban, kdy se podařilo bojovníkům Talibanu infiltrovat i do nejbezpečnějších oblastí hlavního města Kábul, jsou jasným selháním zpravodajských služeb sil NATO pod americkým vedením. Afghánský prezident označil selhání za tragické jak pro afghánské síly, tak „především pro NATO“, které by dle jeho slov mělo zahájit vážné vyšetřování. USA již afghánskou výzvu odmítly s tím, že útoky byly pravděpodobně vedeny radikální sítí Haqqani z autonomní pákistánské provincie Vazíristán, kde pákistánské jednotky podle tvrzení velení nezvládají vzhledem ke své vytíženosti s teroristickými sítěmi bojovat.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
Pozorovatelský tým OSN míří do Sýrie, kde pokračují boje
Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání pozorovatelské mise OSN do Sýrie. V neděli dorazilo prvních 6 specialistů na místo a zbylých 24 by podle představitelů OSN mělo dorazit v průběhu několika následujícíh dní. Syrská vláda deklarovala příměří, ale v rozporu s tímto prohlášením stále trvají boje v zemi. Podle opozičních skupin bylo v Sýrii za poslední čtyři dny zabito 108 lidí.
Albánský premiér navštívil vojáky v Afghánistánu
Albánský premiér Sali Berisha byl na své první návštěvě albánských vojáků sloužících v Afghánistánu v rámci mise NATO. Jeho návštěva albánských komand v Kandaháru byla z bezpečnostních důvodů udržována v tajnosti. Vedle návštěvy vojáků se měl Berisha setkat s vysokými predstaviteli NATO v zemi.
OSN schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie
Rada bezpečnosti OSN, na žádost Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie. Vyslán bude nejprve tým 30 pozorovatelů, kteří připraví zemi na vyslání širšího týmu o 250 členech. Angažmá druhého týmu závisí na parametrech uzavřeného míru v Sýrii. Ruský vyslanec při OSN Vitaly Churkin řekl, že v Sýrii bylo již příliš mnoho úmrtí, a proto je třeba mírového angažmá OSN. Americká vyslankyně při OSN Susan Rice řekla, že Spojené státy americké si nedělají naděje, že vyslání pozorovatelské mise bude mít nějaký efekt. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že první tým bude připraven v nejbližší době.
Taliban zahájil rozsáhlý útok v Afghánistánu na cíle Severoatlantické aliance
V neděli zahájilo hnutí Taliban rozsáhlý útok na mnoha místech Afghánistánu na cíle NATO v zemi. K útokům došlo v provinciích Kábul, Nangarhar, Logar a Paktia. Zabito bylo sedmnáct ozbrojenců hnutí Taliban. To tvrdí, že způsobilo těžké ztráty jak vojákům NATO, tak představitelům afghánských bezpečnostních sil. Afghánští představitelé zase tvrdí, že zabiti byli jen příslušníci Talibanu. Došlo také k nepovedenému pokusu o atentát na viceprezidenta Karima Khalili. Mluvčí Talibanu Zabiullah Mujahid řekl, že cílem útoku bylo ukázat Severoatlantické alianci, že Taliban je stále silný.