Jedním z hlavních bodů posledního dne čtyřdenní návštěvy polského premiéra Donalda Tuska ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii byla účast na polsko-saúdském podnikatelském fóru. „Jsme ohromení ekonomickými úspěchy Saúdské Arábie. Naše návštěva zde potvrzuje hluboké přátelství mezi oběma státy,“ uvedl polský premiér při příležitosti zahájení fóra. Vyzval také arabské podnikatele k posílení obchodních vztahů a investic do Polska. Dále uvedl, že Poláci kladně hodnotí snahy Saúdské Arábie o stability a harmonii v tomto regionu i ve světě. Tusk také informoval, že po několika měsících jednání by mohlo dojít k uskutečnění prvního většího nákupu saúdské ropy, což komentoval slovy: „Jsme si vědomí, že tento trend je nesmírně důležitý jako prvek diverzifikace.“ Rozhovor s ministrem obrany Saúdské Arábie pak dle premiéra poskytuje základ pro zahájení diskuse v oblasti obrany a výzbroje.
Archiv rubriky: Blízký východ
Letecký útok zabil jednoho z vůdců Al-Kaidy
V Jemenu pokračují boje proti bojovníkům teroristické organizace Al-Kaida. Během leteckého útoku na ozbrojený konvoj se podařilo zabít jednoho z jejich vůdců v zemi – Mohammeda Saeed Al-Umda alias Ghareeb Al-Taiziho. Oznámila to jemenská ambasáda ve Washingtonu. Na operacích proti Al-Kaidě se podílí jak jemenská armáda, tak Spojené státy americké. Ambasáda nesdělila, zdali Mohammeda Saeed Al-Umda zabilo jemenské letadlo či americký bezpilotní letoun.
Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal
Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.
Turecko odmítlo účast Izraele na summitu NATO
Turecko odmítlo povolit Izraeli účast na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu v květnu 2012. Důvodem tohoto kroku je odmítnutí Izraele omluvit se za útok proti tureckým aktivistům na lodi směřující s pomocí do Palestiny v květnu 2010. Účast Izraele měla posílit vztahy zemí NATO s nečlenskými zeměmi. Izrael je součástí tzv. Středomořského dialogu, který se věnuje vztahům NATO a některých nečlenských zemí z oblasti Středozemního moře. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemůže cítit partnerský vztah k Izraeli, pokud se odmítá omluvit za svůj útok.
Írán byl po útoku hackerů donucen dočasně odstavit ropná zařízení
Počítačový virus napadl jak interní systém íránského ministerstva ropného průmyslu, tak systém státní ropné společnosti. Zařízení sice musela být preventivně odstavena, nicméně podle tvrzení íránského ministerstva ropného průmyslu nedošlo k ovlivnění produkce této suroviny. Vláda však přiznává ztrátu některých dat uživatelů stránek, přičemž klíčová data by prý měla zůstat nedotčená. Odstaveno muselo být i zařízení na ostrově Kharg, které zajišťuje 90% íránského ropného vývozu. Tamní vláda uvedla znovu v činnost kybernetickou krizovou komisi, která byla zřízena v roce 2010 po útoku viru Stuxnet.
EU přijala nové sankce vůči Sýrii
Dle dřívějšího oznámení se v pondělí velvyslanci členských států EU dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Sýrii. Ty se týkají zákazu vývozu luxusního zboží a výrobků, které by mohly být použity k represím. EU se k tomuto kroku rozhodla, neboť násilí v zemi pokračuje přes vyhlášené příměří, za přítomnosti pozorovatelů OSN.
Rada bezpečnosti schválila rozšíření pozorovatelské mise OSN v Sýrii
V sobotu shcválila Rada bezpečnosti OSN rozšíření pozorovatelské mise v Sýrii na 300 členů, dle návrhu Generálního tajemníka Ban Ki-moona. Mise bude zřízena na prozatímní dobu 90 dní. Syrští Povstalci si stěžují, že OSN se nedostatečně angažuje ve prospěch míru v zemi. Upozorňují, že násilí v zemi pokračuje a syrské ozbrojené složky nadále vojensky útočí na civilní obyvatelstvo.
Írán získal data z amerického bezpilotního letadla
Írán loni v prosinci zajal americký dron (bezpilotní letoun) a podrobil zkoumání jeho konstrukci. Nyní se mu podařilo prolomit klíčová vojenská a konstrukční data z paměti letounu. Velitel letecké divize Revolučních gard generál Amir Ali Hajizadeh to označil za důkaz schopnosti Íránu prolomit americké zabezpečení. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že USA požádaly Írán, aby jim dron vrátil. Írán to odmítl.
Spojené státy americké a Afghánistán dosáhli strategické dohody
V neděli se podařilo představitelům Spojených států amerických a Afghánistánu dosáhnout strategické dohody. Dohoda se týká především plánovaného odchodu amerických ozbrojených sil z Afghánistánu v roce 2014. USA přislíbily poskytovat Afghánistánu vojenskou i finanční pomoc i po odchodu hlavní části vojsk v roce 2014. Část amerických jednotek by měla v zemi zůstat a přispět tak ke stabilitě afghánské vlády. Zůstat po prosinci roku 2014 by měli speciální jednotky, vojenští instruktoři a političtí poradci. Kancelář afghánského prezidenta Hamida Krazaie označila tento dokument za dobrý základ bezpečnosti Afghánistánu.
Delegace Pákistánu a Turkmenistánu se setkaly za účelem obchodních jednání
Klíčovým bodem jednání je projekt „TAPI“ týkající se stavby plynovodu, který by vedl z Turkmenistánu přes území Pákistánu a Afghánistánu do Indie. Kromě dalších obchodních záležitostí je na programu také otázka spolupráce v boji proti terorismu a obchodu s drogami. Toto každoroční setkání se letos koná v turkmenském hlavním městě Ashgabatu.
Irácký premiér označil Turecko za nepřátelský stát v regionu
Irácký premiér Nouri al-Maliki, který již dříve obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku, nyní uvedl, že „turecký premiér Recep Tayyip Erdogan stále žije v iluzi turecké regionální hegemonie a pokračování vnitřní i zahraniční politiky turecké vlády v tomto duchu pouze poškozuje turecké zájmy a činí Turecko nepřátelským státem pro všechny okolní země“. Irácký premiér tak reagoval na schůzku tureckého premiéra s prezidentem autonomního Kurdistánu Massoudem Barzani v Istanbulu, kde turecký premiér označil politiku iráckého premiéra za egocentrickou a nesnášenlivou vůči ostatním iráckým politikům s tím, že se tento postoj vážně týká zájmů šíitských skupin v zemi. Turecko je přitom jeden z nejvýznamnějších iráckých obchodních partnerů, přičemž bilaterální obchod mezi oběma státy přesáhl v roce 2011 hodnotu 12 miliard USD.
Některé země EU údajně postrádají íránskou ropu
Agentura Reuters a PressTV oznámily s odvoláním na nejmenovaný zdroj z EU, že řada evropských zemí se v souvislosti s blížícím datem, kdy se má stát účinným embargo na dovoz íránské ropy do EU, potýká s problémy při hledání náhradních dodavatelů. Problémem pro EU se pak prý stává i omezování nebo úplné zastavení exportu ropy do EU ze strany Íránu. Proto by podle anonymního zdroje EU mohla v dalších dvou měsících v rámci posuzování dopadu embarga přistoupit k přehodnocení některých svých sankcí vůči Íránu.
EU odložila posouzení dopadu embarga íránské ropy na červen
Zástupci Evropské unie se dohodli na posunutí nejzazšího termínu pro posouzení dopadu embarga íránské ropy na členské státy. Původní plán počítal s posouzením tohoto dopadu do 1. května, termín byl nyní však odložen o měsíc, především kvůli požadavkům Řecka. To má údajně potíže s nalezením vhodných alternativních zdrojů. Nedávno Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií.
Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii
Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.
Taliban stupňuje svoji aktivitu – podařilo se mu sestřelit helikoptéru NATO
Helikoptéra NATO typu Black Hawk byla sestřelena v Afghánistánu. Zahynuli všichni členové posádky. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Taliban. Jedná se o další útok, poté co Taliban provedl koordinované útoky v Kábulu a dalších provinciích Afghánistánu. Tato činnost problematizuje plánovaný odchod amerických vojáků ze země roku 2014.
Násilí v Sýrii pokračuje i za přítomnosti pozorovatelů z OSN
Ačkoli do Sýrie dorazili již první pozorovatelé, tak násilí v zemi pokračuje. Tisíce demonstrantů se střetly s vládními jednotkami prezidenta Bashara al-Assada. Došlo k úmrtí více než 43 civilistů a 10 vojáků. Povstalci také vyjádřili nespokojenost nad tím, že OSN poslala do země jen 6 neozbrojených pozorovatelů. Dalších 24 by mělo dorazit v nejbližších dnech. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon sdělil, že má v úmyslu nasadit 300 pozorovatelů v 10 oblastech. Nyní čeká na schválení Radou bezpečnosti OSN.
Evropská unie v pondělí příjme nové sankce vůči Sýrii
Krveprolití v Sýrii totiž neskončilo ani poté, co bylo minulý čtvrtek vyhlášeno příměří. Zprávu zveřejnilo francouzské ministerstvo zahraničních věcí. Ke kroku směřovalo již včerejší setkání tzv. Přátel Sýrie v Paříži, během kterého jeho představitelé opětovně vyzvali k zastavení násilí v zemi.
Turecko zahájilo iniciativu za členství Bosny a Hercegoviny v Akčním plánu členství v NATO
Turecko zahájilo iniciativu spolu s Bulharskem a dalšími zeměmi Balkánu, v rámci níž se bude snažit, aby NATO přijalo Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství (MAP). Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v Bruselu na zasedání ministrů zemí NATO uvedl, že Turecko a Bulharsko spolu připravily k této problematice dopis, který má být projednáván na zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany členských států NATO. Podle Turecka je členství Bosny a Hercegoviny možné díky vytvoření vlády,přičemž turecký ministr zahraničí se již 18. dubna setkal s bosenským ministrem zahraničí, aby spolu připravili společné kroky na klíčový summit NATO, který se bude konat 21. května v Chicagu.
Ruský ministr zahraniční vyzval Západ, aby ten nestanovoval „umělé“ stahování vojsk z Afghánistánu
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ve čtvrtek na okraj jednání šéfů diplomacií a ministrů obrany zemí NATO, Ruska, Afghánistánu a mezinárodních sil v Afghánistánu (ISAF) v Bruselu uvedl, že dokud Afghánistán není schopen zajistit sám bezpečnost v zemi, neměl by být prosazován umělý časový harmonogram stažení vojsk Západu ze země. Dle ministra se stejnou otázkou zabývá například Čína. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však tento názor odmítl.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande by podpořil vojenskou intervenci OSN v Sýrii
Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.
Íránský ministr pro ropný průmysl: „další sankce na íránskou ropu povedou k vážným problémům globálního trhu“
Íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi uvedl, že globální trh by mohl v souvislosti s pokračujícími sankcemi na ropný průmysl Íránu upadnout do nebezpečných výkyvů. Ministr Qasemi zdůraznil, že pouhé vyhlášení sankcí vedlo k navýšení cen ropy o 18 % a upozornil, že Mezinárodní měnový fond (MMF) již dříve varoval před případným narušením íránského ropného exportu. Podle MMF by ceny ropy vzrostly až o 30%. Podle íránského ministra pro ropný průmyslu nyní Írán i přes sankce uvalené západními státy nemá problém s pokračováním ve svém ropném exportu a nadále získává nové odběratele či navyšuje vývoz.
V Iráku došlo k další vlně atentátů
V iráckých oblastech Bagdád, Kirkúk, Salahuddin, Anbar, Diyala a Nineveh, stejně jako v Samaře došlo při sérii atentátů k zabití nejméně 35 lidí, přičemž dalších několik desítek bylo těžce zraněno. Mezi mrtvými jsou civilisté i příslušníci bezpečnostních složek.
Brusel má za sebou první den setkání Severoatlantické aliance, během kterého byla i projednávána otázka Afghánistánu
Generální tajemník NATO vyzval členské země a jejich partnery, aby podpořili financování afghánských ozbrojených sil i po roce 2014, kdy se ze země stáhnou vojska aliance. Udržení stability v Afghánistánu označil za zájem celého mezinárodního společenství. Řekl také, že celkové náklady na financování afghánských bezpečnostních jednotek se pohybují okolo 4 miliard USD ročně, přičemž více než 3 miliardy USD momentálně hradí Spojené státy. Počet afghánských jednotek by měl být po roce 2014 zredukován ze současných 325 na 250 tisíc. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na setkání uvedla, že akceschopnost afghánských jednotek během nedělních útoků v Kábulu prokázala jejich rostoucí kompetence pro převzetí kontroly v zemi. Bruselská jednání jsou přípravou pro summit, který se bude konat v Chicagu 20. května 2012, a který by měl přinést již zcela konkrétní řešení postupu stažení aliančních vojsk.