Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Mexický magnát Carlos Slim je i nadále nejbohatším člověkem světa
Podnikatel Carlos Slim se i v tomto roce umístil na čele žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle časopisu Forbes má mexický podnikatel Slim na svém kontě 73 miliard USD. Slim je vlastníkem telekomunikačního impéria v Mexiku. Druhé místo obsadil Američan Bill Gates, zakladatel informatické společnosti Microsoft, s majetkem 67 miliard USD. Časopis Forbes publikoval seznam lidí s majetkem vyšším než 1 miliardu USD.
Občané Venezuely v Spojených státech amerických mohou dostat trvalý pobyt
Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
Stoupá role USA v operaci v Mali
Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.
USA a EU jednají o dohodě o volném obchodu
Spojené státy americké a Evropská unie jednají o dohodě o volném obchodu, která by podle předních evropských odborníků zvýšila ekonomický růst o 1 % a vytvořila nová pracovní místa. Pokud dojde k vytvoření dohody, jednalo by se o největší dohodu volného obchodu na světě. Záměrem EU je uzavření jednání do konce roku 2014, než dojde k obměně v Evropské komisi. Pokud k vytvoření dohody o volném obchodu mezi USA a EU skutečně dojde, zmenší se obchodní bariéry mezi největšími světovými ekonomikami.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí
Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.
Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute
Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.
Americký ministr zahraničí Kerry je na návštěvě Egypta
Americký ministr zahraničí John Kerry na své návštěvě Egypta prohlásil, že „je prvořadé a nezbytné, aby egyptská ekonomika zesílila a postavila se zpátky na nohy.“ Vyzdvihl také důležitost půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF), o kterou se Egypt uchází. Během své dvoudenní návštěvy Egypta má ministr Kerry vést rozhovory z předními představiteli egyptské vlády, stejně jako s lídry opozice. Někteří opoziční činitelé však již schůzku s ministrem Kerrym odmítli, neboť je pobouřila jeho výzva, aby přehodnotili plánovaný bojkot egyptských parlamentních voleb. Podle BBC však od pádu egyptského exprezidenta vliv USA v zemi velmi zeslábl, není proto jasné, jak velký bude mít návštěva ministra Kerryho dopad.
V USA dojde na velké škrty
Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Spojené státy americké podpoří syrskou opozici částkou 60 milionů USD
Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
Shell přerušuje vrtání ropy u břehů Aljašky
Firma Royal Dutch Shell oznámila přerušení veškerých prací v Čukotském a Beaufortově moři u břehů americké Aljašky na celý rok 2013. Přerušení vrtání ropných ložisek přichází po řadě problémů z minulého roku. Společnost Shell hodlá zkontrolovat bezpečnost a připravenost jak svého personálu, tak technického vybavení. Americké ministerstvo spravedlnosti se zabývá porušením 16 bezpečnostních předpisů na jedné z plošin v Čukotském moři. Firma Shell poprvé získala licenci na prozkoumání arktické oblasti u břehů Aljašky v roce 2005 od amerického ministerstva vnitra.
Jack Lew se stal ministrem financí USA
Americký Senát schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy a Jack Lew se stal novým ministrem financí. Pro nového ministra hlasovalo 71 senátorů, 26 bylo proti. Souhlas Senátu přichází po několik slyšení, ve kterých byl Jack Lew zpovídán především republikánskými zákonodárci. Ministr Lew vystřídá v postu odcházejícího Timothy Geithnera. Před novým ministrem je mnoho práce a nedořešených záležitostí, v současné době se řeší především dohoda o rozpočtu a hrozící celoplošné škrty.
Americký ministr obrany Hagel: USA nesmí diktovat světu
Po obstrukcích zvolil včera americký Senát bývalého ministra Chucka Hagela novým ministrem obrany. Ministr Hagel chvíli po svém jmenování do funkce pronesl, že Spojené státy americké nesmí diktovat světu, ale být v jeho čele i se svými partnerskými státy. Zároveň ve své 15ti minutové řeči prohlásil, že USA musí pokračovat v budování silných a dobrých vztahů se svými stávajícími i novými spojenci. Pro Chucka Hagela ve středu hlasovalo 58 senátorů, 41 republikánů bylo proti jeho nástupu do funkce.
USA zvažují přímou pomoc syrské opozici
Spojené státy americké možná poprvé poskytnou materiální pomoc přímo syrské opozici, která v zemi bojuje proti vládě prezidenta Bashara al-Assada. Americký deník Washington Post informoval o slovech ministra zahraničí Johna Kerryho, který při návštěvě Evropy uvedl, že USA usilují o mírové řešení situace v Sýrii, ale pokud syrská vláda nebude vyjednávat a i nadále zabíjet své lidi, „je potřeba poskytnout alespoň nějakou podporu“ těm, kteří bojují za svá práva. Do poskytnuté pomoci by spadalo nejrůznější vojenské vybavení či obrněné transportéry a zvažuje se i poskytnutí vojenského výcviku a humanitární pomoci přímo opozici.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.