Americký Senát po obstrukcích republikánů zvolil bývalého senátora Chucka Hagela novým ministrem obrany USA. Pro bývalého senátora Nebrasky zvedlo ruku dostatečných 58 senátorů poté, co se 4 republikáni přidali k demokratickým senátorům. Nový ministr obrany Hagel vystřídá odstupujícího ministra Leona Panettu. Republikáni zvolení ministra Hagela zdržovali více než týden kvůli jeho postoji k některým zahraničněpolitickým otázkám. Bylo to vůbec poprvé, kdy došlo na půdě Senátu k obstrukcím při schvalování nového ministra obrany.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Z amerických formulářů zmizí pejorativní označení černošského obyvatelstva
Po více než 100 letech dochází ke změně v označování amerických černochů na statistických formulářích pro sčítání lidu. Nově na dotaznících nebude výraz „negro“ a obyvatelé černé pleti tak budou v příštích průzkumech vybírat pro označení své rasy mezi výrazem „black“ a „African-American.“ Slovo „negro“ začal americký úřad pro sčítání obyvatel používat v roce 1900 a podle veřejné ankety většina Američanů považuje výraz za urážlivý či zastaralý.
Ministr zahraničí Kerry vyzval syrskou opozici k účasti na jednání v Římě
Nově zvolený americký ministr zahraničí John Kerry, jenž je na své první zahraniční cestě, na setkání s britským premiérem Davidem Cameronem v Londýně vyzval syrskou opozici, aby se zúčastnila mezinárodního jednání v Římě, které je naplánované na tento čtvrtek. Ministr Kerry uvedl, že rozumí Syřanům, kteří potřebují vidět výsledky jednání, a ujistil je, že summit nebude „jen diskuzním kroužkem„. Syrská opozice se již dříve nechala slyšet, že se římského setkání nezúčastní kvůli tomu, jak „svět mlčí“ o syrském násilí.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
Americký kardinál obdržel petici proti své účasti na konkláve
Římskokatolický kardinál Roger Mahony dostal petici s téměř 10 000 podpisy lidí, kteří nechtějí, aby se zúčastnil konkláve v Římě, tedy volby nového papeže. Kardinál Roger Mahony byl losangeleským arcibiskupem, dokud ale nebyl zbaven funkce kvůli nařčení, že zatajoval kněze obviněné ze sexuálního zneužívání dětí. Minulý měsíc vyšlo u soudu najevo, že v 80. letech poslal kardinál Mahony kněze, který zneužíval děti do Kalifornie, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání.
V USA začíná soud s BP kvůli ropné havárii
V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky
Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
USA popřely, že se hodlají vyškrtnout Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland ve čtvrtek označila informaci, že se USA chystá odstranit Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus jako nepravidvou. Kuba je vedena v seznamu od roku 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce. Diskuzi spustil článek v deníku Boston Globe, podle kterého se diplomaté z vysokých vládních kruhů shodují, že nejsou důkazy o tom, že by kubánský režim podporoval teroristické organizace.
Podle expertů byly Čínou nabourány stránky všech významných institucí
Podle počítačových a bezpečnostních expertů čínští kyber-špióni pronikli na weby všech významných washingtonských institucí. Hackerské útoky z poslední doby zahrnují útoky na právnické firmy, think tanky, zpravodajské služby, ambasády nebo lidskoprávní organizace. Čína dlouhodobě jakoukoli spojitost s hackerskými aktivitami popírá. Americký prezident Barack Obama uvedl, že je potřeba přijít s novým plánem na boj proti kyber-špionáži, která by byla zacílena především na obchodní a ekonomická data.
Rusko neodevzdá rozsáhlou sbírku textů, kterou si nárokují američtí židé
Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož by případné odsouhlasení přesunu 12 000 knih a 50 000 písemností z moskevského muzea do USA vyvolalo řetězovou reakci podobných žádostí. Příslušníci newyorkského židovského hnutí Chabad Lubavič poukazují na fakt, že Rusko nemá na sbírku platná vlastnická práva. Rozsáhlá knihovna byla totiž v roce 1918 znárodněna sovětskou vládou běloruskému rabínovi J. I. Schneersohnovi.
Americký generál John Allen se nestane velitelem vojsk v Evropě
Americký generál a bývalý velitel mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu John Allen se nakonec nestane vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, jak se předpokládalo. Generál Allen chce odejít do důchodu, především kvůli zdravotním problémům své manželky. Prezident Obama jeho přání ukončit kariéru plně respektuje a uvedl, že si velmi cení práce generála Allena a že ho považuje za skutečného patriota. V čele mise ISAF byl generál John Allen vystřídán generálem Josephem Dunfordem před několika dny. Generál Dunford by měl být posledním velitelem vojsk NATO v Afghánistánu.
Američtí zákonodárci navštívili Kubu
Na Kubu dorazila skupina 7 amerických zákonodárců, kteří se během své třídenní návštěvy setkají s vysoce postavenými kubánskými politiky, včetně ministra zahraničních věcí. Představitelé USA se snaží o navázání lepších vztahů s Havanou, které stagnují od chvíle, kdy byl na Kubě uvězněn americký dodavatel Alan Gross. Ten byl v roce 2009 komunistickým režimem odsouzen k 15 letům vězení za pašování internetového vybavení. Vzájemné vztahy USA a Kuby nejsou nejlepší už od kubánské revoluce, kdy došlo k omezení formálních diplomatických styků.
Německý ministr požaduje komplexní transatlantickou dohodu o zóně volného obchodu mezi EU a USA
Spolkový ministr hospodářství a technologie a vicekancléř Německa Philipp Roesler požaduje, aby EU a USA dosáhly komplexní transatlantické dohody o zóně volném obchodu. Tím požaduje výraznou změnu a zásadní průlom oproti Francii a jižním státům EU, které chtějí chránit svůj zemědělský průmysl s národními předpisy a legislativou. Ministr Roesler našel oporu ve studii od poradního střediska a ekonomického institutu Ifo, z níž vyplývá, že větší výhody zóny volného obchodu budou s rozšířenou komplexní dohodou a společnými technickými, bezpečnostními normami a pravidly hospodářské soutěže. Dohoda by se týkala zhruba polovinu světové produkce a třetinu obchodu. Americký kongres uvedl, že jakmile všech 27 členských států EU dá souhlas k rozhovorům, mohla by dohoda vzniknout do konce roku 2014.
Firmu Heinz koupila společnost Warrena Buffetta
Známou potravinářskou firmu Heinz, která vznikla v Pittsburghu na konci 19. století a která se proslavila především výrobou kečupů, odkoupila společnost amerického miliardáře Warrena Buffetta Berkshire Hathaway. Heinz uvedl, že jde o vůbec největší obchod v potravinářském průmyslu. Společnost Warrena Buffetta Heinz odkoupila za 28 miliard USD. Warren Buffet je díky své dlouhodobé investiční činnosti jedním z nejbohatších lidí na světě.
Facebook oznámil počítačový útok
Nejrozšířenější sociální síť Facebook, který využívá více než miliarda lidí po celém světě, oznámila, že se stala terčem „propracovaného hackerského útoku„. Americký Facebook uvedl, že k útoku došlo minulý měsíc, ale neexistují důkazy o tom, že by došlo k úniku uživatelských dat. Jedná se tak o další počítačový útok na velmi využívanou síť. Podobně napadeny byly i Twitter a americké deníky The New York Times a Wall Street Journal.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.