11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Archiv rubriky: Amerika
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Podle americké studie jsou útoky dronů v Pákistánu nevhodné
Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
USA zrušily zákaz kotvení novozélandských válečných lodí ve svých vojenských přístavech
Oznámil to při své návštěvě Nového Zélandu americký ministr obrany Leon Panetta. Panetta je prvním americkým ministrem obrany, který tento tichomořský stát navštívil od roku 1985, kdy Nový Zéland zakázal přítomnost jaderných zbraní ve svém teritoriu a USA s Novým Zélandem následně vypověděly obrannou smlouvu. Stejné embargo, které USA uvalily na přítomnost novozélandských lodí ve svých přístavech, stále platí pro americké válečné lodě v novozélandských přístavech. Novozélandský ministr obrany Jonathan Coleman uvítal oteplování vztahů s USA, které se začaly zlepšovat od roku 2003, kdy Nový Zéland poskytl své vojenské jednotky mezinárodní misi v Afghánistánu, avšak zdůraznil, že stanovisko novozélandské vlády vůči přítomnosti jaderných zbraní na svém území zůstává neměnné.
Súdán zablokoval přístup na YouTube
Podle představitele súdánské vlády byl v zemi zablokován přístup na portál YouTube, kde je ke shlédnutí film urážející proroka Muhammada s názvem „Innocence of Muslims“. Vlastník webu Google Inc. zablokoval stránky v důsledku násilných protestů kolem amerických ambasád v severní Africe a na Blízkém východě přístup k filmu v Egyptě, Libyi, Indii a Indonésii. Přesto odmítl požadavek Bílého domu na úplné stažení videa z webové stránky. Jelikož se nezdařilo omezení přístupu pouze k samotnému videu, byla súdánská vláda nucena znepřístupnit celý web.
Pákistán: armáda zakročila proti stovkám demonstrantů
Pákistánská armáda dnes v Islámábádu za použití slzného plynu a výstražné střelby zakročila proti stovkám demonstrantů, povětšinou studentů, kteří se shromáždili v blízkosti enklávy, ve které jsou situované ambasády Spojených států a dalších západních zemí. Americké ministerstvo zahraničí v reakci na pokračující protesty na území Pákistánu důrazně varovalo americké občany před cestováním do této země a zároveň varovalo Američany nacházející se přímo na území Pákistánu před možnými útoky na jejich osobu. Nepokoje v Islámábádu jsou pokračováním vlny protestů v převážně muslimských zemích, kterou vyvolalo zveřejnění filmu zesměšňujícího islám a proroka Mohameda.
V Číně zaútočili demonstranti na vozidlo amerického velvyslance
V Číně probíhají silné demonstrace proti Japonsku a mezi demonstranty se objevují i protiamerické nálady. Americká ambasáda sídlí v Pekingu nedaleko japonské ambasády. Nedaleko americké ambasády obklopili protestující vozidlo amerického velvyslance Garyho Locka a házeli na něj rozličné předměty. Do situace zasáhly čínské bezpečnostní složky a vozidlo vysvobodily. Americký velvyslanec vyvázl bez zranění. Čínské úřady tento incident vyšetřují a kloní se k verzi, že se jedná o izolovaný akt, který nemá nic společného s vraždou amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense.
1. náměstek americké ministryně zahraničí navštívil Libyi
Minulý týden zahynul v Libyi americký velvyslanec Christopher Stevens během protiamerických protestů. Dnes navštívila Libyi první americká diplomatická návštěva. Do země dorazil 1. náměstek americké ministryně zahraničí William Burns. Burns se zúčastní ceremoniálu za Christophera Stevense. V rámci své návštěvy se také sejde s několika čelními představiteli Libye, jako např. s předsedou vlády Mustafa Abu Shagourem.
Moskva přinutila USA uzavřít svoji humanitární misi v Rusku
Ruská federace přikázala americké agentuře pro mezinárodní rozvoj uzavřít svoji misi v Rusku. Organizace zde pomáhala chudým a budovala občanskou společnost. Fungovala v Ruské federaci dvě desetiletí a utratila zde 2,6 mld USD. Ruská federace prohlásila, že americká agentura se pokusila ovlivnit ruské volby a zasahovala do vnitřní ruské politiky. Podle amerického ministerstva zahraničí se jedná o snahu Ruska minimalizovat vliv nezávislých a nevládních organizací v zemi.