Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Archiv rubriky: Amerika
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Indie a Kanada se dohodly na podmínkách o exportu uranu
Rychlý ekonomický růst Indie v posledních letech má za následkem zvyšující se poptávku po energii, kterou chce země uspokojit rozšířením jaderných elektráren. Dohoda mezi Indií a Kanadou byla podepsána již v roce 2010, stále ale přetrvávaly nejasnosti ohledně obchodu. Smlouva ukončuje kanadský zákaz exportu uranu do Indie z roku 1976 poté, co Indie vyrobila svou první atomovou bombu nazvanou „Usmívající se Buddha“. Do roku 2050 by asijská země chtěla získávat 50 % celkové vyráběné energie z jaderných elektráren, počet reaktorů by se měl zvýšit na 30. Na začátku měsíce uzavřela Indie dohodu na zahájení jednání o civilní jaderné spolupráci s Austrálií, na jejímž území se nachází přibližně 40 % světových zásob uranu.
Předběžné výsledky: Získal Ohio a vítězí, Barack Obama zůstává nejmocnějším mužem planety
Přestože konečné výsledky budou známy až pozdě večer, americké televize oznámily vítězství prezidenta Baracka Obamy. Jeho republikánský soupeř Mitt Romney tak zůstal před branami Bílého domu, zatím ale odmítá uznat porážku. Prezident Obama měl podle předběžných výsledků získat 18 klíčových volitelských hlasů z Ohia a překročit hranici 270 volitelů potřebných k vítězství. Americká ústavu zaručuje každému americkému států určitý počet hlasů podle velikosti populace, rozhodujícími státy bývají Colorado, Iowa, Pennsylvania, Michigan, Minnesota, Wisconsin a právě Ohio. Volba amerického prezidenta neprobíhá přímo ale prostřednictvím 538 volitelů. Výsledky jsou zatím předběžné, v roce 2000 měl demokrat Al Gore získat většinu, nakonec se prezidentem stal George Bush mladší. V dolní komoře amerického Kongresu Sněmovně reprezentantů podle odhadů mají většinu i nadále republikáni, Senát zůstává demokratům.
Bouře Sandy sebou vzala tisíce domovů, teploty přitom klesají k nule
Podle starosty Michaela Bloomberga přišlo jen v New Yorku důsledkem bouře o své domovy na 30 000 až 40 000 lidí, na 700 000 obyvatel v USA jsou bez elektřiny. Teploty přitom klesají na bod mrazu a předpověď na následující dny není optimističtější. V podobné situaci je na 1 milion lidí v sousedním státě New Jersey. Nedostatkovým zbožím je i nafta, přesto guvernér státu New York Andrew Cuomo ujistil, že by pohonné hmoty měly být brzo k dostání. V úterý se přitom v USA konají prezidentské volby, v nichž se proti sobě postaví současný prezident Barack Obama a jeho republikánský protikandidát Mitt Romney. Například ve státě New Jersey bude možné hlasovat pouze elektronicky, starosta Bloomberg potvrdil, že s pořádáním voleb mají „skutečný problém“. Bouře Sandy, která se přes Karibik a východní pobřeží USA přehnala 29. října, má jen v USA podle BBC na svědomí 106 lidských životů.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Prezidentská kampaň v USA se po bouři Sandy znovu pokračuje
Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Bouře Sandy má na svědomí nejméně 38 mrtvých a miliardové škody
Jedna z největších bouří, která kdy zasáhla Spojené státy americké, udeřila na východní pobřeží, a nyní se přesouvá dále do vnitrozemí a na sever. Na osm milionů domácností a firem se ocitlo bez elektřiny. Metro v New Yorku bylo zatopeno a není jasné, jak dlouho potrvá, než se soupravy metra znovu rozjedou. Na 18 000 letů bylo zrušeno, provoz na letišti Johna F. Kennedyho má být znovu částečně obnoven od středečních 11:00 hodin. Prezident Obama kvůli bouři Sandy přerušil svou předvolební kampaň, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc zasaženým oblastem. „Byla to zničující bouře, možná nejhorší, kterou jsme kdy zažili,“ uvedl senátor New York Michael Blooberg. O život přišlo nejméně 38 lidí a první odhady škod se odhadují mezi 30 až 40 miliardy USD. Prezident Obama varoval další americké státy, především Massachusetts, Connecticutt, Rhode Island, New Jersy a Pennsylvanii, před postupem bouře Sandy. Dříve než bouře udeřila na americkou pevninu, zasáhla Karibik, kde si vyžádala na 70 lidských životů.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.