Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
Archiv rubriky: Amerika
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Bouře Sandy napáchala ve státě New Jersey škodu za 29,4 miliard USD
Podle předběžné zprávy, kterou zveřejnil guvernér Chris Christie, se škody ve státě New Jersey za bouři Sandy vyšplhají k 29,4 miliardám USD. Jde podle slov guvernéra „jen o předběžný a hodně konzervativní odhad“, celková výše škod tak může být vyšší. Minulý týden guvernér státu New York Andrew Cuomu řekl, že chce požádat federální vládu o pomoc v hodnotě 30 miliard USD. Bouře Sandy zasáhla minulý měsíc severovýchodní pobřeží USA a Karibik.
Mexický prezident Calderon chce změnit název státu
Oficiální název státu Spojené mexické státy by se podle návrhu prezidenta Felipe Calderona, který poslal do kongresu, mohl změnit na obecně používané Mexiko. Název Spojené mexické státy přijala země v roce 1824, kdy stát vyhlásil nezávislost na Španělsku. Prezident Calderon, jehož funkční období končí 1. prosince, poprvé navrhl změnu názvu již v roce 2003, kdy byl kongresmanem. Aby prezidentův návrh mohl být přijat, musí být odsouhlasen oběma komorami kongresu. Novým prezidentem se stane Enrique Pena Nieto ze strany Institucionální revoluční strana (IRP).
Povstalci z FARC propustili na znak dobré vůle 4 čínské pracovníky
Tlumočník a 4 čínští pracovníci byli propuštěni skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a předáni členům Červeného kříže poté, co byli drženi více než rok. Podle agentury Reuters jde o projev dobré vůle a ochoty k jednání s kolumbijskou vládou. FARC a vládní představitelé Kolumbie v posledních dnech vyjednávají na Kubě o ukončení 5 desetiletí trvajícího násilí. Na začátku mírových jednání vyhlásila skupina FARC dvouměsíční příměří.
Šéf bezpečnosti Sao Paula rezignoval, násilí ve městě za poslední rok vzrostlo
Antonio Ferreira Pinto rezignoval na svůj post šéfa bezpečnosti poté, co se násilí v brazilském městě Sao Paulo výrazně zhoršilo. Za posledních 40 dní zemřelo v ulicích města 260 lidí a 95 policistů bylo v tomto roce zavražděno. Podle analytiků je příčinou eskalace násilí vyhlášení nepsané války mezi místním gangem PCC a úzkou skupinou představitelů policie. Snaha bývalého šéfa bezpečnosti Ferreira Pinto sjednotit státní a federální jednotky se nezdařila.
V Bolívii probíhá sčítání lidu, po dobu sčítání byl nařízen zákaz vycházení z domu
Po 11 letech na popud bolivijského prezidenta Evo Morales probíhá sčítání lidu, na 10 milionů obyvatel muselo zůstat ve svých domovech. Pokud bude dům prázdný, bude podle vládního prohlášení vyvlastněn. Každý Bolivijec má být ve středu v místě, kde se narodil. Sčítání lidu má naznačit geografické přesuny obyvatelstva, předpokládá se, že ubylo lidí v hornických oblastech a zvýšil se naopak počet obyvatel v Santa Cruz. Důvod sčítání je i politický, podle nového rozložení obyvatelstva se bude volit do parlamentu.
Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média
Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.
Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje
Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.
Za havárií v Mexickém zálivu zaplatí BP 4 miliardy USD
Za výbuch a zatopení ropné plošiny Deepwater Horizon a za únik ropy do Mexického zálivu zaplatí britská ropná společnost BP pokutu ve výši 4 miliard USD, dalších 5 miliard USD půjde na urovnání žalob. Jde o největší pokutu, kterou kdy společnost v USA zaplatila. Firma BP chce na vyčištění pobřeží věnovat 14 miliard USD, odhaduje se, že se do moře dostalo na 800 milionů litrů ropy. O život tehdy přišlo 11 lidí.
USA zrušily embargo na dovoz barmského zboží
Před pondělní historicky první návštěvou Barmy amerického prezidenta Baracka Obamy zrušily USA embargo na dovoz barmského zboží, v platnosti zůstane jen embargo pro některé drahokamy. USA chtějí tímto krokem podpořit politické reformy v zemi, které započaly po volbách v roce 2010, a nabídnout bilaterální obchodní vztahy.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
USA se zdráhají uznat syrskou opozici za legitimní vládu
Podle USA musí nově vytvořená koaliční vláda teprve prokázat svou váhu jednáním, než může být uznána za legitimní vládu syrského obyvatelstva. Největší opoziční strana Syrská národní rada (SNC) byla kritizována za neefektivní jednání. Evropská unie uvalila embargo na prodej zbraní do Sýrie, francouzský prezident Francois Hollande již dříve zvažoval možnost vyzbrojení opozice, jestliže bude vytvořena přechodná vláda. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA pošle 30 milionů USD na pomoc postiženým oblastem v Sýrii prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Barma propustí stovky vězňů, reaguje na očekávanou návštěvu amerického prezidenta
Barmský prezident Thein Sein podle státních médií udělí amnestii 452 vězňům, včetně politických vězňů, den před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy. Barma propustila více než 500 vězňů již v září, podle opozice tehdy dostalo amnestii i 58 politických vězňů. Barmská vláda prezident Thein Sein je proreformní, přesto někteří analytici kritizují rozhodnutí prezidenta Obamy navštívit jako první zemi po svém znovuzvolení právě Barmu, mnoho politických vězňů i nadále zůstává ve věznicích.
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Americký deficit klesnul v říjnu o 120 miliard USD
V prvním měsíci fiskálního roku 2013 klesl státní dluh Spojených států amerických o 120 miliardám USD, přestože výdaje vzrostly na 304 miliardy USD, zatímco ve stejném měsíci minulého roku se jednalo o 262 miliardy USD. K prohloubení deficitu došlo navzdory vyšším příjmům, USA v říjnu vybraly 184 miliardy USD, což je o 21 miliard USD více než v roce 2012. Celkový americký státní dluh se v roce 2012 dostal na 1 089 bilionů USD, což je méně než v roce 2012, kdy činil 1 297 bilionů USD, snížení je způsobeno i vyšším zdaněním právnických osob a nižšími výdaji státu.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.