Americký prezident Barack Obama na summitu zemí jihovýchodní Asie uvedl, že hodlá do Barmy vyslat svou ministryni zahraničí Hallary Clinton, aby během své návštěvy ověřilo demokratické změny, které by v Barmě (dnes Myanmaru), měly probíhat – do Barmy tak po 50 letech dorazí zástupce USA. Prezident USA zároveň na summitu tyto změny ocenil a pochválil reformy, ke kterým v poslední době barmská vláda přistupuje.
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
USA stahují své zaměstnance mírových sborů z Kazachstánu kvůli obavám o jejich bezpečnost. Uvádí to agentura Interfax. Důvodem je vyhrocená situace s náboženskými extremisty – minulý týden bylo zabito pět policistů a dva civilisté při ozborjené loupeži, kterou následovaly přestřelky a exploze. Zároveň se objevují informace o obětování lidí hned v několika kazašských regionech v souvislosti s kazašským hlavním náboženským svátkem.
Prezident Venezuely povolal několik tisíc příslušníků těchto jednotek, aby pod jménem „Lidové gardy“ bojovali proti stále se stupňující kriminalitě v ulicích. Jednotky budou operovat v hlavním městě Caracas a ještě v dalších dvou sousedících oblastech. Statistiky hovoří o tom, že je Venezuela jednou z nejnebezpečnějších zemí, co se týče násilí a zločinů v ulicích.
Prezident Felipe Calderon jmenoval do této funkce dosavadního ředitele mexické zpravodajské služby Alejandra Poireho. Ten nahradí nedávno tragicky zesnulého Francisca Blaka Moru, který zahynul při pádu helikoptéry spolu s dalšími členy svého úřadu.
Aktivisté z hnutí Occupy Wall Street prohlásili, že se pomstí za své vystěhování ze Zuccotti Park. Jen dnes se pokusili narušit chod New York Stock Exchange (Newyorská burza) a poté provedli několik demonstrací na hlavních mostech a v metru. Na webových stránkách „occupywalls.org“ byl ohlášen „globální den akcí“, který má kombinovat protesty po celých USA a dalších státech jako je Španělsko, Německo, Polsko či Belgie.
Národní dluh USA dosáhl 15. listopadu 15 bilionů dolarů, ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo financí. To znamená, že za 2 roky prezidenta Baracka Obamy v úřadu prezidenta USA vzrostl dluh USA o 5 bilionů dolarů. Pod svém předchůdci, prezidentu Bushovi, zdědil prezident Obama dluh 10 bilionů dolarů. V srpnu 2011 byla americkou vládou ustanovena Komise pro boj s růstem dluhu, která má příští týden předložit svůj plán na škrty ve výdajích.
Americký prezident ve varoval Severní Koreu před prodejem jaderného materiálu jiným státům a teroristickým organizacím. Zmínil se přitom, že toto jednání bude vnímáno jako vážné ohrožování bezpečnosti USA a jejich spojenců a upozornil na závažné důsledky, pokud k takovéto situaci dojde. KLDR již v minulosti vyhrožovala použitím jaderných zbraní proti Jižní Korei.
Dlouholetý člen vedení technologické firmy s největší tržní hodnotou, společnosti Apple, byl nyní jmenován na post nedávno zemřelého spoluzakladatele společnosti a technologického vizionáře Steva Jobse. Tato zpráva ihned způsobila nárůst akcií společnosti o 2,5%.
Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzývá USA a NATO k zastavení nočních nájezdů na Afghánistán jestliže má být podepsána jakákoliv strategická smlouva o partnerství. Afghánský prezident prohlásil, že podporuje vzájemnou spolupráci, ale pouze pokud budou dodržována určitá pravidla – tedy národní integrita bez nočních náletů a nájezdů a bez domovních prohlídek. Noční nájezdy jsou podle zahraničních vojáků nejúčinnější zbraní, ovšem často při nich umírají civilisté. Partnerství, které prezident Karzai zmiňuje se týká plánovaných dohod mezi Kábulem a Washingtonem po roce 2014, kdy zahraniční jednotky odejdou ze země. Podobná jednání vede Afghánistán i s Velkou Británií, Francií, Austrálií a EU.
Prezident USA Barack Obama prohlásil při telefonátu s bývalým řeckým premiérem Papandreou, že Spojené státy budou stát s Řeckem i v těžkých časech. K telefonátu mezi ním a americkým prezidentem došlo, aby prezident Obama poděkoval bývalému řeckému premiérovi za vedení Řecka v posledních dvou letech, uvedl to Bílý dům.
USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.
Rusko varuje, že příjme odvetná „vojenská opatření“, pokud USA a organizace NATO budou pokračovat v programu budování protraketové obrany bez souhlasu Kremlu. Dmitri Rogozin, ruský velvyslanec v NATO, hovořil o znepokojení Moskvy nad americkou ignorací postavení Ruska, které bude mít důsledky nejen pro evropskou obranu, ale i v rámci spolupráce v Iránu, Sýrii a Afganistánu. Velvyslanec poukázal na fakt, že USA, posléze NATO, odmítly několik návrhů Moskvy k tomu, aby protiraketové štíty byly postaveny ve spolupráci s Ruskem. Rusko je přesvědčeno, že Velká Británie má schopnost zabránit tomu, co sám nazval „návratem Studené války“.
Cílem této investice má být zvýšení prodejů na indickém trhu. V horizontu následujících pěti let by měla společnost přerozdělit plánované dvě miliardy dolarů do výrobních kapacit a distribučních sítí, aby uspokojila rostoucí poptávku v zemi. Největší světový producent nealkoholických nápojů na světě plánuje učinit z Indie do roku 2020 jedno z pěti největších odbytišť svých produktů.
Američané opětovně vyzvali Libyjce k zajištění protiletadlových raket, které může odpalovat jeden člověk, známé jako MANPADS – tedy přenosná protiletadlová obrana. Podle USA je většina zásob těchto zbraní stále na území Libye a musí být zajištěna dříve, než se dostane do rukou radikálům, pro které jsou oblíbeným artiklem, neboť se snadno obsluhují a jeden muž je díky raketě schopen zničit i civilní dopravní letadlo. V Libyi se nachází podle Američanů zhruba 20 000 těchto raket, přičemž mnohé z nich zmizeli z vojenských skladů právě během konfliktu povstalců s tehdejší libyjskou vládou.
Kancelář starosty New Yorku, Michaela Bloomberga, oznámila, že park musí být z hygienických a zdravotních důvodů vyklizen přičemž demonstranti se pak mohou vrátit, nesmějí si s sebou ale vzít stany a ani žádné jiné příslušenství. Policie zahájila vyklízení v ranních hodinách ve stovkách mužů. Podle policejního prohlášení bylo zatím zatčeno 15 osob, které se vystěhování bránily, zbytek prý odešel pokojně. Stany v Parku Zuccotti byly od 17. září, kdy zde demonstranti zahájili svůj protest. Včera policie rozpouštěla protest v kalifornském Oaklandu a v neděli se střetla zhruba s 1000 demonstrantů v oregonském Portlandu.
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Dohody o opatřeních, která by měla v horizontu příštích 10 let ušetřit 1,5 trilionu dolarů, musí američtí politici dosáhnout do 23. listopadu. Nyní však jednání dospěla do problematického bodu. Republikáni jsou totiž ochotni připustit zvýšení daní pouze v případě, že se demokraté dohodnou na snížení základních sociálních nároků. Představitelé obou táborů ale věří, že ke komplikované dohodě nakonec dojde.
Dubajské aerolinky Emirate Airlines si objednaly od amerického výrobce letadel společnosti Boeing 50 letounů typu 777 za 18 miliard dolarů. Ve vzduchu visí i přiobjednání dalších letadel tohoto typu za zhruba 8 miliard dolarů.
Ministr Francisco Blake Mora byl do své funkce jmenován minulý rok a podle expertů byl klíčovou osobou v boji proti drogovým kartelům v zemi. Mexický prezident ve svém televizním projevu uvedl, že na vině jsou pravděpodobně nepříznivé letecké podmínky. Při havárii zahynulo ještě pět dalších činitelů mexické vlády. Od roku 2006, kdy mexický prezident povolal armádu na pomoc v boji proti drogovým kartelům, zemřelo při útocích a přestřelkách již 40 000 lidí.
UNESCO hodlá vytvořit stabilizační fond, kterým chce čelit rozpočtovým ztrátám způsobeným odmítnutím financování organizace UNESCO ze stran USA , Izraele a Kanady kvůli přijetí Palestiny. Podle vedení UNESCO má být tento fond zřízen pro aktivní financování, a to i pro individuální dárce. Hlavními donory, kteří ale mají pomoci kompenzovat finanční výpadek, jsou Saúdská Arábie, Indie, Madagaskar a Gabon. Tyto státy již dříve přislíbili poskytnutí pomoci.
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.