V Honolulu proběhne summit APEC na nejvyšší úrovni

12. – 13. listopadu se v americkém Honolulu uskuteční summit nejvyšších představitelů 21 členských států Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC). Tématem jednání budou zejména opatření proti šíření dluhové krize z Evropy do dalších částí světa a rozšíření  tzv. Trans-pacifického partnerství (TPP). Rámcové dohody o připojení k této integrační iniciativě by měly být během summitu uzavřeny s USA, Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Singapurem a Peru, záměr přistoupit vyjádřilo včera také Japonsko.

Jefferson County ve státě Alabama (USA) bankrotuje

Největšímu z „okresů“ v americkém státě Alabama, Jefferson County, schází v rozpočtu 4,1 miliardy dolarů. Tím pádem se jedná o největší „okresní“ bankrot v historii USA. Jefferson County se potýkalo s problémy již od roku 2008. V tomto okrese leží například známé město Birmingham- největší město státu Alabama.

Nikaraguou zmítají násilné protesty

Ty vypukly poté, co byl na konci minulého týdne znovu zvolen dosavadní prezident země Daniel Ortega. Střety mezi příznivci opozice a současného prezidenta si podle tamních úřadů vyžádaly nejméně pět mrtvých. Opoziční kandidát Fabio Gadea prohlásil výsledek voleb za podvod. Prezident Ortega získal podle nikaragujských úřadů 63% hlasů.

USA plánuje přiškrtit dovoz solárních panelů z Číny, aby tak podpořila domácí konkurenci

Podle amerických výrobců je vývoz solárních panelů čínských producentů údajně nelegálně podporován zásahy čínské vlády. Tuto stížnost začalo nyní projednávat Ministerstvo obchodu USA. Rozhodnutí amerického ministerstva může znamenat uvalení vysokých cel na tyto čínské výrobky, na což reagovala vláda Čínské lidové republiky se značným znepokojením.

Akcie GM se propadly o 9%- firma zveřejnila slabší finanční výhled

General Motors Corp. zveřejnila čistý zisk za třetí čtvrtletí 1,7 miliardy dolarů, což je o 17,6% méně, než ve stejném období v uplynulém roce. Prodeje společnosti GM šly dolů především díky poklesu poptávky v Evropě a Jižní Americe. Predikce firmy hovoří o stejném profitu za čtvrtý kvartál tohoto roku, jaký byl i ve stejném období v roce 2010. Největší konkurent GM, společnost Ford, vykazuje za třetí kvartál téměř stejné zisky, avšak s nižšími prodeji o 10%. Vedení GM plánuje utažení opasků s cílem opětovného dosažení vyššího zisku.

Americké akcie ztratily nejvíce od poloviny srpna

Velcí investoři vyprodávaly svoje pozice kvůli obavám o budoucnost eurozóny. Nejvíce ztrácely akcie amerických bank, které později následovali jejich evropští konkurenti. V průměru se cenné papíry bankovních společností propadly o 5,5%. Největší obavy se nyní týkají vývoje italské ekonomiky.

„Írán nepotřebuje k jednání s Američany atomové bomby“ řekl íránský prezident Ahmadinejad

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad prohlásil, že jeho země nepotřebuje k jednání s USA atomovou bombu, i když USA samy na Írán stále vyvíjejí tlak. Prezident Ahmadinejad dále oznámil, že pokud se USA hodlají postavit proti íránskému národu, budou litovat po odpovědi, která je čeká. Dále íránský prezident zdůraznil, že je „naprostá drzost“ obviňovat Írán z výroby jaderných zbraní v situaci, kdy Spojené státy vlastní tisíce jaderných hlavic.

Írán reaguje na výzvy v USA: „zabijte jednoho z nás a zabijeme vás desítky“

Íránské polooficiální tisková agentura tvrdí, že vrchní velitel íránských revolučních gard prohlásil, že pokud USA zabijí jediného velitele íránské armády, zabije jich Írán desítky USA. Generál Amir Ali Hajizadeh, který je velitelem letectva revolučních gard ve svém projevu pak upozornil své velitele, že přítomnost amerických důstojníků v oblasti je nepřehlédnutelná a stále roste. Událost je pravděpodobně reakcí na začátek minulého týdne, kdy několik amerických neokonzervativců, včetně vysloužilého armádního generála Jacka Keana, vyzvalo administrativu prezidenta USA Baracka Obamy k zahájení tajných operací proti příslušníkům elitní gardové jednotky Quds, která slouží jako speciální síly pro zahraniční operace.

USA obnoví diplomatické styky s Bolívií

Stane se tak zhruba tři roky poté, co byl z hlavního města Bolívie La Paz prezidentem Evo Moralesem vypovězen velvyslanec USA Philip Goldberg. Ten byl spolu s dalšími dvěma muži obviněn ze spiknutí proti tamní vládě. Nová dohoda o obnovení spolupráce mezi oběma národy má za cíl především zefektivnit boj proti obchodu s drogami.

FBI (USA) vyšle do Bulharska své odborníky na pomoc v boji s organizovaným zločinem

FBI vyšle do Bulharska zvláštního agenta, který bude pomáhat v boji proti počítačové kriminalitě, oznámil to bulharský ministr vnitra Tsvetan Tsvetanov na své návštěvě USA. Zvláštní agent FBI bude zařazen pod ředitelství jednotky pro boj s organizovaným zločinem (GDBOP) a má řešit především dětskou pornografii, krádeže identity a finanční kriminalitu.

Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře

Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.

USA pošlou do Palestiny 198 milionů dolarů

Spojené státy uvolní zhruba 200 milionů dolarů finanční pomoci pro Palestinskou národní autonomii. Informovala o tom republikánská předsedkyně sněmovního výboru pro zahraniční věci, Ileana Ros-Lehtinen. USA tak pošlou 50 milionů na podporu palestinských bezpečnostních sil a 148 milionů dolarů na další podpůrné projekty. Podle vyjádření Ileny Ros-Lehtinen, která citovala prezidenta USA, je podpora v bezpečnostním zájmu USA a Izraele taktéž – ten proti pomoci údajně nic nenamítá. Finanční prostředky byly zmrazeny v srpnu před žádostí Palestiny o uznání své státnosti v OSN. Spojené státy každoročně rozdělí 500 milionů dolarů na pomoc Palestině přičemž většina finančních prostředků je vynakládána na bezpečnostní složky.

Otto Perez Molina vyhrál prezidentské volby v Guatemale, viceprezidentkou bude jeho žena

Nový prezident Perez Molina, jehož vítězství se očekávalo, slibuje přitvrdit boj proti násilí, zločinu a drogovým kartelům. Podle expertů se Guatemala tímto posunula do pravicových zemí. označovat posun doprava v chudé středoamerické země. Bývalý generál Perez, který nahradí současného prezidenta Álvara Colom Caballera, je prvním vojákem zvoleným za prezidenta od skončení vojenské diktatury před 25 lety, ve které měl významné postavení. Podle komentátorů je důvodem jeho vítězství především populismus a fakt, že mladá generace si již nepamatuje na občanskou válku a brutální vládu tehdejších vojenských velitelů. Podle svědků bylo za tehdejšího režimu zničeno v rámci politiky „spálené země“ zničeno stovky vesnic. Perez dlouhodobě odmítá, že by byl účasten jakéhokoliv masakru či genocidy, ze kterých ani nikdy nebyl obviněn, a v roce 1996 stál u zrození mírové dohody. Novou viceprezidentkou Guatemaly bude jmenována jeho žena, Roxana Baldetti.

Země skupiny BRIC jsou ochotné pomoci eurozóně výměnou za reformy v MMF

Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“.  Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.

Ekologičtí aktivisté obklopili Bílý dům

Předmětem protestu je plánované vybudování ropovodu Keystone XL z kanadské Alberty na texaské pobřeží o délce 2 700 kilometrů. Potrubí by mělo přivádět kanadskou surovou ropu do texaských rafinerií přes celkem šest států USA. Ekologickým aktivistů se nelíbí jak způsob kanadské těžby z tzv. ropných písků, při kterém dle nich vzniká příliš mnoho skleníkových plynů, tak potenciální znečištění, které by mohla způsobit výstavba ropovodu nebo jeho případná porucha. Celý projekt v hodnotě 13 miliard dolarů má za úkol do budoucna zabezpečit zásobování USA surovou ropu.

Německo si na USA vybojovalo daňové úlevy ve výši 8,3 miliard dolarů

Německá vláda se dohodla s USA na daňových úlevách pro Němce ve výši 8,3 miliardy dolarů. Vzájemné právní předpisy musí ještě schválit parlament. Německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že její vláda tak chce poděkovat občanům za zátěž, kterou nesou v mezinárodní finanční krizi. Snížení daní by pak mělo přijít ve dvou krocích v lednu 2013.

USA vyzývá Turecko k uklidnění svých vztahů se sousedy, chce-li být garantem stability na Blízkém východě

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton naléhá na Turecko, aby nastavilo bezproblémové vztahy se svými sousedy v regionu a aby se více snažilo stmelovat demokratické výdobytky. USA se pak nelíbí „pichlavé vztahy, jaké má nyní Turecko s Izraelem, a mělo by je nepravit, chce-li se Turecko považovat za lídra regionu, řekla americká ministryně. Stejně tak USA vyzývají Turky k vytvoření návrhu nové ústavy do roku 2012, ve které bude jasně zaručena ochrana lidských práv a menšin včetně garantování svobody médií. „Chce-li se Turecko plně realizovat, musí posílit svou demokracii a podporovat mír ve svém regionu,“ prohlásila Hillary Clinton. Turecko je pro USA stále více „žhavým tématem“, neboť během 10 let se více než ztrojnásobil objem turecké ekonomiky a reformy v ekonomické oblasti vedou k rozsáhlé turecké expanzi v regionu a do Afriky. Stejně tak jsou ale USA nervózní z tvrdého přístupu Turecka vůči Izraeli a námořním sporům s Kyprem kvůli těžbě zemního plynu.

V Nikaragui začaly všeobecné volby

Nikaragujští občané volí nového prezidenta, viceprezidenta a 90 poslanců do Národního kongresu. Stejně tak probíhají volby i do Středoamerického parlamentu (PARLACEN), kde má Nikaragua 20 zástupců. V prezidentských volbách zatím vede dosavadní prezident Daniel Ortega, proti kterému stojí reprezentant Nikaragui v PARLACEN, Fabio Gadea, kandidát Aliance nezávislých liberálů.

V prezidentských volbách v Guatemale vede bývalý generál Perez Molina

Bývalý armádní generál Otto Perez Molina má v průzkumech veřejného mínění výrazný náskok před svým rivalem, kterým je centrista Manuel Baldizon. Otto Perez, důstojník vojenské rozvědky hrající významnou roli v době 36 let trvající občanské války, vede vlasteneckou konzervativní stranu, která slibuje boj proti kriminalitě, jíž Guatemala dlouhodobě trpí. Stejně tak by se měly výrazně zvýšit výdaje na bezpečnost.

Sýrie obvinila USA z vměšování se do vnitřních záležitostí země

Syrské státní orgány obviňují USA z „těžkopádného vměšování“ do vnitřních záležitostí země a financování teroristických skupin v Sýrii. Sýrie se mimo jiné zakládá svá obvinění na dokumentech, které odhalil Írán. Zpráva ze syrského ministerstva zahraničí např. tvrdí, že Victoria Noland, zástupkyně amerického ministerstva zahraničí „radila teroristům, aby se nevzdávali syrským úřadům.“ Sýrie na základě svých tvrzení a důkazů vyzvala následně světové společenství, aby se ohradilo proti této intervenční politice USA.

Napětí mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé roste – Izrael hovoří o preventivním útoku

Vysoký americký vojenský činitel prohlásil, že Írán se stal největší hrozbou pro Spojené státy, jejich zájmy a spojence zatímco izraelský prezident  Shimon Peres oznámil, že se přiblížila možnost vojenského zásahu proti Íránu, neboť je stále blíž k získání jaderných zbraní. Ve zpravodajství Channel Two News prezident Izraele prohlásil, že zpravodajské služby celého světa nyní odpočítávají, a varoval světové vůdce – „nemáme moc času“. V Íránu zatím u příležitosti výročí obsazení americké ambasády v roce 1979 sešli tisíce íránských studentů, kteří pálí v ulicích americké vlajky a portréty prezidenta USA Baracka Obamy. Rétorika obou stran se vyhrocuje týden před plánovaným zveřejněním zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost (MAAE), ve které jsou informace o íránském jaderném programu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na summitu G20 prohlásil, že chování Íránu a jeho obsedantní touha získat jaderné zbraně je v rozporu se všemi mezinárodními pravidly. 

 

Generál armády USA Peter Fuller byl suspendován po pohrdavém vyjádření o afghánské vládě

Zástupce velitele výcvikové mise NATO v Afghánistánu generál Peter Fuller byl propuštěn poté, co se v jednom interview pohrdavě vyjádřil o prezidentu Hamidu Karzáím a jeho vládě. Generál Fuller novinářům řekl, že afgánské velení je izolováno od reality, což podle velení amerických jednotek v Afghánistánu nevyjadřuje americko-afghánské vztahy. Zatím není jasné, zda bude generál Fuller převelen nebo půjde do důchodu.

JAR, Rusko, Čína, Německo a Brazílie spolu s dalšími 8 zeměmi na G20 podepsaly Úmluvu o vzájemné administrativní pomoci v daňových věcech

Jihoafrická republika v rámci setkání zemí G20 přistoupila k Úmluvě o vzájemné administrativní pomoci spolu s dalšími 12 zeměmi, mezi nimiž jsou Rusko, Čína, Austrálie, Turecko, Brazílie či Německo, která má pomoci v boji proti přeshraničním daňovým únikům. Úmluva o vzájemné administrativní pomoci umožňuje členským zemím sdílet daňové informace z ostatních zemí. Doposud mohly k dohodě přistoupit pouze členové OECD a Rady Evropy a dosavadními členy jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Gruzie, Island, Irsko, Itálie, Korea, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie a USA. Pro Jihoafrickou republiku je dohoda velmi důležitou, neboť vzhledem k ekonomické recesi v roce 2009 a následnému velmi chabému oživení ekonomiky stále více roste podíl daní na HDP, který za posledních pět let vzrostl o 5 % na 30%, a jejich kontrola je tak pro stát klíčová.