Viceprezidenta Venezuely Nicolás Maduro potvrdil informaci, že současný prezident země bojuje i nadále o svůj život. Jako příčinu nemoci uvedl viceprezident Maduro nekonečnou oddanost prezidenta Cháveze chudým lidem. „Víte, proč prezident Chávez zanedbával své zdraví a bojoval téměř dva roky v čele naší země? Protože se nám plně odevzdal svým tělem a duší a zapomněl na všechny povinnosti vůči sobě samému,“ prohlásil viceprezident Maduro při odevzdávání bytů v městě Caracas. Prezident Chávez se momentálně nachází již ve svém domě ve Venezuele, nicméně objevily se zprávy o nálezu dalšího nádoru v levé částí jeho plic. Právě kvůli rakovině se prezident Chávez podrobil operaci na Kubě v prosinci minulého roka.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Obchodní dohoda mezi Peru a Evropskou unií vstoupila v platnost
Multilaterální obchodní dohoda, která vznikla minulý rok, mezi Peru a Evropskou unii vstoupila v platnost poté, co ji ratifikovaly obě strany.Dohoda umožní peruánským obchodníkům vyvážet až 100 % svých výrobků a industriálních produktů a 76 % exportu agrárních artiklů do zemí Evropské unie. Podle údajů Evropské komise obě strany ušetří jenom na zrušení cla přibližně 655 milionů USD. Vstoupení dohody v platnost bylo oficiálně ohlášeno na slavnostní akci ministerstva zahraničního obchodu a turismu v Peru, které se zúčastnili zástupci obou stran dohody.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
„Nežádoucí“ cizinci nebudou moct vstoupit na území Peru
Premiér Peru Juan Jiménez oznámil, že vláda vydala dekret, který zakazuje vstup cizinců označených jako „nežádoucí“ do země. Premiér Jiménez prohlásil, že toto opatření je součástí rozhodnutí, které se snaží bojovat s kriminalitou v Peru. Do téhle skupiny cizinců budou patřit osoby spojené s kriminálními skupinami a organizovaným zločinem. Podle údajů vlády bylo v roku 2012 rozložena činnost na 4 500 zločineckých skupin, majitelům bylo vrácených 15 000 aut a více než 140 osob bylo obviněných z terorismu. Od nového opatření si premiér slibuje snížení kriminality v zemi.
Kolumbijská vláda a pěstovatelé kávy se dohodli na jednáních
Čtvrtek se zástupci kolumbijské vlády a pěstovatelů kávy setkají v Bogotě, aby začali jednání o požadavcích pěstitelů kávy, kteří již od pondělí stávkují, aby vládu přiměli k hledání řešení na klesající ceny kávy na světových trzích. Představitel Hnutí za ochranu a důstojnost pěstitelů kávy Kolumbie Óscar Gutiérrez prohlásil, že stávky budou nadále pokračovat, dokud se nenajdou řešení vhodná pro obě strany. Jednáních se zúčastní 4 ministři, jejichž prvním úkolem bude přesvědčit stávkujících, aby uvolnili blokované cesty. Hlavní požadavkem pěstitelů bude větší finanční podpora kávy a kontrola její ceny důsledkem nedávným poklesům ceny na světových trzích.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Tisíce kolumbijských pěstovatelů kávy zablokovalo silnice
V Kolumbii se sjednotily tisíce pěstitelů kávy, kteří v pondělí zablokovali silnice po celé zemi. Důvodem jejich kroků je požadavek větší podpory pro pěstování kávy od kolumbijské vlády kvůli klesajícím cenám této komodity. Přibližně 15 000 policistů bylo povoláno do služby, aby zabránili protestujícím ve výtržnictví. Prezident Juan Manuel Santos apeloval na zahájení dialogu a požádal, aby pěstitelé udrželi pokojnou formu protestu a vyhýbali se násilnostem. Některé domácí média odhadují počet zúčastněných až na 4 000, pěstitelé kávy požadují od vlády, aby vyrovnala cenový propad komodity.
Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje
Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.
Argentinští učitelé stávkují
Konfederace pracovníků školství argentinské republiky (Ctera) vyhlásila na 6. března stávku a demonstrace, které mají proběhnout na národní úrovni. Stávka se dotkne zhruba 5,5 milionů žáků. Rozsah stávek se liší, ve většině z 24 provincií proběhne pouze jednodenní stávka, ale v provincii Buenos Aires se mluví až o 4 denní stávce. Stávky se neúčastní 6 provincií – Formosa, Salta, Córdoba, Misiones, San Luis a La Rioja. Stávkující učitelé požadují zvýšení platů o 30 %. Nabídku vlády nabízející zvýšení o 22 %, což odbory odmítly. Ministr školství Alberto Sileoni zdůraznil, že o platech 960 000 učitelů ve 45 000 základních a středních školách rozhodují provinční vlády, nikoliv centrální argentinská vláda, která pouze stanovuje minimální platy. Učitelé žádají také zvýšení peněz plynoucích do školství z 6,4 % na 8 % HDP a zkvalitnění dopravy pro studenty.
Brazílie hledá investory v USA a Velké Británii
Brazilský ministr financí Guido Mantega se v pondělí vydá do New Yorku, aby se zúčastnil schůze s podnikateli a investory ze Spojených států amerických. Chce s nimi jednat o možných investicích v Brazílii do silničních infrastruktur, železničních tratí, přístavů a letišť. Brazílie by ráda získala investory i pro energetický průmysl. Guido Mantega, brazilský ministr financí, má naplánovanou schůzi i s britskými investory, která se uskuteční příští měsíc v Londýně. S většími investicemi chce Brazílie dosáhnout většího ekonomického růstu.
Prezident Peru Humala potvrdil investice do bezpečnosti ve výši 313 milionů USD
Podle prezidenta Peru Ollanta Humaly bylo do bezpečnosti země investováno více než 313 milionů USD. Peníze se použily hlavně na nové vybavení pro policii a na vybudování moderního systému komunikace bezpečnostních složek. Navíc měl prezident Humala investovat 470 milionů USD na vyšší platy policistů a vojáků, aby „jim zabezpečil důstojný plat a posilnil jejich morálku“. Zemí otřásly v poslední době vraždy, při kterých zemřel fotograf Luis Choy přímo na prahu svého domu a další muž podlehl zraněním po útoku v notářské kanceláři. Nicméně prezident Humala ujistil své občany, že policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti pracují na co nejlepším zabezpečení bezpečnosti obyvatel Peru.
Bez Paraguaye nevznikne dohoda mezi Mercosurem a Evropskou unií
Podle prohlášení německého velvyslance v Peru Claude Roberta Ellnera uzavření dohody mezi sdružením Mercosur, který vytváří společný trh latinskoamerických zemí, a Evropskou unií nebude možné, jestliže se do jednání nezapojí i Paraguay. „Paraguay i nadále zůstává pro Evropskou unii plnohodnotným členem Mercosuru,“ uvedl diplomat Ellner, který navíc považuje chování Argentiny a Brazílie za překážku jednání. Paraguay byl ze sdružení Mercosur vyloučen poté, co Kongres Paraguaye odvolal prezidenta Fernanda Luga z funkce. Následně byla do Mercosuru přijatá Venezuela.
Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno
Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.
Peruánský ministr zahraničí Roncagliolo navštíví příští týden Čínu
Podle prohlášení sekretariátu ministerstva zahraničí Peru se příští týden uskuteční zahraniční cesta peruánského ministra zahraničí Rafaela Roncagliola do Číny. Oficiálním cílem jeho návštěvy bude posílení přátelských vztahů mezi oběma zeměmi. Součástí programu ministra Roncagliola bude také účast na diskuzi organizované na univerzitě v čínském městě Beiwai, kde bude přednášet o vnější politice Peru a jejích důsledcích na události v Asii. Čína je hlavním obchodním partnerem Peru a politický dialog mezi zeměmi je velmi živý. Již od roku 2008 jsou vztahy mezi Čínou a Peru charakterizované jako strategické a v roku 2011 vstoupila do platnosti dohoda o volném obchodu mezi těmito státy.
Uruguayská soudkyně vyšetřující zločiny vojenské vlády byla z trestního práva odvolána
Nejvyšší soud v Uruguayi 13. února rozhodl ukončit působení soudkyně Mariany Moto v trestní oblasti práva a rozhodl, že nyní ji čeká občanskoprávní sektor. Soudní rozhodnutí vzbudilo vlnu protestů, protože Mariana Mota byla hlavní soudkyně, která zkoumala zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vojenská vláda, jež v zemi trvala v letech 1973 až 1985. Vojenská vláda je obviněna z mučení tisíců osob a stovek vražd. Nejznámější rozsudek Mariany Moto bylo odsouzení bývalého uruguayského prezidenta Juana Maríu Bordaberry vládnoucího v letech 1971-1976 ke 30 rokům vězení. Oběti vojenského režimu se obávají, že se kvůli odvolání soudkyně Moto vyšetřování případů zastaví. Kvůli vlně kritiky i na mezinárodní úrovni a protestům se uruguayský parlament rozhodl pozvat zástupce nejvyššího soudu, aby vysvětlili své motivy přemístění soudkyně Moto. Ti však ve čtvrtek odmítli, na což mají podle ústavy zaručující nezávislost soudní moci právo.
Izrael zabránil emigraci 284 přistěhovalců židovské víry žijících v Peru
Téměř třísetčlennou skupinu usilující o izraelské občanství tvoří potomci židů marockého původu, kteří se dostali do Jižní Ameriky v 19. století. Imigranti pracovali v amazonském pralese a zpracovávali kaučuk. Oficiálně konvertovali k židovské víře v srpnu roku 2011. Vládní organizace Židovská agentura pro Izrael prohlásila, že Peruánci známí jako „amazonští židé“ splnili všechny potřebné požadavky k tomu, aby byli izraelským státem přijati. Mluvčí izraelského ministerstva vnitra Sabine Haddad oznámila, že se Izrael bude celou záležitostí zabývat.
Uruguay bojuje s problémem diskriminace
Národní instituce pro lidská práva zaznamenala více než 210 nahlášených případů diskriminace v posledních 8 měsících. Příčiny se lišily, zahrnovaly sexualní orientaci, pohlaví, rasu či tělesné postižení. Nejzřetelněji se projevuje diskriminace gayů a lesb, homosexualita je veřejně zesměšňována. V roce 2011 Národní instituce pro lidská práva vyzývala k sociální reformě, která by odstranila přetrvávající sociální nerovnosti. Situace se však nezlepšila, diskriminace je přítomná napříč všemi společenskými vrstvami a v poslední době přibývá fyzických agresí.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou
Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.
Interpol zatkl 194 lidí z 12 států Latinské Ameriky kvůli ilegální těžbě dřeva
Mezinárodní kriminální policie (Interpol) v úterý oznámila výsledky operace, která probíhala od 17. září do 17. listopadu minulého roku. Za 2 měsíce odhalila 50 000 m3 vzácných druhů dřeva pocházejících z původních latinskoamerických lesů. Zachycené dřevo má hodnotu 8 milionů USD. Kromě dřeva policie zabavila i peníze v hotovosti a 150 vozidel. Interpol prošetřuje dalších 118 osob pocházejících z Bolívie, Brazílie, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Guatemaly, Hondurasu, Kolumbie, Kostariky, Paraguaye, Peru a Venezuely. Přirozené lesy zabírají 47 % území Latinské Ameriky a oblasti Karibiku. Více než 70 % plochy států zabírají lesy v Brazílii, Kolumbii, Francouzské Guyaně, Surinami a Venezuele.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv navštíví Brazílii a Kubu
Dmitrij Medveděv navštívil ve středu Brazílií, kde se sešel s prezidentkou Dilmou Rousseff a viceprezidentem Michelem Temerem. Zúčastnil se také schůze s podnikateli ropných, energetických a kovoobráběcích společností. Ve čtvrtek přeletí předseda ruské vlády do hlavního města Kuby, Havany, kde se setká s kubánským prezidentem Raúlem Castrem a projednají společné projekty týkající se energetiky, průmyslu a farmaceutiky. Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti by Dmitrij Medveděv rád navštívil i exprezidenta Fidela Castra.
Za posledních 10 let bylo v Bolívii uneseno téměř 7000 lidí
„Za rok 2011 a 2012 bylo uneseno zhruba 600 lidí, za posledních 10 let celkem 6680. Loni bylo uneseno každý týden průměrně 6 osob. Domníváme se, že skutečné číslo je přitom mnohem větší, odhadujeme, že až 60 % případů nikdo nenahlásí,“ řekla ředitelka Nadace svobodná země Clara Rojas, která byla sama od roku 2002 do roku 2008 rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s FARC má mnoho únosů na svědomí i druhá velká povstalecká organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN). Podle ředitelky Rojas je největším nebezpečím běžná pouliční kriminalita a k mnoha únosům dochází s cílem někoho vydírat a získat peníze. Dochází také ke krátkodobým únosům, které trvají pouze několik hodin a mají oběti zastrašit. Problém kriminality se negativně odráží na popularitě bolivijského prezidenta Juana Manuela Santose. Podle deníku El Tiempo se 60,5 % Bolivijců staví proti jeho případnému znovuzvolení.
Evropská unie žádá Bolívii, aby odškodnila Španělsko za vyvlastnění společnosti Sabsa
Odškodnění dvou španělských firem Abertis a Aena ze strany Bolívie je požadováno Evropskou unií poté, co bolívijská vláda znárodnila filiálku španělských společností Sabsa. „Naléháme na Bolívii, aby zabezpečila kompenzaci tak brzy, jak to jen bude možné, a očekáváme, že se najde řešení přijatelné pro obě zasažené strany,“ uvedl tiskový mluvčí obchodního oddělení Evropské unie John Clancy. Společnost Sabsa, která je odpovědna za správu 3 největších letišť Bolívie, byla znárodněna, jelikož prezident Evo Morales obvinil její představitele z nedostatečných investicí do budoucnosti. Španělsko následně oficiální cestou vyjádřilo svůj nesouhlas s postupem prezidenta Moralese.
Skupina demonstrantů v Brazílii zabránila kubánské disidentce uvést filmový dokument
Jedna z nejznámějších kubánských disidentek Yoani Sánchez v neděli opustila Kubu, aby během příštích 80 dní realizovala návštěvy 12 států světa. První na řadě je Brazílie. Při přistání na letišti ve městě Recife ve státě Pernambuco na sevreovýchodě Brazílie ji přivítalo nesouhlasným křikem 30 demonstrantů, kteří podporují současný kubánský režim. Další protesty se ozvaly o den později, když Yoani Sánchez plánovala ve městě Feira Santana ve státu Bahía představit filmový dokument týkající se svobody vyjadřování ve státech Kuba a Honduras. Skupina zhruba 80 demonstrantů v projekci zabránila. Mezi odpůrci byli členové levicových hnutí Unie revoluční mládeže (UJR), Unie socialistické mládeže (UJS) a Asociace José Martí de Bahía. Demonstranti Yoanu Sánchez fyzicky neohrožovali, pustili se s ní do improvizované debaty.