Před druhým nedělním kolem komunálních voleb se v pátek uskuteční poslední den předvolebního boje mezi politickými stranami. Voliči budou ve 2. kole volit 29 z 80 starostů, včetně hlavního města Skopje, kde ve volebních okrscích nezískal v 1. kole žádný kandidát více než 50 % hlasů. V 1. kole vyhrála vládní strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, zatímco hlavní opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) vyhrál v 7 okrscích. Asi 1,1 milionu Makedonců je oprávněných volit, volby bude jako v 1. kole pozorovat řada místních i mezinárodních organizací.
Archiv autora: Veronika Řezáčová
Kosovský parlament zakázal kouření na veřejném prostoru
Ve čtvrtek schválil kosovský parlament zákon o kontrole tabáku, který zakazuje osobám kouřit ve veřejných budovách. Zákon o kontrole tabáku byl schválen 71 hlasy, 2 poslanci se zdrželi hlasování. Zákaz kouření platí pro veřejné budovy, dopravu a pracoviště. Zákon o tabáku schválený v roce 2011 omezil kouření v 30 % veřejných budov. V sousedních zemích byly již dříve přijaty podobné zákony, v Srbsku a Makedonii platí zákaz kouření na veřejném prostranství od roku 2010, Albánie přijala zákon již v roce 2007, nicméně není dosud příliš dodržován.
Zhoršení ekonomie v Bosně přičítá bosenský ombudsman nedodržování lidských práv
Zpráva bosenského ombudsmana Ljubomira Sandice za rok 2012 uvádí, že jednou z příčin zhoršení ekonomické situace v Bosně je nerespektování lidských práv. V roce 2012 bosenský ombudsman obdržel na 3 100 stížností o nedodržování lidských práv. Zpráva dále uvádí, že ombudsman vydal 243 doporučení pro instituce, aby sjednaly nápravu, pouze v 81 případech byla sjednána náprava. Nerespektování lidských práv souvisí podle zprávy s malou zkušeností jejich dodržování, s chybějícím nezávislým soudnictvím a propracovaným systémem, který by dodržování práv zákonně vymáhal.
Na jihu Srbska chtějí Albánci postavit nový památník věnovaný albánským partyzánům
Albánci na jihu Srbska chtějí vybudovat památník obětem, které zemřely během partyzánské války se srbskými jednotkami v roce 2001. Památník by měl zabírat rozlohu 3 000 metrů čtverečních ve vesnici Oraovica, kde se odehrál jeden z největších střetů mezi srbským vojskem a Osvobozeneckou armádou měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB). Výstavbu památníku, který by měl stát asi 128 000 USD, navrhla Oraovica. Památník má být podle plánu z velké části postaven do 15. května, kdy se bude konat výročí bojů. Památník věnovaný albánským partyzánům v Presevu, které se nachází nedaleko Oraovice, byl přitom násilně odstraněn srbskými jednotkami v lednu. Je tedy otázkou, jak se k záměru vystavit nový památník postaví srbské úřady v Bělehradu.
Krevní msta stále ztěžuje život v Albánii
Zvykové právo neboli Kanun dosud postihuje řadu Albánců po celé zemi, přestože se děje v menší míře, než tomu bylo po pádu komunismu. Statistiky o krevní mstě nejsou dostatečně zdokumentované. Jedním z důvodů je, že se jedná v albánské společnosti o tabuizované téma nebo schopnost dokázat při zločinech, jestli se jednalo o krevní mstu. Podle oficiální statistiky období let 2001 až 2012 se uskutečnilo 98 vražd z krevní msty, ve stejném období mělo být do vykonání krevní msty zapojeno 1 559 rodin. Případy krevní msty se vyskytují po celé Albánii, uplatňování Kanunu je avšak více typické pro sever Albánie, který je kvůli hornatým oblastem více nedostupný a tradičnější. Krevní msta je založená na principu „oko za oko, zub za zub“ a může být vykonána na kterémkoliv mužském rodinném příslušníkovi, nicméně nejsou z krevní msty v současné době vyjímáni i děti a ženy.
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.
Kosovo a Srbsko neuzavřely nakonec dohodu o kosovských Srbech
Přes optimistická očekávání o uzavření dohody 2. dubna o vytvoření sdružení srbských obcí v Kosovu, jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu selhala. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashton uvedla, že propast mezi Kosovem a Srbskem je „velmi hluboká„. Hlavní spor mezi Kosovem a Srbskem o vytvoření sdružení srbských obcí se týkal soudních a policejních pravomocí, jaké by mělo sdružení mít.
Makedonie s Řeckem zahájí nové rozhovory kvůli sporu o jméno
Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.
V Srbsku se sníží ceny potravin o nekolik procent
Ministr obchodu Rasim Ljajic v pondělí uvedl, že 6 maloobchodním prodejců se dohodlo s 9 obchodními řetězci na snížení cen základních potravin až o 10 %. Produkty jako chléb, mouka, cukr, olej, mléko by se měly snížit o 3 %. V říjnu 2012 došlo ke zvýšení cen potravin, služeb a spotřeby energií o 3 až 40 %. V porovnání s cenami je však mzda v Srbsku nízká, měsíčně si lidé v Srbsku vydělají průměrně asi 488 USD.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Bělehrad v Srbsku je stále ohrožen povodněmi
V hlavním městě Srbska Bělehradu hrozí povodně, město zůstává v pohotovostním stavu, k rozvodnění řek Dunaje a Sávy by mohlo dojít ještě během dubna, kdy bude tát sníh. V současné době přijal Bělehrad některá opatření, jako je zvýšená kontrola míst v nejnižších polohách ve městě, nabádání občanů k zvýšené pozornosti a uvazování a důkladná kontrola lodí.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Mezi Albánií a Kosovem jsou napjaté obchodní vztahy
Poté, co Kosovo zablokovalo z Albánie dovoz mléka, Albánie reagovala zákazem dovozu kosovské mouky do země. Kosovo reagovalo zákazem dovozu albánského mléka na zvýšený obsah škodlivého množství aflatoxinů, Albánie v zákazu dovozu mléka vidí komerční zájmy Kosova. V březnu podepsal albánský ministr zahraničí Edmond Panariti se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem dohodu o hospodářské spolupráci, která má především řešit obchodní problémy mezi zeměmi. Podle Albánie hospodářská dohoda dosud nezačala řádně fungovat.
Na 67 politických stran se zúčastní parlamentních voleb v Bulharsku
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku, které jsou naplánované na 12. května by se mělo podle údajů bulharské Ústřední volební komise ze čtvrtka utkat 67 politických stran. Od posledních voleb v roce 2009 vzrostl počet stran a koalic o 18 z původních 49. Ústřední volební komise ve čtvrtek rovněž uvedla, že 4 stranám bylo odepřeno se nadcházejících voleb zúčastnit včetně komunistické strany. Podle názorů odborníků se utká v předčasných parlamentních volbách bývalá vládní strana GERB se Bulharskou socialistickou stranou.
Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny
Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.
Bulharsko chce pomoci nejchudším bulharským rodinám milionovými dotacemi
Na 25,6 miliónů USD chce bulharská vláda investovat do programů, které by měly zlepšit zaměstnanost v Bulharsku a přinést různé benefity a výhody nejchudším bulharským obyvatelům. Prozatímní ministryně práce a sociálních věcí Deyana Konstadinova uvedla, že celkovou sumu 25,6 miliónů USD poskytnout dohromady všechna bulharská ministerstva na úkor svého ročního rozpočtu. Jak se jednotlivé částky rozdělí do programů, by se mělo rozhodnout do pátku, uvedla ministryně Konstandinova.
Prezident Srbska uvedl, že si Srbsko nemusí vybírat mezi vstupem do EU a uznáním Kosova
V pondělí vystoupil srbský prezident Tomislav Nikolic ve vysílání srbské stanice B92, kde uvedl, že Srbsko si nebude moci zvolit mezi vstupem do EU a uznáním Kosova jako nezávislého státu, jestliže Kosovo dosud považuje za součást Srbska. Dalším problémem podle prezidenta Nikolice, kde není možné, aby Srbsko přijalo konsenzus, je otázka srbských obcí v Kosovu a vytvoření samosprávy, na kterou mají kosovští Srbové podle Srbska nárok. Srbsko usiluje o kandidátský status od EU, který by mohlo získat do června 2013, pokud se avšak budou zlepšovat vztahy Srbska s Kosovem. Dohoda o kosovských Srbech by měla být podepsána mezi Kosovem a Srbskem 2. dubna při jednání v Bruselu.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
EU tlačí na Albánii, aby dodržela demokratické normy při parlamentních volbách
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.
Podle statistik vede v předvolebním klání na post hlavy státu v Černé Hoře současný prezident
Prezidentské volby v Černé Hoře jsou naplánovány na 7. dubna, podle veřejného mínění, které bylo prováděno od 16. do 22. března, vede v předvolebním boji současný prezident Filip Vujanovic s 54,7 % hlasů. Vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic získal 45,3 % hlasů. Demokratická fronta označila výsledek předvolebních průzkumů jako pokus odradit potencionální voliče Lekice, aby jej volili.
V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby
Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).