Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Archiv štítku: Recep Tayyip Erdogan
Turecké nepokoje pokračují, na pondělí je svolána celonárodní stávka
Konfederace pracovníků veřejného sektoru (KESK) a Konfederace odborových svazů (DISK) svolaly na pondělí generální stávku po střetech demonstrantů s policií v ulicích Istanbulu a Ankary. Připojit by se mohly i odborové svazy lékařů, zubařů a technických pracovníků. „Naším požadavkem je okamžité ukončení policejního násilí,“ uvedl mluvčí KESK Baki Cinar. Premiér Recep Tayyip Erdogan navzdory kritice stojí za zásahem policie. Demonstranti obsadili na 18 dní náměstí Taksim a Gezi park, proti jehož přestavbě protestují. V sobotu policie demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly, střety pokračovaly v ulicích i v neděli.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Turecký premiér odmítá možnost „Tureckého jara“
Již čtvrtým dnem pokračují protivládní demonstrace v Turecku, premiér Recep Tayyip Erdogan odmítá, že by se mohlo jednat o „Turecké jaro“. Demonstranty nazval extrémisty a obvinil opozici z podněcování občanů k nepokojům. Proti demonstrantům zasahuje policie slzným plynem a vodními děly. Prezident Abdullah Gul mezitím vyzývá ke klidu, byť uznává, že občané mají právo na demonstrace. Lidí v ulicích obviňují tureckou vládu z autoritářství a ze snahy vnutit společnosti konzervativní islámské hodnoty, čímž mají porušovat právo na osobní svobodu občanů. Více než 1 700 lidí bylo zatčeno, protesty propukly v 67 městech po celém Turecku.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
Turecko tvrdí, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“
Turecko podepsalo s Japonskem kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny
Japonský premiér Shinzo Abe v pátek podepsal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kontrakt. Hlavním předmětem dohody je zakázka na výstavbu jaderné elektrárny v Turecku, na které se bude podílet japonsko-francouzské konsorcium a celý projekt by měl stát přibližně 22 miliard USD. Jde vlastně o první úspěšnou snahu japonské vlády o realizaci zámořského jaderného projektu od Fukušimské tragédie. „Co se stalo ve Fukušimě, nás všechny zneklidnilo, ale život jde dál a dnešní úspěšný krok je začátkem k užívání lepších a bezpečnějších technologií,“ řekl turecký premiér Erdogan krátce po podpisu kontraktu.
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region
„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.