Sobotní výbuchy si vyžádaly 91 lidských životů. Bomby v autech vybuchovaly na trzích, poblíž kaváren a v parcích, které byly plné lidí slavící konec ramadánu. Většina obětí pocházela z Bagdádu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že nejspíše za útoky stojí irácká odnož al-Kaidy. Nabízí 10 milionů USD za informace vedoucí k usmrcení či chycení vůdce irácké al-Kaidy Abu Bakr al-Baghdadi, který dle ministerstva vzal osobní odpovědnost za teroristické útoky v Iráku od roku 2011. USA odsoudily sobotní útoky, řekly, že útoky udělaly nepřátelé Iráku a mezinárodního společenství. V neděli bylo zabito nejméně 7 lidí, mezi nimi byli 3 muži z protiteroristické jednotky. Premiér Nuri al-Maliki prohlásil již dříve: „Nenecháme naše děti těmto vrahům a těm, co stojí za nimi a podporují je jak uvnitř, tak z venku.“ V Iráku narůstá násilí již delší dobu, panují obavy z návratu sektářského násilí. Šíité si stěžují, že jsou vládou marginalizováni. Konflikt v sousední Sýrii též zhoršuje situaci v Iráku.
Archiv rubriky: Al-J
Na Sinaji byly zabity desítky ozbrojenců
Přes noc na neděli egyptská armáda zabila 25 ozbrojenců ve snaze obnovit pořádek v zemi. Ahmed Ali, mluvčí egyptské armády, oznámil, že v neděli byl zničen vrtulníkem sklad zbraní v severní Sinaji. „Skladiště bylo používáno pro teroristické činy proti ozbrojeným silám a policii, terorizující nevinné občany Severní Sinaje.“ Při náletu zemřelo nejméně 12 lidí a 6 bylo zatčeno. V pátek při náletu egyptské armády zemřeli 4 lidé. Při jejich pohřbu v sobotu byla jejich těla vezena přes několik měst Sinaje a někteří lidé je vidí jako mučedníky. Ozbrojená skupina Ansar Beit al-Maqdis řekla, že za ozbrojenými útoky stojí bezpilotní izraelská letadla v koordinaci s egyptskou armádou. Po sesazení exprezidenta Mursi v červenci se zhoršila bezpečností situace na Sinaji, kdy došlo k několika útoků proti bezpečnostním silám.
Izrael odsouhlasil stavbu dalších osad
Izraelské úřady předběžně odsouhlasily stavbu dalších 800 domů na Západním břehu Jordánu. Plán avšak nabude platnosti až poté, co ho schválí izraelská vláda. Kvůli budování osad na okupovaném Západním břehu se za posledních 6 měsíců zvýšila tamní izraelská populace o téměř 8 000 obyvatel. Budování osad a osidlování sporných území je avšak kritizováno mezinárodním společenstvím, zejména Evropskou unií. Představuje také komplikace pro obnovení izraelsko-palestinkých mírových rozhovorů, které v roce 2010 právě na otázce izraelských osad ztroskotaly.
Jednání mezi Izraelem a Palestinou budou pokračovat v Jeruzalémě
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že izraelští a palestinští vyjednavači se sejdou 14. srpna v Jeruzalémě, aby pokračovali v jednání o ukončení dlouholetého sporu. Následovat bude jednání v Jerichu. Na konci července se obě strany po téměř 3 letech sešly ve Washingtonu. USA se obávají, že nová plánovaná výstavba izraelských osad by mohla narušit jednání, což byl i důvod pro přerušení mírových rozhovorů v roce 2010. Přesto všechny strany doufají, že dosáhnou dohody o dvou státech. Ministr zahraničí USA John Kerry vyzývá Izrael a Palestinu, aby našly „rozumné kompromisy“ pro mír. „Vím, že jednání budou těžká, ale také vím, že důsledky nesnažení by byly horší,“ dodal.
Katar požaduje propuštění egyptských politických vězňů
Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
Sýrie odmítá zasažení konvoje prezidenta al-Assada
Rebelové dříve tvrdili, že vystřelili na konvoj prezidenta Bashara al-Assada, který mířil do mešity Anas bin Malek ve čtvrti Malki, kde prezident al-Assad žije a pracuje. Islam Alloush z militantní skupiny Liwa al-Islam Brigade oznámil, že konvoj byl zasažen. Opozice měla informace o pohybu prezidenta al-Assada. Z obrázků státní tiskové agentury SANA je vidět, že prezident al-Assad se účastnil ranní modlitby v Damašku u příležitosti konce svatého svátku ramadánu. Státní televize potvrdila, že dva granáty přistály ve čtvrti Malki. Omran Zoabi, ministr informací, odmítl, že by prezidentův konvoj byl zasažen. „Potvrzuji vám, že samozřejmě novinky jsou zcela nepravdivé.“ Další militantní skupina řekla, že vypálila granáty, které přistáli v blízkosti čínské a italské ambasády a poblíž centra strany Baas.
Jemen považuje akce amerických bezpilotních letadel za nelegální
Tento názor vyjádřila hlasováním jemenská Konference národního dialogu, instituce, která mimo jiné s podporou USA, hledá řešení pro rozdělený Jemen potýkající se s řadou problémů. Konference tak vyslala signál dočasnému prezidentovi Hadimu, který s operacemi amerických bezpilotních letadel na území Jemenu souhlasil. Útoky amerických bezpilotních letadel se snaží eliminovat příslušníky al-Kaidy, která má v jižním Jemenu silné zázemí, při operacích však někdy umírají i civilisté, což posiluje protiamerické nálady v oblasti a tím usnadňuje al-Kaidě nábor nových členů.
Egyptští představitelé tvrdí, že mezinárodní snahy o ukončení krize selhaly
Prozatímní prezident Adly Mansour a další představitelé Egypta jednali v posledních dnech s diplomaty z USA, EU, Africké unie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Naposledy mluvili s americkými senátory Graham a McCain, kteří je vyzvali, aby se usmířili s Muslimským bratrstvem a propustili politické vězně. Ve středu přišlo prohlášení, ve kterém současní představitelé Egypta říkají, že diplomatické snahy o vyřešení krize neuspěly a nyní končí. Z neúspěchu viní Bratrstvo, které porušuje zákony a ohrožuje veřejnou bezpečnost. Prozatímní orgány vyzývají příznivce Muslimského bratrstva, aby ukončili protesty v Káhiře. Svět se obává, že bude použito násilí k jejich ukončení. Ve středečním prohlášení stojí, že vláda podporuje ukončení protestů.
Američtí senátoři Graham a McCain jsou na návštěvě Egypta
Lindsey Graham a John McCain, republikánští senátoři USA, vycestovali na návštěvu Egypta na prosbu amerického prezidenta Baracka Obamy. USA apelují na vládu Egypta, aby prosadila časový plán voleb a dokončení nové ústavy. Vyzvaly ji též, aby se usmířila s Muslimským bratrstvem a jeho příznivci. Oba senátoři řekli, že v Egyptě došlo k převratu, když byl více než před měsícem svržen exprezident Mursi, protože toto předání moci nebylo volbami a ti, co byli zvoleni, jsou nyní ve vězení. Tomuto označení se prezident Obama brání, protože pak by USA musely zastavit pomoc do Egypta. Senátoři Graham a McCain jednali v Káhiře s generálem Abdel Fattah al-Sisi, šéfem armády. Obě strany jednání si vyměnily názory na politickou situaci v Egyptě. Senátor Graham poznamenal k setkání: „Musíte si sednout a mluvit spolu, přestože nemusíte mít rád lidi na druhé straně stolu.“ Odděleně jednali i s viceprezidentem Mohammed El-Baradei a premiérem Hazem el-Beblawi.
USA dočasně uzavírají své ambasády v muslimském světě
Spojené státy americké dočasně uzavřely v neděli 21 svých velvyslanectví a konzulátů v převážně muslimských zemích. Některé evropské státy uzavírají svá velvyslanectví v Jemenu. Kanada oznámila, že uzavře svou misi v Bangladéši. Panují obavy, že al-Kaida plánuje útoky na západní cíle v tomto měsíci. Interpol vydal globální bezpečností upozornění poté, co stovky bojovníků bylo osvobozeno z iráckých věznic. Interpol prosí svých 190 členských států, aby mu pomohly se zjišťováním, zda útoky na věznice v 9 státech včetně Iráku, Libye a Pákistánu bylo propojeno. USA vydaly také globální cestovatelské upozornění pro své občany kvůli možnosti teroristického útoku. V sobotu byla těžká vojenská přítomnost kolem amerického a britského velvyslanectví v hlavním městě Jemenu Sanaa. Ve Washingtonu se sešli nejvyšší američtí představitelé, aby prozkoumali možnou hrozbu. Setkání vedla Susan Rice, poradkyně prezidenta Obamy pro národní bezpečnost. Žádné oficiální prohlášení k setkání nebylo vydáno.
Bahrajn zpřisnil tresty za terorismus
Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
V Jemenu se střetly nepřátelské armádní frakce
Stovky příslušníků čerstvě rozpuštěných Republikánských gard, jednotek loajálních bývalému dlouholetému jemenskému prezidentovi Ali Abdullahu Salehovi a jeho rodině, se v pátek střetlo s Prezidentskou gardou loajální současnému prezidentovi Abd-Rabbu Mansour Hadimu. Záminkou pro přestřelku, která si vyžádala minimálně 1 oběť a několik dalších zraněných, se stala demonstrace příslušníků Republikánských gard, kteří na ministru financí požadovali vyplaceni speciálních příplatků u příležitosti svatého měsíce Ramadanu. Jemenská armáda je rozdělena na jednotky loajální exprezidentovi Salehovi a jeho nástupci Hadimu.
Do Egypta se chystají američtí senátoři
Prezident USA Barack Obama požádal republikánské senátory Johna McCaina a Lindsey Graham, aby navštívili Egypt a setkali se s vojenskými lídry a opozicí. Oba senátoři se již v minulosti setkali s členy Muslimského bratrstva. Měli by do Egypta odjet v příštím týdnu. Senátor Graham řekl, že armáda by měla předat moc do civilních rukou a že zabíjení opozice ukazuje, že se jedná o puč. Senátor Graham upozorňuje na symboliku vyslání senátora McCaina, který byl soupeřem v prezidentských volbách pro prezidenta Obamu. USA tak ukáží Egyptu, jak skutečně funguje demokracie. Administrativa prezidenta Obamy nechce označit sesazení prezidenta Mursi jako převrat. Předsedkyně senátního výboru pro zpravodajskou činnost Dianne Feinstein řekla, že Kongres by měl zvážit další podporu pro Egypt po sobotních střetech, které si vyžádaly přes 70 lidských životů.
Írán dodá do Sýrie ropu v hodnotě 3,6 miliard USD
Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Tisíce lidí protestovaly v Tunisu
Sekulární protestující se shromáždili v hlavním městě Tuniska. Demonstrovali proti islamistické vládě vedené stranou Ennahda. Policie rozháněla dav slzným plynem. Protestující se shromáždili po pohřbu opozičního politika Mohamed Brahmi, který byl zavražděn ve čtvrtek. Opozice z vraždy obviňuje vládu, kterou žádá, aby odstoupila. Mnozí Tunisané si stěžují, že vláda nedělá dost, aby zastavila nábožensky motivované násilí. Mluvčí parlamentu řekl, že vláda bude diskutovat o novém rozdělení moci.
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Červený kříž: Syrský režim blokuje přístup do Homsu
Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal ve středu prohlášení, ve kterém varuje, že pokud nebude moci dorazit do syrského města Homs, bude to mít tragické následky. Ve městě jsou civilisté, kteří potřebují potraviny a zdravotnický materiál. Magne Barth, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Sýrii, řekl, že se přes zdlouhavé jednání se snaží již téměř 20 dní dostat do Homsu, ale bez úspěchu. Okolo 2000 lidí je v pasti. Mezinárodní humanitární právo říká, že obě válčící strany jsou povinni umožnit rychlou humanitární pomoc pro civilisty, ale ne vždy je toto právo dodržováno. Homs leží ve střední Sýrii a byl epicentrem protestů proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi.
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Téměř 50 lidí zemřelo při sérii výbuchů v Bagdádu
V sobotu večer v komerčních čtvrtí v hlavním městě Iráku Bagdádu vybuchly bomby v autech a zabily nejméně 46 lidí a dalších 152 zranilo. Exploze byly ve čtvrtích Jididayh, Karrada, Baiyaa, Shurta, Tobchi a Zafaraniyah, kde žijí především šíité. Stalo se to v době, kdy mnoho lidí nakupovalo a relaxovalo v kavárnách. Přestože se k útokům nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za nimi stojí irácká odnož al-Kaidy. Prodavač Karim Sami, který byl poblíž výbuchu v Karradě řekl: „Nevíme, kdo je vinen za tato narušení bezpečnosti, ale jsme si jisti jednou věcí: Naši lidé krvácí každý den.“ Několik hodin před výbuchy byl zabit Bassem Mahmoud, lokální lídr sunnitské militantní opozice k al-Kaidě, a jeho dva bodyguardi. Den předtím sebevražedný atentátník zabil 20 lidí v sunnitské mešitě severně od Bagdádu. Od začátku ramadánu 10. července bylo v Iráku již zabito na 250 lidí.
Desítky tisíc Egypťanů demonstrovaly, hlášeni jsou tři mrtví
Stoupenci a odpůrci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi se střetli ve městě Mansoura, které leží v nilské deltě. Následkem toho zemřeli tři lidé. V Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya, kde se stoupenci ex-prezidenta Mursi shromažďují již od jeho svrhnutí, se sešlo přibližně 10 000 lidí a vydalo se směrem k vojenskému areálu, nesli fotografie ex-prezidenta Mursi a skandovali hesla. Ale vojáci je zablokovali. V blízkosti mešity al-Azhar lidé házeli kameny na přívržence ex-prezidenta Mursi a poblíž prezidentského paláce policie použila slzný plyn. Jinak shromáždění v Káhiře bylo poklidné, jak organizátoři žádali. Demonstrovalo se i v Alexandrii a dalších městech po celém Egyptě. V menším množství se sešli i příznivci svržení, ti skandovali: „Armáda a lidé jsou jedno!“ Dočasný prezident Adly Mansour řekl, že budou chránit revoluci a usilovat o stabilitu. Téměř 100 lidí bylo již zabito při střetech od 3. července, kdy byl ex-prezident Mursi odstaven od moci armádou. Mezitím OSN tlačí na současné vedení Egypta, aby zveřejnilo, proč je ex-prezident Mursi zatčený a kdy bude souzen. Tým OSN čeká na povolení, aby mohl vyjet do Egypta vyšetřovat střílení před kasárnami z 8. července, kdy bylo zabito více než 50 lidí.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.