Bývalí šéfredaktoři britského listu News of the World, Rebeka Brooksová a Andy Coulson, rovněž bývalý mluvčí britského premiéra Davida Camerona, a jejich bývalí podřízení James Weatherup, Stuart Kuttner a Ian Edmondson neuspěli s odvoláním u odvolacího soudu. Jednalo se o poslední možný pokus zrušit obvinění a zastavit jejich stíhání v kauze nelegálních odposlechů. Odvolání ale soudce definitivně odmítl a pětice v září stane před soudem. Skandál vypukl v roce 2011, kdy se ukázalo, že New of the World nechal odposlouchávat hlasovou schránkou unesené třináctileté dívky. Situace otřásla britskou mediální i politickou scénou a list News of the World by zrušen.
Archiv rubriky: Událost
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Ruský prezident Vladimir Putin bude mít nového poradce pro ekonomiku
Stane se jím Andrej Belousov, který do ledna 2013 působil v roli ministra pro hospodářský rozvoj. Šéf investiční banky Renaissance Capital jej označuje za stoupence silné role státu v ekonomice. Tímto krokem se údajně prezident Ruska Vladimir Putin snaží na úkor vlády zvýšit svou kontrolu nad hospodářskou situací země. Tomu by odpovídalo i jeho včerejší prohlášení, během kterého představil plán na investice do infrastruktury ve výši přibližně 13 miliard USD. Předchozí ekonomická poradkyně ruského prezidenta Elvira Nabiullina usedne do čela ruské centrální banky. Hlavní hrozbu pro současné hospodářství Ruské federace podle ní představuje kombinace ekonomické stagnace a vysoké inflace. Navzdory tomu připustila snížení úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Evropská unie zavede od roku 2014 cla na dovoz leteckých pohonných hmot
Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
V celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu nenazrál čas pro jednotnou měnu
Prohlásil to guvernér kazachstánské národní banky Grigory Marčenko. Připustil však, že by projekt společné měny mohl být v horizontu 8 až 10 let realizovatelný. Tento scénář je však podmíněn cílevědomým postupem, který podle Marčenka v současnosti chybí. Jedním z potřebných kroků by mělo být stanovení konkrétních makroekonomických parametrů, které by členové měnové unie měli splňovat. „Například podle Maastrichtské dohody by míra roční inflace členských států Eurozóny neměla překročit 2 %. Bělorusko mělo v roce 2012 inflaci přes 100 %. V nejbližších letech proto zavedení společné měny nepřichází v úvahu,“ poznamenal guvernér kazachstánské centrální banky. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla vytvořena v roce 2010. Kromě ekonomické integrace její představitelé uvažují také o spolupráci v dalších oblastech a přijetí dalších členských států z postsovětského prostoru. Cílem těchto snah by mohlo být vytvoření Eurasijské unie, jejíž ustanovení je předběžně plánováno na rok 2015.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Dva bývalí ministři Gruzie byli zatčeni
Prvním z nich je Zurab Tchiaberašvili, někdejší ministr zdravotnictví, který v současnosti vykonává funkci hejtmana západně položeného gruzínského kraje jménem Kachetie. Druhým je Vano Merabišvili, bývalý ministr vnitra, který v roce 2012 krátce působil i v roli předsedy vlády a nyní zastává vysokou funkci v aparátu opoziční Sjednocené národní strany. Oba se podle obžaloby údajně podíleli na zpronevěře 3,2 milionů USD ze státního rozpočtu. Finance prý byly neoprávněně použity během předvolební kampaně v roce 2012 za účelem získávání podpory voličů. Podle vyšetřovatelů se z rozpočtu programu, jehož cílem bylo snížení nezaměstnanosti, tajně vyplácely odměny i osobám, jejichž úkolem bylo agitovat ve prospěch Sjednocené národní strany na veřejných akcích. Prezident Gruzie Michail Saakašvili, který výše uvedenou stranu zakládal, označil zatčení bývalých ministrů za odsouzeníhodné a politicky motivované.
Prezident Tádžikistánu oficiálně navštívil Čínu
Prezident Emomalii Rahmon na své cestě kromě jiného hovořil se zástupci místních soukromých organizací o možnostech spolupráce v oblasti strojírenství a těžby drahých kovů. Organizace China global new technology oznámila, že je připravena investovat 250 milionů USD do výstavby nové železárny v severním Tádžikistánu. Její spuštění by mohlo vytvořit až 3000 pracovních míst. O zvýšení aktivity na tádžickém trhu má zájem také jedna z největších čínských těžebních společností Zijin mining group. Té by měla Čínská rozvojová banka prodloužit půjčku 140 milionů USD, díky čemuž by mohla být rozšířena produkce ve zlatém dolu poblíž města Zarafshon v severozápadním Tádžikistánu. Představitelé Zijin mining group, kteří během posledních let investovali do místních dolů přes 210 milionů USD, prohlásili, že by rádi v průběhu následujících 3 let zvýšili roční produkci zlata ze současných 1650 kg na 5000 kg. Zaměstnat kvůli tomu plánují přibližně 1000 nových horníků.
Peru má zájem o nákup ruské vojenské techniky
Představitelé peruánské armády by rádi získali přibližně 700 nákladních vozů Kamaz a několik helikoptér typu Mi-8/17, jejichž původní verze se začala v Sovětském svazu vyrábět v roce 1961 a nyní její modernizované varianty využívá přes 50 různých armád. Z ruské strany jsou kromě výše uvedených strojů nabízeny také špičkové tanky T-90S. Jeden z nich byl Peruáncům představen na výstavě vojenského vybavení, která se aktuálně odehrává poblíž jejich hlavního města Lima. „Tank můžeme ozbrojeným složkám Peru zanechat k testování i po skončení výstavy,“ prohlásil bývalý ruský armádní generál Alexej Maslov v roli zástupce továrny Uralvagonzavod, kde se tanky T-90S vyrábějí. Peru by jich údajně mohlo v dohledné době nakoupit až 170. Rusko v posledních 12 letech vydělalo na prodeji zbraní do Jižní Ameriky v přepočtu 14,5 miliardy USD. V příštích 10 letech by měl podle vyjádření představitelů ruského zbrojního průmyslu objem prodaného zboží do tohoto regionu přesáhnout hodnotu 50 miliard USD.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Ředitel ruské banky Rosbank čelí obvinění z korupce
Vladimira Golubkova zachytila kamera během policejního zásahu v jeho kanceláři, jak sedí spolu s dalšími zaměstnanci u svazků bankovek v hodnotě 160 000 USD. Řediteli Rosbank, dceřiné společnosti francouzské obchodní banky Societe Generale, nyní hrozí až sedmiletý trest odnětí svobody. Kromě něho byla obviněna i viceprezidentka společnosti Tamara Poljanicina. Podle obžaloby požadoval Vladimir Golubkov od nejmenovaného podnikatele úplatek ve výši 1 milionu USD výměnou za prodloužení splatnosti a snížení úrokové sazby u jedné z jeho půjček. Sám obviněný ale vinu rezolutně popírá a považuje celou akci za provokaci s cílem očernit jeho jméno. Na post ředitele Rosbank byl dočasně jmenován její první náměstek Igor Antonov.
Ruská státní energetická firma Rosatom nabízí spolupráci rozvojovým zemím
Francouzskému listu Le Figaro to sdělil zástupce výkonného ředitele Rosatomu Nikolaj Spasskij. Kooperace by měla spočívat v poskytování komplexního balíčku služeb, jehož součástí by byla finančně zvýhodněná výstavba jaderné elektrárny, její následný provoz, údržba a také zásobování jaderným palivem. „Kromě toho jsme plně zodpovědní za její bezpečnost,“ zdůraznil během rozhovoru Nikolaj Spasskij. Takto vybudované zařízení by poté zůstalo ve vlastnictví Rosatomu maximálně po dobu 60 let. Podle uvedeného modelu bude provozována například elektrárna, která se nyní buduje v Turecku. Provoz by měla zahájit v roce 2019. Rosatom mimo teritorium Ruské federace aktuálně staví, popřípadě chystá výstavbu dalších 18 jaderných elektráren.
Politická strana Gruzínský sen představila svého kandidáta na prezidenta
Podle sdělení předsedy vládní strany Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho jím bude aktuální vicepremiér a ministr školství bez politické příslušnosti Giorgi Margvelašvili. Ten před uvedením do ministerské funkce zastával funkci rektora Gruzínského institutu veřejných záležitostí. Předseda vlády Bidzina Ivanišvili o něm v minulosti hovořil jako o „velmi blízkém spolupracovníkovi“ a „příkladném ministrovi, který má vše, co by dobrý prezident měl mít“. „Chtěl bych poděkovat za projevenou důvěru. Ucházet se o post prezidenta pro mne bude ctí a zhostím se této úlohy s maximální zodpovědností,“ prohlásil Margvelašvili krátce poté, co byla jeho kandidatura oznámena. Volby se uskuteční v říjnu 2013. Opoziční Sjednocená národní strana jmenovala svého favorita minulý týden, definitivně jej ale určí teprve výsledky vnitrostranických primárních voleb. „Nikdo pro našeho kandidáta nepředstavuje vážnější hrozbu,“ reagoval na aktivity konkurenční strany premiér Ivanišvili. Zdali se jeho slova potvrdí, není v současnosti jisté. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění budil Giorgi Margvelašvili pozitivní dojem u pouhých 29 % respondentů.
Do 3 až 5 let by měla být zmodernizována výzbroj ruských výsadkářů
Prohlásil to velitel vzdušných sil Ruské federace generálplukovník Vladimir Šamanov. Mezi nové vybavení by mělo patřit moderní bojové vozidlo BMD – 4M, které může být na místo operace shozeno z nákladního letadla. Bezpečný dopad zajišťuje systém padáků a rozměrný vzduchový polštář na podvozku. Prvních pět kusů BMD – 4M by mělo letectvo obdržet do konce roku 2013. Postoj armádních špiček k tomuto obrněnému vozu ale není jednotný. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Suchorukov minulý rok tvrdil, že nesplňuje stanovené požadavky, a ozbrojené složky by ho v tomto stavu neměly využívat. „Je samozřejmé, že má určité nedostatky, ale zároveň v sobě třímá obrovský potenciál do budoucna,“ reagoval na kritiku generálplukovník Vladimir Šamanov. Zároveň dodal, že jeho rezort momentálně zvažuje nákup opancéřovaných terénních vozidel Tigr, které svým vzhledem a vlastnostmi vzdáleně připomínají americký Hummer. Nejdříve však musí proběhnout komplexní testy, které prokážou schopnost tohoto vozidla přečkat bez poškození shoz na padáku.
Největší politické strany Gruzie vybírají své kandidáty na prezidenta
Příslušníci Sjednocené národní strany, která je momentálně v opozici a jejímž členem je aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili, často v souvislosti s možnou kandidaturou uvádějí jméno Davida Bakradzeho. Ten v minulosti působil jako předseda parlamentu, ministr zahraničí a velvyslanec při NATO a EU. Mezi jeho nejvlivnější podporovatele patří Gigi Ugulava, starosta gruzínského hlavního města Tbilisi. Konkrétního uchazeče Sjednocená národní strana vybere hlasováním v rámci primárních voleb. Premiér Gruzie a předseda vládního politického uskupení Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili prohlásil, že jeho strana jmenuje vlastního kandidáta s nejvyšší pravděpodobností příští pondělí. Prezidentské volby jsou plánovány na říjen 2013. Budou v pořadí šesté od vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Předchozí dvě pětiletá funkční období úřadoval na tomto postu Michail Saakašvili, který vzhledem k místnímu právnímu řádu nemůže kandidovat potřetí v řadě.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
Ministr zahraničí USA jednal s představiteli ruských neziskových organizací
Podle dlouholeté lidskoprávní aktivistky Ljudmily Alexejevové hovořili především o snahách ruské vlády omezovat činnost těchto uskupení. Zmiňován byl například zákon, který přikazuje neziskovým organizacím registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že dostávají finanční dotace z cizích zemí. V rámci setkání prý nebylo diskutováno o kontroverzním americkém zákonu Magnitsky act, který zakazuje vybraným Rusům cestovat do USA kvůli jejich údajnému spojení s případem úmrtí podnikatele Sergeje Magnitského v ruském vězení. Ljudmila Alexejevová po skončení setkání novinářům sdělila, že na amerického ministra zahraničí USA Johna Kerryho udělaly příběhy jednotlivých zástupců nevládních organizací hluboký dojem.
Ruský mediální magnát Alexandr Lebeděv stanul před soudem
Důvodem je účast v potyčce, která se odehrála během televizní debaty v roce 2011. Sergej Polonsky, kterého Lebeděv před zraky kamer a diváků ve studiu napadl, se ale k přelíčení nedostavil. Jednání proto bylo odloženo na 20. května. „Újmu na zdraví jsem nikomu nezpůsobil, pouze jsem reagoval na vyřčené nadávky a výhrůžky,“ hájí své jednání obžalovaný, který doufá, že bude prohlášen za nevinného. Pokud soud vysloví opačný verdikt, bude Lebeděvovi hrozit až pětiletý trest odnětí svobody. Podnikatel, jehož majetek byl v roce 2012 odhadován na 1 miliardu USD, označuje celé trestní řízení za politicky motivované. Poukazuje na fakt, že v posledních letech několikrát otevřeně kritizoval současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Vadilo mu například uvěznění Michaila Chodorkovského, tehdejšího vlastníka energetické firmy Jukos.
Na výročí demonstrace 6. května 2012 se v Moskvě chystá vlna manifestací
Loni skončila protivládní demonstrace ostrými střety s policejními jednotkami, po kterých bylo zatčeno na 400 lidí. Na 30 z nich je stále vazbě a čekají na soudní přelíčení, v rámci kterého mohou být odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Mezi obžalované patří i Sergej Udaltsov, významná opoziční postava a vůdce hnutí Levá fronta. Cílem chystaných protestů je vyvinout tlak na současnou ruskou vládu a dát najevo nesouhlas s vězněním ruských lidskoprávních aktivistů. Organizátoři také chtějí, aby byl do ústavy zakomponován článek, který by jedné osobě povolil vykonávat funkci prezidenta maximálně dvakrát. Současná praxe pouze zakazuje kandidovat na nejvyšší post v zemi třikrát po sobě. Dalším z požadavků demonstrantů je vyšetření podezřelých státních zakázek, které byly přiděleny v souvislosti s chystanými zimními olympijskými hrami v Soči.