Policie na severu země zatkla několik obchodníků s drogami, při zátahu bylo zabaveno 200 kilogramů drog. K nelegálnímu obchodu mělo dojít v provincii Zambales, šest osob policie zatkla a umístila do vazby. Droga, se kterou se Filipínci pokusili obchodovat, je v zemi nazývána Shabu, běžně používaným názvem je ale metamfetamin. Množství zhruba 200 kilogramů mohlo být na ilegálním trhu s drogami prodáno odhadem za 23 milionů USD. Zadržení obchodníků je výsledkem pětiměsíční akce, kterou organizuje protidrogové komando Anti-Illegal Drugs Special Operations Task Force (AIDSOTF).
Archiv rubriky: Filipíny
Na čtvrt milionu Filipínců je ohroženo povodněmi
Jihofilipínskou provincii Maguindanao zasáhla v důsledku nízkého tlaku vlna intenzivních dešťů, které vyvolaly extrémně silné povodně, oznámila Národní rada pro snižování rizik přírodních katastrof. Povodně podle informací Rady mohly bezprostředně ohrozit až 250 tisíc obyvatel provincie. V současné době je postiženo nejméně 180 vesnic a 20 obcí, na další informace státní agentura a další příslušné orgány teprve čekají. Vláda okamžitě zahájila jednání o pomoci a dosud ze státního rozpočtu uvolnila cca 100 tisíc USD. Finanční pomoc je určena především pro postižené Filipínce, dohromady se jedná asi o 50 tisíc rodin.
Český velvyslanec nařkl filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání
Filipínský prezidentský mluvčí Edwin Lacierda požaduje po českém velvyslanci na Filipínách Josefu Rychtářovi spolupráci a urychlené vysvětlení jeho prohlášení. Velvyslanec Josef Rychtář obvinil v dopise prezidentovi Aquinovi III. filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání. Podle Rychtáře měl úřad požadovat 30 milionů USD výměnou za poskytnutí několika desítek odborníků pro projekt manilské podzemní a nadzemní železniční dopravy. Na něm se podílí česká společnost Inekon. V této záležitosti bylo zahájeno vyšetřování, Josef Rychtář byl požádán o dodání důkazů ke svému tvrzení. Podle informací manilských médií však má Rychtářovo nařčení výrazné nedostatky. Prošetřováno je několik vysoce postavených zaměstnanců úřadu.
Skrytá hrozba v zemi tisíců ostrovů
Indonésie je nejlidnatějším muslimským státem světa a zároveň státem, v němž probíhají jedny z nejdéle trvajících konfliktů. Jsou hluboce zakořeněné a skrývají v sobě potencionální hrozbu pro celý region. Organizace islámského terorismu a separatismu se dosud nevzdaly snu o jednotném muslimském státě v jihovýchodní Asii a neustále na sebe upozorňují.
Indonésie je plná pozoruhodných památek, odvrácená stran je skrytá hrozba terorismu v regionu.
Chalífát, tedy jednotný stát všech muslimů, není žádným novodobým výdobytkem. O jeho vytvoření uvažovali nebo se dokonce pokoušeli muslimové již ve středověku. Ani v současné době tomu není jinak, nejaktivnější je v tomto směru indonéské hnutí Džamá Islamíja. Díky svým praktikám figuruje vysoko na světových seznamech teroristických organizací. Potenciál, který v sobě skrývá, představuje hrozbu pro celý region. Jeho cílem je vytvoření jednoho státu, který by zahrnoval všechny jihovýchodoasijské muslimy – na území Indonésie, Malajsie, Thajska a jižních Filipín. Čtěte dále ->
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Filipínská vláda se obává útoků teroristů z Abu Sayyaf
Provincie Sulu na jihu Filipín je dlouhodobě zdrojem problémů, velmi často v ní totiž dochází k útokům muslimské teroristické skupiny Abu Sayyaf. Filipínská vláda se útoků obává i nyní, důvodem je možná odplata za oběti z řad teroristů při přestřelce mezi Abu Sayyaf a filipínským námořnictvem. V oblasti byla vyhlášena pohotovost, všechny bezpečnostní jednotky jsou připraveny k případnému zákroku a provádějí preventivní opatření. Situace je vážnější o to, že jednou z obětí byl syn lídra Abu Sayyaf Adzmara Sawadjaliho. Nejpravděpodobnější scénář případné odvety je série bombových útoků nebo únosy, tyto akce jsou pro Abu Sayyaf typické. Skupina je jednou z nejsilnějších protivládních sil na Filipínách, založena byla počátkem 90. let a odhaduje se, že její členská základna čítá zhruba čtyři sta osob.
Filipínský prezident se omluvil pozůstalým zastřeleného taiwanského rybáře
Filipínský prezident Benigno Aquino a předseda kulturní kanceláře (MECO) Amadeo Perez se ve středu oficiálně omluvili pozůstalým taiwanského rybáře, který byl zastřelen 9. května tohoto roku filipínskou pobřežní hlídkou. Filipínský prezident také inicioval Národní vyšetřovací úřad k zahájení důkladného vyšetřování. Filipínská pobřežní hlídka přiznala, že vypálila na jednu nebo čtyři rybářské lodě. Taiwanský prokurátor Liu Chia-kai popisuje událost, která negativně zasáhla vztahy mezi oběma státy, jako zbytečnou vraždu. „Po zběžném ohledání obou lodí, bylo prozatím vyjmuto 52 nábojů,“ uvedl taiwanský prokurátor.
Svržený filipínský exprezident má opět důvěru lidu, byl zvolen starostou Manily
Před 12 lety byl svržen lidovým povstáním a odsouzen k doživotí, dnes je bývalý filipínský prezident Joseph Estrada díky institutu prezidentské milosti opět významnou politickou osobností své země. Počátkem týdne byl zvolen do funkce starosty hlavního filipínského města Manily a podle svých slov chce bojovat za zlepšení životních podmínek tamní chudiny. Volba proběhla v rámci doplňkových voleb na všech úrovních. Pro politické analytiky představuje Estrada impozantní osobnost, při svém vzestupu byl velmi oblíbený, záhy však jeho obliba utrpěla radikální propad a to především kvůli korupci, současná podpora veřejnosti je tak nečekaná. Sám exprezident a současný starost Estrada je, jak prohlásil po oznámení výsledků, ohromen, že se znovu těší takové oblibě a důvěře. Jeho konkurentem byl bývalý šéf manilské policie a dosavadní starosta Alfredo Lim.
Čtyři unesení Filipínci byli propuštěni
Filipínský ministr zahraničí Albert del Rosario v neděli řekl, že čtyři občané Filipín působící v mírové jednotce OSN, kteří byli uneseni při hlídce v demilitarizovaném území mezi Golanskými výšinami a Sýrií, byli propuštěni. Rebel ze skupiny Mučedníci Yarmouku řekl, že je drželi pro jejich vlastní bezpečí při nepokojích v oblasti.
Čtyři Filipínci z mírové jednotky OSN byli uneseni
V demilitarizované zóně mezi Sýrii a Izraelem okupovanými Golanskými výšinami byli v úterý uneseni čtyři filipínští občané působící v mírové jednotce OSN. Syrská rebelantská skupina Mučedníci Yarmouku publikovala fotku, na které mají být 4 Filipínci. Mluvčí OSN Josephine Guerrero řekla, že OSN se snaží, aby byli co nejdříve propuštěni. Boje mezi vojáky režimu prezidenta al-Assada a povstalci v demilitarizované zóně se v poslední době dle úředníků OSN zintenzivněly. V březnu stejná skupina 3 dny zadržovala 21 Filipínců působící v mírové jednotce OSN.
Filipíny podepsaly s Ruskem pak o boji proti pašeráctví a nadnárodní kriminalitě
Filipíny ve středu podepsaly s Ruskem dohodu o posílení vzájemné kooperace v oblasti boje proti pašeráctví, obchodním podvodům a porušování celních nařízení. Dohodu za Filipíny podepsal komisař celního úřadu (BOC) Rozzano Rufino Biazon a ruský velvyslanec na Filipínách Nikolay Kudashev. „Spolupráce mezi Ruskem a Filipínami má za cíl zabránit porušování celních předpisů a ochranu ekonomických, daňových, sociálních a komerčních zájmů obou zemí,“ uvedl filipínský komisař BOC Rozzano Rufino Biazon.
Filipínská vláda bude pokračovat v podpoře lidského rozvoje v zemi
Lidský rozvoj a omezování chudoby se stal jednou z priorit filipínské vlády, k tomuto rozhodnutí dospěl Národní úřad pro ekonomiku a rozvoj, který je přidruženým orgánem vlády. Ukázalo se totiž, že podle zprávy Rozvojového programu OSN patří Filipíny v žebříčku indexu lidského rozvoje na 114. místo ze 187 hodnocených zemí. Vláda chce pokračovat v programech a iniciativách na podporu chudých obyvatel země, pokusí se tak snížit značné rozdíly panující mezi chudými a bohatými Filipínci. Programy mají podobu například podmíněných hotovostních převodů nebo se týkají zdravotního pojištění a zvýšení dostupnosti lékařské péče znevýhodněným vrstvám obyvatelstva. Přestože v rámci světového hodnocení se Filipíny umístily poměrně nízko, stále předčí většinu ostatních zemí v regionu. Do roku 2015 chce země dosáhnout 3 hlavních cílů – genderové rovnosti, omezení výskytu nemocí a udržitelnosti životního prostředí.
Filipínskou ekonomiku ohrožuje pašeráctví
Podle zahraničních i domácích odborníků je největším nebezpečím pro filipínskou ekonomiku pašeráctví. Vládní snahy řešit problém jsou nedostatečné, postoj vlády je pasivní a situace se zhoršuje. Odhadované roční ztráty filipínské ekonomiky způsobené pašeráky se pohybují zhruba ve výši 20 miliard USD. Filipíny podle odborníků a místních podnikatelů nutně potřebují komisi dohlížející na celní správu. Nejhorší situace panuje ve výrobní a zemědělské sféře. Pokud nedojde k včasnému řešení, problémy se mohou promítnout i do zaměstnanosti, kdy vláda nebude schopna podle analytiků vytvářet nová pracovní místa. Příkladem možného řešení by mohla být oficiální dohoda mezi producenty, zpracovateli a obchodníky s rýží v oblasti Luzon, kteří se zavázali ze své činnosti zcela vyloučit pašovanou rýži.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Filipínský prezident podepsal zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci
Po 14 letech byl na Filipínách schválen zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci, který má snížit mateřskou úmrtnost. Proti zákonu, jehož v sobotu podepsal prezident Benigno Aquino, dlouhodobě protestovala katolická církev. Zákon by měl začít platit v polovině ledna, několik biskupů nicméně pohrozilo, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Filipíny mají nejvyšší míru porodnosti v regionu, na 80 % obyvatelstva se hlásí ke katolické víře.
Světová banka zvýšila svůj odhad růstu čínské ekonomiky
Podle dnešního prohlášení Světové banky (SB) se dá očekávat, že čínská ekonomika stoupne v příštím roce o 8,4 %, tedy o 0,3 % více, než se původně očekávalo. Podle SB se čínská ekonomika vlivem vládních stimulačních opatření, růstu zahraničních investic, zvýšené produkce a domácí poptávky odpoutává ode dna. K oživení růstu čínské ekonomiky také napomohlo schválení několika zásadních projektů v oblasti výstavby nové infrastruktury v hodnotě více než 150 miliard USD. SB zároveň očekává další růst celého regionu jihovýchodní Asie. Skupina zemí, která obsahuje Thajsko, Filipíny, Barmu a Indonésii, poroste podle SB v dalším roce průměrně o 5,7 %.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Čína: USA by se neměly stavět na žádnou stranu sporů v Jihočínském moři
Prohlásil to mluvčí čínského ministerstva zahraničí během dnešní návštěvy americké ministryně zahraničí Hillary Clinton v Pekingu. Podle čínských vládních představitelů se USA několikrát slovně zavázaly k tomu, že nebudou do sporů o ostrovy a rozsáhlá naleziště ropy na území Jihočínského moře vstupovat na žádné straně, a tak by to mělo zůstat i nadále. Návštěva americké ministryně v Pekingu přichází v době dlouhodobě vzrůstajícího napětí mezi Čínou a ostatními zeměmi v regionu.
USA vedou s Čínou diplomatický spor ohledně Jihočínského moře
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Patrick Ventrell uvedl, že čínská politika v Jihočínském moři vede k eskalaci diplomatického napětí mezi zeměmi v regionu. Reagoval tak na nedávné územní spory o teritorialitu vod v Jihočínském moři mezi Čínou a Filipínami. Zdůraznil také, že USA nemají v oblasti žádné územní nároky. Americkou diplomatickou aktivitu kritizuje čínské ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Qin Gang uvedl, že se USA v situaci špatně orientují a podkopávají snahy o dosažení míru a stability v regionu.
Filipíny nabídly k dražbě oblasti v Jihočínském moři
Filipínská vláda dala do aukce tři oblasti nacházející se v Jihočínském moři, které si nárokuje také Čína. Filipíny nicméně uvedly, že veškerá dražená území se nachází ve vzdálenosti 200 námořníh mil od pobřeží, a tak náleží filipínské ekonomické zóně deklarované Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS). Dražby se budou učástnit mimo jiných také francouzská společnost Total, americký Exxon či Royal Dutch Shell. Filipíny tímto krokem usilují především o snížení závislosti na dovozu paliv.
Filipínský prezident uveřejnil návrh státního rozpočtu pro rok 2013
Prezident Benigno Aquino III. předložil tento týden filipínskému Kongresu návrh rozpočtu na příští rok ve výši 47.74 miliard USD. Velká část rozpočtu půjde do sektoru sociálních služeb. 13.9% z navrhovaného rozpočtu by mělo směřovat na vzdělání, zdravotnictví a sociální ochranu pro chudé. Největší finanční podíl ze všech resortů má získat školství, když částka 6,96 miliard USD má být použita na výstavbu nových učeben, zaměstnání více učitelů a dokoupení školních potřeb. Navrhovaný státní rozpočet pro rok 2013 je o 10,5% vyšší, než pro rok 2012.