Filipínský prezident Benigno Aquino na shromáždění filipínského parlamentu v Manile požádal Čínu o respektování filipínských teritoriálních požadavků v Jihočínském moři. Jeho projev byl reakcí na nedávné události v oblasti mělčiny Scarborough, která leží v rámci filipínské výlučné ekonomické zóny. Čínské rybářské lodě vpluly do oblasti mělčiny po odplutí filipínského námořnictva, které bylo odvoláno na důkaz snahy o zmírnění napětí v této oblasti. Filipínský prezident zároveň zveřejnil další plány v rámci armádního modernizačního fondu obsahujícího 1,8 miliardy USD na nákup zrenovovaných fregat, letadel a dalšího armádního vybavení. Prezident však zdůraznil, že veškeré prostředky budou vynakládány pouze na obranu státu.
Archiv rubriky: Filipíny
Čína schválila zřízení vojenské posádky na sporném území Paracelských ostrovů v Jihočínském moři
Velení posádky bude umístěno v nově založeném městě Sansha v oblasti Paracelských ostrovů, které bylo zřízeno jako administrativní a vojenské správní centrum celé oblasti Jihočínského moře nárokované Čínou. Tuto sobotu bylo též na základě hlasování přibližně 1 100 obyvatel čínské národnosti souostroví Xisha, Zhongsa a Nansha zvoleno 45 zákonodárců do nově vzniklého lidového sněmu. Vietnam založení města Sansha a další následné kroky ostře odsoudil. Vznik administrativního centra též zvýšil napětí i mezi čínskou a filipínskou vládou.
Filipínský prezident Benigno S. Aquino III poděkoval Číně za finanční podporu při výstavbě vodovodu v regionu hlavního města země
Projekt má za cíl především zvýšení příjmu pitné vody pro 21 milionů obyvatel filipínského hlavního města Manily a okolních provincií. Zabrání také úniku velkého množství pitné vody kvůli špatnému technickému stavu kanalizací. Čína Filipínám poskytla finanční pomoc v celkové hodnotě 123 milionů USD. Projekt, který byl vystavěn v hlavním městě, byl dokončen osm měsíců před plánovaným termínem. Slavnostního otevření se zúčastnil také čínský velvyslanec Manile Ma Keqing.
Filipíny získaly nejlepší ratingové hodnocení za posledních 9 let
Ratingová agentura Standart & Poor’s zvýšila hodnocení filipínské ekonomiky z BB na BB+. Filipíny tak dosáhly stejného ratingu jak sousední Indonésie a zemi dělí již pouze jeden stupeň od získání investičního stupně ratingu. Agentura Standart & Poor’s uvedla, že jedním z důvodů zvýšení ratingu je výrazné zlepšení spravování státních financí. V prvním čtvrtletí roku 2012 zaznamenala ekonomika Filipín růst 6,4%, tedy nejvyšší hodnotu za poslední dva roky. Cílem vlády je dosáhnout hranice růstu 8%, která by vedla ke snížení výskytu chudoby v zemi.
Vietnam označil jednání Číny v oblasti Jihočínského moře za porušení své suverenity
Stalo se tak poté, co čínská těžební společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) uvedla, že pro zahraniční společnosti je vyhrazeno celkem 9 těžebních bloků v oblasti Jihočínského moře. Vietnamské ministerstvo zahraničí upozornilo, že ropné bloky, které společnost nabízí, se nachází uvnitř vietnamské ekonomické zóny. Kroky společnosti označilo za nelegální a zároveň za porušení suverenity státu. Čínský ministr zahraničí Hong Lei uvedl, že se jedná o bežnou obchodní aktivitu a požádal Vietnam, aby dále nezhoršoval situaci. Státní těžební společnost PetroVietnam vyzvala mezinárodní společnosti k bojkotu čínské nabídky. Kromě Číny a Vietnamu se spor o oblast Jihočínského moře, bohatou na naleziště ropy a zemního plynu, týká také Filipín, Bruneje, Malajsie a Tchaj-wanu.
Čínské ministerstvo obrany popřelo zprávy o přípravě armády na válečný konflikt s Filipínami
Konflikt mezi zeměmi trvá již od 8. dubna, kdy došlo ke vzniku sporu v souvislosti s narušováním vzájemných námořních teritorií. Od té doby se konalo již několik společných námořních cvičení jak mezi Čínou a Ruskem, tak v současnosti probíhající cvičení s Thajskem a také mezi Filipínami a USA. Do konfliktu o nárok na mořská teritoria v Jihočínském moři se zapojily také Brunej, Malajsie, Vietnam a Tchaj-wan. Ve filipínském hlavním městě Manila demonstrovalo několik stovek osob a Čína momentálně omezila veškeré cesty svých občanů do země. Australský ministr zahraničí Bob Carr dnes vyzval obě země k vyřešení konfliktu prostřednictvím mezinárodního práva.
V Manile se konaly protesty proti postupu Číny v oblasti Jihočínského moře
Protestů před čínskou ambasádou se zúčastnilo několik stovek demonstrantů. Patová situace mezi zeměmi ohledně mořské oblasti Scarborough Shoal trvá již od 8. dubna, kdy Filipíny oznámily přítomnost osmi čínských rybářských lodích na svém teritoriálním území. Obě strany se vzájemně obviňují z pronikání do cizích teritoriálních vod. Organizátor akce prohlásil, že „protest je zaměřen proti postoji vlády v Pekingu, která se chová jako arogantní suverén, a to i v domovech svých sousedů“. Čínské velvyslanectví v Manile doporučilo svým občanům nevycházet a cestovní agentury do odvolání ruší veškeré zájezdy do země.
Mezinárodní krizová skupina- Čína potřebuje zaujmout sjednocený přístup k otázce sporů o území v Jihočínském moři
Nedostatek koordinace mezi jednotlivými státními orgány prý pouze přiživuje napětí v regionu. I přesto, že spor o Jihočínském moře trvá již poměrně dlouho, dochází podle Mezinárodní krizové skupiny ke stále většímu počtu střetů na jednotlivých územích. V oblasti nyní stále probíhá každoroční cvičení námořnictva USA a Filipín, zatímco Čína pořádá cvičné manévry spolu s Ruskem v oblasti Žlutého moře. Mezinárodní krizová skupina se také domnívá, že jednotlivé strany územního sporu postupují stále více asertivněji, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost vyvolání reálného konfliktu.
Spojené státy a Filipíny začaly společné námořní cvičení v Jihočínském moři
Každoroční manévry námořnictva obou států nazývané Balikatan budou probíhat až do 27. dubna. Cvičení se bude odehrávat v oblasti Palawan, která je poblíž sporného území v Jihočínském moři, které si nárokuje jak Čína, tak Filipíny. Situace ohledně incidentu ve Scarborough Shoal však ještě stále neutichla a podle vyjádření obou stran konfliktu jsou diplomatická jednání ve slepé uličce navzdory oboustranné ochotě k dialogu.
Filipíny stahují svoji největší bitevní loď z oblasti Jihočínského moře
Děje se tak několik dní poté, co došlo ke střetu mezi ní a čínskými plavidly v oblasti Scarborough Shoal. Podle filipínského vrchního vojenského velení však Čína poslala do oblasti již třetí válečnou loď.
Filipínská válečná loď se střetla s čínskými plavidly v Jihočínském moři
Dle trvzení filipínského ministra zahraničí Alberta del Rosaria se hlavní filipínská válečná loď pokusila zatknout čínské rybáře pohybující se u pobřeží Scarborough Shoal severozápadně od Filipín. Tento pokus byl však překažen čínskými hlídkovými plavidly. Podle oficiálního prohlášení filipínské vlády si země bude i nadále hájit suverenitu nad tímto územím. Po setkání s čínským velvyslancem Ma Keqingem řekl ministr Rosario, že obě země jsou si sice vědomé nutnosti řešit spor diplomatickou cestou, nicméně vyjednávání je prý nyní ve slepé uličce. O jednotlivá území v Jihočínském moři vede spory šestice států jihovýchodní Asie a Čína.
ASEAN jedná o situaci v Jihočínském moři
Ministři zahraničí zemí sdružených v ASEAN jednají v Phnom – penhu o návrhu dohody řešící sporné nároky v Jihočínském moři. Názorový rozchod však panuje v otázce, jestli přizvat Čínu k vyjednávání už nyní, nebo až si všechny státy sjednotí své postoje. Filipíny totiž zastávají názor, že by se mělo stanovisko sjednotit předtím, než se k jednáním přizve Čína. Nároky na jednotlivá území v Jihočínském moři uplatňují Brunej, Malajsie, Vietnam, Filipíny, Indonésie, Čína a Taiwan.
Vietnam posílá šest buddhistických mnichů na sporné Spratlyho ostrovy
Ty přitom leží v Jihočínském moři, o které jsou v poslední době vedeny ostré územní spory. V těch se angažují především Čína, Filipíny, Japonsko a právě Vietnam. Mniši budou mít podle vietnamské vlády za úkol obnovit chod tamních klášterů. Na území Spratlyho ostrovů se podle průzkumů nacházejí četná ložiska ropy a zemního plynu. Právě z tohoto důvodu si je nárokují Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Taiwan.
Čína označila Filipíny za iniciátora dalšího napětí v Jihočínském moři
Důvodem jsou prý povolení od filipínské vlády, která získaly dvě těžařské společnosti na ucházení se o zakázky spojené s těžbou ropy a zemního plynu ve sporných oblastech Jihočínského moře. Průzkum těchto oblastí přitom nedávno málem vyvolal střet mezi oběma státy. Filipíny nedávno oznámily zahájení výběrových řízení pro těžbu v oblastech vzdálených 79 kilometrů od jejich pobřeží.
Filipínská výzkumná loď se dostala do konfliktu s čínskými plavidly- další eskalace sporů v Jihočínském moři
Dvě čínská plavidla hrozila výzkumné lodi filipínské ropné společnosti potopením, když okamžitě neukončí svoji činnost v Jihočínském moři. Výzkumné plavidlo poslalo ihned volání o pomoc filipínské armádě, která během několika hodin přijela a čínské lodě zahnala. Kvůli zvyšování napětí hodlá šéf společnosti Forum Energy pozastavit výzkumnou činnost v oblasti Reed Bank, kam se ovšem plánuje vrátit již za dva měsíce a začít už s vrty do mořského dna. Filipínská vláda uskuteční během následujících dnů krizový mítink, na kterém sepíše oficiální stížnost proti Číně. Podobnou stížnost již podalo i Japonsko. Podle filipínského armádního velení mohlo snadno dojít k ozbrojenému konfliktu, který by pravděpodobně vyústil v otevřené střety, kdyby čínské lodě reagovaly více agresivně. Širší přítomnost v regionu vzhledem k situaci signalizovala i armáda USA, která taktéž vidí čínské chování jako provokaci. Oblast Reed Bank je první z téměř jistých budoucích nalezišť ropy v regionu za posledních několik desetiletí.
Filipínská armáda tvrdí, že zabila tři z vůdců militantní skupiny napojené na organizaci al-Káida
Hledaní radikálové byli zabiti ve městě Parang na jihu země v oblasti, kde podle úřadů působí nejvíce militantních skupin. Filipínská armáda tvrdí, že se jednalo o jednoho z vůdců skupiny Abu Sayyaf a dva představitele organizace Jemaah Islamiyah. Všichni tři byli na seznamu nejhledanějších zločinců americké FBI. Zabití radikálové byli dle úřadů odpovědní za bombové útoky prováděné na jihu země od roku 2006.
Filipínská vláda hodlá posílit dohody o vojenských vztazích s USA v zájmu obrany státu
Důvodem nynějších jednání filipínských vládních představitelů ve Washingtonu je stále větší napětí v regionu. Spojené státy prý hodlají i nadále provádět společná vojenská cvičení s filipínskými armádními jednotkami, která jsou podle filipínského ministerstva zahraničí nutná k ochraně národních zájmů a suverenity státu. Deník Washington Post navíc ve své středeční zprávě uvedl, že USA spekuluje o opětovném zřízení vojenské základny na území Filipín, což je považováno za strategický krok vůči čínskému postavení v regionu. Filipínská vláda chce dle svého vyjádření vojenskou spolupráci s USA maximalizovat.
OSN rozdělí 104 milionů dolarů nejvíce opomíjeným humanitárním krizím světa
OSN vyčlenila 104 milionů dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.
Filipíny obviňují Čínu z dalšího vniknutí na sporné území v Jihočínském moři
Tři čínské lodě byly podle filipínského námořního velení spatřeny poblíž Spratlyho ostrovů, které jsou považovány za možnou rozbušku celého konfliktu v Jihočínském moři. Na toto území, skrze které vedou jak důležité obchodní trasy, tak se v něm nalézají četné zásoby nerostných surovin, si klade nároky celkem šest zemí. Podle filipínského námořnictva byly čínské lodě v tomto teritoriu viděny opakovaně. Čínská strana se zatím k obvinění nevyjádřila, avšak podle předchozích vyjádření jsou pro tamní vládu stabilita a mír v tomto regionu klíčové.
Tajfun Washi byl filipínským prezidentem prohlášen za národní pohromu
Za „národní pohromu“ označil prezident Benigno Aquino tajfun Washi, který minulý víkend zdevastoval sever ostrova Mindanao a připravil o život okolo 1000 tamních obyvatel. Filipínský prezident při své návštěvě poničených oblastí ujistil tamní obyvatele, že vláda udělá vše, aby jim pomohla k co nejrychlejšímu návratu do normálního života. Zároveň však přiznal určitá pochybení, které vedení země údajně učinilo při příchodu bouře a ničivých povodní. Největším problémem při obnovách země je nyní závažně poničená infrastruktura.
Filipíny zasáhly rozsáhlé povodně
Blesková povodňová vlna zasáhla jih Filipín. Rozsáhlé záplavy, které přinesl tajfun Washi, poničily infrastrukturu v zemi a vyžádaly si přes 440 obětí. Filipíny ročně zasáhne okolo 20 tropických bouří. Tato byla však pro obyvatele o to více překvapující, jelikož zasáhla severní část ostrova Mindanao, kterou bouře obvykle míjejí.
Tajfun Nesat zastavil život i v Hong Kongu
Stejný průběh jako ve filipínském hlavním městě Manila měl příchod tajfunu Nesat, který je klasifikován jako bouře osmého stupně, i na území Hong Kongu. Úřady vyhlásily v časných ranních hodinách stav ohrožení. Došlo k uzavření škol, firem, námořní dopravy a především finančních trhů. Jednání byla přerušena i na úřadě vlády a u většiny soudů.
Filipíny zasáhl ničivý tajfun Nesat
Bouře s sebou přinesla rozsáhlé záplavy a četné výpadky elektrické energie v hlavním městě Manila, kde musela být z bezpečnostních důvodů vyklizena státní burza cenných papírů i například ambasáda USA. Tajfun se prohnal napříč celým hlavním filipínským ostrovem Luzon.