Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Archiv rubriky: Kuvajt
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu
Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.
Kuvajt čekají nové parlamentní volby
V Kuvajtu se budou 25. července konat nové parlamentní volby, jde tak o již o druhé volby do 50členného parlamentu za posledních 8 měsíců. Ústavní soud nařídil rozpuštění parlamentu zvoleného 1. prosince 2012 za úplného bojkotu opozice, která prohlašuje nový volební zákon za neférový a umožňující vládě manipulovat s volbami. Politická nestabilita Kuvajtu tak vede již k šestým parlamentním volbám od roku 2006 a zároveň odsouvá do pozadí potřebné ekonomické reformy.
Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament
Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům. V zemi poté protestovaly masy lidí. Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Kuvajt potvrdil rozsudky za špionáž
Kuvajtský nejvyšší soud potvrdil v pondělí rozsudky doživotí dvou Íránců, Kuvajťana a osoby bez státní příslušnosti za špionáž pro Írán. Zároveň osvobodil dva Íránce a Syřana. Při zatčení v květnu 2010 dva íránští občané a Kuvajťan pracovali pro kuvajtskou armádu a čtvrtý odsouzený byl voják. Odsouzení měli předávat informace o kuvajtské a americké armádě v Perském zálivu Íránu, který obvinění popřel. Již v loňském roce odvolací soud snížil u tří osob trest smrti na doživotí, u čtvrtého doživotí potvrdil.
Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha
Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Peru jmenovalo nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt
Vláda Peru na základě listin zveřejněných v deníku El Comercio jmenovala nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt. Novým zástupcem Peru v Hondurasu bude Guillermo González Arica, který je známý jako bývalý generální sekretář prezidentské kanceláře během vlády bývalého prezidenta Alejandra Toleda v období od roku 2001 do roku 2006. Velvyslanec González Arica přebere úřad po bývalém velvyslanci Helí Peláez Castro, který nastoupí na velvyslanectví v Kuvajtu. Diplomat Jorge Román Morey se stane novým velvyslancem v Řecku a diplomat Carlos Velasco Mendiola povede velvyslanectví v Maroku.
Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra
Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.
Bývalí kuvajtští poslani byli odsouzeni za urážku emíra
Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.
Kuvajťan byl odsouzen za urážku kuvajtského emíra
Kuvajtský soud odsoudil Rashid Saleh al-Anziho k 2 letům odnětí svobody za urážku hlavy státu, emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, na Twitteru. Již v červnu 2012 byl jiný Kuvajťan odsouzen na 10 let odnětí svobody za ohrožení národní bezpečnosti tím, že urazil proroka Mohammeda a vládnoucí sunnitské muslimy v Bahrajnu a Saúdské Arábii. Kuvajt uplatňuje tvrdé tresty na politicky citlivé komentáře, které se objevují na internetu. V Kuvajtu jsou běžné menší nepokoje kvůli lokálním tématům, větší nepokoje typu Arabského jara se zemi vyhnuly.
OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii
Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.
Kuvajtským demonstrantům byl zablokován přístup k parlamentu
Kuvajtské bezpečnostní složky zabránily stovkám demonstrantů shromáždit se v neděli před budovou parlamentu. Demonstrace byla svolána v reakci na slova kuvajtské hlavy státu emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, který protivládní síly obvinil ze snahy rozdělit národ a slíbil zaujmout proti takovým snahám jasný postoj. V zemi trvají nepokoje od prosincových parlamentních voleb, které opozice kvůli změnám ve volebním zákonu bojkotovala. Nový parlament je bez zastoupení opozice, která ho považuje za nelegitimní a žádá vypsání nových voleb podle starého volebního zákona. Při jmenování nové vlády kritizoval emír Al Sabah opozici, která nazývala voliče neúčastnící se bojkotu „zrádci“. „Nazývat spoluobčany zrádci jen proto, že mají jiný názor, je nepřijatelné“ prohlásil emír Al Sabah. Kuvajtská opozice se skládá z prozápadních liberálů, islamistů a místních kmenových vůdců, proto je velmi nejednotná.
Bojkot kuvajtské opozice snížil výrazně volební účast, premiérem se stal al-Salah
Kuvajtská opozice, která je složena převážně ze Sunnitů, označila uplynulé parlamentní volby za nelegitimní. Volební účast se snížila z únorových 60 % na 39 %, parlament ustanovený po únorových volbách rozpustil ústavní soud. Šiítská strana, která zastupuje 30 % kuvajtské 1,2 milionové populace, obsadí ve sněmovně 15 křesel, přičemž v únorových volbách získala jen 7 mandátů. Volební komise oznámila, že v parlamentu usednou i 3 ženy. Sestavením vlády byl jmenován al-Salah, který stál v čele poslední vlády. Nový kabinet by měl do 16. prosince požádat o důvěru. Důsledkem bojkotu voleb ztratili Sunnité 19 křesel, nyní disponují pouze 4 mandáty. Politické odlišné postoje Šiítů a Sunnitů brání Kuvajtu podle deníku Le Figare de Tunisie v rozvoji a využití devízových rezerv z ropného obchodu.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo americké občany v arabských zemích
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vydalo varování americkým občanům, kteří se nachází v arabských zemích, aby byli připraveni na možné útoky. Ministerstvo se také obává rozšíření protestů do dalších zemí. USA zmiňují především Jordánsko a Kuvajt. Ohledně Kuvajtu oznámilo ministerstvo zahraničí, že demonstrace očekává v nejbližších dnech. Demonstrace proti USA se z Egypta rozšířily do Libye, Iráku, Tuniska, Súdánu a Jemenu.
Tuniská vláda prodá svůj podíl ve společnosti Tunisiana
Tuniská vláda se rozhodla vydražit svůj 25% podíl v telekomunikační firmě Tunisiana, kterou z velké části vlastní kuvajtský operátor Wataniya. Ministerstvo financí bude přijímat nabídky pouze od finančních společností či investičních fondů do 2. listopadu. Tunisiana je jedinou soukromou telekomunikační společností v severoafrické zemi. V květnu společnost dostala licenci v hodnotě 135 miliónů USD na zahájení a provozování 3G mobilní sítě a pevných linek v Tunisku.
Kuvajtský premiér, jenž minulý týden podal demisi, byl znovu pověřen sestavením vlády
Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah. Informovala o tom státní agentura KUNA. Tento krok má pomoci vyřešit politickou krizi země. Po vytvoření nové vlády má emír formálně rozpustit Národní shromáždění a plánuje uspořádat nové parlamentní volby. Ty se s největší pravděpodobností budou konat po ramadánu, který letos začíná 19. července.
Vláda Kuvajtu podala demisi
Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah přijal demisi vlády pod vedením premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah, která čelí politické krizi vzniklé se zvolením nového parlamentu. Kuvajtský ústavní soud dokonce minulý měsíc anuloval výsledky voleb z února 2012, v nichž zvítězili islamisté, což vede k faktickému obnovení předchozího složení parlamentu. Vláda, která demisi podala, povede zemi do nových voleb, které by se měly uskutečnit po skončení islámského ramadánu.
Jižní Korea přeruší dovoz íránské ropy
Dovoz bude pozastaven s platností od 1. července. Jedná se o součást opatření EU a USA, které mají za cíl přimět Írán k omezení jeho jaderného programu. Jihokorejské ministerstvo financí uvedlo, že chybějící dodávky íránské ropy budou zastoupeny dovozem z Iráku, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Jižní Korea je čtvrtým největším dovozcem íránské ropy a prvním státem v oblasti, který učinil podobné opatření.