Poslanci takto učinili na protest proti středečnímu rozhodnutí kuvajtského ústavního soudu o zrušení únorových voleb, ve kterých získala většinu islamisty vedená politická opozice (35 z 50 mandátů). Toto rozhodnutí učinilo v únoru zvolený parlament nelegálním. Ten má být nahrazen poslanci zvolenými v roce 2009. Své mandáty však odevzdala i více jak polovina z poslanců působících ve dřívějším parlamentu, což nyní ztěžuje funkčnost tohoto zákonodárného sboru. Rozhodnutí soudu předcházel spor mezi kuvajtským emírem, šajchem Sabah Ahmad Džábir Sabahem a poslanci, kdy toto pondělí emír dekretem přerušil zasedání parlamentu po dobu jednoho měsíce. Jádrem krize je údajně požadavek poslanců na 9 vládních křesel, které by znamenaly posílení jejich vlivu při rozhodování o nejdůležitějších strategických otázkách. Obvykle je členem vlády v zemi pouze jeden z poslanců Národního shromáždění. Dle kuvajtských médii byly poslancům nyní nabídnuty 4 vládní posty.
Archiv rubriky: Kuvajt
Rada pro spolupráci v Zálivu uvažuje o své transformaci v politickou sunnitskou unii v obavách z nárůstu šíitského vlivu
Rada pro spolupráci v Zálivu (GCC) uvažuje o prohloubení své spolupráce a transformaci GCC ve vojenskou a politickou unii. Sunnitské hlavy šesti členských států se na toto téma sešli již v pondělí 14. 5. v Rijádu, kde král Saúdské Arábie Abdullah představil plán na sjednocování proti nárůstu šíitského íránského vlivu na Blízkém východě a prohlubování spolupráce ve snaze neutralizovat jakoukoli hrozbu případných revolt šíitských komunit v členských zemích. Bahrajn, Katar pravděpodobně i Kuvajt se stanou jádrem chystané unie spolu se Saúdskou Arábií, přičemž Spojené arabské emiráty (SAE) a Omán o případném vstupu do unie uvažují.
Šéf kuvajtské centrální banky rezignoval
Guevrnér centrální kuvajtské banky, člen královské rodiny, Salem Al Sabah Abdulaziz po 25 letech odstoupil ze své funkce. K odstoupení nebyl udán žádný konkrétní důvod, ale média spekulují o jeho možném zapojení v korupčním skandálu, ačkoliv neexistuje žádné obvinění. Korupce byla jedním z důvodů opozičních protestů a nepokojů.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Ve světě jsou napadány syrské ambasády – velvyslanectví v Egyptě je vyrabováno, v Londýně a Kuvajtu poškozeno
Dav syrských přistěhovalců v egyptské Káhiře již podruhé vtrhl do ambasády Sýrie a tentokrát ji zcela vyraboval a několik částí budovy podpálil. Stejně tak se podařilo demonstrantům napadnout i velvyslanectví Sýrie v britském Londýně a Kuvajtu, kde byli dokonce zraněni příslušníci stráže a dav zde strhal syrskou vlajku ze stožáru. K napadání syrských ambasád došlo také v Německu, Řecku a USA v reakci na poslední ostřelování města Homs.
Islamistická opozice vyhrála parlamentní volby v Kuvajtu
Již čtvrté předčasné parlamentní volby za posledních 6 let v Kuvajtu vyhráli opoziční sunnitští islamisté se ziskem 27 míst z celkem 50 křesel v jednokomorovém parlamentu. Pohoršila si šíitská opozice se ziskem 7 míst z bývalých devíti. Celkem ale islamistická opozice získala 30 míst a jasnou většinu, což může v zemi vést k dalšímu nárůstu politického napětí. Opozice chce mimo jiné změnit ústavu a omezit vliv královské rodiny. Významnou prohru ve volbách utrpěli liberálové.
Davos 2012: „Kolik vody je základním lidským právem?“
Na panelu Open Forum Davos 2012 v rámci diskuse „Water: Scarcity and Stress“ o nejstrategičtější surovině lidstva, vodě, došlo na otevření citlivé otázky nedávno vyhlášeného základního lidského práva na přístup k čerstvé vodě, které stanovila OSN. Ředitel kuvajtské potravinářské společnosti Kuwaity Danish Dairy Company Mohammad Jaafar prohlásil, že základní otázkou pro další vývoj je, „kolik vody vlastně je základní lidské právo?“ Podle jeho názoru je nyní úkolem vlád identifikovat, kde se s vodou plýtvá a pomocí „relativně malých investic do infrastruktury“ tomu zabránit. „V indických státních obilných zásobnicích leží obří vodní investice v podobě zavlažování obilí, které díky nedostatečnému zabezpečení pravidelně z velké části sežerou krysy,“ uvedl Mohammad Jaafar příklad plýtvání, jemuž lze zabránit.
Kuvajt oznámil předčasné volby na začátku února 2012
Kuvajtský emír Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah oznámil, že předčasné parlamentní volby se budou konat 2. února 2012. Rozhodnutí přichází poté, co byl kuvajtský parlament rozpuštěn po rezignaci kuvajtského premiéra. Důvodem rezignace byla dlouhotrvající politická krize mezi vládnoucí rodinou a parlamentem. Díky ropnému bohatství a vysoké životní úrovni se ovšem Kuvajt vyhnul nepokojům.
Americká armáda dokončila odchod z Iráku
Irák k dnešnímu dni opustili poslední američtí vojáci. Konvoj se prozatím přesunul do sousedního Kuvajtu. Stalo se tak po téměř devíti letech války, která byla oficiálně ukončená ve čtvrtek. Ačkoliv dle amerického prezidenta Baracka Obamy můžou vojáci opustit zemi se vztyčenou hlavou, dle místních politiků zde Američané zanechali chaos. Část Iráčanů se bojí o bezpečnost země, hlavním problémem však zůstává minimální přístup běžných občanů k elektřině a nedostatek nových pracovních míst.
Francouzský prezident zahájil výstavbu vysokorychlostního železničního koridoru v Maroku
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy slavnostně zahájil práce na stavbě vysokorychlostní železniční tratě, která má v Maroku v vzniknout do roku 2015 a zkrátit skoro pětihodinovou cestu z města Casablanca do města Tanger dlouhou 350 km na dvě hodiny cesty. Jedná se o první takový projekt v celé Africe i v arabském světě. Podle dohody z roku 2007 budou pouze francouzské firmy jako je strojírenská skupina Alstom SA zajišťovat plánování, výstavbu i samotný provoz marockých rychlovlaků a to včetně energie. Maroko také plánuje postavit další 220 km dlouhé vysokorychlostní železničního spojení mezi městem Tangier a Kenitra, tento projekt by měl být částečně financován z prostředků francouzských úvěrů a částečně z darů od Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bývalý marocký ministr financí Mohamed Berada ale investice kritizuje, neboť jsou dle něj příliš velké a mohly být použity na tvorbu nových pracovních míst v současné ekonomické krizi. Naopak Národní železniční operátor ONCF tvrdí, že vysokorychlostní železniční spojení jsou nutná ke splnění rostoucích požadavků spojených s větší intenzitou dopravy.
Libyjští povstalci získali příslib financí od Západu i arabských zemí
Koalice západních zemí s arabskými státy se dohodly na finanční pomoci pro libyjské povstalce v řádech milionů dolarů. Ministři USA, Francie, Velké Británie a Itálie se v Římě spolu s ministry Kataru, Kuvajtu a Jordánska dohodli na vytvoření fondu pro vedení povstalecké kampaně s cílem svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ve Washingtonu vyjádřila tak, že se pokusí o změnu federálního zákona tak, aby bylo možné předat libyjským povstalcům alespoň nějaké prostředky z 30 miliard dolarů zmražených Libyi v USA. Libyjská vláda považuje tyto kroky za pirátství – podle Libye rebelové nejsou žádným způsobem oprávněni převzít peníze zabavené státu Libye, neboť se nejedná ani o právnickou osobu, ani o suverénní stát a nebyla vydána žádná rezoluce OSN, přičemž se zmraženými majetky by se podle vlády nemělo nakládat.
Kuvajtská vláda odstoupila
Demise vlády může podle expertů souviset s napětím v regionu. Kuvajt kromě toho nebyl jedním ze států Perského zálivu, který vyslal své jednotky do Bahrajnu na pomoc utlumení tamních protivládních demonstrací. Vládnoucí rodina Sabahů se pravděpodobně tak chtěla podle tamních médií vyhnout kontroverzním otázkám.
OPEC jedná o možném zvýšení produkce ropy- žádná dohoda ale nevznikla, státy v OPEC zvyšovat produkci nechtějí
Kuvajtský ministr ropného průmyslu šejk Ahmad al-Abdullah al-Sabah oznámil, že OPEC zahájil jednání, avšak odmítl stanovit termín do kdy by jednání mělo být uzavřeno. Podle ministra al-Sabaha ropné státy nevidí potřebu zvyšovat produkci, neboť jsou podle nich zásoby ropy po celém světě dostačující. Dále uvedl, že Kuvajt taktéž neuvažuje o zvyšování produkce a hodlá naplnit stávající kvóty beze změn. Jediný, kdo údajně zvýšil produkci je Saudská Arábie, aby pokryla výpadky dodávek z Libye.
Německý prezident zahájil návštěvu Kuvajtu a Kataru
Německý prezident Christian Wulf dnes zahájil návštěvu států Perského zálivu Kuvajtu a Kataru u příležitosti oslav 20. výročí osvobození Kuvajtu od irácké okupace. Cestu do Bahrajnu z důvodů nepokojů v zemi zrušil. Ústředním tématem prezidentovy návštěvy budou právě převraty v arabských zemích. Christian Wulf vyjádřil přesvědčení, že by se Německo mělo v tuto chvíli v arabském světě více angažovat. Prezidenta doprovází mimo jiné generální ředitel Německých drah Rüdriger Grube, šéf koncernu Hochtief Herbert Lütke-Stratkötter a zástupce společnosti Volkswagen.
Protesty v Kuvajtu- dav se střetl s policií
Přes 1000 lidí bylo rozehnáno vodními děly v Kuvajtu v severní provincii Al Jahra, vláda tvrdí, že šlo o obranu proti kamenům, které dav házel. Mluvčí Ministerstva vnitra uvedl, že policisté s protestujícími hovoří civilizovaným způsobem o jejich požadavcích. Kuvajt pálí především otázka občanství, neboť v zemi se nachází přes 100 000 lidí, kteří prakticky nemají žádná práva, protože nejsou občany
Kuvajt přijal demisi ministra vnitra kvůli obvinění z mučení některých zatčených
Ministr vnitra šejk Jaber Khaled al-Sabah podal demisi kvůli doloženému mučení, kuvajtská vláda ji dnes přijala.