Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Archiv rubriky: Senegal
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady
V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady. Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.
Syn senegalského ex-prezidenta byl zatčen kvůli podezření z ilegálního nabytí majetku
Karim Wade, 44letý syn někdejšího prezidenta Senegalu Abdoulaye Wada, byl v pondělí zatčen v Dakaru v rámci vyšetřování, které má za cíl odhalit, jakým způsobem nabyl svůj majetek. Mluví se o tom, že ho získal nelegálně v době otcovy vlády. Hodnota majetku Karima Wada se odhaduje na 1,4 miliardy USD. Přes veškerá obvinění je rodina ex-prezidenta mezi běžnými Senegalci oblíbená. V březnu 2012 byl exprezident Wade poražen současným prezidentem Macky Sallym.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Světová banka poskytne finanční pomoc Senegalu
Ve čtvrtek Mezinárodní rozvojová mise (IDA) Světové banky (SB) schválila úvěr ve výši 55 miliónů USD, který pomůže posílit řízení státu a podpoří hospodářský růst prostřednictvím rozvoje soukromého sektoru. Senegalu se daří snižovat nezaměstnanost, zlepšovat poskytování služeb a správu věcí veřejných. Finance budou použity v rámci Národní strategie pro ekonomický a sociální rozvoj (SNDES). IDA byla založena v roce 1960, pomáhá nejchudším zemím prostřednictvím dotací nastartovat hospodářský růst a snížit chudobu. Působí v 81 nejchudších zemí světa, mezi nimiž je 39 afrických zemí.
Senegalský prezident odvolal ministra vnitra a ministra zahraničních věcí
Senegalský ministr vnitra Mbaye Ndiaya a ministr zahraničních věcí Alioune Badara Cissse byli odvoláni z vlády prezidenta Macky Salla, jde o první změnu vlády po jeho šesti měsících v čele země. Ministra vnitra Ndiaya, který byl kritizován za zásah proti příznivcům uvězněného náboženského vůdce, nahradil pensiovaný generál Pathe Seck. Na post ministra zahraničních věcí byl jmenován diplomat a senegalský velvyslanec v Paříži Mankeur Ndiay. Ačkoliv prezident Sall na začátku svého volebního období snížil počet ministerských míst ve vládě ze 40 na 25, nyní byla vláda o pět ministrů rozšířena, například investigativní novinář Abdoul Latif Coulibaly se stal ministrem pro dobré vládnutí. Prezident Macky Sall porazil v březnových volbách svého předchůdce Abdoulaye Wade. Ve svém volebním programu slíbil boj s korupcí a ekonomické reformy, které povedou ke vzniku nových pracovních míst.
Mezinárodní měnový fond předpokládá vyšší ekonomický růst Senegalu
Ekonomický růst Senegalu by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl v příštím roce zvýšit z očekávaných 3,7 % na 4,3 %. Důvodem je dokončení projektů v energetice, infrastruktuře a zemědělství, které by měly vést k posílení ekonomiky. Inflace v zemi byla v prvním pololetí letošního roku 1,5 %, MMF předpokládá, že do konce roku zůstane pod 2 %. Senegal by podle MMF měl mírně snížit deficit svých veřejných financí, aby se dostaly v roce 2013 na méně než 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi roky 2000 až 2010 totiž vzrost státní dluh na 6,7 % HDP. Prezident Macky Sall po nástupu do úřadu slíbil snížení vládních výdajů.
Senegal zrušil senát, ušetřené peníze mají jít na prevenci proti záplavám
Senegalští poslanci odhlasovali návrh prezidenta Macky Sall a zrušili senát. Asi 15 milionů USD, které byly vyhrazené pro horní komoru parlamentu, budou použity na protipovodňová opatření. Kritici ovšem tvrdí, že zrušení stočlenného senátu je snahou prezidenta omezit příznivce ex-prezidenta Abdoulaye Wadeho. Rovněž byl zrušen post viceprezidenta, který zavedl v roce 2009 bývalý prezident Wade, ale nikdy nebyl obsazen. Předměstí hlavního města Senegalu Dakaru trpí častými záplavy. Letos během nich podle BBC zemřelo až 13 lidí a tisíce lidí se ocitlo bez domova.
Senegalský prezident navrhuje zrušení senátu
Horní komora parlamentu Senegalu by podle prezidenta Macky Salla měla být zrušena a ušetřené finanční prostředky by měly být použity na vznik protipovodňových opatření a zlepšení infrastruktury. „Trvám na upřednostnění národa před politickými stranami a na snížení státních výdajů ve prospěch obyvatel,“ řekl prezident Sall. Zrušení stomístného senátu by přineslo 15 milionů USD. Návrh bude projednávat sněmovna během několika týdnů. Zrušení senátu přivítají především chudá předměstí hlavního města Dakaru, která trpí každoročně záplavami v období dešťů. Letos zemřelo během povodní šest lidí. Senát v roce 2001 z důvodu škrtů zrušil bývalý prezident Abdoulaye Wade, v roce 2007 byla horní komora opět obnovena.
Senegal může vyhostit gambijského velvyslance
Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.
Senegalský prezident: Peníze určené na financování senátu by měly být použity na povodňová opatření
Senegalský prezident Macky Sall vyzval stát ke zrušení senátu a využití ušetřených peněz k financování povodňových opatření. Sall přerušil svou návštěvu Jihoafrické republiky v důsledku rozsáhlých povodní, jež zasáhly Senegal a vyžádaly si nejméně 13 životů. Peníze určené pro senát, více než 15 miliónů USD, by byly využity k výstavbě protipovodňové ochrany. Na zlepšení senegalské protipovodňové ochrany převážně na předměstí Dakaru, přislíbila v květnu Světová banka (SB) 55,6 miliónů USD. Odhaduje se, že tisíce lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli rozsáhlým povodním způsobeným silnými dešti, které zasáhly západní Afriku.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.
Senegal a Africká unie podepsaly smlouvu ohledně soudu s bývalým čadským lídrem
Senegalská ministryně spravedlnosti Aminata Toure a představitel Africké unie (AU) Robert Dossou podepsali v hlavním městě Senegalu Dakar smlouvu ohledně zřízení speciálního tribunálu k souzení čadského exprezidenta Hissene Habre. Dohoda přichází měsíc poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Senegal musí bývalého čadského lídra vydat či zahájit proces. Habre čelí obvinění z mučení a zabíjení svých oponentů mezi lety 1982 a 1990, při čemž se počet obětí odhaduje na 40 tisíc. Exprezident je od roku 2005 držen v domácím vězení v Senegalu, který ho již čtyřikrát odmítl vydat.
Senegal musí vydat či začít soud s exprezidentem Čadu
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Senegal musí bez prodlení vydat anebo začít proces s bývalým čadským prezidentem Hissene Habre. Exprezident čelí obvinění z mučení a zabíjení svých oponentů mezi lety 1982 a 1990. Počet obětí se odhaduje na 40 tisíc. Habre obvinění odmítá. Habre je od roku 2005 držen v domácím vězení v Senegalu, který ho již čtyřikrát odmítl vydat. V roce 2008 byl Habre v Čadu odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti. Minulý rok měl být Habre vydán zpět do Čadu k vykonání trestu, OSN nakonec plán o jeho vydání zrušila.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.
Senegalský exministr vnitra byl zatčen policií
Ousmane Ngom, bývalý ministr vnitra, byl zatčen na jihu Senegalu ve městě Kolda. Podle BBC byl exministr letecky převezen zpátky do hlavního města Dakaru. Prezident Macky Sall, který usedl do prezidentského křesla na začátku dubna, zahájil vyšetřování bývalých členů vlády exprezidenta Wade pro podezření z korupce. Ousmane Ngom patřil mezi nejbližší příznivce exprezidenta Abdoulaye Wade.
ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali
Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Senegal žádá Světovou banku o úvěr na zlepšení energetického sektoru
Podle viceprezidenta Světové banky (SB) pro Afriku Makhtara Diopa může Senegal získat půjčku ve výši 140 milionů USD, z nichž 85 milionů USD má jít na zlepšení energetiky země a 55 milionů USD na rozpočtovou podporu. O půjčce by měla rada banky podle viceprezidenta Diopa jednat v nadcházejících týdnech. Senegalský energetický sektor po letech špatného řízení patří k nejhorším na světě. Většina energie pochází z benzínových generátorů. Minulý rok zemi postihly masivní výpadky energie, některé trvaly až 30 hodin.
Mezinárodní měnový fond žádá po Senegalu škrty v rozpočtu
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval nově zvoleného prezidenta Macky Salla ke zrušení dotací na energie, které zavedl jeho předchůdce prezident Wade. Pokud senegalská vláda tak neučiní, může se deficit veřejných financí vyšplhat k 8 % HDP v letošním roce. Ekonomický růst se v roce 2011 snížil vlivem nedostatku deště. Letošní ekonomický růst Senegalu by podle MMF měl být 3,9 %, inflace by měla zůstat na 2,5 %.