Na jaře Kuba spustila solární farmu se 14 000 panely. Farma leží přibližně 300 kilometrů od Havany v provincii Cienfuegos. Jde o solární projekt z celkových sedmi spuštěných farem za poslední období. Kuba je nicméně dlouhodobě závislá na dodávkách ropy ze zahraničí. Vedení země bylo donuceno ke změnám poté, co neuspěl pokus o vlastní těžbu ropy v pobřežních vodách Kuby. Prezident země Raul Castro proto vytvořil 7 pracovních skupin, které mají vytvořit patnáctiletý plán pro alternativní zdroje energie, čímž by se zajistila větší energetická soběstačnost země a snížila by se závislost na ropě. Plán má zahrnovat solární, větrnou energie a také energii z biomasy.
Archiv autora: Pavlína Čurdová
Dodávky plynu z Ruska byly během července navýšeny
I přes snahu evropských států snížit svou závislost na ruských dodávkách plynu, se během července zvýšily až o 1/3. Ruská společnost Gazprom, která má monopol na export ruského plynu, do Evropy poslala 470 milionů metrů krychlových (m3) denně, což je pětileté maximum. Gazprom, který disponuje světově největšími zásobami zemního plynu, představuje stále předního dodavatele plynu do střední a východní Evropy. Podle plánů společnosti si chce své výsadní postavení v Evropě i nadále udržet. Gazprom plánuje zvýšit dodávky plynu do Evropy až na 152 miliard m3 (loni 139 miliard m3). Postavení Gazpromu není ale neohrožené. V Evropě se zvyšuje konkurenční tlak obzvláště z nových břidlicových ložisek. Gazprom proto reaguje snižováním cen svých dodávek do Evropy o 5-8 % za 1000 m3.
Největší obchodní spor mezi EU a Čínou je vyřešen
Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
U thajského pobřeží praskl podmořský ropovod
V sobotu z podmořského ropovodu začalo unikat velké množství ropy. Ropná společnost PTT Global Chemical odhaduje, že se do moře dostalo přibližně 50 tisíc litrů ropy. Do boje s ropnou skvrnou se pustili také vojáci a deset lodí thajského námořnictva. I přes jejich snahu se ropa dostala až k thajskému pobřeží, které je vzdálené 20 km od ropovodu. Konkrétně jsou znečištěné pláže ve východothajské provincii Rajóng. Společnost PTT oznámila, že se daří ropnou skvrnu zmenšovat. Ekologové přesto již vyjadřují své obavy o dopady nehody na místní životní prostředí. Tato nehoda není první podobným incidentem společnosti PTT. V roce 2009 byla společnost spadající pod PTT zapojena do velkého úniku ropy z těžebního pole Montara poblíž břehů Austrálie.
Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ
Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Ropná katastrofa v Mexickém zálivu byla odvrácena
Poté, co v úterý vypukl požár na těžební plošině nedaleko pobřeží Louisiany, nebylo jasné, kdy se podaří oheň uhasit. Ve čtvrtek představitelé The Bureau Safety and Environmental Enforcement oznámili, že se podařilo požár dostat pod kontrolu. Nehoda byla způsobena prosakujícím zemním plynem z vrtu a vlivem sedimentu a písků, které narušily stabilitu vrtu. V úterý ráno společnost Walter Oil and Corp. během přípravných prací na těžbu ztratila kontrolu nad prosakujícím plynem, který se následně vznítil. Společnost oznámila, že integrita konstrukce zůstala neporušena a katastrofa byla tedy odvrácena. Při této nehodě nedošlo k žádnému zranění.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně
Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
V Mexickém zálivu hoří ropná plošina
V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Velká Británie chce zavést daňové úlevy na těžbu břidlicových zdrojů
Poté, co v loňském roce bylo zrušeno moratorium na průzkum a těžbu zdrojů z břidlice, geologické průzkumy ukázaly, že se v Velké Británii nachází obrovské zásoby. Podle některých dokonce největší břidlicové zásoby na světě. Britská vláda se rozhodla pro podporu těžby a v pátek představila návrh daňových úlev pro investice do průzkumu a těžby břidlicového plynu a ropy. Úlevy by měly dosahovat 30 % ze standardních daňových sazeb 62 % a navíc by úlevy měly být platné do konce životnosti vrtu. Samotná britská vláda svůj návrh označuje jako nejvelkorysejší na světě. Některé těžařské firmy se zavázaly, že obcím v blízkosti vrtu poskytnout přibližně 152 tisíc USD a 1 % z výnosů každého vrtu. Rozvoj těžby zdrojů z břidlice by mohl zajistit energetickou bezpečnost Velké Británie.
Austrálie musí soupeřit s levným americkým plynem
Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
Kazachstán navyšuje těžbu ropy
Ropná společnost Max Petroleum se sídlem v Londýně spustila nové těžební vrty na ropné poli Uytas v Kazachstánu. Jde o třetí ropný vrt z plánovaných 13 vrtů. Společnost Max Petroleum oznámila, že v hloubce necelých 500 metrů objevila ropné zdroje, přičemž společnost odhaduje, že v oblasti se nalézá až 778 milionů barelů ropy. V Kazachstánu se také nalézá jedno z největších ropných polí na světě nesoucí jméno Kashagan. Kashagan by podle odhadů měl disponovat zásobami ve výši až 16 miliardami barelů ropy.
Visegrádská čtyřka uzavřela dohodu o jaderném výzkumu
V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.
Spor mezi Čínou a Japonskem o soustroví Senkaku eskaluje
Spor ve Východočínském moři se vyostřil poté, co si Japonsko objednalo geologicko-výzkumné lodě, které jsou připravené na rozmístění poblíž sporné hranice. Japonsko ke kroku přistoupilo v reakci na čínské rozšiřování průzkumných a těžebních vrtů ve sporné oblasti souostroví Senkaku. Ve čtvrtek japonská strana varovala Čínu, aby nerozšiřovala své vrty v oblasti sporu, jelikož Japonsko nikdy nebude akceptovat čínský samostatný postup v této záležitosti. Japonsko navíc 9. července vydalo bílou knihu obrany, kterou Čína považuje za urážející. Bíla kniha se vyjadřuje k čínskému postupu ve sporné oblasti: „Tyto kroky spolu s nedostatkem transparentnosti ve vojenských a bezpečnostních záležitostech jsou znepokojující pro celý region a mezinárodní společenství, včetně Japonska. Je proto nezbytné, aby Japonsko záležitosti věnovalo zvýšenou pozornost.„
Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu
Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.
Čína se vrátila k plánu vybudovat nejdelší podmořský tunel
Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Velká Británie vybuduje největší větrnou elektrárnu na moři
Energetická společnost RWE Innogy získala od britské vlády povolení na výstavbu větrné elektrárny na moři. Projekt s názvem Triton Knoll má být největší na světě, tedy větší než nedávno spuštěná britská větrná farma London Array. Předpokládaná celková výrobní kapacita Triton Knoll bude dosahovat 1200 MW, což by mělo umožnit pokrýt až 820 tisíc domácností. Farmu bude tvořit 288 větrníků umístěných přibližně 20 kilometrů od pobřeží východní Anglie, přičemž celkové náklady se odhadují na 5,4 miliard USD. Triton Knoll přispívá k naplnění britského energetického cíle, kdy by měla větrná energie produkovat 15 GW do konce desetiletí. V současné době britské větrné farmy produkují 3 GW.
Čína chce do roku 2015 výrazně navýšit kapacity solárních elektráren
Čínská vláda v pondělí schválila nový energetický cíl. Do roku 2015 chce navýšit domácí kapacitu solárních elektráren na 35 gigawattů (GW). Ročně by mělo docházet k navyšování solárních kapacit o 10 GW. Čínská vláda se tímto krokem zřejmě snaží ulevit domácím producentům solárních panelů, kteří mají problém s odbytem po celém světě. Čína v současnosti představuje největší producenta solárních panelů, navíc velmi levných. Ostatní světové společnosti produkující solární panely mají problém čínským panelům konkurovat. Mnohé země proto přistoupily k antidumpingovým opatřením. Podle analytiků je ale nepravděpodobné, že by se Číně podařilo dosáhnout cíle 35 GW, především kvůli nedostatečné infrastruktuře v zemi a nutnosti uvolnit velké množství financí na dotování cenově nekonkurenceschopné solární energie.
Čína na nátlak obyvatel ukončila projekt továrny na zpracování uranu
Stovky lidí protestovaly v pátek proti stavbě továrny na zpracování uranu v provincii Guangdong na jihu Číny. Šlo především o obyvatelstvo z provincie Guangdong a obyvatelé z blízkých ostrovů Macau a Hong Kongu. Místní úřady proto rozhodly projekt ukončit. Projekt v hodnotě 6 miliard USD představoval komplex o rozloze 230 hektarů, který měl zajistit přibližně ½ čínské poptávky po jaderném palivu. Čína pomocí projektu chtěla přispět k naplnění cíle, kdy do roku 2020 chce produkovat 5 % energii z jádra. Událost nicméně ukazuje, že čínské vedení je citlivější vůči veřejnému mínění, především v oblasti zdraví a životního prostředí. Přesto čínská vláda cenzurovala zprávy ohledně protestů.
Rusko odtajnilo své zásoby ropy a zemního plynu
Poprvé ve své historii Rusko zveřejnilo výši svých zásob ropy a zemního plynu, kdy zásoby zemního plynu činí 68,4 bilionů metrů krychlových a ropné zásoby činí 28,7 miliard tun. Informace o surovinových zásobách byly v době Sovětského svazu (SSSR) státním tajemstvím. Ruský prezident Vladimír Putin nařídil odtajnění informací, protože již není nutné údaje tajit. „V době boje o investice je nerostné bohatství důležitým argumentem a není žádný důvod to skrývat,“ vyjádřil se ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Rusko představuje jednoho ze světových lídrů produkce ropy i zemního plynu. Produkce ropy a zemního plynu představuje významné odvětví, které posiluje ruskou ekonomiku a je také důležitým zdrojem financí pro stát, jelikož daně z energetického sektoru tvoří polovinu příjmů.
V USA klesá dovoz ropy, příští rok se má dostat na dvacetiletém minimum
Podle amerického ministerstva energetiky bude dovoz ropy a ropných produktů do USA příští rok na nejnižší úrovni za posledních 20 let. Ropný dovoz klesá již dlouhodoběji od roku 2005 důsledkem nových technologií, pomocí nichž je možné těžit ropu a plyn i z hlubinných břidlicových ložisek. Ke snižování amerického ropného importu přispívá i navyšování ropné produkce v Mexickém zálivu. Očekává se celkový nárůst ropné produkce z nynějších 6,5 milionů barelů za den na 7,3 milionů barelů za den v roce 2013 a 8,1 milionů barelů za den v roce 2014. V květnu ropná produkce dosáhla 7,3 milionů barelů za den, což je nejvíce od roku 1992. Podle čísel se očekává, že americký ropný import poklesne na 31 % energetiky země.