Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Archiv autora: Pavlína Čurdová
Německo přestane dotovat solární energii pravděpodobně od roku 2018
Německá vláda předpokládá, že do roku 2018 celkový výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 52 gigawattů (GW). Podle zákona schváleného minulý rok by to znamenalo ukončení dotací pro nová zařízení. Jde o další krok, jak kontrolovat růst solárních zařízení. V minulém roce byly spuštěny solární elektrárny o celkovém výkonu 7,6 GW a předloni o 7,5 GW, čímž čísla překračovaly vládou prosazovaný limit 3,5 GW ročně. V roce 2012 proto německé vláda omezila státem garantovanou výkupní cenu solárního proudu u nových solárních elektráren. Fotovoltaická zařízení rostla téměř nekontrolovatelně hlavně kvůli štědrým státním dotacím a snižujícím se pořizovacím nákladům.
V Japonsku se chystají bezpečnostní kontroly odstavených jaderných reaktorů
Na žádost provozovatelů jaderných elektráren se japonské úřady chystají prověřit bezpečnost jaderných reaktorů, které byly odstaveny v roce 2011 kvůli havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima po ničivém zemětřesení. Podle analytiků jde o jasný signál, že se Japonsko chce vrátit k jaderné energetice. Bezpečnostní kontroly se aktuálně týkají 10 reaktorů v 5 jaderných elektrárnách, přičemž kontroly potrvají několik měsíců. Zároveň by dnes měly nabýt účinnost nové bezpečnostní standardy pro jadernou energetiku, které jsou nově povinné. Japonsko se po zemětřesení 2011 ocitlo prakticky bez jaderné energie, protože bylo odstaveno 50 jaderných reaktorů. Jaderná energie do té doby v Japonsku zajišťovala 1/3 elektrické poptávky.
Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu
Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.
Další energetické společnosti získaly práva na průzkumné vrty v Arktidě
Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
Velká Británie spustila do provozu největší větrnou elektrárnu na moři
Ve čtvrtek byla oficiálně spuštěna do provozu světově největší větrná elektrárna na volném moři London Array v ústí řeky Temže. Farmu tvoří 175 větrných turbín o celkové výrobní kapacitě 630 megawattů (MW). Farmu vlastní energetické společnosti DONG Energy, Masdar a E.ON. V rámci britské politiky jde o první velký projekt zaměřený na zelenou energii od nástupu britského premiéra Davida Camerona do funkce v roce 2010. V současnosti celková výrobní kapacita větrných elektráren na území Velké Británie tvoří 3 MW, přičemž do konce desetiletí chce země dosáhnout kapacity 15 MW.
Dovoz ruské ropy do Evropy poklesl na desetileté minimum
Pokles dodávek má dva hlavní důvody. Za prvé Rusko zvyšuje export ropných dodávek do Asie. Například Rusko minulý měsíc s Čínou uzavřelo dohodu o zvýšení dodávek ropy na dalších 25 let. Druhým důvodem je, že ruské energetické firmy dávají přednost vývozu zpracovaných ropných produktů než vývozu surové ropy. Ruské rafinérie zpracovávají více než 5 milionů barelů za den, což se rovná 25% nárůstu od roku 2005. Evropa se tedy musí potýkat se snižujícími se ropnými dodávkami z Ruska a také s klesající těžbou ropy v Severním moři. Největší dopad poklesu dodávek ruské ropy do Evropy pociťují východoevropské státy, které tradičně odebírají velkou část ropy právě z Ruska.
Energetický projekt Desertec se potýká s existenčními problémy
Projekt Desertec Industrial Initiative (Dii) opouští jeden ze zakladatelů a to nadace Desertec, což pro projekt znamená existenční problémy. Dii je evropským projektem, který chce vyrábět elektřinu na Sahaře pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Vyrobená energie dále poputuje do Evropy, kde by měla pokrýt až 15 % evropské spotřeby energie, pomocí investic ve výši 520 miliard USD do roku 2050. Projekt, který byl ustanoven v roce 2009, od počátku provázejí problémy. Dii spoluzaložilo několik evropských společností jako Desertec, Deustche Bank, Siemens, Bosch a další. Investoři se nicméně nedokázali dohodnout na přesném směřování projektu a projekt postupně ztrácel podporu. Siemens s Boschem ukončily minulý rok veškeré své aktivity v oblasti solární energie, které pro ně byly vysoce ztrátové. Od projektu se také odvrátilo Španělsko, které se mělo podílet na vybudování přenosových sítí. S odchodem nadace Desertec se tak ozývají názory, že by se projekt měl ukončit.
Opětovné neshody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem ohrožují zimní dodávky plynu do Evropy
Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m3 plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m3. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m3, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m3. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m3 stačily pouze na mírnou zimu.
Indie se chce stát největším světovým importérem uhlí
V současnosti je největším světovým importérem uhlí Čína, domácí poptávka po uhlí se nicméně zpomaluje ve snaze využívat alternativní zdroje energie a snížení velkého znečištění čínského ovzduší. Indie již v současnosti představuje důležitého importéra uhlí, jelikož je 3. největší spotřebitel uhlí na světě. V Indii se 60 % elektřiny získává z uhelných elektráren a v roce 2012 spotřeba činila 298,3 milionů tun s ročním nárůstem 9,9 %, což je nejvýraznější růst od roku 1981. Indie se navíc potýká s častými výpadky elektřiny, které ochromují nejen ekonomický růst země. Podle odhadů by Indie Čínu mohla předběhnout do roku 2014.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Velká Británie má podle odhadů větší zásoby břidlicového plynu než Čína
Poté, co v minulém roce britská vláda zrušila moratorium na průzkum ložisek břidlicového plynu, rozběhly se průzkumné vrty, které odhalily významné zásoby suroviny. Současné zásoby břidlicového plynu ve Velké Británii se odhadují až na 72 bilionů metrů krychlový, přičemž potvrzené zásoby tvoří 41 bilionů, což znamená, že by Velká Británie mohla mít větší zásoby než Čína, která měla dosud největší zásoby na světě. Velká Británie jako největší evropský spotřebitel plynu vidí v dosud alternativním zdroji možnost, jak vyřešit energetickou situaci země do budoucna, jelikož v Severním moři docházejí zásoby plynu. Ze zásob břidlicového plynu by Velká Británie mohla čerpat desítek let, přičemž ložiska se nacházejí po celém území státu. Britská vláda v současnosti aktivně podporuje průzkum břidlicových ložisek.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2018 tvořit ¼ celosvětové energetiky
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) porostou v příštích pěti letech až o 40 %, přičemž v roce 2011 OZE tvořily 20 % celosvětové energetiky. IEA predikuje, že do roku 2016 bude OZE na druhém místě světového energetiky za uhlím a předběhne i stále rostoucí zemní plyn. Pozitivní předpoklady OZE spočívají v současných nákladech, které se vyrovnávají běžným zdrojům. OZE zaznamenávají obrovský boom v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, čímž se výrazně navyšuje podíl OZE na celosvětové energetice. Přes pozitivní předpoklady se OZE musejí potýkat s malou podporou vlád především evropských států, které omezují dotace kvůli ekonomické krizi.
Projekt plynovodu Nabucco je v krizi
Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Solární konflikt mezi Čínou a Evropou eskaluje
Evropská unie stanovila během června prozatímní clo ve výši 11,8 % na solární zařízení dovážené z Číny. Pokud se strany nedohodnou na řešení problémů, EU přistoupí v srpnu k dalšímu zvyšování, a to až na pětinásobek. Jedná se o největší antidumpingové opatření ze strany EU. Čína jako největší světový producent solárních panelů na evropské kroky reaguje tím, že přesouvá výrobu solárních zařízení do zahraničí, hlavně do Jižní Afriky a Turecka. Tím se čínské společnosti se vyhnou evropskému celnímu opatření. Na červnové konferenci v Pekingu se obě strany vyjádřily, že chtějí dojít k řešení, které by nepoškozovalo ani jednu stranu.
Rusko nadále přesouvá energetickou pozornost k Číně
Rusko potvrzuje trend odklonu od Evropy, kde v důsledku dluhové krize klesá poptávka po energetických surovinách. Ruská ropná společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation (CNPC) o navýšení ropných dodávek z Ruska. Dohoda zahrnuje ruské dodávky na 25 let, kdy výše dodávek do Číny dosáhne až 600 000 barelů za den. Odhadovaná hodnota smlouvy je 270 miliard USD.