Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Fiat zastavil výrobu kvůli blokádě italských řidičů nákladních automobilů
Řidiči blokují silnice na protest proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot. Kvůli blokádě v různých částech země byly zastaveny dodávky komponentů důležitých pro výrobu automobilů společnosti Fiat. Cena pohonných hmot se zvedla kvůli úsporným opatřením, které zavedla italská vláda minulý měsíc. Reformy již vyvolaly například stávku italských taxikářů v pondělí.
Francouzský ministr zahraničí Juppé: „Vojáky z Afghánistánu nebudeme stahovat“
Pan Alain Juppé označil informace o tom, že by francouzští vojáci mohli být kvůli incidentu z minulého týdne odvolání z Afghánistánu do konce roku 2012, za nepodložené. Minulý pátek byli 4 vojáci francouzských jednotek zabití, 15 pak zraněno při střelbě afghánského vojáka. Dle názoru ministra takový návrh nebyl řádně promyšlen a prostudován. Po incidentu byl do země poslán francouzský ministr obrany, který by měl dnes předat prezidentovi Sarkozymu informace o tamější situaci. Na incident zareagoval i prezidentský kandidát v nadcházejících volbách Francois Hollande.
Lotyšsko bude hlasovat v referendu o statusu ruského jazyka
Lotyšské vláda dnes vyčlenila finanční prostředky na provedení referenda o přidělení statusu úředního jazyka ruštině. Status bude přidělen v případě, že pro něj v referendu naplánovaném na 18. února bude hlasovat nejméně 771 893 občanů. Z celkového počtu obyvatel Lotyšska, tedy cca 2 milionů lidí, je 44% rusky mluvících, zároveň však přibližně 16% část populace nemá občanství a není tedy způsobilá k účasti ve volbách a referendech.
Mexiko: policejní úder na drogový Sinaloa kartel
Mexické bezpečnostní síly zatkly 11 údajných členů nejvlivnějšího mexického drogového kartelu Sinaloa. Ti byli údajně napojeni na nejhledanějšího muže Mexika, drogového krále Joaquina „Shorty“ Guzmana. Během zátahu byl zabit regionální šéf kartelu Luis Alberto Cabrera Sarabia. Ten měl na starost stát Durango, ve kterém k události došlo. Podle bezpečnostních sil by jeho smrt měla ovlivnit obchodování s drogami v severních státech země. Tento úder představuje jedno z malých vítězství pro vládu prezidenta Felipe Calderóna, jehož vláda drogovou válku začala. Jen za minulý rok si válka vyžádala na 13 000 obětí.
Předseda tureckého parlamentu odmítl pozvání z Izraele
Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek odmítl pozvání izraelského protějšku Reuvena Rivlin. Předseda tureckého parlamentu v dopise vysvětlil, že pozvání není možné přijmout do té doby, než se zlepší současné vztahy mezi oběma zeměmi. Dále Cemil Cicek uvedl v dopise pro hlavu izraelského parlamentu: „jsem si jist, že znáte turecké podmínky pro normalizaci vzájemných vztahů.“
Austrálie se připojila k uvalení ropného embarga na ropu z Íránu
Australský ministr zahraničí Kevin Rudd po jednání s britským ministrem zahraničí Williamem Hague oznámil, že Austrálie se připojí k uvalení embarga na dovoz íránské ropy. Podle slov australského ministra Austrálie provede stejné paralelní opatření, jaké přijala včera Evropská unie.
Rumunský prezident jmenuje nového ministra zahraničí
Rumunský prezident Traian Basescu souhlasil s odvoláním ministra zahraničí Teodora Baconschi a hodlá šéfa strany Národní unie pro rumunský pokrok Cristiana Diaconescu novým rumunským ministrem zahraničí. Cristian Diaconescu funkci ministra zahraničí již zastával v době vlády koalice PSD-PDL.
Sýrie od Ruska koupí 36 cvičných vojenských letadel za 550 milionů dolarů
Podle zpravodajství Kommersant s odvoláním na státní agenturu pro zprostředkovávání vývozu a dovozu vojenského materiálu a technologií Rusko uzavřelo se Sýrií dohodu o prodeji 36 pokročilých cvičných letounů nové generace Jak-130 za 550 milionů dolarů. USA již dohodu odsoudily s tím, že jde o nerozvážný krok – podle expertů existují obavy z toho, že by v případě převratu v Sýrii došlo k rabování vojenského materiálu. Rusko ale kritiku odmítá s tím, že neexistuje žádné zbrojní embargo, které by takový obchod zakazovalo a že Sýrie je suverénním státem.
Velká Británie chce, aby Liga arabských států vyzvala Radu bezpečnosti OSN k činnosti v otázce Sýrie
Britský ministr zahraničí William Hague vyzval Ligu arabských států, aby vytvořila tlak na Radu bezpečnosti OSN a požádala o odsouzení zákroku probíhajícího proti povstání v Sýrii a zažádala o pomoc. Velká Británie chce, aby arabské země tímto krokem pomohly přimět Rusko a Čínu k ukončení blokování jakékoliv rezoluce proti Sýrii. Arabská liga totiž začátkem ledna svou žádost o pomoc, prosazovanou hlavně Katarem, stáhla. Rada bezpečnosti by podle britského ministra měla přijmout „vhodná řešení, která pomohou zachraňovat životy.“ Rusko v Radě bezpečnosti OSN již dříve navrhlo vlastní rezoluci.
Evropský parlament navrhuje vytvoření společné komise odborníků Bulharska a Makedonie v oblasti historie
Výbor Evropského parlamentu (EP) pro zahraniční věci schválil v roce 2011 novelu o pokroku Makedonie, předloženou bulharským poslancem ze skupiny socialistů a demokratů Evgeni Kirilovem. V novele EP vyzývá Makedonii k ustavení komise odborníků v historii a vzdělávání ve spolupráci s Bulharskem, aby byl zajištěn nestranný výklad dějin, posílila se spolupráce mezi akademickými kruhy a komise přispěla k vytváření pozitivních postojů mladých občanů k jejich sousedům.
Řídící skupina pro Kosovo bude jednat o práci Mezinárodního civilního úřadu
Řídící skupina pro Kosovo, tedy státy které uznaly nezávislost Kosova, bude dnes ve Vídni jednat o práci Mezinárodního civilního úřadu (ICO). Premiér Kosova Hashim Thaçi, který se jednání účastní doufá, že ICO dokončí své poslání v tomto roce. V případě, že se řídící skupina rozhodne pro uzavření úřadu, znamenalo by to ukončení dohlížení nad nezávislostí úřadem i řídící skupinou. Mandátem úřadu ICO je dohlížet na nezávislost Kosova a realizaci Ahtisaariho plánu.
Íránské tajné služby: „Ropné embargo může v důsledku mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku“
Šéf íránské tajné služby Heidar Moslehi se vyjádřil k rozhodnutí o ropném embargu EU na íránskou ropu – ve své řeči prohlásil, že embargo nebude účinné vzhledem k diverzifikaci íránského exportu ropy a potřebám ekonomik jako je Indie či Čína. Dále Heidar Moslehi dokonce uvedl, že embargo může mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku, která se tak zbaví provázanosti s ekonomikami západních států. Informaci přinesla tisková agentura IRNA.
Srbsko nominovalo svého kandidáta na předsedu Valného shromáždění OSN
Srbsko oficiálně jmenovalo svého ministra zahraničních věcí Vuka Jeremiće na funkci předsedy Valného shromáždění OSN (GA UN). Podle deníku Večernje Novosti může srbský kandidát počítat s podporou Hnutí nezúčastněných zemí, jehož členy je 118 zemí včetně Ruska a Číny, stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Proti srbskému kandidátovi je nominován pouze jeden protikandidát, litevský ministr zahraničí Audronis Ažubalis. Prezident Valného shromáždění je volen nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání, které začíná obvykle v září, pak probíhá volba 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Internetové stránky polské vlády napadnuté hackry kvůli smlouvě ACTA
Internetové stránky polského premiéra, vlády a parlamentu byly napadené hackry, v době kdy kritici tvrdí, že mezinárodní smlouva o boji proti padělání obchodu (ACTA) by mohla vést k cenzuře. Vláda uvedla, že smlouvu podepíše ve čtvrtek dle očekávání. Za útokem na internetové stránky stojí skupina Anonymous. Smlouva byla prozatím podepsána Spojenými státy, Austrálii, Japonskem, Kanadou, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem a Jižní Koreou. K protestům proti smlouvě se připojí v úterý večer řada populárních polských internetových stran.
Největší nezávislá evropská rafinerie Petroplus jde do insolvence
Švýcarská společnost na sebe podá insolvenční návrh, neboť se její zástupci nebyli schopní dohodnout s věřiteli na prodloužení nejzazšího termínu splácení dluhů. Firma která spravuje rafinérie v 5 evropských zemích, přiznala problémy již před dvěma týdny, kdy jí švýcarské banky zmrazily úvěr. Již minulý týden se zastavil obchod s akciemi této firmy. Dle analytiků můžou stát za problémy firmy zastaralé rafinérie s vyššími provozními náklady.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Západoevropské akcie zastavily růst, sledují výsledek řeckých jednání o seškrtání dluhu
Po několikadenním růstu se akcie zastavily a začaly opět klesat. Očekává se výsledek jednání Řecka a soukromých věřitelů o výměně dluhopisů. Evropská unie zatím návrh předložen soukromými věřiteli poslala zpět k jednání, protože požaduje snížení progresivního úroku u nových dluhopisů. Ten je teď nabízen za standardní 4%. Riziko řeckého bankrotu tak zatím nebylo zažehnáno.
Dle bulharských novinářů se svoboda slova v zemi zhoršuje
Vyplývá to z průzkumu, který v srpnu loňského roku zadala Asociace evropských novinářů. Největší překážkou je dle účastníků průzkumu politický a ekonomický tlak.
Eurozóna žádá Řecko o písemný slib o reformách
Eurozóna chce, aby se Řecko k reformám zavázalo písemně předtím, než mu bude poskytnut druhý záchranný balíček, bez nějž by se země dostala do platební neschopnosti. Rozhovory o pomoci tak budou pokračovat pouze, pokud se všechny řecké politické strany dohodnou. Dle šéfa ministrů financí eurozóny Junckera je dosavadní zavádění strukturálních reforem v Řecku neúspěšné. Ministři dále žádají, aby se soukromí věřitelé dohodli s Řeckem na nižší úrokové míře výměny dluhopisů, než požadovaných 4%. Soukromí věřitelé však včera uvedli, že jejich nabídka je maximem možného.
Aktivisté Hnutí za Chorvatsko neuznávají výsledek referenda o vstupu do EU
Odpůrci vstupu do Evropské unie (EU) neuznali výsledky nedělního referenda a oznámili řadů protestů v rámci celé země. Aktivisté také uvedli, že kampaň pro vstup byla dle jejich názoru „jednosměrná“, aniž by došlo k diskusím ohledně výhod a nevýhod vstupu do EU. Představitel skupiny Drazen Keleminec uvedl, že hlasování bylo nedemokratické, protože dle jeho slov vyhrožovala ministryně zahraničí Vesna Pusic, že penzisté zůstanou bez příjmů, pokud nebudou volit pro vstup.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.