Kanada chce do Číny prodávat ropu a zároveň diskutovat o otázce tamějších lidských práv

Kanadský premiér Stephen Harper prohlásil, že i přes snahu o posílení ekonomických vazeb mezi Kanadou a Čínou se v žádném případě nebude vyhýbat lidským právům v Číně. Také řekl, že Kanada má „bohaté zásoby prakticky všech forem energie“ a bude je prodávat tomu, kdo je bude chtít koupit. Stephen Harper je od úterý v Číně v čele čtyřicetičlenné delegace a již stihl podepsat dohody za 3 mld. USD. Kanada, která je ekonomicky velmi závislá a provázaná s USA se v poslední době snaží diverzifikovat svůj export a snížit tak svou závislost na Spojených státech.

Swiss bank považuje případ amerických daní za velkou výzvu

Podle státem vlastněné Swiss bank je řešení amerických daňových úniků výzvou pro celý švýcarský bankovní průmysl. Celkem 11 švýcarských bank je pod tlakem USA, aby se vzdaly poskytování služeb Američanům, kteří chtějí krátit americké daně  a vyhýbaly se i  bankéřům, kteří jim pomáhají. Minulý měsíc oznámila nejstarší švýcarská banka Wegelin & Co, že prodává většinu své činnosti poté, co byla obžalován v USA ze spiknutí s cílem pomoci americkým klientům skrýt více než 1,2 miliardy USA od Internal Revenue Service.

Návrh nové ústavy v Zimbabwe by mohl vyřadit prezidenta Roberta Mugabe z boje o další funkční období

Zimbabwský prezident Robert Mugabe by mohl být vyloučen z kandidatury na další funkční období prezidenta, jak vyplývá z návrhu nové ústavy zaměřené na okleštění prezidentských pravomocí. Nová ústava musí být přijata v rámci dohody prezidentovi strany ZANU-PF z roku 2008 s MDC, stranou současného premiéra Zimbabwe a prezidentovo největšího politického rivala Morgana Tsvangirai. Referendum o nové ústavě dle očekávání proběhne v druhé polovině tohoto roku.

Slováci vyšli potřetí do ulic kvůli kauze Gorila, Anonymous zablokovali stránky Penty a ministerstva spravedlnosti

Na bratislavském Náměstí SNP se dnes opět sešly stovky demonstrantů, aby protestovaly proti korupci ve slovenské politice a nepřehlednému volebnímu systému. Demonstrace proběhla poklidně a zúčastnilo se jí okolo tří tisíc lidí, tedy mnohem méně než minulý pátek. S oficiálním začátkem demonstrace přestaly fungovat webové stránky společnosti Penta a ministerstva spravedlnosti, které na protest proti ovlivňování justice finančními skupinami zablokovala skupina Anonymous.

Slovinsko má novou vládu

Slovinský parlament schválil novou středo-pravou koaliční vládu, kterou vede premiér Janez Jansa. Dvanáctičlenný kabinet složený ze zástupců 5 koaličních stran bude mít podle premiéra Jansa za cíl konsolidaci veřejných financí, stimulovat hospodářský růst a vytvářet nová pracovní místa. Odstupující středo-levá vláda premiéra Boruta Pahora totiž nezískala důvěru v parlamentu v září 2011 poté, co byla v referendu odmítnuta její penzijní reforma.

Bosna a Hercegovina má definitivně novou vládu

Bosna a Hercegovina oficiálně ukončila 16 měsíců trvající politickou krizi, když parlament hlasoval o nové ústřední vládě federace složené muslimů, Srbů i Chorvatů, kteří přislíbili nastavení jasného kurzu země směrem do EU a oživení ekonomiky Bosny a Hercegoviny. Vládu vede bosenský Chorvat premiér Vjekoslav Bevanda. Devět ministerstev povede celkem 6 ministrů – 2 Srbové, 2 Chorvati a 2 muslimové. Vznik vlády byl umožněn díky dohodě hlavních šesti hlavních politických stran  v prosinci. bylo možné po političtí lídři šesti stran dosáhly dohody v prosinci po měsících politické tahanice.

Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení na rozvoj nalezišť zemního plynu na Kypru

Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení další průzkumy a rozvoj uhlovodíkových zásob v kyperské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámil to viceprezient ruské Komory obchodu a průmyslu Georgij Petrov. Podle jeho slov komora ví, že Gazprom má zájem o účast ve výběrovém řízení, které bude zahájeno 13. února. Kyperský prezident Demetris Christofias již dříve během rusko-kyperského investičního fóra prohlásil, že Kypr očekává zájem ruských energetických společností o rozvoj nových nalezišť.

Řeckou vládu opustila strana Lidové ortodoxní výzvy (LAOS)

Čtyři ministři delegovaní touto stranou podali demisi na protest proti úsporným opatřením. Předseda strany Jorgos Karatzaferis prohlásil, že reformní program strana nepodpoří a řekl, že šéf mise MMF v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. Vláda tak přišla o podporu 15 poslanců v třísetčleném parlamentu, kde jí zůstala i tak pohodlná většina 250 poslanců.

Gazprom vede jednání o korekci smluv s některými evropskými společnostmi

Zástupci ruské plynárenské společnosti Gazprom dnes potvrdili, že společnost pokračuje v jednání o revizi smluv s několika evropskými spotřebiteli včetně RWE Transgas, Shell Energy Europe, E.ON Ruhrgas nebo Eni. Řada evropských společností se na Gazprom již v roce 2011 obrátila s žádostí o revizi smluvních cen v rámci dlouhodobých smluv, kterou odůvodnily změnami na globálním trhu s plynem, nadbytečným objemem dodávek plynu a významnými rozdíly mezi aktuálními cenami a cenami v dlouhodobých smlouvách. K těmto společnostem letos přibyly italský dodavatel plynu EGL, holandský GasTerra a dánský Dong.

Bývalý prezident Malediv slibuje svolat protestní akce v případě, že nebudou vyhlášeny volby

Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed dnes uvedl, že je připravena svolat své příznivce k protestu v případě, že by v zemi nebyly provedeny volby. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Mohamed Nasheed odstoupil z prezidentské funkce poté, co Maledivy zachvátily masivní protivládní protesty.

Bombový útok na vojenské budovy na severu Sýrie

Dva bombové výbuchy zasáhly budovy syrské armády ve druhém největším syrském městě a obchodním centru Aleppo na severu Sýrie. Při výbuchu zahynulo 25 lidí. V této oblasti se jedná o zatím vůbec nejhorší násilí za celou dobu 11-ti měsíčního povstání proti prezidentovi Basharu al-Assadovi. Ve městě Homs na západě Sýrie, kde je jedno z center opozice, zatím pokračuje přeskupování tanků syrské armády v okolí povstaleckých čtvrtí.

Na východě Saúdské Arábie byl při protestním průvodu policií zastřelen aktivista

Saúdská bezpečnostní síly zastřelily 1 demonstranta a nejméně 6 dalších zranily ve městě al-Qatif, při protestním pochodu ve východní provincii Quatif s početnou šíitskou menšinou. Saúdské úřady se k situaci prozatím nevyjádřily, ale v této oblasti propukly nepokoje již v březnu 2011 vyprovokované událostmi v sousedních zemí, a stejně tak se opakovaly v říjnu 2011. Saúdská Arábie dlouhodobě tvrdí, že za nepokoji by mohl stát Írán. ve snaze vyvolat nepokoje.

Italské noviny Il Fatto Quotidiano zveřejnily informaci o spiknutí proti papeži, Vatikán to zcela popírá

Italské noviny Il Fatto Quotidiano na své titulní stránce dnes zveřejnily informace, které údajně pochází od kolumbijského kardinála Castrillóna. Ten podle novin Il Fatto Quotidiano předložil dokument, jehož autorem má být palermský arcibiskup, kardinál Romeo, v němž se píše o tom, že by měl být do 12-ti měsíců zavražděn současný papež Benedikt XVI. a že příští papež by měl být italského původu. Ředitel tiskového oddělení svatého stolce, kněz, Federico Lombardi již informaci zcela popřel s tím, že jde o „absolutní nesmysl“.

Argentina dnes oficiálně oznámí OSN militarizaci Falkland

Oznámení předá argentinský ministr zahraničí Hector Timerman ambasadorovi Toga při OSN Kodjo Menanovi, který nyní zastává funkci prezidenta Rady bezpečnosti. Ministr zároveň navštíví prezidenta Valného shromáždění OSN generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona. Oznámení se týká údajné militarizace Falkland Spojeným královstvím a nasazením jaderných zbraní. Prezidentka Fernández již dříve informovala o podání stížnosti. 

Po policejní stávce v regionu Bahia budou protestovat i policisté Rio de Janeira

Jen pár hodin od ukončení stávky policistů regionu Bahia, který leží na severu Brazílie, se bouří další policisté. Tentokrát v Rio de Janeiru. Stejně jako v provincii Bahia protestují za lepší platy. Vláda tak neuspěla s nabídkou zvýšení jejich platů o 39%. Policie nyní vyzývá občany, aby se raději zdržovali doma. Policisté Rio de Janeira budou stávkovat jen týden před zahájením největšího karnevalu na světě.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond učiní konečné rozhodnutí o Řecku ve středu

Mezinárodní věřitelé ve čtvrtek odmítli definitivně potvrdit druhý záchranný balíček pro Řecko s tím, že požadují další záruky. Ministři financí eurozóny se v Bruselu setkali jen několik hodin poté, co řecký premiér Lucas Papademos oznámil, že na poslední chvíli dosáhl vnitropolitické dohody na úsporných opatřeních. „I přes významný pokrok dosažený v posledních dnech zatím nemáme na stole všechny prvky, abychom přijali rozhodnutí dnes,“ řekl šéf takzvané euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. V Aténách nakonec tři straničtí vůdci podpořili řeckou vládu a dohodli se na náročných opatřeních, včetně snížení minimální mzdy, zmražení platů ve veřejném sektoru, propouštění, daňových reformách pracovního trhu i privatizaci.

Handelsblatt: Po Řecku je na řadě Portugalsko

Dle německého ekonomického deníku by po rozhodnutí o novém záchranném balíčku pro Řecko měla EU by zřejmě začít zvažovat o poskytnutí finanční pomoci pro Portugalsko.
Po nočním zasedání Euroskupiny oslovil německý ministr financí Wolfgang Schaeuble jeho portugalský protějšek Vitora Gaspara s tím, že po absolvování konečného rozhodnutí o Řecku by bylo nutné vypracovat záchranný program i pro Portugalsko.
„Už jsme na to připraveni,“ poznamenal Schaeuble.
Německý ministr byl prvním evropským politikem, který naznačil, že Portugalsko může potřebovat více času a peněz na oživení ekonomiky než byla původní očekávání.

Německá inflace se v lednu držela na 2,1 %

Inflace v největší evropské ekonomice se držela na této úrovni z důvodu rostoucích nákladů na energii. Národní statistický úřad Německa v pátek 10. února ve svém prohlášení uvedl, že index spotřebitelských cen vzrostl o 2,1 procenta. To představuje nepatrnou revizi předběžných údajů zveřejněných na konci minulého měsíce, podle nichž dosáhla lednová inflace 2,0 procenta, což je nejnižší úroveň za minulý rok. Měsíční životní náklady v Německu klesly oproti prosinci o 0,4 procenta.

Mezinárodní agentura pro energii snížila předpověď růstu poptávky po ropě

Globální poptávka po ropě podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) poroste v roce 2012 o méně než 1%. Hlavním důvodem je podle IEA slabá globální ekonomika. IEA dále uvádí, že trh s ropou na straně nabídky se „zdá dostatečně flexibilní“, aby se dokázal vyrovnat s dopadem mezinárodních sankcí na ropu z Íránu. Poptávka v průmyslově nejvyspělejších zemích má dle odhadů klesnout o 0,8% a poptávka po benzinu až o 40%. Nejnovější předběžné statistiky za prosinec také poukazují na prudký pokles poptávky v Severní Americe, až o 4,1%, a to navzdory zprávám o ekonomické odolnosti, jak upozorňuje agentura Reuters. Prudký pokles v Severní Americe souvisí s poklesem cen topného oleje a zkapalněného zemního plynu (LPG) díky neobvykle mírné zimě v USA. Organizace OPEC pak podle údajů IAE v lednu 2012 dodávala nejvíce ropy od října 2008, především díky stabilnímu rozběhu produkce libyjské ropy a trvalé produkci ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE).

Spojené arabské emiráty vyzývají mezinárodní společenství k dodržení slíbené pomoci arabským zemím

Náměstek ministra financí Spojených arabských emirátů (SAE) Younis Haji al-Khouri vyzval skupinu G8, aby dodržela svůj slib rámci iniciativy „Deauville“ ze září 2011, kde státy G8 slíbily uvolnit finanční pomoc pro arabské ekonomiky zasažené „arabským jarem“ ve výši 38 miliard dolarů. Pomoc přislíbil i Mezinárodní měnový fond (MMF), a to ve výši 35 miliard dolarů. Ovšem doposud bylo vyplaceno jen minimum ze slibovaných částek, což vlády dárcovských zemí a MMF zdůvodňují problémy s vlastními rozpočty a nestabilní politickou situací v zemích, kam pomoc měla směřovat – do Tuniska, Egypta, Maroka a Jordánska.

Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou

Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.

Eurozóna prozatím neschválila druhý záchranný balíček, Řecko vyhlásilo další generální stávku

V reakci na dodatečně schválená opatření řecké vlády začala v Řecku další, tentokrát dvoudenní generální stávka. Přijetí těchto opatření, zahrnujících mimo jiné propuštění 15 tisíc státních zaměstnanců nebo pokles minimální mzdy, je základním předpokladem pro získání druhé mezinárodní pomoci ve výši 130 miliard eur. Dohoda představitelů hlavních řeckých politických stran počítá také s výrazným omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. Navzdory shodě řeckých politiků na reformách i dohodě Atén se soukromými věřiteli ale ministři financí eurozóny druhý balík prozatím neschválili. Oznámil to po včerejším jednání šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, podle nějž musí Řecko splnit ještě tři podmínky – potvrdit na zasedání parlamentu 12. února akční plán sjednaný s eurozónou, jasně definovat strukturu snížení výdajů o 325 milionů eur a předložit seriózní záruky vůdců politických stran za dodržování přijatých opatření.