Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.
OSN varuje před zhoršující se humanitární situací v Jemenu
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN poukázal na zhoršující se humanitární situaci milionů lidí v Jemenu. Podle odhadů expertů je pro zvládnutí humanitární krize v zemi potřeba 447 milionů USD. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat jen 20% této částky. Situace se neustále zhoršuje kvůli probíhajícímu konfliktu mezi jemenskou vládou a organizací Al-Kaida.
Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.
V Afghánistánu bylo otráveno 150 dívek
150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.
Manželky vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie
Manželky britských a francouzských vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie Asmě al-Assad. Vyzývají ji, aby přestala přihlížet dění v zemi a aktivně prosazovala zastavení bojů v Sýrii a ukončení násilí. Asma al-Assad se narodila v Londýně a vystudovala King’s College, předtím než se vdala za současného syrského prezidenta.
KLDR se prý již necítí být nijak vázána dohodou se Spojenými Státy
Spojené státy prý údajně nedodržely svojí část dohody, a Severní Korea tak již nemusí dbát zákazu jaderných testů a testů raket dlouhého doletu. Tyto podmínky byly dohodnuty v březnu, přičemž potravinová pomoc ze strany USA byla zaražena po oznámení plánu KLDR na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Velmi nepravděpodobné tak zůstává i vpuštění jaderných inspektorů OSN do země.
Japonsko plánuje odkoupit sporné ostrovy v Jihočínském moři
To oznámil tokijský guvernér Shintaro Ishihara, který dále řekl, že peníze půjdou z veřejných zdrojů, a že již nyní probíhají jednání se soukromým japonským vlastníkem tří ze skupiny ostrovů. Ostrovy v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Diaoyu jsou předmětem sporu mezi Taiwanem, Čínou a Japonskem kvůli bohatým surovinovým zdrojům. Čínská vláda označila jakýkoliv podobný samostatný krok ze strany Japonska za neplatný a protiprávní. Guvernér Shintaro Ishihara však tvrdí, že si Japonsko hodlá pouze chránit své území.
Problémy čínské vodní stavby Tři soutěsky pravděpodobně donutí k evakuaci dalších 100 000 obyvatel
Důvodem jsou časté sesuvy půdy, které jsou způsobené podemletými břehy v souvislosti s kolísáním hladiny této přehrady. Od roku 2010, kdy hladina přehradní nádrže dosáhla plné úrovně, byl čínskými úřady zaznamenán několikanásobně větší počet přírodních katastrof než v předchozích letech. Celá stavba zahrnující jak přehradní nádrž, tak hydroelektrárnu (největší na světě) stála přes 40 miliard USD a přinutila k vystěhování 1,5 milionu lidí.
Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi navštíví Evropu
Bude to její první cesta do Evropy za posledních 24 let. Oficiální návštěvu již potvrdila norská vláda, s jejímiž představiteli by se měla Suu Kyi setkat v červnu. Velmi pravděpodobně se uskuteční i její cesta do Velké Británie, která však prozatím nebyla blíže stanovena. Návštěva Spojeného království měla být údajně nastíněna na nedávné cestě britského premiéra do Barmy.
Austrálie stáhne svoje vojáky z Afghánistánu dříve, než bylo původně v plánu
A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.
Indie a Pákistán otevřely nový rozšířený hraniční přechod v oblasti Wagah
Ten by měl posílit zahraniční obchod mezi zeměmi a usnadnit pohyb zboží i osob. K tomu napomůže několik terminálů určených specíálně pro nákladní dopravu. Indický ministr obchodu Anand Sharma řekl, že Indie se již brzy otevře pákistánským zahraničním investicím. Minulý týden došlo v rámci zlepšování vzájemných vztahů také k propuštění několika desítek indický rybářů, kteří byli zadrženi z důvodu překročení námořních hranic.
Společnost Vodafone učinila první krok k zahájení arbitráže s indickou vládou
Jedná se o pokračování sporu britské společnosti s indickou vládou, která vymáhá po Vodafonu doplatek na daních o hodnotě 2,2 miliardy USD. Rozsudek soudu vynesený v lednu tohoto roku společnost Vodafone osvobodil od této platby. Nyní ale hrozí zvrat ve vývoji situace, protože indická vláda zveřejnila návrh novely celního zákona, podle kterého by mohla tuto sumu úspěšně vymáhat. Vodafone je největším zaoceánským zahraničním investorem v Indii, zároveň představuje druhého největšího mobilního operátora v zemi. Zahraniční investiční skupiny a společnosti se Vodafonu zastaly a poukazují na překážky, které jim Indie prostřednictvím nízké transparentnosti své daňové politiky klade. Indický parlament bude návrh novely projednávat na počátku května v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu.
Prodejci pohonných hmot žádají po indické vládě kompenzaci ztrát způsobených vládními zásahy
Prodejci uvažují o navýšení maloobchodních cen paliv o 15%, jestliže vláda nezačne řešit situaci ohledně ztrát způsobených „zmražením“ cen v prosinci minulého roku. Reserve bank of India (RBI) obchodníkům vyjádřila svou podporu. Její guvernér řekl, že navýšení cen na úroveň, která bude adekvátní výrobním nákladům, je nezbytně nutné pro makroekonomickou stabilitu země. Indická vláda uvolnila ceny paliv v červnu roku 2010, ale přesto nadále pokračovala v dotování cen, aby tak ochránila nejchudší vrstvy obyvatel před dopady inflace. Na žádost vlády je od konce listopadu 2011 růst cen zastaven. Momentálně tedy státní rafinérie nakupují barel ropy za cenu 121 USD a prodávají za 109 USD. Zástupci těch společností, jejichž většinovým vlastníkem je stát, upozorňují na neudržitelnost situace. Za poslední čtvrtletí vykázaly ztrátu přibližně 445 milionů USD.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
USA stáhly některé finanční restrikce uvalené na Barmu
V úterý to oznámilo americké ministerstvo financí. Cílem je zjednodušit nevládním organizacím působení v zemi a usnadnit jej také americkým občanům, kteří se věnují pomoci při zajišťování základních lidských potřeb. Konkrétní pomoc se týká zejména dodávek oblečení, léků, potravin a podpory vzdělávacích programů. Kromě Spojených států zruší některé sankce také Austrálie, Velká Británie a státy organizace ASEAN.
Indická centrální banka poprvé po třech letech snížila diskontní sazbu
Reserve Bank of India (RBI) snížila míru úrokové sazby o 50 bazických bodů, tedy z 8,5% na 8%. Jedná se přibližně o dvojnásobek hodnoty předběžných odhadů. Indická ekonomika vykázala za poslední čtvrtletí roku 2011 nejnižší růst v období posledních 3 let. Podle odhadu analytiků se jedná o poslední snížení míry úrokové sazby v letošním roce z důvodu přetrvávající zvýšené míry inflace, která výrazně komplikuje výchozí pozici Indie v zahraničním obchodu.
MMF neočekává naplnění španělských rozpočtových cílů pro letošní rok
Mezinárodní měnový fond (MMF) a guvernér národní banky Bank of Spain Miguel Ángel Fernández Ordóñez v úterý podpořili obavy finančních trhů, když zpochybnili vládní rozpočtové předpoklady pro tento rok. Vláda se snaží snížit rozpočtový deficit na 5,3% HDP v letošním roce z 8,5% v loňském roce. Její cílem je snížit zadlužení pod 3%HDP, tedy strop Evropské unie, již v roce 2013. Avšak MMF uvedl, že nečeká naplnění tohoto cíle do roku 2018, přičemž předpokládá schodek pro letošní rok činící 6% HDP, v následujícím roce pak 5,7% HDP.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Bulharská viceprezidentka: „Srbsko se nepřipojí k EU dokud problém bulharské menšiny nebude vyřešen“
Bulharská viceprezidentka Margarita Popova uvedla tento názor během návštěvy srbského města Bosilegrad. Politička se zde setkala se zástupci bulharské komunity v rámci Bulharského kulturního a informačního centra. Popova také uvedla, že Bulharsko využije svého práva veta, v případě, že podmínky pro bulharskou menšinu v Srbsku nebudu zajištěny a slíbila urychlit proces udělování bulharského občanství.
Mali má nového prozatímního premiéra
Maliská armáda jmenovala prozatímního premiéra, kterým se stal bývalý astrofyzik americké NASA Cheick Modibo Diarra. Nový prozatímní premiér Mali působil mimo jiné i ve společnosti Microsoft Corp, která ho považovala za svého zástupce č. 1 v Africe.
Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.
V Bahrajnu probíhají demonstrace a zatýkání
V Bahrajnu bezpečnostní síly provádějí od minulého čtvrtka sérii zatýkání v oblastech Bani Jamra, Sitra, Ghuraifa, Diraz, Ma’amir a Sehla, jak uvádí hnutí Bahrain Youth Society for Human Rights. V zemi v posledním týdnu propukají nenásilné demonstrace, které jsou podle opozice potlačovány. Protestujícím se mimo jiné nelíbí, že i přes situaci, která nyní v Bahrajnu panuje, se zde má uskutečnit závod Formule 1. Několik dní již také probíhají protestní akce na severovýchodě země na severu ostrova Muharraq ve městě Deir, kde demonstranti protestují proti zákrokům bezpečnostních sil. Organizace Amnesty International mezitím uvedla, že obdržela informace o mučení opozičních aktivistů v bahrajnských věznicích.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.