Bývalý šéf izraelské tajné služby Mosad Meir Dagan v rozhovoru pro Jerusalem Post prohlásil, že „izraelský systém dosáhl bodu, kdy reálně hrozí, že přestane být schopen další existence“. Podle bývalého šéfa Mosadu nejsou prognózy do budoucnosti příliš dobré. Meir Degan patří ke kritikům vlády izraelského premiéra Benjamina Netanyahu a je silným odpůrcem možného vojenského útoku na Írán.
Maďarská opozice se odmítla zúčastnit volby nového prezidenta
Předseda opoziční politické Maďarské socialistické strany (MSZP) Attila Mesterházy oznámil bojkot prezidentské volby. Toto rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že premiér Viktor Orbán v tomto případě učinil „opět zlé personální rozhodnutí“. Maďarská vládnoucí strana FIDESZ navrhla jako kandidáta Jánose Ádera, kterého opozice kritizuje vzhledem k tomu, že byl jedním z autorů reformy soudnictví a nového volebního zákona. Ty přitom sklidily vlnu zahraniční kritiky.
V Mali došlo v noci k vlně zatýkání spojenců svrženého prezidenta
Podle agentury Reuters došlo přes noc v hlavním městě Mali, Bamako, k zatýkání členů bývalé svržené vlády, kteří podle komentátorů představovali hlavní spojence prezidenta Amadou Toumani Touré. Zatčeni byli bývalý premiér Modibo Sidibe, bývalý ministr obrany Sadio Gassama, který svého času působil i jako náčelník generálního štábu. Dále byl zatčen i generál Amadou Cissoko a podnikatel Banu Kante a podnikatel, který byl zastáncem libyjských investic do Mali.
Ve Spojených státech byly uděleny Pulitzerovy ceny
Hlavní cenu získal deník The Philadelphia Inquirer za svoji sérii o násilnostech na amerických školách, ocenění za reportážní fotografii získal M.Hossaini z agentury AFP za fotografii dívky po útoku sebevražedného atentátníka na mešitu v Kábulu. Dvě ceny za zprávy o mezerách v daňovém systému a o konfliktu ve východní Africe získal deník The New York Times. Ceny za investigativní žurnalistiku získaly týmy žurnalistů z Associated Press a The Seattle Times. Ocenění získaly i portály Hiffington Post a Politico. Pulitzerova cena je nejprestižnějším oceněním, které mohou v USA novináři, hudebníci, umělci a spisovatelé získat. Cena je udělována od roku 1917, v roce 2009 byly poprvé uděleny i ceny pro netištěná média.
Společnost IBM zvýšila odhad předpokládaného zisku v roce 2012
Společnost ke zvýšení přistoupila po oznámení zisků za první čtvrtletí letošního roku. Čistý zisk se zvýšil v porovnání s minulým rokem o 7% na 3,1 miliardy amerických dolarů. Největší podíl na této částce má zvyšující se poptávka po softwarovém servisu, který společnost poskytuje. Největšími současnými konkurenty jsou společnosti Oracle Corp., SAP AG, Accenture a Hewlett Packard.
Zisk společnosti Goldman Sachs klesl v posledním čtvrtletí v porovnání s minulým rokem o 23%
I přesto výsledná částka 2,1 miliardy amerických dolarů předčila očekávání analytiků. Platy a bonusy pro zaměstnance klesly oproti minulému roku o 16%. Ředitel společnosti L. Blankfein vyjádřil přesvědčení, že Goldman Sachs dále poroste se zlepšením ekonomických podmínek a celkovým oživením trhu.
Dle šéfa euroskupiny Junckera Španělsko nebude potřebovat záchranný plán
Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy v zemi jsou dle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na správné cestě, Španělsko tak dle jeho názoru nepožádá o finanční pomoc jako například dříve učinily Řecko, Irsko či Portugalsko. „Chci povzbudit finanční trhy k tomu, aby se chovaly racionálně. Španělsko záchranný plán nepotřebuje,“ uvedl Juncker. Mezitím šéfka MMF Christine Legarde v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornila, že španělská vláda by se neměla soustředit pouze na úsporná opatření. Dle její názoru se investoři obávají nedostatečného růstu španělské ekonomiky. Ta dle ministra hospodářství již pravděpodobně vstoupila do recese.
Africká unie pozastavila členství Guiney-Bissau kvůli vojenskému převratu
Rada Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost rozhodla v souvislosti s vojenským převratem o pozastavení členství Guiney-Bissau. Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) uvedlo, že nyní s armádou Guiney-Bissau jedná o předání moci civilní vládě, přičemž trvá na propuštění zadrženého bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Carlose Gomese Juniora, který byl zadržen spolu s prozatímním prezidentem Raimundo Pereirou. Armáda Guiney-Bissau včera oznámila, že se ji již podařilo dohodnout na ustanovení přechodné vlády s představiteli politických stran.
Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska
Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.
Na Slovensku probíhá letecké cvičení NATO
Manévrů na letecké základně ve městě Sliač s názvem MACE XIII, které začaly v pondělí a potrvají do 27. dubna, se zúčastnilo 12 členských států této organizace. Dle tamějšího tisku se jedná o nejrozsáhlejší letecké cvičení na slovenském území od vstupu země do aliance. Manévry mají mezi jinými přispět ke zvýšení způsobilosti personálu letecké základny na Sliači v rámci standardů NATO.
Španělské aerolinie Iberia sníží svým pilotům mzdy o 20% a prodlouží pracovní dobu o 25%
Tímto krokem chce letecká společnost ušetřit 62 milionů eur a zajistit konkurenceschopnost firmy. Piloti společnosti přitom již 2. týdnem stávkují (každé pondělí a pátek) proti vzniku dceřiné společnosti Iberia Express. Tento krok společnosti tak nejspíše nepřispěje k brzkému vyřešení tohoto sporu.
MMF zvýšil odhad globálního růstu na 3,5% v letošním roce
Fond tak revidoval svou původní prognózu růstu o 3,3%. Přesto MMF upozornil, že je zde stále možnost další krize v eurozóně. U Spojených států amerických fond revidoval růst z původních odhadů 1,8% na 2,1%, pokles hospodářského růstu v eurozóně pak zmírnil z 0,5% na 0,3%. Nejvíce by měly růst ekonomiky Číny (8,2%) a Indie (6,9%).
Švédská IKEA vstoupí na trh spotřební elektroniky
Největší světový výrobce nábytku, švédská společnost IKEA, uvedla, že ve spolupráci s čínskou firmou TCL Multimedia chce vyvinout elektronické produkty „na míru“ pro svůj nábytek. Novinka by měla vstoupit na trh již v červnu v několika evropských zemích, na ostatní trhy se pak dostane nejspíše v roce 2013. Ikea v loňském fiskálním roce vykázala rekordní zisk 2,97 miliardy eur.
Keňské ministerstvo obrany žádá více peněz kvůli válce v Somálsku
Keňa v říjnu minulého roku poslala do Somálska vojenské jednotky, které v zemi mají pomoct v boji s islamistickou skupinou Al-Shabaab. Ministerstvo obrany žádá o navýšení finančních prostředků ve výši 151 milionů USD pro fiskální rok 2011/2012, který končí v červnu.
Srbská pokroková strana: „Pokud by podmínkou pro vstup do EU bylo uznání nezávislosti Kosova, členství odmítneme“
Prezidentský kandidát Srbské pokrokové strany (SNS) Tomislav Nikolić v nadcházejících volbách v úterý řekl, že Srbsko v čele se SNS by odmítlo členství v EU, pokud by Evropa stanovila jako podmínku pro vstup do unie uznání kosovské nezávislosti. Dodal však, že takováto podmínka nebyla vyřčená v Bruselu, Washingtonu či Londýně.
Alžírsko plánuje investici 600 milionů USD do cestovního ruchu
Investice ve výši 600 milionů USD by měly podle ministra cestovního ruchu Smail Mimoune od roku 2015 přivést do země 3,5 milionů turistů ročně. Vláda chce kombinovat soukromé a veřejné investice pro zlepšení hotelové nabídky, včetně vybudování 70 nových hotelů, zahraniční propagaci kulturních památek a horských středisek. Tento krok je snahou Alžírska diverzifikovat svou ekonomiku, která je v současnosti závislá na příjmech z ropy a zemního plynu.
V Kamerunu byli zadrženi bývalý premiér a bývalý ministr územní správy z důvodu podvodu
Bývalý ministr územní správy Hamidou Yaha a bývalý premiér Ephraim Inoni byli v pondělí zadrženi policií. Měli se v roce 2004 dopustit podvodného jednání při nákupu prezidentského letadla, které stálo 31 milionů USD. Při technických problémech se později ukázalo, že se jednalo o staré letadlo, které dostalo pouze nový nátěr.
Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky
Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.
Česká republika hodlá rozšířit ekonomickou spolupráci s Makedonií
České firmy by v budoucnu mohly ve Skopji vystavět tramvajovou dopravu, budovat železniční koridory nebo zkoumat nerostné bohatství. O těchto a dalších záležitostech dnes během návštěvy Makedonie jednal český premiér Petr Nečas se svým protějškem Nikolou Gruevskim. Makedonský premiér uvedl, že mezi léty 2010 a 2011 se objem zahraničního obchodu mezi oběma státy zdvojnásobil a v tomto trendu chtějí země nadále pokračovat. Představitelé obou států během dnešního jednání podepsali dohody o spolupráci ve zdravotnictví a o mezinárodní silniční dopravě. Nečas uvedl, že Česko podporuje evropskou integraci Makedonie. Během své návštěvy byl doprovázen stejnou podnikatelskou delegací, která v pondělí navštívila Albánii.
Neziskové organizace: „Vládní i mezinárodní opatření v Demokratické republice Kongo selhávají“
Mezinárodní a konžské neziskové organizace v pondělní zprávě uvedly, že vláda i mezinárodní pomoc v zemi selhává. Důvodem je velká a špatně disciplinovaná armáda, které se deset let po konci občanské války nedaří potlačit povstalecké skupiny a milice na východě země. Vojáci jsou obviňováni z týrání, znásilňování a vražd civilního obyvatelstva. Neziskové organizace kritizují i mezinárodní pomoc ve výši 14 miliard USD, která během 5 let měla dle jejich tvrzení jen minimální dopad pro běžného obyvatele Demokratické republiky Kongo.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Generální tajemník NATO se setkal s jordánským králem
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se dnes sešel s jordánským králem Abdullahem II. Hovořili o společných zájmech NATO a Jordánska v oblasti Blízkého východu. Jordánsko spolupracuje s NATO v mnoha oblastech bezpečnosti. Generální tajemník hovořil s králem o čerpání Jordánska z fondu NATO pro posílení technické kapacity jordánské armády. Hovořili také o prohloubení „Individuálního programu spolupráce“, který slouží k vojenské kooperaci Jordánska a Severoatlantické aliance.
Spojené státy připravují rozsáhlou ofenzívu na území Afghánistánu
V neděli hnutí Taliban provedlo koordinovaný útok na několik území Afghánistánu, včetně hlavního města Kábulu. Americký ministr obrany Leon Panetta zdůraznil, že se jednalo o útoky se symbolickou hodnotou pro Taliban, které nevedly k obsazení žádného území. Americká armáda přesto oznámila plánování jarní ofenzívy proti hnutí Taliban, kterou povedou jednotky NATO v čele s USA. Cílem ofenzívy má být zajištění hlavních cest do Kábulu z jihu a východu země a vyhnání talibánských ozbrojenců z provincie Ghazni.