Saudský král Abdullah jmenoval 30 žen do poradního orgánu Shura, který byl dosud obsazen výhradně muži. Shura je 150 členný orgán volený na 4 leté období, jenž radí vládě ohledně nové legislativy. Král Abdullah oznámil záměr jmenovat ženy do Shury již roku 2011, na rok 2014 je také plánováno umožnit ženám účastnit se regionálních voleb. Král Abdullah konzultoval svůj záměr s náboženskými hodnostáři, kteří ho shledali v souladu s islámským právem šaría. Ženy mají v Saudské Arábii omezená práva, nesmí řídit auto, zastávat vyšší policejní funkce, nebo cestovat bez povolení jejich mužského opatrovníka. Shura bude mít také nově 4 zástupce šíitských muslimů na místo 1, jak tomu bylo dosud. Jde tak o zlepšení zastoupení náboženské minority, která tvoří 10 % populace Saúdské Arábie.
Archiv rubriky: BBC
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Japonská vláda schválila nový stimulační balíček k podpoře domácí ekonomiky
Nový stimulační balíček, který má za úkol v příštích třech měsících oživit japonskou ekonomiku injekcí více než 116 miliard USD, schválila vláda nového japonského premiéra Shinzo Abeho. Peníze jsou určeny primárně pro výdaje na stavbu nové infrastruktury, sekundárně na pobídky pro malé a středně velké podniky. Stimulační balíček má vytvořit okamžitý efekt k nastartování japonské ekonomiky, která v posledních dvou čtvrtletích upadla zpět do recese vlivem nedostatečné poptávky na japonských exportních trzích. Zároveň má vytvořit více než 600 tisíc nových pracovních míst. Ekonomové se schodují v tom, že nová fiskální opatření japonské vlády povedou k oživení ekonomické aktivity, avšak panují obavy z toho, že účinek stimulačního balíčku bude pouze krátkodobý a je pouhým politickým gestem vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP). Japonskou ekonomiku v posledním období tvrdě postihly důsledky finanční nejistoty na trzích USA a Eurozóny a japonský export též tvrdě postihly teritoriální spory s Čínou o ostrovy ve Východočínském moři.
Mexický prezident Peña Nieto přijal Zákon o obětích
Zákon o obětích podepsal mexický prezident Peña Nieto ve středu navzdory tomu, že ho jeho předchůdce exprezident Felipe Calderón minulý rok vetoval. Předmětem zákona je kompenzace škod, které vznikly jako následek dlouholeté války proti ilegálnímu obchodu s drogami v Mexiku, a to až do výše 76 000 USD. I když organizace pro lidská práva hodnotí legislativu pozitivně, problém vidí v tom, že dosud nebyl zřízen rozpočet a mechanismus pro aplikaci zákona v praxi. Exprezident Calderón považoval kompetence zákonodárců za nedostatečné pro odsouhlasení tak důležitého zákona a požadoval schválení pravidel ve formě ústavního zákona. Nicméně nový prezident Peña Nieto se rozhodl zákon ve své původní formě schválit a zákon tak začne platit od 9. února 2013.
Předseda Googlu Eric Schmidt naléhal na návštěvě Severní Korey na spuštění internetu
Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt během kontroverzní návštěvy Severní Korey, která se uskutečnila v rámci delegace bývalého amerického diplomata a bývalého vyslance při OSN Billa Richardsona, vybídl KLDR, aby ukončila svoji mezinárodní izolovanost a zpřístupnila internet pro své občany. Schmidt prohlásil, že pokud Severní Korea nepovolí svobodné používání internetu, nevypořádá se se svými ekonomickými problémy, kterým dlouhodobě čelí. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Victoria Nulandová prohlásila, že návštěva KLDR byla „nerozumná“, především v souvislosti s nepovoleným testem rakety dlouhého doletu, který KLDR uskutečnila před necelým měsícem.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Americký vojenský soud může snížit trest pro Bradleyho Manninga za Wikileaks
Během předběžného slyšení vojenský soud rozhodl o snížení jakéhokoli trestu o 112 dní pro vojína Bradleyho Manninga v případě, že bude shledán vinným a odsouzen. Soudkyně rozhodla o snížení trestu kvůli nadměrně tvrdým podmínkám vazby, ve které Bradley Manning strávil již 9 měsíců. Manning stane před soudem za poskytování tajných informací serveru Wikileaks. Žaloba obsahuje 22 bodů, mezi nimi je i napomáhání nepříteli. Manningovi hrozí až doživotní vezení. Soud by měl začít začátkem března.
OSN: Humanitární krize v Súdánu se zhoršuje
Podle zpráv OSN přes 700 000 občanů nemá dostatek potravin a tisíce občanů již bylo nuceno opustit své domovy. Nejvíce postiženými oblastmi jsou South Kordofan a provincie Blue Nile, kde vláda bojuje s rebely. Humanitární vyslanec OSN John Ging vidí vinu v nedostatku politické vůle řešit konflikt a to na obou stranách sporu, pokud se nepodaří co nejdříve najít vhodná řešení, počet mrtvých bude narůstat a reálně hrozí přenesení humanitární krize i do Jižního Súdánu a Etiopie.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.
Obyvatelé z oblasti Araucanía zvou chilskou vládu k jednání
Komunity Mapučů v Chile se sjednotily a zorganizovaly summit, na který pozvaly chilskou vládu, aby společně mohly jednat nejen o incidentech z minulého týdne, ale taky o budoucnosti oblasti Araucanía. Hlavním bodem setkání má být jednání vlády po smrti švýcarského podnikatele a jeho manželky při požáry založeném protestujícími Mapučmi. Summit by se měl konat 16. ledna a jeho výsledkem by mělo být řešení současné mapučské situace, demilitarizace oblasti Araucanía a samospráva Mapučů. Ti patří mezi skupiny jihoamerických indiánů, primárním důvodem protestů jsou jejich historické nároky na vlastnictví půdy. Již v pondělí prezident Piñera pověřil správou oblasti nejvyšší policejní velení a v regionu vyhlásil výjimečný stav.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Venezuelský prezident Hugo Chávez nemusí být fyzicky přítomen na inauguraci
Poté, co lékaři prezidenta Cháveze nedoporučili kvůli zdravotnímu stavu návrat prezidenta do země, udělilo mu Národní shromáždění Venezuely výjimku, na základě níž se nemusí prezident fyzicky zúčastnit své inaugurace, která se má konat 10. ledna. O možnosti nepřítomnosti prezidenta na ceremonii se dlouhodobě mluvilo, neboť jeho zdravotní stav se po operaci na Kubě zkomplikoval. Prezident zůstane v čele Venezuely navzdory absence inaugurace, což opozice kritizuje. Výkonem prezidentských povinností byl pověřen viceprezident Nicolás Madura, který ale podle opozice nebyl zvolen lidem, a proto nemá právo zastupovat prezident Cháveze v jeho novém funkčním období.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Některé čínské sdělovací prostředky vyjádřily podporu demonstrujícím novinářům z týdeníku Southern Weekly
Oficiální čínské sdělovací prostředky uveřejnily na příkaz státu editorial odsuzující chování přibližně stovky novinářů z týdeníku Southern weekly, kteří ve městě Guangzhou, hlavním městě stejnojmenné prosperující provincie na jihovýchodě Číny, tento týden zahájili protesty proti zásahům cenzury v novoročním vydání týdeníku. Avšak některá média včetně velkých webových portálů jako jsou Sina, Sohu či Tencent, v redakčních komentářích uvedla, že uvedený editorial nevyjadřuje jejich názory a postoje novinářů ze Southern Weekly, jednoho z nejrespektovanějších periodik v zemi, podporují. Některé velké tištěné deníky, mimo jiné Shanghai Morning Post či China Youth Daily, dokonce státem nařízený editorial odmítly vytisknout. Krize v redakci Southern Weekly zdá se rozpoutala v Číně dlouho potlačovanou debatu o hranicích svobody slova a vývoj kauzy bude podle analytiků jednou z nejtěžších zkoušek nového čínského vedení.
Dva indičtí vojáci byli zastřeleni v Kašmíru
V druhém incidentu během posledních několika dní byli v přestřelce v blízkosti tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní oblasti spravované indickou, respektive pákistánskou vládou, zastřeleni dva vojáci indické armády, jeden byl vážně zraněn. Podle informací indické armády překročila skupina příslušníků pákistánských ozbrojených sil Linii kontroly v oblasti distriktu Mendhar přibližně 220 km severně od indického města Jammu, kde na ně indické pohraniční jednotky zahájily palbu. Podle indických představitelů se jedná o další provokaci ze strany Pákistánu. Pákistánská vláda však jakoukoliv účast na incidentu popřela a obvinění z překročení Linie kontroly označila jako neopodstatněná.