Podle agentury PressTV syrská vláda oznámila výsledky referenda o nové ústavě, dle kterých 89,4% voličů (7 490 319 lidí) podpořilo navrhované změny, 9% (753 208 lidí) se pak vyslovilo proti změně. Referenda se podle syrské vlády zúčastnilo 60% voličů. Nová syrská ústava počítá s ukončením role jediné vládnoucí strany Baas a se zavedením pluralitního politického systému, stejně tak i se zavedením omezení sedmiletého funkčního období prezidenta, který ho bude moci vykonávat pouze dvakrát. Do ústavy také přibyl článek 23, který má zaručovat práva žen na „účast v politických, sociálních a ekonomických aktivitách“. Dle článku 42 pak mají občané Sýrie mít právo na svobodné vyjadřování svých myšlenek či na „pokojnou demonstraci“. Syrská vláda již dříve slíbila uspořádání svobodných parlamentních voleb do 3 měsíců. Damašek přislíbila pluralitní parlamentní volby ve lhůtě tří měsíců.
Archiv rubriky: Útvar
Írán chce pomoci v posilování libanonské armády
V Teheránu se dnes sešel libanonský ministr obrany Fayez Ghosn se svým íránským protějškem brigádním generálem Ahmadem Vahidi, který uvedl, že Írán přispěje k posílení libanonské armády. Podle íránského ministra obrany jsou pro posilování Libanonu 3 důvody: „Libanon čelí hrozbě ze strany Izraele, stejně tak potřebuje silnou armádu k posílení stability v regionu a také z toho důvodu, že Západ záměrně brání rozvoji libanonských ozbrojených sil.“ Íránský ministr Ahmad Vahidi také uvedl, že Izrael podporuje „ozbrojené gangy“, které bojují proti libanonské vládě.
V Teheránu probíhá íránsko-latinskoamerická konference
V rámci konference zástupci Íránu jednají s představiteli zemí Latinské Ameriky o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Podle úředníků íránského ministerstva zahraničí má Latinská Amerika zvláštní postavení v zahraniční politice Íránu kvůli možnostem vzájemné spolupráce kvůli geografické poloze či přírodním zdrojům. V současnosti je roční objem obchodu mezi Íránem a Latinskou Amerikou ve výši 5 miliard dolarů, přičemž hlavním obchodním partnerem Íránu je Venezuela.
Bolívie bude diskutovat s USA o vydání bývalého prezidenta
Bolívie žádá USA o vydání bývalého prezidenta Bolívie Gonzála Sáncheze de Lozada. Ten by mohl po návratu do vlasti čelit obvinění ze zabití. Vydání bývalého prezidenta je tématem diskuze, která se odehraje v souladu se smlouvou podepsanou v listopadu 2011. Ta se zabývá vzájemným respektem a spoluprací obou zemí. Bývalý prezident Sánchez de Lozada rezignoval v roce 2003. Do USA odletěl po té, co byl obviněn ze zabití, která se stala během tzv. války o plyn. Stála život 67 lidí a více, jak 400 osob bylo zraněno. Již v roce 2008 Bolívie poprvé požádala USA o jeho vydání. Odpovědi se jí nedostalo, hlavně kvůli špatným vztahům mezi oběma zeměmi.
Evropská komise vyzvala osm států EU k dokončení transpozice třetího energetického balíčku
Evropská komise zaslala osmi členským zemím EU takzvané odůvodněné stanovisko, ve kterém je vyzvala k dokončení implementace legislativy „třetího energetického balíčku“, přijatého v roce 2009 ve snaze liberalizovat trh s elektřinou a plynem a vytvořit společný trh s energiemi. V únoru 2011 nejvyšší představitelé členských zemí potvrdily potřebu dokončit společný trh s energiemi do roku 2014. Evropská komise zdůraznila, že otevření trhů konkurenci je klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU jako celku. Z efektivního, vzájemně propojeného a transparentního trhu by podle ní měli těžit především spotřebitelé, kteří tak získají větší svobodu, ale také ochranu při výběru dodavatele plynu a elektřiny. Termín pro transpozici dvou směrnic 3. liberalizačního balíčku vypršel 3. března 2011. Bulharsko, Kypr, Nizozemsko, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko a Slovensko však ani téměř rok poté Brusel neinformovaly o transpozici směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES. V Estonsku Komise eviduje chybějící přijetí směrnice o společných pravidlech pro zemní plyn. V celkem 15 upozorněních Komise vyjádřila svůj konečný postoj k nesplnění povinností a vyzvala státy, aby přestaly porušovat předpisy. Země mají nyní dva měsíce na reakci. Další fází sporu je podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. EK zároveň analyzuje předpisy přijaté v ostatních zemích sedmadvacítky a v následujících měsících rozhodne, jak bude postupovat vůči státům, které směrnice provedly jen částečně nebo nesprávně.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z porušení zákona o amnestii
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z nařčení z porušení práva o amnestii z roku 1977 vyšetřováním zločinů spáchaných během vlády nejvyššího představitele Španělska Franciska Franka. Dvě pravicové skupiny obvinily soudce Garzóna z překročení svých pravomocí, když se snažil stíhat tyto zločiny spáchané mezi lety 1936 a 1975. Pan Garzon uvedl názor, že na zločiny proti lidskosti by se neměla vztahovat amnestie. Začátkem tohoto měsíce mu Nejvyšší soud zakázal vykonávat soudní praxi po dobu 11 let.
Repsol a Sinopec objevily zásoby ropy u brazilského pobřeží
Španělská ropná společnost Repsol- YPF a čínská Sinopec objevily výrazné zásoby ropy v Atlantickém oceánu. Podle společnosti Repsol- YPF se jedná o jedno z největších nalezišť suroviny v oblasti Brazílie. Právě Brazílie momentálně zažívá svůj vrchol v těžbě ropy. To hlavně díky tomu, že v jejích vodách se nachází jedny z největších rezerv suroviny na světě. Podle odhadů norského Statoilu se v novém nalezišti nachází přes 250 milionů barelů ropy. Podle analytiků by se tato čísla mohla ještě zvýšit.
Ministři financí eurozóny se setkají před sumitem EU
Oznámil to dnes šéf této skupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ministři mají ve čtvrtek ověřit splnění podmínek pro získání 2. záchranného balíčku Řeky, ještě předtím, než začne další sumit Evropské unie (EU). Po sumitu představitelů celé 27 členských států se v pátek odehraje menší sumit 17 členů bloku jednotné měny. Očekává se také, že Herman Van Rompuy, dosavadní předseda Evropské rady získá na sumitu další třiceti-měsíční mandát k výkonu této funkce.
Němci demonstrovali proti ACTA
Několik států Evropské unie (EU) včetně Německa již oddálilo ratifikaci této mezinárodní smlouvy. Největší demonstrace o asi 2 tisících osobách se odehrála v Mnichově, protesty však proběhly i v jiných německých městech.
Evropská centrální banka již 2 týdny nekupuje vládní dluhopisy
Banka tímto působí dojmem, že dočasně pozastavila kontroverzní program na snížení výpůjčních nákladů zadlužených států. Cílem příležitostných nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) bylo snižování úrokových sazeb z úvěrů těžce zadlužených zemí jako je Itálie nebo Španělsko.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
Ve švýcarské Ženevě zasedá Rada OSN pro lidská práva
V Ženevě se koná 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, která sdružuje 47 států a byla založena v roce 2006 Valným shromážděním OSN. V Ženevě se také koná konference o odzbrojení poprvé od roku 1979, které se zúčastní zástupci 65 států.
Norsko věnuje do fondu pro Somálsko téměř 1,5 milionu eur
Norská vláda oznámila, že věnuje 1 474 000 eur do nového fondu pro Somálsko, zřízeného na konferenci o Somálsku v Londýně. Oznámil to norský ministr pro životní prostředí a mezinárodní rozvoj Erik Solheim s tím, že Norsko podporuje zapojení žen do obnovy Somálska nyní zvláště na jihu země, kde se vojákům mise Africké unie AMISOM podařilo dobýt rozsáhlá území. Kromě Norska do Fondu již slíbily přispět také Velké Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty (SAE). Fond má být využit pro krátkodobé projekty, které pomohou dosáhnout rychlých výsledků na podporu vlastního úsilí Somálců. Projekty, které dostanou finanční podporu z tohoto fondu budou vybírány na základě zastoupení odvětví i geografického rozložení, a první peníze z fondu by mohly dostat již v létě tohoto roku.
Řecko požaduje od soukromých věřitelů potvrzení o účasti na výměně dluhopisů do 8. března
Poté, co řecká vláda v pátek oficiálně předložila soukromým věřitelům nabídku na výměnu části státních dluhopisů, nyní požaduje aby se ti k věci vyjádřili do 8. března. Pokud to však bude nutné, termín může být i prodloužen. Dle schváleného návrhu zákona o „společném postupu“ (CAC), pokud se k výměně přihlásí 2/3 věřitelů, zbylí k ní budou zákonem donucení.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Katarský emír vyzval OSN k vyšetřování izraelské expanze na palestinská území a projevil obavu o arabskou identitu Jeruzaléma
Vládce Kataru Hamad bin Khalifa Al Thani v neděli v rámci konference v Jeruzalémě prohlásil, že arabská identita v Jeruzalémě je ohrožena izraelskou expanzí a vyzval OSN, aby zahájila vyšetřování budování izraelských osad stejně jako zabrání převážně arabských oblastí v roce 1967. Katarský emír dále přislíbil podporu usmíření mezi palestinskými frakcemi Hamas a Fatah v rámci Palestinské samosprávy. Právě Katar na počátku února hostil jednání, která vedla k dohodě mezi Hamasem a Fatehm o jednotné vládě.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
Libyjský prozatímní premiér se svým doprovodem na první zahraniční cestě v Turecku, Kataru a Spojených arabských emirátech
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
Niger varuje své občany před cestování do Libye s rostoucím napětím mezi oběma státy
Nigerské ministerstvo zahraničí v radiovém vysílání důrazně varovalo své občany před cestováním do Libye s tím, že jim v důsledku rostoucího napětí mezi oběma státy hrozí nebezpečí. Podle vlády Nigeru se některé libyjské milice soustředí na občany Nigeru, které považují za „žoldáky Muammara Kaddafi“. Před třemi dny byli v Libyi zabiti dva občané Nigeru při útěku před milicionáři. Posledním důvodem stále více rostoucího napětí mezi Nigerem a Libyí je to, že Niger odmítl vydat syna Muammara Kaddafi, Saadi Kaddafi, který mimo jiné informoval o přípravě dalšího povstání v Libyi. Libye již delší dobu vystupuje s požadavky na vydání všech uprchlých Libyjců a vyhrožuje narušením vzájemných vztahů se sousedními zeměmi.