Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Archiv rubriky: Útvar
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákon o zákazu popírání arménské genocidy
Francouzský nejvyšší soudní orgán v úterý rozhodl, že zákon podpořený prezidentem Nicolasem Sarkozym o nelegálnosti popírání arménské genocidy je protiústavní, protože porušuje svobodu projevu. Ačkoliv je rozhodnutí Ústavní rady v této věci konečně, prezident 1. února uvedl, že pokud rada zákon zamítne, on sám předloží nový návrh týkající se této věci. Turecko uvítalo rozhodnutí rady slovy, že „země se tak vyhnuly závažné krizi ve vzájemném vztahu“.
Získaní kandidátského statusu EU pro Srbsko ohrozily požadavky Rumunska
Rumunsko dnes při jednáních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu, kde mělo být vyneseno formální rozhodnutí o udělení Srbsku statusu kandidátské země EU, vyjádřilo své požadavky pro tento krok. Dle Rumunů se v Srbsku nachází skupina asi 30 tisíc Vlachů žijících v údolí řeky Timok, pro které Bukurešť žádá uznání jazykových a dalších práv. Tato národnostní menšina má být pozůstatkem dávného rumunského osídlení. Ministři nyní „doporučili schválení“ udělení statusu Evropské radě. O kroku nakonec rozhodnou hlavní představitelé 27 členských států unie na sumitu 1.-2. března.
Kosovští ministři jednají v Bruselu o evropské integraci
Kosovští ministři zahraničních věcí a evropské integrace, Enver Hoxhaj a Vlora Citaku pokračovali v jejich setkání v Bruselu, kde měli jednání s ministrem zahraničních věcí Rakouska Michael Spindeleggerem. Během tohoto setkání požádali zástupci Kosova, aby Rakousko podpořilo snahu země o evropskou integraci. Nyní je dle kosovských ministrů čas proto, aby země získala návod k liberalizaci vízového režimu a aby se začalo se studiem Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unii (EU). Představitelé Kosova se setkali také s maďarským ministrem zahraničních věcí, ve snaze získat zkušenosti této země s procesem evropské integrace.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Akcie argentinské ropné společnosti YPF poklesly o 7%
To kvůli obavám, že argentinská vláda podá trestní oznámení na společnost YPF. Ta totiž odmítla pustit členy argentinské vlády na zasedání svého vedení. YPF je kontrolována španělskou ropnou společností Repsol. Pokles akcií o 7% zapříčinil i státní svátek, který v pondělí Argentina slavila. Na společnost YPF je momentálně vyvíjen velký tlak. To proto, aby společnost zvýšila svou produkci ropy.
USA bude nadále pomáhat státům Latinské Ameriky v boji proti drogovému průmyslu
To potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano. Dodala, že USA bude i nadále spolupracovat s Mexikem v dopadení nejhledanějšího drogového dealera Mexika. Tím je Joaquin „Shorty“ Guzman, hlava kartelu Sinaloa. Ten je Spojenými státy uznáván jako nejnebezpečnější drogový kartel na světě. Pan Joaquin Guzman byl zatčen roku 1993. V roce 2001 ale z věznice utekl. USA následně vypsalo 5 milionovou odměnu za každou informaci o hledaném. I přes to ministryně oznámila, že zvláště americko- mexický boj proti drogovým kartelům nebere jako selhání bezpečnostních sil, ale jako trvající úsilí, které by mělo postupně vést k větší bezpečnosti.
Vůdce peruánské teroristické skupiny obviněn
Vůdce skupiny Sendero luminoso ( v překladu Světlá cesta) Florindo Eleuterio Flores Hala, alias ‘Artemio’ je obviněn z terorismu a obchodování s drogami. Jeho zatčení proběhlo před dvěma týdny na základě informace jednoho ze členů Sendero luminoso. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody. Soud by se měl konat během následujících 4 měsíců.
Německá inflace v únoru vzrostla
Kvůli rostoucím nákladům na energii v únoru v Německu stoupla, dle oficiálních předběžných údajů, inflace. Index spotřebitelských cen vzrostl o 2,3%, uvádí Národní statistický úřad Destatis. V porovnání s lednem měsíční náklady v únoru vzrostly o 0,7%.
Prezidentský kandidát Francois Hollande navrhuje 75% daň z příjmu milionářů
Dle socialistického kandidáta v nadcházejících prezidentských volbách Francoise Hollanda by nejbohatší občané měli platit 75% daň ze svých příjmů. Pan Hollande také uvedl, že pokud bude zvolen, zvrátí daňové úlevy, které zavedl nynější prezident Nicolas Sarkozy. Jeho političtí oponenti tento návrh silně kritizovali. Prozatimní průzumy veřejného mínění odhadují, že náskok socialistickéh kandidáta oproti stávající hlavě státu se zmenšil.
Portugalsko splňuje podmínky pro mezinárodní pomoc, bude mu vyplacená další tranše
„Západní věřitelé se shodli, že Portugalsko splnilo jejich podmínky výměnou za mezinárodní finanční pomoc o objemu 78 miliard eur“ uvedl portugalský ministr financí Vitor Gaspar. To znamená, že Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) doporučují převedení do země další tranše o objemu 14,6 miliardy eur. Jednou z podmínek pomoci je i snížení letošního rozpočtového schodku na 4,5 % HDP oproti loňským 5,9%. EK odhaduje, že portugalské hospodářství se letos zmenší o 3,3%. Portugalský ministr však uvedl, že země nepožádá o další „záchranný balíček“.
Ministři zahraničních věcí EU jednají o udělení kandidatského statusu Srbsku
Dnes má být vyneseno formální rozhodnutí ministrů zahraničních věcí Evropské unie (EU) o udělení statusu kandidátské země Srbsku. Do Bruselu tak dorazila srbská delegace v čele s prezidentem Borisem Tadicem, ministryní vnitra Ivicou Dacic a ministrem zahraničních věcí Vukem Jeremicem. Delegace se setká s předsedou Evropské rady (ER) Hermanem van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Finální rozhodnutí bude oznámeno po sumitu EU 1. března.
Německé odbory vyzvaly pracovníky řízení letového provozu ke stávce na frankfurtském letišti
Tito pracovníci by měli dle odborů vyjádřit šestihodinovou stávkou solidaritu s již trvající stávkou pozemních pracovníku letiště Frankfurt nad Mohanem. Spor mezi společností Fraport, která udržuje chod letiště a německými odbory trvá již několik týdnů. Zatímco společnost odbory kritizovala z požadavku o dvojciferné zvýšení platového ohodnocení, odbory trvají na tom, že tímto chtějí pouze docílit toho, aby zaměstnanci frankfurtského letiště získali platové ohodnocení běžné pro jiná letiště. Mluvčí společnosti Fraport uvedl, že pokud by se kontroloři letového provozu ke stávce přidali, dá se očekávat „masivní narušení chodu letiště“.
Spotřebitelská a podnikatelská důvěra v eurozóně v únoru vzrostla
Index důvěry vypracovaný Evropskou komisí (EK) pro eurozónu vzrostl na 94,4 bodů z 93,4 bodů v lednu. V celé Evropské unii (EU) pak dle údajů důvěra podnikatelů a spotřebitelů vzrostla na 93,9 bodů. Byl však zaznamenán pokles důvěry v sektoru služeb.
Španělsko se nesetkalo s cílem snížení státního deficitu za rok 2011
Španělský cíl byl přesažen o 2,5%, což podporuje návrh španělské vlády, aby Brusel snížil původní cíl španělského rozpočtového deficitu pro letošní rok. Pondělní údaje španělského ministra financí Cristobala Montory dokazují, že v loňském roce bylo dosaženo schodu 8,51% ve vládních výdajích, oproti předpokládaným 6%.
Maďarsko rozšířilo seznam oficiálně uznávaných náboženství na 32
30. prosince 2011 maďarský parlament snížil počet oficiálně uznávaných náboženství z 300 na 14. Všechna hlavní světová náboženství byla uznána, ne však již jejich mnoha odnoží. Tento fakt silně kritizovala americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, dle jejího názoru došlo ke zpolitizování svobody vyznání. Nyní maďarský parlament rozšířil seznam o dalších 18 vyznání. Náboženství, která nebyla uznána, musí nyní fungovat jako asociace. Dle kritiků jsou náboženství, kterým bylo odepřeno oficiální uznání, obětmi diskriminace.
Jednání zástupců eurozóny ohledně navyšování zdrojů záchranných fondů bylo zrušeno
Po sumitu Evropské unie (EU) ve čtvrtek se mělo v pátek konat menší setkání zástupců 17 států jednotné měny. To se mělo týkat naléhavé otázky zvýšení finančních zdrojů záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na což naléhá skupina G20. Tato skupina se však prozatím rozhodla oddálit své rozhodnutí o navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) na duben. K navyšování zdrojů ESM se staví spíše negativně Německo.
Pokus o evakuaci západních novinářů ze Sýrie prozatím selhal
Pokus Červeného půlměsíce (muslimské obdoby Červeného kříže) o evakuaci zraněných západních novinářů z Homsu v Sýrii selhal. Vozidla organizace se dostaly na předměstí Baba Amr, odjely však bez zraněných. Nedošlo ani k repatriaci těl zavražděných novinářů.
Rada OSN pro lidská práva vede diskusi o Sýrii
Dnes bude v Ženevě v rámci zasedání Rady OSN pro lidská práva zahájena mimořádná debata o situaci v Sýrii, která se má zabývat zvláště zásahy syrské armády proti lidovým povstáním.
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Do Egypta se vrátil izraelský velvyslanec
V Egyptě bylo přijato 14 nových velvyslanců, mezi nimi i první izraelský velvyslanec jmenovaný po svržení prezidenta Husni Mubaraka. Izraelský velvyslanec Yaacov Amitai tak nahrazuje bývalého velvyslance v Egyptě Jicchaka Levanona, který opustil Egypt v září 2011 poté, co byla izraelská ambasáda napadena Egypťany na protest proti zabití egyptských vojáků izraelskou armádou na hranicích Egypta a Izraele. S Izraelským velvyslancem se již setkal předseda Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi.
Katarský premiér vyzývá arabské státy k převzetí iniciativy a k vyzbrojení syrských povstalců
Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani během návštěvy Norska oznámil, že Katar podporuje zahájení vyzbrojování syrských rebelů, a vyzval arabské státy k „převzetí iniciativy“. Podle slov katarského předsedy vlády by dodávání zbraní rebelům mělo „pomoci jejich situaci a umožnit jim bránit se“. Myšlenku vyzbrojování syrských rebelů podporuje i Saúdská Arábie. Katarský premiér dále zkritizoval Radu bezpečnosti OSN, že nebyla schopna přijmou usnesení proti syrské vládě. Katar je dlouhodobě nejsilnějším podporovatelem syrské opozice a katarský emír Hamad bin Khalifa Al Thani již dříve vyzval k vyslání arabských vojáků do Sýrie.