Dominikánské autority oznámily rekonstrukci americké námořní základny

Podle dominikánských autorit se nebude jednat vybudování americké námořní základny na ostrově Saona. Zdůraznily, že se provede pouhá rekonstrukce zařízení, které na ostrově stojí od roku 1961. Ministr pro životní prostředí a přírodní zdroje Ernesto Reyna oznámil, že rekonstrukce bude provedena tak, aby nepoškodila zdejší přírodu. Proti americké námořní základně se bouřili politici i sociální organizace.

Hlava ukrajinské Centrální volební komise bude sledovat průběh voleb v Rusku

Ukrajinská Centrální volební komise včera informovala o tom, že se její předseda Vladimir Shapoval na základě dvoustranné dohody o spolupráci mezi orgány volebních řízení zúčastní jako pozorovatel prezidentských voleb v Rusku, které proběhnou tuto neděli 4. března.

Guatemalský drogový lord čelí vydání do USA

Jeden z největších guatemalských obchodníků s drogami Juan Ortiz Lopez čelí vydání do USA, kde by s ním měl proběhnout soud. Pan Ortiz Lopez, který byl zatčen v březnu minulého roku americkými a guatemalskými agenty, se cítí být nevinný a podle svých slov se hodlá před vydáním bránit. Federální soud na Floridě ho obvinil z pašování velkého množství kokainu do Spojených států. Guatemala, která zaznamenala vzrůstající vliv mexických drogových kartelů začala proti drogovému průmyslu výrazně bojovat. Prezident Oto Pérez Molina pouhý den po své inauguraci rozhodl, že se do boje proti narkoprůmyslu zapojí i armáda. 

Velká Británie: „Argentina se snaží zaujmout politiku konfrontace“

To kvůli postoji, který Argentina zaujala ve věci Falklandských ostrovů. Argentina momentálně zakázala téměř 20 velkým společnostem, aby dovážely do země britské zboží. Tento krok je podle mluvčího britského premiéra Davida Camerona ,,kontraproduktivní“. Podle britského ministerstva zahraničí tento krok není jen záležitostí trhu Velké Británie, ale trhu EU celkově. Velká Británie je zároveň jedním z největších investorů v Argentině. Mluvčí britského premiéra oznámil, že ,,vytvoření takovýchto bariér není v zájmu argentinské ekonomiky“.

Čína podporuje zaslání humanitární pomoci do Sýrie

Čínský ministr zahraničí Yang Jiechi oznámil při jednání s generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby, že Čína podporuje mezinárodní úsilí o vyslání humanitární pomoci do Sýrie v souvislosti s návrhem nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by schvalovala dopravení humanitární pomoci. Podle čínského ministra zahraničí je nyní „neodkladným úkolem pro všechny strany ukončení násilí a zahájení politického dialogu ve snaze dosáhnout společného reformního plánu. Generální tajemník Arabské ligy dříve uvedl, že Čína ztratila svým vetem k předchozí rezoluci o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN svou diplomatickou kredibilitu v arabském světě.

Zástupce hlavy Hizballahu: „Jsme připraveni na protiúder proti Izraeli“

Zástupce libanonského hnutí Hizballah Naim Qassem uvedl, že izraelský útok na íránský jaderný program by vedl ke „vzplanutí“ celého Blízkého východu a přensením konfliktu i za hranice státu Izrael. Šejk Naim Qassem také prohlásil, že bojovníci hnutí mají v současnosti mnohem lepší výcvik a výbavu než v roce 2006, kdy vedl jižní Libanon pod kontrolou Hizballahu válku s Izraelem, s tím, že je jich několik tisíc a jsou připraveni na „protiúder“ proti Izraeli.

Italský senát ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU

Horní komora italského parlamentu v úterý večer podpořila většinou hlasů zákon ratifikující smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. stalo se tak v méně než dvou týdnech od doby, kdy zákon podpořila dolní komora parlamentu. Rozhodujícího zasedání se zúčastnil i mluvčí chorvatského parlamentu Boris Sprem.

Velká Británie zavádí přísnější migrační pravidla

Britská vláda uvádí, že imigranti budou v budoucnosti muset vydělat nejméně 35 tisíc liber, aby jim bylo umožněno trvale se usadit ve Velké Británii. Uvedl to britský ministr pro imigraci Damian Green, jenž také oznámil změnu migračních pravidel, jejichž cílem je snížení počtu usazených zahraničních pracovníků a jejich rodinných příslušníků z 60 na 20 tisíc ročně. Země také uložila přísnější limity pro množství neevropských občanů pracujících v této zemi a snížila počet vydaných víz pro zaoceánské studenty.

Španělská vláda přehodnocuje cíl rozpočtového schodku pro rok 2012

Poté, co se země nesetkala s cílem rozpočtového schodku pro rok 2011, nyní španělský premiér Mariano Rajoy uvedl, že vláda pravděpodobně přehodnotí cíl pro letošní rok. Evropská unie (EU) požaduje snížení deficitu na 4,4% HDP z loňských 8,5%, což by však vyžadovalo další úsporná opatření. Proti těm dnes protestovala řada Španělů. Premiér tak uvedl, že země sníží rozpočtový schodek „jak nejvíce bude moci“. Ekonomika země se v tomto roce pravděpodobně znovu propadne do recese. 

Irsko uspořádá referendum o nové fiskální smlouvě EU

Oznámil to dnes irský premiér Enda Kenny. Dle jeho názoru bude však v referendu vyjádřen souhlas s návrhem této smlouvy. O paktu se bude jednat i během zítřejšího sumitu Evropské unie (EU). Referendum by dle premiéra mělo Irům dát příležitost znovu-potvrzení svého závazku vůči euru, jenž je základním pilířem zdejší hospodářské strategie.

Francouzský prezident požaduje nový návrh zákona o popírání arménské genocidy

Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.

Velká Británie vyzývá k přepsání Evropské úmluvy o lidských právech

Britská vláda požaduje přepsání této úmluvy tak, aby vnitrostátní soudy získaly větší slovo. Ministři již dlouho slibovali využít jejích šestiměsíčního rotujícího předsednictví Rady Evropy k těmto reformám. Nyní byl rozeslán poziční dokument s podrobnými plány na reformu mnohými kritizovaného soudu. Dokument je tak základem pro jednání s jinými zeměmi na nadcházejícím sumitu v Brightonu, jenž se odehraje v dubnu. Britská vláda například požaduje nový postup, tak aby soud ve Štrasburku nabízel posudky, které by však nebyly závazné pro vnitrostátní soudy. Dále požaduje, aby bylo jmenováno více soudců pro zabývání se narůstajícím počtem nevyřešených případů. Dle Britů by měla být také ustavená nová komise, která by se zabývala budoucnosti tohoto soudu a zmíněné úmluvy.

Tisíce lidí protestují proti úsporným opatřením v Evropské unii

Demonstrace se uskutečnily například v Paříži, Aténách, Lisabonu, Bruselu a několika španělských městech. Protestují především studenti a odborové organizace, a to pouze den před dalším sumitem Evropské unie (EU), jenž se odehraje v Bruselu. Tento sumit se bude zabývat především oživením evropských ekonomik a přísnější rozpočtovou politikou. 25 států by mělo získat nový návrh fiskálního paktu. Vláda České republiky se dnes rozhodla tento návrh zatím nepodpořit, Velká Británie jej vetovala již na prosincovém sumitu. Protestující požadují alternativu k výdajovým škrtům.

Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil odborům okamžité přerušení stávky

Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil německým odborům bezpečnosti letu (GDF) okamžité přerušení stávky dispečerů pozemního pohybu letadel na letišti Frankfurt nad Mohanem. O toto přerušení stávky požádala soud společnost Fraport, která má na starost chod tohoto letiště a letecká společnost Lufthansa. Odbory uvedly, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a zároveň informovaly o dalších jednáních se společností Fraport,  aby došlo k brzkému ukončení stávky.

Evropská centrální banka půjčila komerčním bankám téměř 530 miliard eur

Evropská centrální banka (ECB) udělila evropským komerčním bankám půjčky v hodnotě 529,5 mld eur v rámci levných úvěrů druhého kola svého mimořádného programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation). Tímto způsobem se ECB snaží zastavit dlouhodobou dluhovou krizi v regionu. Pomoc bude čerpat okolo 800 komerčních bank. Nejvíce bude čerpat banka Intesa – ECB jí poskytne úvěr o objemu 24 miliard eur. Úroková sazba těchto úvěrů se nyní pohybuje okolo rekordního 1%.  Šéf ECB Mario Draghi během dnešní aukce banky vyzval, aby tyto levné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám a domácnostem, čímž by mělo dojít k podpoře hospodářského růstu v bloku jednotné měny.

Řecký schodek obchodní bilance se meziročně zmenšil o 28,2%

Uvedl to v úterý Řecký statistický úřad. Nejnovější údaje o zahraničním obchodu zdůrazňují účinky 35% poklesu soukromé spotřeby v posledních třech letech v důsledku politiky vnitřní devalvace uložené Řecku trojkou veřejných věřitelů. Nicméně, celková hodnota dovozu bez ropných produktů v roce 2011 činila 31.8 miliard eur, což je pokles o 13% oproti roku 2010. To znamená, že dovoz klesá pomaleji, než agregátní poptávka, v důsledku přílišné závislosti Řecka na dovozu k uspokojení základních potřeb, jako je jídlo a oblečení. Na druhou stranu, celková hodnota vývozů – opět s výjimkou ropných výrobků – v roce 2011 činila 16.0 miliard eur, poměrně malý nárůst o 9,4% od roku 2010. Z toho vyplývá, že nahrazení dovozu domácí produkcí s vývozem je stále v rané fázi. Celkový  schodek obchodní bilance v roce 2011 činil 15,8 miliardy eur.

Německá vevlyslankyně: „K získání kandidátského statusu pro Albánii je potřeba dosáhnout požadovaných kriterií“

Německá velvyslankyně v Albánii Carola Holtkemper uvedla, že o kandidatuře Albánie na členský stát Evropské unie (EU) budou rozhodovat všechny dosavadní členské státy unie. Velvyslankyně však zdůraznila, že předtím musí země splnit všechna kodaňská politická kritéria. „Rozhodnutí v EU jsou vždy výsledkem kompromisu. Jste si vědomi kritického přístupu Německa k udělení statusu Srbsku, vzhledem k srbské regionální a celkové politice. Ale my jsme vždy připravení ke kompromisu. Na druhé straně, jsou zde kritéria, která opravdu musí být splněná, a pokud se tak stane, lze diskutovat o možnosti na získání statusu kandidátské země, “ uvedla velvyslankyně. Podobně se vyjádřil i komisař EU pro rozšiřování Štefan Fulle. Dle něj musí Albánie splnit 12 doporučení navržených Evropskou komisí (EK). Komisař pak zdůraznil především volební a legislativní reformy.

Více než 20 000 občanů ze severního Srbska zažádalo o maďarské občanství

Maďarský generální konzul ve městě Subotica Tamas Korsos uvedl, že více než 20 000 srbských občanů v provincii Vojvodina požádalo generální konzulát o udělení maďarského občanství. Dále maďarský generální konzul uvedl, že již 10 000 těchto srbských občanů již na konzulátu složilo přísahu Maďarské republice a 2000 z nich již získalo i občanství. Maďarsko dokonce kvůli počtu žádostí zjednodušilo vydávání občanství a další žadatelé budou muset čekat méně než měsíc.

Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance

V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.

Írán odsoudil Izrael za vlastnění jaderných zbraní a nepodepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní

Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.

Nejsilnější povstalecká skupina v Jižním Súdánu skládá zbraně

Hlavní jihosúdánská povstalecká skupina SSDM podezíraná vládou Jižního Súdánu z napojení na Súdán uzavřela s vládou příměří a podepsala smlouvu o udělení amnestie prezidenta Salvu Kiira výměnou za složení zbraní. Demokratické hnutí Jižního Súdánu (SSDM) založil George Athor, bývalý důstojník súdánské armády, který byl na konci roku 2011 zabit jihosúdánskou armádou. Milice SSDM byla až do smrti George Athora považována za nejsilnější odbojovou skupinu, která bojovala proti ústřední vládě Jižního Súdánu.své smrti byl považován za nejsilnější skupina několika milice napadat ústřední vládu nejmladší země Afriky, která hledá stabilitu, aby se mohl rozvíjet po desetiletích válek se na severu.