Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
Archiv rubriky: Útvar
Soud s aktivisty včetně 16 Američanů v Egyptě byl odročen
Egyptský soud odročil proces s 40 členy nevládních pro-demokratických organizací včetně 16 občanů USA do dubna, což dle analytiků zvyšuje naděje, že by mohlo dojít k vyřešení napětí mezi USA a Egyptem smířlivější cestou. Zmínění aktivisté jsou obviněni z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence. Státní zástupce Khaled Sulejman u soudu v Egyptě uvedl, že organizace, jejichž jsou obvinění součástí, „jsou obviněné ze špionáže přičemž většina z nich je v kontaktu s americkou tajnou službou CIA, pro kterou tyto organizace shromažďují informace o Egyptu.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.
Nizozemský parlament se bude zabývat finanční pomocí Řecku v úterý
Zatímco německý Spolkový sněm by se měl záchranným balíčkem pro Řecko zabývat již v pondělí, nizozemský k debatě přistoupí v úterý. Očekává se, že vláda zajistí většinovou podporu pro mezinárodní pomoc o objemu 130 miliard eur. K formálnímu hlasování však nedojde. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager již v průběhu jednání eurozóny uvedl, že dohoda není garancí řešení řeckých problémů. Pomoc Řecku je pro nizozemskou ekonomiku, která se nachází v recesi, citlivou otázkou. Vláda očekává, že bude muset učinit další škrty ve veřejných financích.
Proces předání moci v Jemenu ukončen – úřadu se definitivně ujal nový prezident
Nově zvolený prezident Jemenu Abd-Rabbu Mansour Hadi, který byl viceprezidentem v době vlády prezidenta Saleha, dnes oficiálně na základě výsledků voleb, kde byl jediným kandidátem, převzal úřad prezidenta od prezidenta Ali Abdullah Saleha.
Násilí mezi křesťany a muslimy v Nigérii pokračuje
Včera došlo v nigerijském městě Jos k sebevražednému bombovému útoku na křesťanský kostel, při kterém zahynuli dva lidé a dalších několik desítek bylo zraněno, přičemž v reakci na to křesťanská mládež ubila dva muslimy.
Francouzský prezident Sarkozy: „Evakuace zraněných novinářů z Homsu se blíží“
O dojednání evakuace zraněných západních novinářů v Homsu v Sýrii usiluje i Červený kříž. Dle francouzského prezidenta Sarkozyho se „věci daly do pohybu“. Minulý týden v Homsu zemřeli 2 západní novináři, další byli zranění.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic
Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.
Banka JP Morgan zvyšuje prognózu růstu HDP Polska
Dle banky JP Morgan by za 1. čtvrtletí roku 2012 měla polská ekonomika vzrůst o 2,75% z původních předpokladů 2%. Celkový roční růst je nyní bankou odhadován na 3% HDP. Dle analytiků banky je nynější prognóza založená na aktivitě hospodářství a úrovní lednových zakázek, společně s přehledem stavu ekonomiky v únoru, z nichž vyplývá, že ekonomika poroste nad původní očekávání.
Koncern Coca-Cola nebude nadále kupovat pomeranče sklízené v Kalábrii v Itálii, podléhá veřejné kritice
Koncern Coca-Cola obviněn z nákupu pomerančů sklizených v Kalábrii v Itálii přistěhovalci, kteří by měli mít „otrocké“ pracovní podmínky rozhodl, že odsud nebude zboží nadále kupovat. Společnost začala být kritizována poté, co se v britských médiích objevily zprávy o kritických pracovních podmínkách místních obyvatel. V roce 2010 v zdejším regionu vypukly násilné nepokoje stovek imigrantů afrického původu, kteří se vzbouřili proti otrocké práci a vykořisťování. Dle britského tisku se od té doby situace nezměnila.
Politické křídlo baskické separatistické skupiny ETA se omluvilo za násilí
Politické křídlo organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) Izquierda Abertzale se poprvé veřejně omluvilo za škody způsobené svému okolí násilím těchto separatistů. Za dobu jejího působení připravila o život asi 829 lidí. Tato teroristická skupina se v říjnu loňského roku oficiálně „vzdala násilí“.
Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku
Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech.
Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“
Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Kolumbijská FARC oznámila propuštění několika rukojmí
Tato nejznámější levicová guerrila Kolumbie oznámila propuštění svých rukojmí z řad vojáků a policistů. Jedná se o 10 osob. K osudu civilních rukojmí se nevyjádřila. Podle BBC skupina dále oznámila, že již nebude podnikat únosy osob, za které následně bude žádat výkupné. V prosinci loňského roku FARC oznámila jména 6 držených, které hodlala propustit. V lednu ale termín propuštění odložila, v důsledku údajné militarizace oblasti kolumbijskou armádou. Kolumbijská vláda nedávno odhalila svou novou strategii pro boj s levicovými skupinami. Ta spočívá hlavně v destrukturalizaci levicové skupiny.
Prezident Chávez podstoupí zítra operaci
Pro venezuelského prezidenta to bude již 3. chirurgická operace během 8 měsíců. Stejně jako v předchozích případech odcestovat prezident Chávez na Kubu, kde mu bude provedeno odstranění léze. Ta se zatím jeví jako maligní. Prezident podstoupí operaci v době, kdy do prezidentských voleb ve Venezuele bývá 7 měsíců. Proti dosavadnímu prezidentovi Chávezovi se postaví opoziční kandidát Henrique Capriles.
Paraguay by mohla v roce 2013 třikrát zvýšit export sóji
Paraguay se drží na 4. místě mezi největšími exportéry této plodiny. Země plodinu exportuje hlavně v podobě nezpracovaných fazolí. Minulý rok bylo sklizeno 1,2 milionu tun suroviny. To je o 2 miliony tun méně, než v roce 2010. Důvodem jsou klimatické změny, které nastaly kvůli působení klimatického fenoménu La Niña. Zvýšení exportu by měly pomoct hlavně 2 velké plantáže, které mají být letos otevřeny. Podle předpokladů by mělo být v sezóně 2012/2013 sklizeno přes 4 miliony tun sójových fazolí. Díky tomu by se mělo ze země vyvézt okolo 760 000 tun sójového oleje. Sójový olej pak putuje hlavně do Indie, Egypta nebo Maroka.
Libye vyzývá své sousedy k vydání podporovatelů Muammara Kaddafi jako „nepřátel libyjského lidu“
Předseda libyjské vládnoucí Národní přechodné rady (NTC) Mustafa Abdel Jalil vyzval „sousedy Libye“, aby předaly Libyi všechny podporovatele Muammara Kaddafi, kteří uprchli v době občanské války. Mustafa Abdel Jalil neuvedl žádné konkrétní státy, ovšem zdůraznil, že se výzva týká afrických a arabských zemí. Podle předsedy NTC jsou státy, jichž se výzva týká, „hostí nepřátele libyjského lidu“. Předseda NTC také vyzval, aby sousední státy nezasahovaly do interních záležitostí Libye s tím, že se tak zatím bohužel neděje a varoval, že by to mohlo ohrozit vzájemné vztahy Libye s takovými státy.
Americká ministryně zahraničí navštívila po Tunisku Alžírsko a nyní Maroko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dorazila do hlavního města Maroka Rabat, poté, co navštívila Alžírsko a Tunisko. V Tunisku se účastnila jednání konference o Sýrii.
V USA byl zatčen Maročan obviněný z pokusu o útok na Kongres
Americký soud nařídil zatčení Maročana Amina El Khalifi na základě obvinění z plánování sebevražedného útoku na budovu amerického Kongresu za použití zbraně hromadného ničení a plánování střelby do amerických občanů. Amine El Khalifi je ilegální přistěhovalec a byl zadržen FBI nedaleko Kongresu ve Washingtonu a byl podroben dlouhému tajnému vyšetřování.
V Egyptě začal soud s členy nevládních organizací
Desítky pro-demokratických aktivistů včetně 16 Američanů stanulo před soudem, kde čelí obvinění z nelegálního přijímání finanční podpory ze zahraničí a snahy destabilizovat politickou situaci v Egyptě. Tento proces již významně narušil vztahy Egypta s USA, které hrozily Egyptu zmrazením své finanční pomoci, ačkoliv později prezident USA Barack Obama později oznámil, že pomoc Egyptu chce zachovat. V současnosti podle zdrojů agentury Reuters probíhá „intenzivní diskuse“ v zájmu vyřešení krize vzájemných vztahů mezi představiteli obou zemí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v posledních 3 dnech sešla již dvakrát s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amrem. Podle aktivistů za lidská práva je ale soud „odplatou“ egyptských vládnoucích generálů za přílišnou kritiku jejich vlády.
V Sýrii bylo zahájeno referendum o nové ústavě
Bylo zahájeno chystané referendum o nové ústavě, která by měla pozbýt článek 8 o vůdčí pozici vládnoucí politické strany Baass a otevřít cestu k vytvoření pluralitní parlamentní demokracie, v rámci jejíž duchu by podle vlády měly proběhnout parlamentní volby do 3 měsíců. Referendum v Sýrii již podpořila Írán a Čína.