Po vlně kritiky odstoupil libyjský ministr vnitra Fawzi Abdel A’al. Důvodem jeho rezignace byla kritika nečinnosti policie vůči konzervativním islamistům, kteří v sobotu zničili súfijskou mešitu ve městě Tripolis. Rezignaci zatím premiér Aberrahim al-Keib nepřijal. Po pádu Muammara Kaddafiho vzrůstá napětí mezi stoupenci súfijské tradice a ultrakonzervativními salafisty, kteří súfijskou tradici považují za modlářskou.
Archiv rubriky: Politika
Mexiko vyšetřuje případ útoku na vozidlo americké ambasády
Včera došlo v mexiku k ozbrojenému útoku na vozidlo americké ambasády. Mexická vláda přiznala podíl mexické federální policie na útoku. Ramon Salinas, mluvčí federální policie, prohlásil, že dostal výslovný rozkaz nepodávat žádné informace. V americkém diplomatickém vozidle byli podle vyšetřování zraněni dva američtí příslušníci diplomatické služby. Americká ambasáda tlačí na důkladné prošetření celé kauzy. Mexická vláda prohlásila, že někteří útočníci byli již zadrženi.
Ghana zatkla hledaného spojence exprezidenta Pobřeží Slonoviny
Justin Kone Katinan, který sloužil jako ministr pro rozpočtové záležitosti pro bývalého prezidenta Pobřeží Slonoviny Laurenta Gbagbo během povolebního násilí, byl zatčen v Ghaně. V roce 2010 exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku v prezidentských volbách, jejichž vítězem se stal současný prezident Alassane Outtara. Během násilí zemřelo na 3000 lidí a exprezident Gbagbo čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Vláda Pobřeží Slonoviny vydala na Katinana mezinárodní zatykač minulý rok a viní ho z ekonomických krizí v zemi. Katinan žil jako politický uprchlík v Ghaně, vláda nyní jeho zatčení potvrdila.
Vláda Středoafrické republiky podepsala příměří s posledními povstalci
Vláda v sobotu podepsala mírovou smlouvu s povstaleckou skupinou CPJP, která bojovala především na severozápadě země. „Dnes jsme zakopali válečnou sekeru, myslíme, že naše zpráva byla vyslyšena, uvedl vůdce povstalecké skupiny Abdoulaye Issene Ramadan. Se čtyřmi povstaleckými skupinami uzavřel prezident Francois Bozizé, který stojí v čele země od vojenského převratu v roce 2003, příměří již v roce 2008. Středoafrická republika patří k nejméně rozvinutým a izolovaným zemím, roky nestability přes nerostné bohatství země bránily zahraničním investicím.
Velká Británie vyjádřila znepokojení kvůli popravám v Gambii
Britský ministr zahraničních věcí Alistair Burt v sobotu vyjádřil znepokojení v důsledku uveřejnění zprávy o gambijské popravě devíti vězňů a plánování dalších. Zprávu uveřejnila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Gambie v pátek odmítla potvrdit či popřít pravdivost hlášení AI. Burt dále uvedl, že Velká Británie vyzývá gambijské úřady k zastavení dalších poprav.
Důlní společnost Lonmin hlásí návrat horníků
Podle důlní společnosti Lonmin se více než polovina horníků v sobotu vrátila zpět do dolu Marikana, jež se nachází nedaleko jihoafrického města Johannesburgu. Firma se snaží obnovit plný provoz po protestech, v nichž minulý týden zahynulo 44 lidí. Společnosti se o víkendu podařilo otevřít pouze šachty na východě dolu s přítomností asi 57 % horníků. Zbytek dolu je uzavřen. V důsledku ochromení třetího největšího producenta platiny došlo ke zvýšení cen kovu o 10 %.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
V Mexiku došlo k útoku na americké diplomatické vozidlo
Na mexické dálnici mezi Ciudad de México a Cuernavaca, nedaleko města Tres Marias, neznámý ozbrojený útočník napadl diplomatické vozidlo USA. 3 osoby byly zraněny, nikdo nezemřel. Není zatím jasné, zdali se jedná o lidi americké či mexické národnosti. Útočník jel ve voze mexické federální policie. Mexická vláda odmítla možnost účasti mexické policie na tomto incidentu. Americké ministerstvo zahraničí to zatím odmítlo komentovat.
USA vedou spor s Čínou ohledně radarového systému
Spojené státy americké požádaly Tokio o instalaci druhého varovného radarového systému X-band na japonském území. Vrchní představitel amerických ozbrojených sil Martin Dempsey oznámil, že tato jednání s Japonskem Washington vede. Zdůraznil také důležitost radarového systému pro bezpečnost Japonska i Spojených států amerických. Proti instalaci se vyslovila čínská vláda. Podle čínského ministra národní obrany se USA nesnaží zajistit bezpečnost celého regionu, ale pouze svoji vlastní bez dohody s ostatními státy v oblasti. USA se brání prohlášením, že systém není namířen vůči Číně, ale pouze vůči KLDR.
Velká Británie poskytne finanční pomoc na boj s cholerou v Sierra Leone
Britská vláda uvedla, že poskytne dva milióny liber na boj s epidemií cholery, jež propukla v západoafrickém státě Sierra Leone. Onemocnění podlehlo již 200 lidí a více než 1200 je infikováno. Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma vyhlásil stav národní nouze a vláda požádala o mezinárodní pomoc. Kromě britské rozvojové agentury Departement for International Developement (DflD), jež dodává do oblasti pohotovostní lékařskou pomoc a vodu zde působí Červený kříž, nadace Zachraňte děti (STC) či Mezinárodní záchranný výbor (IRC).
Amnesty International: V Gambii bylo popraveno devět vězňů
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) uvedla, že obdržela důvěryhodné zprávy o uskutečnění čtvrteční popravy devíti vězňů. Také informuje o dalších hrozících popravách, jelikož gambijský prezident Yahya Jammeh slíbil při svém projevu, u příležitosti muslimského svátku Eid, popravu všech 47 vězňů v celách smrti. Africká unie (AU) vyzvala prezidenta Jammeha k odvolání svého plánu. Poprava devíti vězňů je podle AI velký krok zpět, neboť za posledních 25 letech v Gambii nedošlo k vykonání popravy.
Peru chce postavit letiště v blízkosti Machu Picchu
Peruánský prezident Ollanta Humala oznámil udělení zpracování plánů letiště v blízkosti města Cuzco. Toto letiště by mělo stimulovat turistický ruch do blízké památky Machu Picchu a pomoci tak nezaměstnanosti v regionu. Vláda hodlá do projektu investovat na 460 milionů dolarů. Nové mezinárodní letiště by mělo být umístěno ve městě Chinchero.
Ekvádor doufá v podporu od OAS ve věci udělení azylu pro zakladatele Wikileaks
Diplomatickou pomoc hledá Ekvádor od Organizace amerických národů (OAS), jejíž speciální setkání se bude odehrávat ve Washingtonu a hlavním tématem bude právě spor Ekvádoru a Velké Británie ve věci udělení azylu Julianu Assangeovi, zakladateli Wikileaks. I přes to na mítink své ministry zahraničí poslala pouze třetina členských států organizace.
Angolská opozice chce odložit volby
Angolská opozice v pátek oznámila, že chce o měsíc odložit volby, jež se mají konat 31. srpna, v důsledku nedostatečné transparentnosti voleb a porušování volebního práva. Podle lídra hlavní opoziční strany Unita Isaias Samakuva bude mít nekompetentnost národní volební komise (NEC) a zásahy vládnoucí strany MPLA do voleb za následek nespravedlivé hlasování. Voliči hlasováním zvolí nový parlament a lídr největší strany se stane prezidentem.
V Indii proběhla stávka více než 1 milionu zaměstnanců bankovního sektoru
Celkem dvoudenní celostátní stávka na protest proti reformním opatřením podle odhadů zasáhla přes 80 tisíc bankovních poboček, včetně největší banky v zemi Indické centrální banky. Stávku zorganizovalo celkem devět odborových organizací a její organizátoři uvedli, že plánovaná reformní opatření nejsou ani v zájmu bankovního průmyslu, jeho klientů či občanů samotných a naopak poškodí pouze státem spravovanou část bankovního sektoru. V jejich důsledku by mohlo mimo jiné dojít ke slučování některých bank, které by přineslo redukci počtu pracovních pozic.
Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru
Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.
Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.
Jižní Súdán zřídí nové aerolinie
Jihosúdánský náměstek dopravy Mayom Kouc Malek uvedl, že Jižní Súdán přibližně do měsíce vybere partnerskou společnost, s níž by stát zřídil nové aerolinie. Cílem je propojit vnitrozemský národ s okolním světem. V současné době využívá letiště v Jubě asi 22 aerolinií převážně ze sousedních států, jako jsou Keňa, Uganda a Etiopie. Akcie nových aerolinií budou rozděleny mezi vládu, která bude vlastnit 20 %, místní privátní sektor 31 % a zahraniční investoři 49 %. Melek prozatím nesdělil jméno potenciálního investora ani datum, do kdy by mělo dojít k zprovoznění aerolinek.
Jihoafrický prezident nařídil prošetření násilností v platinovém dole
Jihoafrický prezident Jacob Zuma poskytl detaily ohledně komise, která bude vyšetřovat smrt přibližně 44 lidí v platinovém dole Marikana, jež zemřeli při střetech mezi stávkujícími horníky a policisty v minulém týdnu. Komise prošetří činnost důlní společnosti Lonmin,vlády, policie i roli jednotlivců. Do čela tříčlenné komise se podle agentury AFP postaví soudce ve výslužbě Ian Farlam spolu s dalšími dvěma bývalými soudci. Komise by měla vyšetřování ukončit během čtyř měsíců a závěrečnou zprávu předložit o měsíc později.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Velitel mise ISAF prohlásil, že za útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO stojí ve 25% Taliban
Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Čína pomůže 500 miliony USD Malawi vybudovat tepelné elektrárny
Čínská společnost Gezhouba Group Corp postaví v Malawi tepelné elektrárny, které mají pomoci Malawi od častých elektrických výpadků. Podle ministra energetiky a těžby surovin Cassim Chilumpha bude výstavba, která započne začátkem příštího roku a má být dokončena v letech 2014 a 2015, stát 500 milionů USD. Malawi zásobují elektřinou především z vodní elektrárny, které produkují 280 megawattů za den, zatímco poptávka je kolem 300 megawattů. Nový komplex tepelných elektráren má vyprodukovat až 1000 megawattů za den.