Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
Archiv rubriky: Politika
Španělský region Katalánsko požádá vládu o finanční pomoc ve výši 5 miliard eur
Katalánsko, které je hospodářsky nejdůležitějším španělským regionem, dle informací BBC požádá španělskou vládu o pomoc ve výši 5 miliard eur. Dříve o pomoc požádaly i regiony Valencie a Murcia. Zpráva přichází v době, kdy oficiální údaje potvrdily, že ekonomika země se v 2. čtvrtletí roku propadla o 0,4% po poklesu o 0,3% v prvních třech měsících roku. Dle španělského ministra financí Cristóbala Montora se španělská ekonomika bude nacházet v recesi i v příštím roce. Přetrvávají tak spekulace, že země bude muset v budoucnu požádat o plnou finanční záchranu.
Ukrajinský kasační soud zamítl stížnost opoziční političky Juljie Tymošenko
Bývalá ukrajinská premiérka podala k soudu stížnost týkající se sedmiletého trestu odnětí svobody, jenž jí byl udělen kvůli překročení pravomocí při podpisu smlouvy o dodávkách ruského plynu v roce 2010. Evropská unie, která celý případ sleduje, uvedla, že je „rozhodnutím soudu zklamaná“. Již dříve právníci bývalé premiérky uvedli, že pokud dojde k nynější situaci, obrátí se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Dle političky bylo její zatčení politicky motivované a nedošlo k žádnému soudnímu přezkumu.
Somálský expremiér vyplatí oběti mučení
Americký federální soud v úterý rozhodl, že bývalý somálský premiér a ministr obrany Mohamed Ali Samantar musí zaplatit 21 miliónů USD jako kompenzaci obětem mučení a porušování lidských práv. Trest se vztahuje k činům spáchaným v 80. letech, kdy byl Samantary u moci. Samantar musí každému ze sedmi žalobců vyplatit 3 milióny USD na náhradu škody a kompenzaci. Bývalý premiér žije od roku 1997 v USA, kde byl Nejvyšším soudem v roce 2010 zbaven diplomatické imunity. Samantar v současné době prochází konkurzním řízením, dokud nebude vyřešeno, není nucen uhradit žádné odškodné.
Senegalský prezident: Peníze určené na financování senátu by měly být použity na povodňová opatření
Senegalský prezident Macky Sall vyzval stát ke zrušení senátu a využití ušetřených peněz k financování povodňových opatření. Sall přerušil svou návštěvu Jihoafrické republiky v důsledku rozsáhlých povodní, jež zasáhly Senegal a vyžádaly si nejméně 13 životů. Peníze určené pro senát, více než 15 miliónů USD, by byly využity k výstavbě protipovodňové ochrany. Na zlepšení senegalské protipovodňové ochrany převážně na předměstí Dakaru, přislíbila v květnu Světová banka (SB) 55,6 miliónů USD. Odhaduje se, že tisíce lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli rozsáhlým povodním způsobeným silnými dešti, které zasáhly západní Afriku.
Nigerijský ministr pro energetiku odstoupil
Ministr pro energetiku Barth Nnaji rezignoval pouhé dva měsíce před plánovaným začátkem privatizace energetického sektoru. V místních novinách se objevila zpráva, že firma, v níž má ministr podíl, se bude v privatizačním procesu ucházet o dva energetické podniky. Sám Barth Nnaji důvod svého odstoupení neuvedl. Nigérie je podle Transparency International řazena mezi země s největší korupcí na světě. Země plánuje privatizovat 17 energetických společností a slibuje si od toho zefektivnění energetické sítě a snížení korupce.
Somálsko má nového předsedu parlamentu
Novým předsedou parlamentu se stal expremiér Mohamed Osman Jawaari, když získal většinu hlasů. Před Somálskem stojí nyní volba nového prezidenta, jež byla naplánována na 20. srpna a nový termín nebyl zatím stanoven. Nový prezident bude mít za úkol vytvořit protikorupční instituce a ukončit dvě dekády politické nestability. Somálsko se ocitlo v politické krizi v roce 1991 po převratu, který svrhl generála Mohamed Siad Barreho.
Jihoafrická republika ujišťuje investory
Jihoafrická ministryně pro těžbu Susan Shabangu uvedla, že země poskytuje i nadále ochranu pro zahraniční investice v těžebním sektoru, čímž reagovala na poslední události v dole Marikana, kdy při stávce za vyšší platy zemřelo na 44 lidí. Jihoafrická republika zvažuje znárodnění těžebního průmyslu, začít by se mělo do konce letošního roku. Vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) ale není v otázce znárodňování jednotná.
Ekvádor: Velká Británie přestala zemi hrozit ve věci udělení azylu zakladateli Wikileaks
Tak se vyjádřil ekvádorský prezident Rafael Correa. Podle něj Ekvádoru, po udělení azylu zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi, nic nehrozí. Velká Británie se k věci vyjádřila se slovy, že ani nikdy zemi nehrozila. Ekvádorská ambasáda ve Velké Británii zároveň obdržela oficiální dopis, ve kterém Velká Británie vyzývá k „uklidnění situace“.
Kolumbijská vláda vyjednává o míru s levicovou guerrilou FARC
To potvrdil prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Jednání s nejznámější levicovou guerrilou FARC by tak mohla ukončit téměř 50 let trvající spor mezi oběma stranami. Prezident Santos i přes toto potvrzení nesdělil bližší informace. Podle místních médií ale zástupci obou stran již podepsali první smlouvy. Stát se tak mělo v kubánské Havaně.
EU: Somálsko musí vytvořit novou vládu
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton po pondělní návštěvě Somálska uvedla, že somálští lídři musí zformovat novou vládu, která bude schopná činnosti v ekonomicky i politicky křehké východoafrické zemi. Klíčovým bodem k utvoření vlády je volba nového předsedy parlamentu a prezidenta, k čemuž mělo dojít před 20. srpnem, ale i přes zahraniční tlak se tak nestalo. Západní diplomaté doufají, že půjde pouze o několikatýdenní zdržení a dojde k posunu v somálském reformním procesu.
Jihoafrická republika se snaží uzavřít dohodu ohledně mezd horníků
Jihoafrické ministerstvo práce uvedlo, že stát usiluje o uzavření mírové dohody s důlními odbory ohledně mezd a ukončit tak stávku, která ochromila důlní společnost Lonmin. V úterý se uskutečnilo setkání představitelů Národního svazu zaměstnanců dolů (NUM), Asociace důlních a stavebních odborů (AMCU) a management firmy Lonmin asi 120 kilometrů západně od Johannesburgu ve městě Rustenburg. Podle ministerstva se ve středu očekává uzavření mírové dohody. Třetí největší světový producent platiny Lonmin přichází v důsledku stávky o 2500 oz kovu za den, při čemž se těžba zastavila skoro před dvěma týdny. Dohoda by měla ukončit stávku, při které v minulém týdnu zemřelo 44 lidí.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Američtí vojáci, kteří zavinili incidenty v Afghánistánu, byli administrativně potrestáni
6 amerických vojáků, kteří v únoru 2012 spálili na základně Bagram v Afghánistánu Korán a další náboženské texty a vyvolali tak v zemi rozsáhlé nepokoje, při nichž zahynulo na 30 lidí, byli potrestáni. Americká armáda jim snížila hodnost a zmrazila platy. Stejným způsobem byli potrestáni i 3 američtí vojáci, kteří vyvolali v Afghánistánu pohoršení, když pózovali s těly mrtvých povstalců. Oba incidenty tak byly vyšetřeny a posouzeny v rámci americké armády a nedošlo tak ke kriminalizaci obviněných. Administrativní trest byl obecně očekáván.
Vláda Gambie potvrdila popravu devíti osob
Devět vězňů bylo v neděli zastřeleno popravčí četou navzdory mezinárodnímu nesouhlasu, čímž vláda potvrdila zprávu Amnesty International z minulého týdne. Lidsko-právní organizace a mezinárodní společenství požadovaly, aby prezident Yahya Jammeh odstoupil od plánovaných 47 poprav. Mezi popravenými byli především bývalí úředníci a nejvyšší vojenští důstojníci, kteří byli vězněni za zradu od roku 1994, kdy se prezident Jammeh převratem stanul v čele země. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton vyzvala k okamžitému zastavení poprav. Trest smrti byl v Gambii zrušen exprezidentem Dawda Jawarem, v roce 1995 ho obnovil prezident Jammeh.
Egyptský prezident odmítl devalvaci měny
Lidová revoluce, odstoupení exprezidenta Husni Mubaraka a politická krize měla za následek, že ekonomika Egypta zpomalila. Nový egyptský prezident Mohamed Mursi vyloučil devalvaci měny a vyšší daně, naopak bude spoléhat na investice, cestovní ruch a vývoz. V minulém roce se egyptská inflace zvýšila a hospodářský růst značně zpomalil. Ekonomové tvrdí, že Egypt musí vytvořit na 700 000 pracovních míst ročně a zaměřit se na 6% ekonomický růst. Minulý týden vláda oficiálně požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o navýšení půjčky na 4,8 miliard USD. Zvýšení daní v nejbližší době prezident Mursi odmítl. „Daňový systém ale potřebuje revizi, aby se státní podpora dostala těm, kteří ji skutečně potřebují,“ uvedl.
Ve Spojených státech byl zahájen nominační sjezd Republikánské strany, kvůli přicházející bouři Isaac byl však ihned přerušen do úterý
Sjezdu se bude účastnit okolo 2300 delegátů a v rámci jeho průběhu je na čtvrtek naplánován projev M. Romneyho, který přijme nominaci strany na úřad prezidenta Spojených států. O průběhu sjezdu bude informovat přes 15 tisíc akreditovaných novinářů. Očekává se, že se sjezd pevně postaví za svého kandidáta a bude se snažit přesvědčit veřejnost, že je strana dostatečně jednotná a silná před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Podle posledního předvolebního průzkumu jsou preference obou prezidentských kandidátů ve Spojených státech zcela vyrovnané
Podle průzkumu provedeného před republikánským nominačním sjezdem nyní podporuje současného prezidenta B. Obamu 46% oslovených registrovaných voličů, jeho republikánského rivala M. Romneyho 47% respondentů. Zároveň z výzkumu vyplývá, že nejdůležitějším faktorem při výběru nového prezidenta bude jeho hospodářská politika, se kterou v současnosti není spokojeno přes 80% respondentů.
Austrálie rekordně navyšuje imigrační limity
Austrálie zvýší roční příjem imigrantů ze současných 13 750 na celkových 20 000 osob, tedy o 45%. Jedná se tak o největší nárůst příjmu přistěhovalců za posledních 30 let. Australská vláda tak reaguje na doporučení nezávislého expertního panelu, který byl zřízen australskou premiérkou Julii Gillard poté, co se debata o problematice žadatelů o azyl dostala na půdě parlamentu do mrtvého bodu. Návrh na navýšení počtu přijatých imigrantů navazuje na nedávno schválený zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru, a zároveň souvisí s rostoucím počtem ilegálních přistěhovalců a bojem proti ilegálnímu obchodu s lidmi.
Jednání Súdánu a Jižního Súdánu je odloženo na příští týden
Jednání představitelů Súdánu a Jižního Súdánu, ohledně zbývajících sporných otázek týkající se hranic, bezpečnosti a obnovy vývozu ropy, bylo odloženo na příští týden kvůli pohřbu bývalého etiopského premiéra Meles Zenawi, jenž zemřel minulý týden. Jednání mělo proběhnout 26. srpna pod dohledem Africké unie (AU), která má sídlo právě v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, kde se 2. září uskuteční Zenawiho pohřeb. Delegáti obou zemí dorazí do Etiopie 3. září, vyjednávání bude pokračovat v následujících dnech.
Jihoafrická republika poskytne Svazijsku půjčku
Jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan v pondělí uvedl, že Jihoafrická republika začne v září Svazijsku, poslední africké monarchii, vyplácet půjčku v hodnotě 285,9 miliónů USD. Půjčka byla vyjednána v minulém roce poté, co se Svazijsko ocitlo ve finanční krizi způsobené propadem příjmů z regionální celní unie. Monarchie bude úvěr splácet po dobu pěti let, počínaje rokem 2015, prostřednictvím příjmů z akcií z Jihoafrické celní unie (SACU).
Organizace Human Rights Watch kritizuje Čínu za nucenou deportaci uprchlíků z barmského státu Kachin
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) Čína minulý týden donutila k návratu do etnickým konfliktem zmítané provincie Kachin na severu Barmy přibližně jeden tisíc uprchlíků. Podle zdrojů HRW existují plány na deportaci dalších 4 tisíc uprchlíků, kteří se v tuto chvíli nacházejí v provizorních uprchlických táborech v jihočínské provincii Yunnan. Organizace vyzvala Čínu k zastavení deportací a k respektování mezinárodních právních závazků. Boji, které vypukly v provincii Kachin na severu Barmy mezi Barmskou armádou a vzbouřeneckou Kachinskou nezávislou armádou v létě minulého roku, bylo postiženo několik desítek tisíc lidí. Konflikt podle odborníků znamená prozatím největší zkoušku pro novou barmskou civilní vládu a její reformní snahy.
Nigérie potvrdila rozhovory s islamistickou skupinou
Militantní skupina Boko Haram, která je jednou z největších hrozeb nigerijské bezpečnosti, ve čtvrtek odmítla jednání s nigerijskou vládou. Ta nyní tvrdí, že rozhovory s Boko Haram pokračují „zadními kanály“, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Islamisté nechtějí s vládou jednat, dokud nebude země, čítající 160 milionů obyvatel, zcela islámská. „Forma dialogu je vedena zadními kanály tak, abychom porozuměli rozhoršení těchto osob. To může pomoci vyřešit krizi,“ uvedl mluvčí prezidenta Reuben Abati.