Demokratická republika Kongo v pátek oznámila, že požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na rwandského ministra obrany Jamese Kaberebe, náčelníka ozbrojených jednotek Charlese Kayonga a armádního poradce generála Jacquese Nziza kvůli podpoře rebelů ze skupiny M23, jež působí na východě země. Konžský ministr zahraničních věcí Raymond Tshibanda se k prodiskutování sankcí sešel s členy Rady bezpečnosti tento týden. Kolem půl miliónu konžských obyvatel bylo v důsledku bojů nuceno opustit své domovy, podle OSN roste počet zabitých civilistů.
Archiv rubriky: Politika
Spojenec bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny byl odsouzen k šesti měsícům vězení
Soud v Pobřeží slonoviny v pátek odsoudil generálního tajemníka strany FPI Laurent Akouna, spojence bývalého prezidenta Laurent Gbagbo, k šesti měsícům vězení, přestože hlavní žalobce požadoval nejvyšší trest pěti let. Akoun byl shledán vinným z narušování pořádku a míru. Podle jeho právníků byl proces politicky motivován. Několik dalších gbagbových spojenců bylo úřady zatčeno, jelikož se vláda domnívá, že jsou zodpovědní za ozbrojené srpnové střety v Pobřeží slonoviny, při nichž bylo zabito kolem 20 lidí. Bývalý prezident Gbagbo je obviněn Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Informace o nigerijských tajných agentech unikly na veřejnost
Militantní skupina Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaria v Nigérii a je jednou z největších hrozeb společnosti, uveřejnila osobní informace o nigerijských agentech Státní bezpečnostní služby (SSS). Informace zahrnují jméno, číslo ID, bankovní spojení a adresy agentů. Podle analytika Abubakar Othama je SSS únikem informací zahanbeno a došlo k ohrožení nejen samotných agentů, ale i celé země. Boko Haram se ke zprávám o své vině na úniku informací nevyjádřila. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již dříve upozornil, že se členové islamistické militantní skupiny Boko Haram infiltrovali do všech odvětví vlády.
Íránský prezident vyzval k redefinici komise OSN pro atomovou energii
V reakci na zprávu OSN, která varovala před narůstajícím objemem výroby obohaceného uranu v Íránu, prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že komise OSN není nestranná. Podle jeho názoru jsou závěry komise vytvořené v souladu se strategickými zájmy USA, Izraele a jejich spojenců ze Západu. Vyzval ostatní státy, aby se pokusily komisi změnit. Svoje prohlášení učinil Mahmúd Ahmadínežád na setkání Hnutí nezúčastněných, které se právě koná v Teheránu.
Pentagon uvažuje nad právním zásahem proti chystané knize o smrti Usámy Bin Ládina
Jeh Johnson, přední právník ministerstva obrany, prohlásil, že americký Pentagon uvažuje nad právním zásahem proti Mattu Bissonnettovi. Ten se, jakožto bývalý člen speciálních jednotek, účastnil zásahu v Pákistánu, při kterém byl zabit Usáma Bin Ládin. Nyní hodlá o této akci vydat knihu. V knize jsou ovšem obsaženy informace, které podléhají utajení. Jeh Johnson upozornil, že Matt Bissonnett podepsal revers, ve kterém se zavázal neprozradit tajné informace, ani po ukončení služby. Varoval jej, že pokud bude knihu vydávat, tak proti němu ministerstvo obrany zahájí soudní řízení.
Rusko vyzvalo USA a EU ke zrušení sankcí proti Sýrii
Ruský stálý představitel při OSN Vitaly Churkin ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti o Sýrii vyzval USA a EU k okamžitému upuštění od jednostranných sankcí proti Sýrii. „Tyto sankce Rady bezpečnosti OSN nemají nic společného s reálným úsilím o urovnání syrské krize, pouze komplikují život obyčejných lidí a připravují je o možnost uspokojit své základní potřeby a využít svá základní lidská práva,“ uvedl ruský vyslanec. Sankce proti Sýrii zavedly Spojené státy, Evropská unie a Liga arabských států.
Ghanská vládnoucí strana vybrala svého kandidáta na prezidenta
Ghanská vládnoucí strana Národní demokratický kongres (NDC) vybrala jako kandidáta na prezidenta Johna Mahama, který se stal v srpnu hlavou státu poté, co bývalý lídr John Atta Mills náhle zemřel. Podle ghanské rádiové stanice Joy FM získal Mahama více než 99 % odevzdaných hlasů NDC. V prezidentských volbách bude proti nynějšímu prezidentovi Johnu Mahama stát Nana Akufo-Addo z Nové patriotické strany (NPP), jež ve volbách v roce 2008 prohrál s rozdílem pouhých 0,5 % hlasů.
V Angole se konají parlamentní a prezidentské volby
V Angole se pořádají druhé národní volby od konce občanské války před deseti lety. Angolané zvolí nový parlament a prezidenta. Nová ústava zakázala přímou volbu prezidenta, postu se tedy zhostí lídr vítězné strany. Favoritem voleb je Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA) v čele s nynějším prezidentem Jose Eduardo dos Santosem, který je u moci od roku 1979. Hlavní opoziční strana, s níž se MPLA ve volbách utká, je Unita s lídrem Isaias Samakuva, jenž před týdnem vyjádřil pochyby ohledně transparentnosti voleb a připravenosti volebního seznamu. Podle národní volební komise (NEC) se žádné problémy ohledně voleb neobjevily.
Rakousko uspořádá referendum o zrušení všeobecné branné povinnosti
Vojenská reforma má zabránit neshodám mezi rakouskými politickými silami. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPO) včele s kancléřem Wernerem Faymannem je pro vytvoření zcela profesionální armády, Rakouská lidová strana (OVP), kterou zastupuje vicekancléř Michael Spindelegger, je však pro udržení branné povinnosti. O záležitosti tak v lednu 2013 rozhodnou Rakušané. Výsledek referenda bude závazný a příjme podobu zákona nejpozději na podzim roku 2013, bez ohledu na výsledek voleb. Rakousko spolu s Dánskem, Řeckem, Norskem, Finskem a Švýcarskem jsou mezi posledními evropskými zeměmi, kde branná povinnost přetrvává.
Policie obvinila horníky v Jihoafrické republice z vraždy
Za smrt 34 horníků, kteří zemřeli po zásahu policie proti stávkujícím zaměstnancům společnosti Lonmin za vyšší mzdy v jihoafrickém dole Marikana, se bude zodpovídat 270 zatčených horníků, včetně těch, kteří byli neozbrojeni. Podle bývalého předsedy Mladé ligy Afrického národního kongresu Julius Malema je rozhodnutí o stíhání horníků „šílenstvím“. „Policisté, kteří zabili 34 horníků, nejsou ve vazbě, ale jejich kolegové ano,“ uvedl Malema, který byl ze strany vyloučen na začátku roku po několika neshodách s prezidentem Jacobem Zumou. Stíhání horníků umožňuje tzv. doktrína společného záměru, která byla využívána během apartheidu.
Burkina Faso navrhuje 20% daň z prodeje těžebních licencí
V Burkině Faso jsou důlní společnosti povinny se zaregistrovat u vlády pokaždé, když chtějí prodat licenci. Nyní vláda navrhuje, že každý prodej těžebních licencí bude zdaněn ve výši 20 %. Návrh by do konce roku měl projednat parlament. Nová daň by podle analytiků mohla odrazit potenciální investory. Země je významným producentem drahých kovů a je bohatá na zinek. K podobnému kroky se podle těžebních společností chystá i sousední Ghana, která plánuje zvýšit daň z těžby z 25 % na 35 % a zavést 10% daň z prodeje těžební licence.
Senegalský prezident navrhuje zrušení senátu
Horní komora parlamentu Senegalu by podle prezidenta Macky Salla měla být zrušena a ušetřené finanční prostředky by měly být použity na vznik protipovodňových opatření a zlepšení infrastruktury. „Trvám na upřednostnění národa před politickými stranami a na snížení státních výdajů ve prospěch obyvatel,“ řekl prezident Sall. Zrušení stomístného senátu by přineslo 15 milionů USD. Návrh bude projednávat sněmovna během několika týdnů. Zrušení senátu přivítají především chudá předměstí hlavního města Dakaru, která trpí každoročně záplavami v období dešťů. Letos zemřelo během povodní šest lidí. Senát v roce 2001 z důvodu škrtů zrušil bývalý prezident Abdoulaye Wade, v roce 2007 byla horní komora opět obnovena.
OSN varuje, že Írán zvyšuje produkci obohaceného uranu
Zpráva OSN ve svém závěru uvedla, že Írán zvýšil svoji produkci obohaceného uranu. Od poslední inspekce OSN, která proběhla v květnu tohoto roku, vyprodukoval Írán 189.4 kilogramů obohaceného uranu. Jedná se o nárůst 43, 8 kilogramů oproti minulému období. OSN také upozornila, že Írán přemístil své laboratoře na obohacování uranu a vyslovila podezření, že tak učinil proto, aby ztížil týmu OSN, jeho pozorovatelskou činnost. OSN také Írán vyzvala, aby se k podezřením okamžitě vyjádřil.
Bývalý nigerijský ministr pro energetiku odstoupil kvůli zachování integrity
Bývalý nigerijský ministr pro energetiku Barth Nnaji v úterý rezignoval poté, co se v místních novinách objevila zpráva, že ministr vlastní podíl ve firmě, která se bude v nadcházejícím privatizačním procesu ucházet o dva energetické podniky. Nnaji uvedl jako důvod odstoupení snahu o zachování bezúhonnosti sebe a prezidenta a jakékoli provinění odmítl. Exministr také plánuje návrat k práci v energetickém sektoru.
Libyjské národní shromáždění suspendovalo tři členy
Mluvčí Organizace pro transparentnost a nacionalismus Omar al-Hassabi uvedl, že tři členové libyjského v červenci zvoleného národního shromáždění, Anfish Abdel Moneim, Salma Akheil a Ibrahim Adah, byli ve středu ráno suspendováni kvůli údajnému spojení s bývalým lídrem Muammarem Kadaffi. Při vyšetřování, po kterém byli představitelé dočasně zbaveni svých pozic, se ukázalo, že byli členy Kadaffiho revolučních gard či nesou podíl na trestných antirevolučních aktivitách. Suspendovaní muži, kteří neposkytli k situaci komentář, mají deset dní na odvolání.
V západočínské provincii Sichuan se upálili dva tibetští mniši
Incident se odehrál v pondělí ráno v blízkosti buddhistického kláštera Kirti, který se v posledních letech stal jedním z hlavních center protestů proti čínskému náboženskému útlaku v západní Číně. Podle zdrojů z organizace Free Tibet a rádia Svobodná Asie jsou obětmi dva mladí mniši z tohoto kláštera ve věku 17 a 18 let. Celkový odhad počtu osob, které se na protest proti čínské politice na území bývalého státu Tibet od masových protestů tibetských mnichů v roce 2009 upálily, tak stoupl na 51. Podle zpravodajské agentury BBC však může být nepřesné, neboť zahraniční novináři mají do oblasti zakázaný přístup.
Barmský prezident oznámil rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
Barmský prezident Thein Sein tento týden oznámil výměnu 11 z celkových 29 ministrů. Jedná se tak o největší přeskupení vládních sil od převzetí moci civilní vládou v březnu minulého roku. Prezidentův krok vypovídá podle analytiků o snaze zachovat proreformní směr vládní politiky. Mezi ministerstva, kterých se změny týkají, patří mimo jiné ministerstva průmyslu, národního plánování, ekonomického rozvoje a zvláště pak ministerstvo informací, které bylo dosud vedeno jedním z nejvýznamnějších zastánců tvrdé linie, ministrem Kyaw Hsanem.
Japonsko se chystá do roku 2030 uzavřít všechny jaderné elektrárny
Japonská vládní Demokratická strana premiéra Yoshihika Nody tak zřejmě před nadcházejícími všeobecnými volbami reaguje na převládající veřejné mínění, které se po loňské katastrofě v elektrárně Fukushima přiklonilo na stranu odpůrců jaderné energetiky. Návrh premiéra je však široce kritizován zástupci energetických firem a obchodní lobby, kteří tvrdí, že tento krok povede k prudkému nárůstu ceny elektřiny, která přinutí velké společnosti přesunout výrobu a spolu s ní pracovní pozice do zahraničí. Loňské zemětřesení a vlna tsunami, které ochromily jadernou elektrárnu Fukushima, způsobily pozastavení plánovaného vládního programu z roku 2010, který počítal se zvýšením podílu jaderné energie na výrobě elektřiny do roku 2030 na více než 50% oproti stávajícím 30%. Demokratická strana je ohledně budoucnosti jaderné energetiky v Japonsku názorově nejednotná, a další vývoj tak zůstává nejasný.
Republikán Mitt Romney byl na stranickém sjezdu oficiálně nominován na prezidentského kandidáta
Potřebnou hranici 1144 získaných volitelských hlasů získal M. Romney již před třemi měsíci v rámci voleb ve státě New Jersey, oficiální nominace je však podle zvyklostí vyhlášena až na celostranickém sjezdu, který nyní probíhá v Tampě na Floridě. Sjezd končí dnes, kdy je zároveň očekávána Romneyho závěrečná řeč a oficiální přijetí kandidatury.
Senegal může vyhostit gambijského velvyslance
Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.
Egypt chce vyšetřovat expremiéra a bývalého kandidáta na prezidenta Ahmed Shafika
Bývalý premiér za Mubarakovy vlády a poražený kandidát na prezidenta Ahmed Shafik by měl být vyslýchán v souvislosti s údajnou korupcí. K jeho stíhání Egypt přistoupí v momentě, kdy se Shafik vrátí do země. V červnu dva dny po prohraném druhém kole prezidentské volby proti současnému prezidentovi Mohamedu Mursimu odjel Shafik z Egyptu s tím, že se brzo vrátí a založí novou liberální politickou stranu. Možnost zatčení podle analytiků pravděpodobně návrat Shafika oddálí. Ahmed Shafik měl prodat pozemky pod cenou společnosti, jejímiž vlastníky byly synové expreprezidenta Husni Mubaraka. Shafik obvinění popírá.
Počet zabitých civilistů v Demokratické republice Kongo podle OSN roste
Na začátku srpna se podle zástupce generálního tajemníka OSN Rogera Meece zvýšil počet zabitých civilistů na východě Demokratické republiky Kongo, především v oblasti Severní Kivu, která sousední s Rwandou. V oblasti proti sobě stojí vládní jednotky a povstalecká skupina M23. Vedle povstalců z M23 v regionu působí i Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR), které se skládají především z etnických Hutuů, většina z nich uprchla do Demokratické republiky Kongo po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Na půl milionů Konžanů muselo důsledkem bojů opustit své domovy.
Pákistánská ministryně zahraničí vyzvala USA k ukončení útoků bezpilotních letounů
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar vyzvala USA k okamžitému ukončení všech útoků bezpilotních letadel na území Pákistánu. Útoky dronů označila za nelegální a kontraproduktivní. Napětí mezi Islamabádem a Washingtonem podle jejího názoru neskončí, dokud USA útoky nezastaví. Bezpilotním letounům NATO se ovšem podařilo před několika dny zabít jednoho z vůdců Talibanu. USA tak nemají zájem na ukončení těchto útoků. Kritizují také, že Pákistán není schopen teroristickou síť Haqqani, jež spolupracuje s Talibanem, zlikvidovat.