Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.
Archiv rubriky: Politika
Situace mezi Súdánem a Jižním Súdánem se znovu přiostřuje
Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let
V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 % z celkového rozpočtu.
Prezident Pobřeží slonoviny jmenoval nového premiéra
Poté, co minulý týden prezident Pobřeží slonoviny Alasssane Outtara rozpustil parlament, jmenoval podle agentury Reuters novým premiérem bývalého ministra zahraničí Daniela Kablan Ducan z koaliční strany PDCI. Prezident tak dodržel dohodu a premiérský post poskytl straně PDCI, která ho v povolebním násilí v roce 2010 podpořila. Kabinet prezident Outtra rozpustil z důvodu „malé solidarity v rámci koalice“.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
V Bolívii probíhá sčítání lidu, po dobu sčítání byl nařízen zákaz vycházení z domu
Po 11 letech na popud bolivijského prezidenta Evo Morales probíhá sčítání lidu, na 10 milionů obyvatel muselo zůstat ve svých domovech. Pokud bude dům prázdný, bude podle vládního prohlášení vyvlastněn. Každý Bolivijec má být ve středu v místě, kde se narodil. Sčítání lidu má naznačit geografické přesuny obyvatelstva, předpokládá se, že ubylo lidí v hornických oblastech a zvýšil se naopak počet obyvatel v Santa Cruz. Důvod sčítání je i politický, podle nového rozložení obyvatelstva se bude volit do parlamentu.
Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope
Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.
Rozvojová pomoc Velké Británie v Nigérii údajně selhává
Podle Nezávislé komise pro rozvojovou pomoc (ICAI) finanční prostředky britské vlády v hodnotě 130 milionů USD na zlepšení školství v Nigérii selhávají důsledkem nedostatku kvalitních učitelů a nízké lokální podpory. Do konce roku 2019 by přitom měla Nigérie ještě obdržet 165 milionů USD. „Podle výzkumu nemá rozvojová pomoc velký dopad na zlepšení základního školství,“ píše ve zprávě ICAI. Podle ICAI stále na 3,7 milionů dětí nenavštěvuje ani základní školu. Britská vláda se zprávou ICAI bude zabývat.
Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média
Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo
Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný
V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
Na severu Mali bojují islamisté s Tuaregy o město Menaka, EU vyšle 250 jednotek na výcvik armády
Islamisté z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) v pondělí uvedli, že obsadili město Menaka na severu Mali, které bylo doposud v držení Tuaregů sjednocených do Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Zatímco hnutí Mujao deklarovalo kontrolu nad městem, Tuaregové tvrdí, že boje i nadále pokračují. V pondělí se ministři zahraničních věcí EU shodli na vyslání 250 jednotek, jejichž úkolem bude výcvik malijské armády.
Agentura Moody’s snížila Francii rating
Ratingová agentura Moody’s snížila evropské zemi nejvyšší hodnocení z AAA na AA1 důsledkem negativního výhledu ekonomiky. Agentura Moody v prohlášení uvedla, že riziko odchodu Řecka z eurozony, stagnace ekonomického rozvoje a pravděpodobnost, že Francie bude muset pomoct jiným evropským zemím z dluhové krize, přispěly ke snížení ratingu. Konkurenční agentura Standard & Poor snížila Francii rating již v lednu. „Důvodem je i nepružnost pracovního trhu a nízká úroveň inovace, která povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a následně erozi exportně orientovanému francouzskému průmyslu,“ prohlásila agentura.
Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.
Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace
Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Jméno nového českého ministra dopravy je neznámé, koalice plánuje revidovat koaliční smlouvu
Náměstek předsedkyně strany LIDEM Karolíny Peake Petr Vacek se nebude ucházet o post ministra dopravy v České republice, kde měl nahradit dosavadního ministra Pavla Dobeše, který rezignuje k 3. prosinci z důvodu nefunkčního registru vozidel. Představitelé vládnoucí ODS, TOP09 a LIDEM se mají sejít, aby jednali o změnách koaliční smlouvy a ustanovení priorit vlády, ze smlouvy se mají odstranit body, které již vláda premiéra Petra Nečase nestihne do konce volebního mandátu. Jednou z diskutovaných věcí je snížení počtu ministerstvech a jejich sloučení, což by mohlo do státního rozpočtu přinést další peníze.
Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje
Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.