Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.
Archiv rubriky: Politika
V Maroku se střela policie s demonstranty, v zemi se zvyšuje nezaměstnanost
V neděli se střetla v ulicích Maroka policie s demonstranty, kteří protestovali proti zvyšování státního rozpočtu a královským výdajům. Maroko se ocitlo v ekonomických problémech poté, co propukla krize eurozony, na níž je svou ekonomikou severoafrická země navázána. V zemi se zvyšuje cena potravin a nezaměstnanost. Navýšením sociálních výdajů v minulém roce předešlo větším protestům, které se nevyhnuly sousedním zemím. Čtvrtina obyvatel z celkového počtu 33 milionů lidí žije pod hranicí chudoby.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Kurdští vězni ukončili hladovku
Uvězněný představitel Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan vyzval podle agentury Reuters k ukončení 68 dní trvající hladovky kurdských separatistů, které se mělo zúčastnit na 1 700 vězňů. Samotný Abdullah Ocalan je ve vězení na ostrově Imrali jižně od tureckého Istanbulu. Kurdové požadují zlepšení podmínek pro vězného Ocalana a zavedení možnosti soudního procesu v kurdštině, v současnosti je jediný povolený jazyk u soudu turečtina. V roce 2000 při podobné hladovce zemřelo více než 100 lidí. V konfliktu mezi PKK a tureckou vládu, která skupinu označuje za teroristickou, zemřelo na 40 000 lidí.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Egyptský ministr dopravy odstoupil kvůli nehodě autobusu
V sobotu se autobus plný dětí srazil s projíždějícím vlakem nedaleko města Manfalut, 350 kilometrů jižně od Káhiry. Řidič a 50 dětí ve věku od 4 do 6 let nehodu nepřežily. Ministr dopravy a ředitel železničních drah následně rezignovali. Bezpečnost vlakových přejezdů je v Egyptě dlouhodobě kritizována. Každoročně zemře při automobilové nehodě na egyptských silnicích v průměru 8 000 lidí.
V Paříži demonstrovaly tisíce obyvatel proti legalizaci stejnopohlavního manželství
Na 70 000 lidí podle BBC protestovalo v ulicích Paříže proti návrhu francouzské vlády legalizovat manželství homosexuálních a lesbických párů a umožnění stejnopohlavním párům adoptovat děti. Proti zákonu demonstrovali Francouzi i v Lyonu, Toulouse a Marseille. Navzdory odporu 1000 starostů a katolické církve vláda návrh schválila, parlament o něm bude hlasovat v lednu.
Koptský papež Tawadros II. byl oficiálně korunován
Nový papež koptských křesťanů Tawadros II. byl v nedeli korunován během slavnostního obřadu v egyptské Káhiře. Ceremonie se zúčastnil i egyptský premiér Hisham Qandil a představitelé Muslimského bratrstva. Po svržení prezidenta Husni Mubaraka se koptští křesťané, kteří tvoří až 10 % egyptské společnosti, stali cílem několika útoků. Papež Twadros byl jmenován hlavou koptské církev po zesnulém papežovi Shenouda III., jenž zemřel v březnu letošního roku.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
Evropská komise navrhuje 40 % žen ve vedení velkých firem
Evropská komise schválila návrh eurokomisařky Viviane Reding, podle něhož má být do roku 2020 ve velkých firmách s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 63 milionů USD 40 % žen ve vedení. Státní firmy by k většímu zastoupení žen měly dojít do roku 2018. Návrh se týká asi 5 000 firem, v současnosti je průměr žen ve vedení firem necelých 15 %. Návrh musí schválit ještě členské státy a Evropský parlament, zatím není jisté, zdali se tak skutečně stane, některé země se postavily proti návrhu.
Nigérie deklaruje smrt jednoho z vůdců militantní Boko Haram
Nigerijská armáda oznámila, že jeden z předních vůdců militantní islámské skupiny Boko Haram, která chce na severu země zavést islámské právo šaría, byl zabit. Ibn Saleh Ibrahim byl zabit během přestřelky v severovýchodním městě Maiduguri. Do čela skupiny Boko Haram se měl podle BBC postavit Abubakar Shekau, zakladatele Mohammeda Yusufa zabila nigerijská armáda v červenci 2009. Boko Haram se přihlásila ke stovkám obětí a desítkám útoků v zemi od roku 2009.
Intervence na sever Mali se neuskuteční dříve než v polovině roku 2013
Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
V Sierra Leone začaly prezidentské, parlamentní a lokální volby
Od konce občanské války v roce 2002 začaly již třetí všeobecné volby, v nichž si obyvatelé zvolí nového prezidenta, parlament a místní samosprávy. Proti současnému prezidentovi Ernest Bai Koroma se postaví 8 kandidátů. O převahu v parlamentu se bude ucházet strana prezidenta Koroma Všelidový kongres (APC), Lidová strana Sierra Leone (SLPP) a Lidové hnutí za demokratickou změnu (PMDC). Výsledky by měly být známé do 10 dnů. Přes svůj rychlý ekonomický růst zůstává v zemi na 6 milionů obyvatel, kteří žijí za méně než 1,25 USD na den.
V Jordánsku propukly protesty, důvodem je zrušení dotace na paliva
V hlavním městě Jordánska Amman se střetli příznivci krále Abdullaha II. a protivládní demonstranti poté, co vláda zrušila dotace na paliva začátkem tohoto týdne. Cena plynu pro domácnosti se zvýšila více než o 50 %, pohonné hmoty se zvýšily o třetinu. Král Abdullah II. stojí v čele Jordánska již 13 let, doposud se protesty zemi spíše vyhýbaly. V Jordánsku se navíc zvyšuje nezaměstnanost, chudoba a inflace. Podle premiéra Abdullaha Ensoura jsou škrty nutné, aby se snížil státní deficit v hodnotě 5 miliard USD.
USA zrušily embargo na dovoz barmského zboží
Před pondělní historicky první návštěvou Barmy amerického prezidenta Baracka Obamy zrušily USA embargo na dovoz barmského zboží, v platnosti zůstane jen embargo pro některé drahokamy. USA chtějí tímto krokem podpořit politické reformy v zemi, které započaly po volbách v roce 2010, a nabídnout bilaterální obchodní vztahy.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
Německá kancléřka Merkelová navštívila Moskvu, kde se setkala s prezidentem Putinem
Ruský prezident Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se sešli v Moskvě, tématem návštěvy byly především obchodní vztahy, které se ročně pohybují kolem 80 miliard USD. Podle kancléřky Merkelové potřebuje Německo ropu a zemní plyn, jimiž disponuje Rusko, na oplátku může Německo Rusku pomoci s modernizací, infrastrukturou a zlepšením zdravotní péče. Necelých 40 % z celkového exportu zemního plynu a 30 % ropy Německa pochází právě z Ruska. Německá kancléřka neopomněla zmínit nedodržování lidských práv v Rusku, prezident Putin odvětil, že „vždy je ochoten naslouchat svým zahraničním partnerům, ovšem ti znají události z Ruska jen ze vzdáleného doslechu“.
Soud v Haagu osvobodil dva chorvatské generály
Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu propustil chorvatského generála Ante Gotovina a Mladena Markace, kteří byli v roce 2011 odsouzení ke 24 a 18 letům vězení za etnické vraždění Srbů v chorvatském regionu Krajina. Tisíce lidí v hlavním městě Záhřebu rozhodnutí oslavně přivítaly, Srbové ho považují naopak za hanebnost. Podle soudce Theodora Merona byli generálové pouze součástí plánu chorvatského prezidenta Franjo Tudjman, který chtěl vysídlit etnické Srby. Na 200 000 Srbů bylo v roce 1995 z Chorvatska vyhnáno a nejméně 150 Srbů bylo zabito během vojenské operace v oblasti Krajina. Rozhodnutí by mělo být konečné.
Austrálie vyhlásila světově největší mořskou rezervaci
Mořská rezervace zabírá na 2,3 milionů čtverečních kilometrů v šesti oblastech moře, kde je zakázán rybolov a průzkum ropných zásob. Ministr životního prostředí Tony Burke podle BBC označil vznik nové mořské rezervace za historický moment. Rybářský průmysl naopak tvrdí, že jde pro Austrálii o ztrátu v řádech milionů USD. Ministr Burke řekl, že rybářský průmysl získá jako kompenzaci za vznik rezervace 103 milionů USD, ačkoliv „celý projekt zasáhne průmysl z méně než 1 %“. Podle Australské námořní aliance (AMA) důsledkem rezervace přijde o práci 36 000 lidí. Iniciativu k vytvoření mořské rezervace oznámila australská vláda již v červnu, oficiálně byla prohlášena až v pátek.
V bojích mezi konžskou armádou a rebely v hnutí M23 mělo zemřít 150 rebelů
V nových bojích, které propukly na východě Demokratické republiky Kongo nedaleko města Goma, bylo podle armády zabito na 150 rebelů, sjednocených do hnutí M23, které vede generál Bosco Ntaganda. Podle mluvčího konžské armády Lamberta Mende byla jedna třetina zabitých rebelů v uniformě rwandské armády. Sousední země opakovaně odmítá jakoukoliv pomoc při výcviku rebelů na svém území. Boje jsou považované za nejhorší od propuknutí konfliktu na jaře letošního roku.
Japonský premiér rozpustil parlament, budou se pořádat nové volby
Předseda Demokratické strany Japonska (DPJ) Yoshihiko Noda, který se stal premiérem v srpnu 2011, ztratil podporu parlamentu důsledkem zvyšování daní, aby se země vyhnula vysokému zadlužení, a vyrovnáváním se s havárií ve Fukushima. Naopak vůdce opoziční strany Liberálně demokratické strany (LDP) Shinzo Abe ve veřejných výzkumech posílil a předvídá vítězství v následujících volbách, které jsou naplánované na 16. prosince. Podle výzkumů veřejného mínění nicméně není polovina Japonců rozhodnuta, které straně dá hlas, analytici předpokládají, že se bude jednat o koaliční vládu. Opoziční strana LDP byla u moci více než 50 let, v roce 2009 svou převahu ale ztratila.